Postup realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu “ Ing. Zdeněk Urban

1. Postup realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ Ing. Zdeněk Urban Ministerstvo průmyslu a obchodu

2. Úvod České ocelářství s roční produkcí přes 6 mil. tun oceli je rozhodujícím dodavatelem hutních materiálů pro český průmysl. Podíl na krytí zjevné domácí spotřeby hutních výrobků přesahuje 45 %. Postupnou realizací zásadních restrukturalizačních a privatizačních kroků, včetně útlumu a likvidace neefektivních kapacit, se stává konkurenčně schopné. České hutnictví má předpoklady pro svoji existenci postavenou na těchto faktorech: • reálný trh hutních materiálů ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních odvětvích umožňuje naplnit objem zjevné domácí spotřeby ve výši cca 5 mil. tun ročně, • konkurenční schopnost projevující se v docilovaných exportech je podložena konkrétními silnými stránkami hutnictví a částečně i komparativními výhodami.

3. Na růstu průmyslové výroby v ČR se výrazně podílí odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků. Tržby ve stálých cenách se v roce 2004 zvýšily meziročně o 10 %. Celková pozice českého ocelářského průmyslu v roce 2004 Objem hutní výroby v hmotných jednotkách byl v roce 2004 o 3,2 % vyšší, než v  roce 2003. Celkový objem dodávek na tuzemský trh, včetně vlastní spotřeby v hutních společnostech, se meziročně zvýšil o 6 %.

4. získání strategického investora pro společnost NOVÁ HUŤ, a. s. (dále jen NH), završení procesu soudního vyrovnání VÍTKOVICE, a. s., spojené s prodejem hutní dceřiné společnosti VÍTKOVICE STEEL, a. s. (dále jen VS) a jejím vyčleněním mimo strojírenský komplex , trvalé úsilí k vytváření výrobkových řetězců: • dlouhých výrobků na bázi Třineckých železáren, a. s. (dále jen TŽ), • plochých výrobků na bázi současné ISPAT NOVÁ HUŤ, a. s. (dále jen INH), včetně integrace společnosti VÁLCOVNY PLECHU, a. s. (dále jen VPFM). Restrukturalizace probíhá podle „Národního programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ (dále jen Program). Tento Program je charakterizován jako:

5. Porovnání základních hutních výrob za období 1999 – 2004 ocelářských společností zahrnutých v „Národním programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu Přehled vývoje objemů výroby základního sortimentu ocelářských výrobků ČR:

6. Vývoj produkce základního sortimentu ocelářských výrobků v ČR

9. Vývoj objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků ČR

11. Ekonomické výsledky roku 2004 přinesly dosažení životaschopnosti i v kritériích standardů Evropské Komise.

12. Produktivita práce Vývoj zaměstnanosti má trend radikálního snížení pracovních míst v oboru hutnictví, a to zejména cestou vyčleňování obslužných činností a racionalizace výrobních procesů. Produktivita práce hodnocená úrovní výroby oceli na pracovníka (t/rok) Projekt mzdového vývoje do roku 2010 v českém ocelářském průmyslu předpokládá růst nominálních mezd 4 % meziročně při cenovém vývoji 3 % inflace.

13. a) Program zabezpečuje likvidaci 590 tis. t kapacit válcoven do r. 2006, ke které se ČR zavázala v rámci Protokolu č. 2 o přistoupení ČR k EU. b) Zastaveny a zlikvidovány již byly kapacity výroby oceli (300 tis. t – elektrická oblouková pec Kladno - Dříň) a výroby rozšiřovaných trubek (300 tis. t – Válcovny trub Chomutov). a) V r. 2004 bylo vyrobeno 6,7 mil. t oceli. b) Oproti stejnému období r. 2003 jde o nárůst o 3,3 % z důvodu zvýšeného zájmu tuzemského trhu o hutní výrobky, což souvisí s vývojem české ekonomiky: Postup realizace Národního programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu V r. 2004 zjevná domácí spotřeba dosáhla 5,09 mil. tun. Na vývoj tohoto ukazatele působil zejména faktor meziročního růstu průmyslové výroby o 10,2 % a nových zahraničních investic v ČR. • Likvidace nadbytečných kapacit v rozsahu 1,9 mil. tun (v celém průřezu hutního cyklu) • Hutní produkce 6 mil. tun oceli ročně • růst HDP o 3,7 %, • růst průmyslové výroby o 10,2 %. • Zjevná domácí spotřeba v rozsahu 4,7 - 4,8 mil. tun

14. Doprovodný sociální program pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu K řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl v roce 2000 vládou přijat Komplexní projekt doprovodného sociálního programu pro řešení restrukturalizace ocelářského průmyslu.

