Problematika zdravotnictví

1. Problematika zdravotnictví osnova: základní pojmy faktory ovlivňující zdravotní stav zdravotní systémy situace v ČR

2. zdraví : základní lidská hodnota různé definice: WHO - „…zdraví je stav plné fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“ právo na zdraví: garantovaný přístup ke zdravotnickým službám liberální přístup - jedinec získá pouze takovou zdravotní péči, na kterou má rovnostářský přístup - každý získá co nejlepší možnou úroveň péče bez ohledu na důchodovou situaci - ALE není to právo neomezené – garantovaná péče požadavky rovnosti dle WHO - stejný přístup ke zdravotní péči při stejné potřebě, stejná kvalita péče pro všechny při stejné potřebě

3. ekonomie zdravotnictví - 50.léta 20.století (Feldstein, Grosmann, Arrow…) mikroekonomická disciplina : analyzuje chování ekonomických subjektů v souvislosti s poskytováním a užíváním zdravotnických služeb definuje charakteristiky zdravotnického trhu …. námitky proti aplikaci : etické námitky - zdraví je významná hodnota, nelze posuzovat ekonomickými kritérii (cena, náklady..) technické námitky - nemožnost definovat výstup (zdraví je obtížně měřitelné, neplatí vztah mezi objemem zdravotnických služeb a zlepšením zdraví )

4. Důvody „státní“ účasti ve zdravotnictví • mimoekonomické důvody • ekonomické důvody – mikroekonomická tržní selhání: • externality (očkování, epidemiologická vyšetření…) • veřejné statky (smíšené) • statky pod ochranou (preventivní prohlídky, očkování, prenatální ošetření…)

6. problematika určení „velikosti“ státní regulace závisí na způsobu financování zdravotnictví tzn. 1.kolik a jak (mechanismus) budou vybírány prostředky na zdravotní péči 2. jakým způsobem budou prostředky rozdělovány poskytovatelům zdravotní péče Otázky: má stát regulovat počet a typ zdravotnických zařízení? má stát regulovat počet a rozmístění lékařů? má stát prostřednictvím např. daňového systému ovlivňovat životní styl občanů? (nižší daně na určité potraviny…) jak se má „trestat“ poškozování zdraví?

7. Faktory ovlivňující výdaje na zdravotnictví • stárnutí obyvatelstva • charakter zdravotnických služeb (smíšené veřejné statky) • počet, kvalita pracovníků ve zdravotnictví - mzdy (Baumolův zákon), • množství poskytovatelů zdravotnických služeb (informační asymetrie - efekt poptávky indukované nabídkou) • technický pokrok a inovace, nové léčebné postupy, nové léky (dle některých autorů váha 60% ) • očekávání veřejnosti

8. Faktory ovlivňující zdravotní stav genetický základ (faktory vnitřního prostředí) faktory vnějšího prostředí životní prostředí způsob života (stravovací zvyklosti, návykové látky, pohyb……) zdravotní péče (množství zdravotnických zařízení, struktura, vybavenost, počet a kvalita zdravotnického personálu, způsob financování ….)

9. Zdravotní systémy I.dle převažujícího způsobu financování a) přímé financování b) nepřímé financování

10. Finanční propojení 1. pacient – zprostředkovatel daně – povinné, neúčelové (např.VB – součást daňové kvóty - jednoduché) zdravotní pojištění – není funkcí stavu pojištěné osoby, obvykle – povinné, jednotné, různý vyměřovací základ, účast zaměstnance, zaměstnavatele, státu (př.SRN, ČR) 2. zprostředkovatel – zdravotnické zařízení určité rozdíly dle typu zařízení – lůžková zařízení ambulantní zařízení

