20 otázek o výzkumech, na které by se novináři měli ptát

1. 20 otázek o výzkumech, na které by se novináři měli ptát National Council of Public Polls, USA S. R. Gawiser, G. E. Witt (3. vydání) http://www.ncpp.org/?q=node/4

2. The National Council of Public Polls Založen 1969 s cílem: • Pro pracovníky ve výzkumu: stanovit nejvyšší profesionální standardy • Pro politiky, média a veřejnost: prosazovat povědomí o tom, jak se výzkumy dělají a jak interpretovat jejich výsledky

3. 1. Kdo provedl výzkum? • Jaká firma, výzkumná instituce, politická či jiná skupina? • Bez této informace nelze odpovědět na další otázky • Pokud informace nemůžete získat, neměli byste o výzkumu vůbec psát

4. 2. Kdo výzkum platil a proč byl proveden? • Mohou motivy pro provedení výzkumu zavdat tak silné obavy o validitu výsledků, že by výsledky neměly být publikovány? • Zvažovat zejména výzkumy prováděné pro určitý politický tábor nebo pro zájmové skupiny. • Zkoumat, zda výzkum skutečně odráží názory veřejnosti a nepropaguje jednoduše jeden názor.

5. 3. Kolik osob bylo dotazováno? • Čím více lidí se výzkumu účastní, tím menší je výběrová chyba • Při posuzování kvality výzkumu mohou hrát roli i další faktory

6. 4. Jak byli dotázaní vybráni? • Zaručuje výběr dotázaných reprezentativitu výzkumu? • Nebo se jedná o samovýběr? • Není ve způsobu pravděpodobnostního výběru skryto riziko, že vylučuje některou skupinu dotázaných?

7. 5. Z jaké oblasti či z jaké skupiny byli tito lidé vybráni? • Jak byl definován základní soubor, pro nějž lze výsledky zobecnit?

8. 6. Jsou výsledky založeny na odpovědích všech dotázaných? • Nebo se jedná o názor jedné z podskupin a výsledky tudíž nelze zobecnit na jiné skupiny?

9. 7. Kdo měl být dotázán a nebyl? A záleží vůbec na míře návratnosti? • Pokud byl výzkum proveden pravděpodobnostním výběrem, jaký byl podíl odmítnutí? • Samotná nižší míra návratnosti neznamená horší kvalitu výzkumu

10. 8. Kdy byl výzkum proveden? • Kdy bylo prováděno dotazování? • Staly se v té době klíčové události, které mohly ovlivnit odpovědi dotázaných?

11. 9. Jak byly rozhovory prováděny? • Jednalo se o osobní rozhovor nebo za pomoci telefonu, internetu, pošty? • Jak se může vybraný způsob promítnout do věrohodnosti výsledků?

12. 10. Na co se ptát u výzkumů na internetu nebo webu? • Jak byl vzorek vybrán? Je reprezentativní pro internetovou populaci? • Nebo se jedná o samovýběr? • Nikdy se nenechte zmást počtem dotázaných – o kvalitě výzkumu nic nevypovídá. • Není výzkum součástí nějaké další akce (marketing, získávání finančních příspěvků)?

13. 11. Jaká je výběrová chyba? • Míra jistoty výsledků na základě vzorku – hladina významnosti, zpravidla 95 % • Jak se výběrová chyba promítá do všech zjištěných výsledků?

14. 12. Kdo je na prvním místě? • Jak se výběrová chyba promítá do zjištěného pořadí osobností či politických subjektů? • Nezapomeňte, že u výsledků za podskupiny je výběrová chyba podstatně vyšší (v závislosti na velikosti podskupiny)

15. 13. Jaké další faktory mohou zkreslit výsledky výzkumu? • Formulace otázek a jejich pořadí • Nedostatečný trénink tazatelů a jejich kontrola • Chyby ve zpracování výzkumu • Problém „vážení“ výsledků výzkumu u pravděpodobnostního výběru

16. 14. Jaké otázky byly kladeny? • Musíte zjistit přesné znění otázek, protože formulace může mít vliv na výsledky • Jaká je Vaše bezprostřední reakce na formulaci otázky? • Zdá se Vám přiměřená a nepředpojatá? • Nabízí vyrovnaný výběr možných odpovědí? • U citlivých otázek doporučení uvádět celé znění otázky ve zprávě. Dokonce srovnat výsledky i formulace citlivých otázek z více výzkumů

17. 15. V jakém pořadí byly otázky kladeny? • Mohly otázky kladené před sledovanou otázkou zkreslit výsledek?

18. 16. A co „push polls?“ (nátlaková šetření) • Cílem je rozšířit pomluvy či lži o politických oponentech • Orientuje se na velké soubory oslovených • Nutno odlišit od legitimních výzkumů v rámci volebních kampaní

19. 17. Jaké další výzkumy byly na dané téma provedeny? Sdělují stejné věci? Pokud mají jiné výsledky, proč? • Pokud existují rozdíly, všímejte si nejprve doby dotazování • Pokud jde o přibližně stejnou dobu, žádejte o vysvětlení agenturu či sponzora výzkumu • Protichůdné výzkumy mohou posloužit jako dobrá novinová zpráva

20. 18. A co šetření exit-poll? • Výzkumy ukazují, jak si voliči myslí, že volili. Mohli se dopustit chyby • Voliči nechtějí sdělit, koho volili • Nejsou zahrnuti lidé, kteří volí v nepřítomnosti • Má prováděcí agentura dostatek zkušeností s exit-poll?

21. 19. Co ještě je potřeba zahrnout do zprávy o výzkumu? • Klíčovým aspektem zprávy je kontext • Novinář by měl srovnat daný výzkum s jinými z té doby • Měl by podat zprávu o událostech, které mohly mít vliv • Dobrá zpráva pomáhá čtenáři v interpretaci výsledků

22. 20. Všechny předcházející odpovědi vypadají dobře. Měli bychom tedy o výsledcích výzkumu uveřejnit zprávu? • Ano, renomované agentury dělají svoji práci stále dobře • Pamatujte na hladinu významnosti 95 % - jeden výzkum z 20 může být odlišný od skutečných názorů populace • Výzkum vždy odráží aktuální situaci, ale věci se rychle mění, v politice často i dramaticky

23. I přes výše uvedené potíže jsou výzkumy veřejného mínění, pokud jsou dobře provedeny, stále ještě nejlepším objektivním měřítkem názorů veřejnosti