Inflace

1. Inflace Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Míra inflace • Proces postupného znehodnocování měny (klesá kupní síla peněžní jednotky) v důsledku růstu cen. • Míra inflace • změna celkové cenové hladiny v běžném roce (Pt), děleno celkovou cenovou hladinou v roce předcházejícím (Pt-1), výsledek násobíme 100. • t = Pt / Pt-1* 100 • Ukazatel říká, o kolik procent se změnil objem peněz nutný k získání stejného množství zboží a služeb v běžném období ve srovnání s obdobím základním • Inflace v podoběindexui = Pt / Pt-1 *100

3. Míra inflace ve statistické ekonomice • Průměrná míra inflace (změna průměrné cenové hladiny od počátku kalendářního roku ve srovnání s touto veličinou za stejné období minulého roku). • Průměrná roční míra inflace (změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců oproti předchozím 12 měsícům). • Meziroční míra inflace (dosažená úroveň cenové hladiny ve sledovaném měsíci danéhoroku ve vztahu ke stejnému měsíci předcházejícího roku).

4. Vyjádření míry inflace Deflátor HDP Index cen výrobců Index cen spotřebitelů Harmonizovaný index spotřebitelských cen

5. Index spotřebitelských cen • Index spotřebitelských cen vyjadřuje změnu cen zboží a služeb zahrnutých do spotřebního koše ve sledovaném období ve vztahu k cenám předchozího období. • Vážený aritmetický průměr jednotlivých cen spotřebního koše • Třídění do 12 skupin ( nejvíce procent v 2007 měly výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva • Ovlivnění i skladba výdajů • V roce 2009koš 708 položek, v roce 2008 průměrná míra inflace 6,3% • Dezinflace je pokles míry inflace, tj. snižování procentních přírůstků cenové hladiny. • Deflace je proces zhodnocování měny v souvislosti s poklesem cenové hladiny (opak inflace).

6. Harmonizovaný index spotřebitelských cen Použití pro měření inflace v zemích EU a při hodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií Konstruován podobně jako CPI Pt =( ∑pit.qi0/ ∑p0iq0i) .100

7. Druhy inflace • otevřená (růst cen) • skrytá (již při malé změně kvality a užitné hodnoty prudce roste cena výrobku) • potlačovaná (administrativní brzda, klesá kvalita, černý trh, fronty v obchodě) Podle míry růstu cen • mírná (tempo inflace příliš nepřekračuje tempo růstu výroby, asi 9%) • rychlá (tempo inflace v desítkách procent ročně, desítky %) • hyperinflace (stovky i tisíce % ročně)

8. Druhy inflace Podle příčin vzniku inflace: • poptávková – poptávka se zvyšuje rychleji než nabídka, nadměrné výdaje, rychlejší růst mezd než produktivity práce, snížení úrokové míry, snížení daní, nadměrné státní i soukromé výdaje • v grafickém vyjádření – zvýšení agregátní poptávky (křivka AD vpravo nahoru) • nákladová – ceny rostou v důsledku růstu nákladů na výrobu např. růst cen surovin, energie, rychlý růst mezd prosazovaný odbory, monopolní postavení dodavatelů,atd. • v grafickém vyjádření – zvýšení agregátní nabídky (křivka AS vlevo nahoru)

9. Druhy inflace Poptávková Nákladová P P AS AS´ AS E´ P´ AD´ E E´ P P´ AD E AD P Y Y´ Y Y´ Y Y

10. Kvantitativní teorie peněz (cen) • Monetaristé (Milton Friedman) považují inflaci vždy za peněžní jev. • Kvantitativní rovnice směny – závislost vývoje cenové hladiny na množství peněz v oběhu • M*V = P*Y • M – množství peněz v oběhu, • V – rychlost oběhu jedné peněžní jednotky (počet obratů za rok) • P – úroveň cen, • Y – reálný hrubý národní produkt • jestliže považujeme rychlost obratu peněz (V) za neměnnou nebo předvídatelnou veličinu a změny HNP jsou malé, potom může CB ovlivňovat úroveň cenové hladiny (míru inflace) a kontrolovat růst nominálního HNP pouze regulací množství peněz v oběhu (M)

11. Důsledky inflace • nepříznivé – ztížená kalkulace podnikatelů, vyčkává se, odkládá se investování, je porušována sociální rovnováha ve společnosti, nejvíce ztrácí člověk závislý na své pracovníčinnosti nebo stálém důchodu, dopadá hlavně na rodiny s dětmi a důchodce apod. • klesá kupní síla peněz– kupní síla měnové jednotky vyjadřuje, jaké množství zboží a služeb je možno si za určitou měnovou jednotku opatřit. Posuzuje se srovnáním s kupní silou peněžní jednotky jiných států nebo hodnocením změn vnitřní kupní síly za čas. Při poklesu cen kupní síla jednotky vzrůstá.

12. Důsledky inflace • Zvýhodňuje dlužníky a naopak znevýhodňuje věřitele • Úspory se znehodnocují a lidé přicházejí nepozorovaně o část svého majetku. Dochází k rozsáhlému přerozdělování důchodů a bohatství. Dopad inflace je možné snížit např. nákupem nemovitostí, akcií, převodem úspor na úspory v cizí měně s nízkou mírou inflace a vysokým zúročením. • Při inflaci klesá sklon k úsporám a roste sklon ke spotřebě. To zvyšuje poptávku a prohlubuje inflaci (v roce 2008 činila míra hrubých úspor domácností 12 %)

13. Důsledky inflace • míra úspor – podíl přírůstku nerealizovaných peněžních prostředků v Kč z celkových disponibilních příjmů obyvatelstva • celková míra úspor – celkové úspory v hotovosti, vklady v Kč i v devizách ve vztahu k disponibilním příjmům • míra spořivosti je podíl přírůstku vkladů z disponibilních peněžních příjmů obyvatelstva • s inflací dochází ke změně struktury spotřeby, rychlejší růst cen základních životních potřeb snižuje možnosti výdajů na ostatní – to vede ke změnám struktury výroby a někdy narušení rovnováhy národního hospodářství

14. Důsledky inflace • Inflační vývoj ekonomiky se odrážív příjmech a výdajích státního rozpočtu, růst cen a důchodů se projevuje v růstu daní, a tím i příjmů státního rozpočtu. • Mírná inflace ekonomický růst příznivě podporuje. Určitý nadbytek poptávky stimuluje plné využití možností hospodářského růstu. Zvyšování cen stimulované nadbytkem poptávky umožňuje, aby ceny a zisky rostly rychleji než náklady. • Při mírné inflaci rostou reálné důchody v případě, že peněžní důchody obyvatelstva rostou rychleji než ceny (v průměru). Skupinám s méně pružnými příjmy lze dopad inflace kompenzovat (příspěvky ze SR), nebo pomoci valorizací (zhodnocováním) důchodů.

15. Důsledky inflace • V případě, že jsou nepříznivé důsledky mírné inflace sníženy nebo i vyloučeny hospodářskou a sociální politikou vlády hovoříme o řízené inflaci. • Inflace ovlivňuje vývoj obchodní a platební bilance • rostou-li ceny v jedné zemi rychleji při nezměněném devizovém kurzu, potom se snižuje zájem o vývoz; prodej na domácím trhu je výhodnější; a je výhodnější dovážet, protože ceny v zahraničí rostou pomaleji • výsledkem je pasivní platební bilance, vyčerpání devizových rezerv a růst zadluženosti v zahraničí