15. Další nástroje pro řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace ocelářského sektoru v ČR jsou obsaženy: • ve využití programu START – program podpory podnikání. V r. 2004 bylo poskytnuto 403 bezúročných úvěrů v souhrnném objemu 176 mil. Kč v celém průřezu průmyslového podnikání. Více než 2/3 z těchto úvěrů, poskytovaných Českomoravskou záruční rozvojovou bankou, směřovaly k podpoře podnikání uvolňovaných pracovníků v rámci restrukturalizace hutních společností, • v programu regionálního rozvoje – stimulující vznik nových pracovních míst v regionech dotčených restrukturalizací. Přehled standardních nástrojů v sociální oblasti využívaných k řešení důsledků restrukturalizace: • předčasné důchody (o 2 až 3 roky před nárokem), • finanční příspěvky uvolňovaným pracovníkům z podnikových zdrojů – dle kolektivních smluv. Jako př. je možné uvést bonifikaci uvolňovaným pracovníkům ze společnosti INH, kdy na základě žádosti konkrétního pracovníka o ukončení pracovního poměru, přiznává společnost odměnu ve výši až 25 měsíčních platů. Při tomto řešení nebylo možné souběžně čerpat prostředky z DSP, • služby zaměstnaneckých agentur (k adaptaci uvolňovaných pracovníků), • zaměstnanecké rekvalifikace, • Labour Pool (adaptace na určitou dobu, praxe, rekvalifikace, zapůjčování pracovníků …), • finanční a poradenská podpora při zahájení podnikání – například program START.

16. Celková státní pomoc – výdaje na restrukturalizaci hutnictvív letech 1997 – 2003 (v mil. Kč) Vysvětlivky: A – Státní pomoc podle Protokolu č. 2 – maximální výše limituB – Státní pomoc poskytnutá v rámci Protokolu č. 2

17. Celková finální produkce válcovaného materiálu je postupně, na základě harmonogramu zastavení a likvidace uvedených kapacit, snižována. Cílový projekt zastavení a likvidace kapacit o 590 000 tun ročně je již v rozsahu 120 000 tun realizován.

18. Privatizace hutních společností • V rámci procesu soudního vyrovnání společnosti VÍTKOVICE, a. s. byl akciový podíl ve výši 98,96 % její dceřiné společnosti VS získán v roce 2002 ve veřejné obchodní soutěži společností OSINEK, a. s., která je 100 % dceřinou společností Fondu národního majetku ČR. Do konce 1. pololetí 2005 proběhne veřejné výběrové řízení na prodej tohoto podílu strategickému investorovi. • Počátkem roku 2003 společnost LNM Holdings N.V. na základě Smlouvy o prodeji akcií NH uzavřené mezi FNM a LNM převzala řízení NH a jako dominantní vlastník NH provedla změnu složení orgánů společnosti. Tím byla dobudována základní struktura výrobkového řetězce plochých výrobků, neboť INH je rovněž majoritním vlastníkem společnosti VPFM. Současně INH vlastní cca 58,3 % podíl akcií ve společnosti JÄKL Karviná, a. s., která je významným finalizujícím článkem výrobního řetězce.

19. Implementace legislativy EU k životnímu prostředí Implementace legislativy EU k  životnímu prostředí probíhá kontinuálně v  souladu s dokumenty EK. • Zákon o integrované prevenci (IPPC) v ocelářském sektoru podléhá celkem 114 technologických zařízení. Z  dosud zpracovaných a rozpracovaných žádostí vyplývá, že v hutích jsou provozována zařízení v souladu s  požadavky na nejlepší dostupné techniky. Celý proces je čtvrtletně monitorován, vyhodnocován a jsou přijímána opatření tak, aby termín získání integrovaného povolení pro všechna zařízení nejpozději do 30.10.2007 nebyl ohrožen. • Obchodování skleníkovými plyny (ETS). ČR oproti r. 1990 snížila v r. 2004 výskyt CO2 celkově za průmysl o cca 32 %, v hutním průmyslu činilo snížení 40 %. Obchodování začalo 1.1.2005. • Podniky ocelářského průmyslu produkují chemické látky v  části technologií (např. v koksovnách), a proto proces REACH sledují a připravují se na jeho aplikaci. Intenzivní práce se na bázi identifikace problematiky předpokládají v průběhu r. 2005.

20. Monitoring výsledků k 31.12.2004 ukazuje, že zejména ekonomické výsledky a růst produktivity, jsou důsledkem založených intenzifikačních opatření restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, jak je doporučila EK. Závěr EK bylo předáno pět monitorovacích zpráv o postupu realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“ zpracované za období od roku 2002. Pro zbývající období restrukturalizace (tj. do 31.12.2006) je nezbytné dokončit privatizaci a investiční programy společností VS a VPFM a dokončit program likvidace nadbytečných finálních válcovenských kapacit. Rozhodnutí vlády ČR a EK odsouhlasený postup vytvářejí potřebné předpoklady pro pozitivní dokončení restrukturalizace.

21. Příloha – Výsledky rok 2004