11. Platba za ošetřovací den –– fixní paušální částka, charakteristika: prodlužování doby pacienta v nemocnicích, poskytování méně nákladných služeb Platba za výkon– platba za každou jednotlivou službu, problém:růst výkonů!!! , někdy i výkonů, které mohou škodit (opakované vyšetření rentgenem..) Platba za případ– platba za určitý objem výkonů, spojených do případu – paušální platba platba DRG - diagnosis related groups - diagnosticky příbuzné skupiny (poprvé v 70. letech v USA financování nemocniční péče zdravotní péče - Medicare a Medicaid) Kontrakty – finanční prostředky na základě smluv mezi poskytovateli a správcem zdravotního fondu, růst konkurence mezi poskytovateli , snaha nakoupit co nejlevněji, předplacená péče

12. Rozpočty - prostředky na základě kalkulace za určitou jednotku (pacient, den, počet lůžek…) tvorba rozpočtu: na základě analýzy časových řad - rozpočet historický na základě vybraných kritérií (např. demografické podmínky, ukazatele zdravotního stavu, rozsah lůžkového fondu…) rozpočet - vázán na objem poskytované péče,minimální a maximální objem služeb účelově vázaný - sestavení rozpočtu v položkovém třídění, přesuny jsou zakázány nebo povoleny omezeně globální rozpočet - přidělení celkové částky - vedení rozhoduje o rozdělení výraz decentralizace rozhodovacích pravomocí na nemocnici

13. II.dle účasti státu • centralizované – zdraví je státem dodávaná služba výhoda: zlepšení zdravotního stavu nevýhoda: administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, zdrav.zařízení, přiřazovací systém, státní vlastnictví • koordinovaně pluralitní – zdraví je státem garantovaná služba charakteristiky: možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck), systém národní zdravotní služby ( Beveridge) • pluralitní – zdraví je předmět prodeje a koupě chrakteristiky: nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince….(USA)

14. Zdravotnictví v ČR Principy: • solidarita (sazba 13,5% z vyměřovacího základu) • vícezdrojové financování - veřejné zdravotní pojištění, přímé platby, státní a územní rozpočty • svobodná volby lékaře a zdravotnického zařízení • svobodná volby zdravotní pojišťovny (9 pojišťoven) • stejná dostupnost a kvalita poskytovaných služeb

15. Výdaje na zdravotnictví

16. Struktura finanční účasti

17. Výdaje na zdravotnictví dle typu péče

18. Výdaje na zdravotnictví dle typu péče v %

19. Způsoby úhrady ZZ • r. 1992 – výkonová platba - seznam zdravotních výkonů, jednotlivé výkony - bodově ohodnoceny, určení ceny bodu • r. 1997 - nové úhradové mechanismy ambulantní lékaři - kombinovaná kapitačně výkonová platba (regulace - sledování frekvence výkonů, limitní časové omezení, počet pacientů…), speciální ceník pro zubaře nemocniční péče - aplikace rozpočtů (historické rozpočty – minimálně 70% objemu péče, jinak krácení) snaha: aplikace DRG

20. Přerozdělování - r. 1993 : 50% pojistného dle přepočteného počtu pojištěnců státní pojištěnci do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 2 podíly ) - 1994 až 2004  úpravy mechanismu přerozdělování • 60% přerozdělováno • kritérium -  státní pojištěnci dle věku do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 3 podíly z přerozdělení)  Nedostatky : • nebyl zohledněn věk a zdravotní stav pojištěnců • nízký stupeň přerozdělování • malá kompenzace rizika spojená s věkem , pouze u státních pojištěnců • nízká kompenzace nákladů na velmi drahé pojištěnce  (1% nejdražších pojištěnců spotřebuje 20 až 30% nákladů)

21. Nový způsob přerozdělení: - dle nákladovosti pojištěnců dle věku a pohlaví (nákladové indexy 36) + kompenzace rizika (fond sdílení rizika – na nákladnou péči) - od 1.1.2005, - 100% přerozdělování od 1. 4. 2006

23. Výdaje dle věkových kategorií

24. Problémy: • chybí definice garantované péče • náklady na léky • velké množství poskytovatelů • využívání lůžkových kapacit • nedostatečná zodpovědnost za zdraví • způsob úhrady – absence konkurence • zneužívání zdravotní péče, sankce za „poškozování“ zdraví