Inflace

1. 16. září 2013VY_32_INOVACE_100213_Inflace_DUM Inflace Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

2. Inflace • tržní ekonomika se neobejde bez směny zboží a služeb • směnu zboží a služeb zprostředkovávají peníze • peníze mohou mít různou podobu – hotovostní peníze (bankovky a mince), cizí měny, cenné papíry, pohledávky • s používáním peněz jsou spojena určitá rizika, protože některé formy peněz jsou jistější a jiné jsou rizikovější • peníze reprezentují určitou hodnotu, tato hodnota ovšem není fixní • na hodnotu peněz má vliv nabídka a poptávka po penězích, ekonomické vztahy mezi lidmi a řada dalších faktorů

3. Inflace • inflací nazýváme růst cenové hladiny • inflace neznamená, že rostou všechny ceny • ceny některého zboží nebo služeb mohou i klesat, ale roste cenová hladina • jde v podstatě o trvalý jev znehodnocování peněz • inflace znamená, že za stejnou částku nakoupíme méně zboží než v minulém roce

4. Inflace • jen výjimečně je inflace krátkodobě vystřídána deflací • podle velikosti rozlišujeme inflaci: • mírnou • pádivou • hyperinflaci

5. Mírná inflace • inflace, která je jednociferná • ekonomika normálně funguje • lidé nepřestávají věřit penězům • neznamená pro ekonomiku vážný problém • v tržní ekonomice je to běžný jev

6. Pádivá inflace • inflace, která je dvojciferná • lidé přestávají věřit domácí měně • snaží se nakupovat stabilnější zahraniční měny nebo jiné hodnoty, jako např. zlato nebo nemovitosti • ekonomika s takhle vysokou inflací se už dostává do problémů a její výkonnost klesá

7. Hyperinflace • inflace, která je trojciferná a vyšší • peníze přestávají plnit svou funkci uchovatele hodnoty a zprostředkovatele směny • lidé odmítají peníze a dávají přednost naturální směně (zboží za zboží) • ekonomický systém země úplně přestává fungovat, nastává chaos • tato situace je typická především pro ekonomiky po válečném konfliktu nebo po politickém převratu apod.

8. Příčiny vzniku inflace Podle příčin, tedy podle toho, jak inflace vzniká, rozlišujeme: • Inflace tažená poptávkou • Inflace tažená nabídkou

9. Inflace tažená poptávkou • na trhu je vysoká poptávka • to znamená, že o výrobky a služby je velký zájem • výrobci (firmy) tedy mohou zvýšit cenu (výrobky se dobře prodávají a oni chtějí vydělat) • vyšší ceny však přinutí lidi (poptávku), aby požadovali vyšší mzdy

10. Inflace tažená poptávkou • vyšší mzdy ale budou znamenat pro firmy vyšší náklady • vyšší náklady přinutí firmy k tomu, aby opět zdražily své zboží • začíná se rozbíhat tzv. inflační spirála • vysoká poptávka >zdražení>růst mezd >vyšší náklady firem >opět růst cen = INFLACE

11. Inflace tažená nabídkou • ceny finálních statků a služeb jsou vytlačovány vzhůru růstem cen nákladů • v případě, že se firmám zvýší náklady na jejich vstupy (např. suroviny, materiál, energie apod.), jsou donuceny zdražit své výrobky a služby • zdražení opět vyvolá tlaky ze strany lidí, aby jim byly zvýšeny mzdy • vyšší mzdy opět zvýší náklady firem , což je donutí opět zvýšit cenu, propuká inflace • zvýšení nákladů firem na vstupy> zdražení>růst mezd>opět růst cen = INFLACE

12. Míra inflace • téměř všechny ekonomické veličiny a ukazatele se počítají v penězích • proto je míra inflace, která nám vyjadřuje míru znehodnocení peněz, velmi důležitým ukazatelem nejen pro ekonomiku dané země, ale i pro mezinárodní srovnání zemí míra inflace = cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1) _______________________________________ x 100 (%) cenová hladina (t-1) t – je určité období (měsíc, rok) (t – 1) - je období předcházející

13. Měření cenové hladiny K měření cenové hladiny se používají tzv. cenové indexy. Rozeznáváme tři druhy cenových indexů: • Index spotřebitelských cen • Index cen výrobců • Deflátor HDP

14. Index spotřebitelských cen • měří cenovou hladinu u vybraných druhů zboží a služeb • vybraným druhům zboží a služeb se říká spotřební koš • každá skupina spotřebovávaných výrobků v něm má určitou váhu • u těchto vybraných druhů zboží a služeb se po celém území státu v pravidelných časových intervalech sleduje pohyb cen • změřené výsledky se zpracovávají statistickými metodami

15. Index cen výrobců • počítá se zvlášť pro jednotlivé odvětví a obory • změny v tomto indexu obvykle znamenají, že se změní také index spotřebitelských cen • je to logické, protože když se např. firmám zdraží to, co nakupují (materiál apod.), ony se samozřejmě podle toho zařídí • zdraží své výrobky, což nakonec pocítí zákazník, protože nakupuje dražší zboží (index spotřebitelských cen roste)

16. Deflátor HDP • je nejpřesnějším ukazatelem • zahrnuje ceny všech statků a služeb • vypočteme ho, když nominální HDP (v běžných cenách aktuálního roku) vydělíme reálným HDP (ve stálých cenách určitého výchozího roku) • nevýhodou je, že tento deflátor HDP můžeme spočítat až zpětně, tzn. až tehdy, kdy statistický úřad zveřejní údaje o HDP v minulém roce

17. Deflace • znamená pokles cenové hladiny • cenová hladina ve srovnání s minulým rokem absolutně klesá, inflace se tedy pohybuje v záporných hodnotách • poprvé v historii samostatné ČR došlo k deflaci v lednu 2003, to znamená, že při meziročním porovnání cenové hladiny v lednu 2003 a v lednu 2002, byla cenová hladina v lednu 2003 nižší • mohlo by se zdát, že deflace je příznivým jevem, protože lidé levně nakupují

18. Deflace • pro ekonomiku však deflace znamená nemalé problémy • firmy nevydělávají (protože musí prodávat moc levně), spousta z nich šetří, propouští, krachuje • lidé tak přicházejí o práci, roste nezaměstnanost • pro nezaměstnaného je pak i levnější zboží nedostupné

19. Stagflace – inflace a nezaměstnanost • mezi inflací a nezaměstnaností je velmi složitý vztah • až do 70. let 20. století se inflace a nezaměstnanost objevovaly jako alternativní jevy (buď byla vysoká nezaměstnanost nebo inflace, ne obojí) • stát tedy mohl zvolit takovou hospodářskou politiku, která přinesla optimum mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti • od 70. let se však začaly objevovat situace, kdy ekonomika současně prodělávala vysokou míru inflace i nezaměstnanosti • inflaci v podmínkách vysoké nebo rostoucí nezaměstnanosti, stagnace ekonomiky nebo recese, označují ekonomové jako stagflaci

20. Děkuji za pozornost

21. CITACE ZDROJŮ ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010