Problematika EKOLOGICKÉ ÚJMY ve světle aktuálních zkušeností s hodnocením rizik

3. Problematika EKOLOGICKÉ ÚJMY ve světle aktuálních zkušeností s hodnocením rizik 26. dubna 2013, Křtiny Alexandra Skopcová, Šárka Mikundová Odbor environmentálních rizik a ekologických škod, oddělení sanace

4. Obsah • Představení činnosti OEREŠ MŽP • Legislativní rámec problematiky • Nejčastější diskutovaná úskalí Základního hodnocení rizik • Kontrolní činnost

5. Představení • Odbor environmentálních rizik a ekologických škod • Oddělení prevence rizik a chemické bezpečnosti • Oddělení geneticky modifikovaných organismů • Oddělení sanace

6. Oddělení sanace OEREŠ MŽP • Sanace starých ekologických zátěží • Vzniklých před privatizací • Po Sovětské armádě • Financovaných s podporou OPŽP, oblastí podpory 4.2 • Revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin • Poskytování Územně analytických podkladů (jev č. 64) • Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě

7. Před přijetím zákona o EÚ • Zákon č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny • Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon • Zákon č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu • Zákon č. 289/1995 Sb., Lesní zákon • Zákon č. 164/2001 Sb., O lázeňství • Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech • Zákon č. 59/2006 Sb., O prevenci závažných havárií • Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí • Zákon č. 239/2000 Sb., O integrovaném záchranném systému • Zákon č. č. 240/2000 Sb., Krizový zákon

8. Legislativní rámec problematiky v současnosti • SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí • ZÁKON 167/2008 Sb. ze dne 22. dubna 2008 o předcházení ekologické újmě a její nápravě • NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

9. Směrnice 2004/35/ES • Cílem této Směrnice je stanovit rámec pro uplatnění odpovědnosti za újmu (škodu) na životním prostředí na základě principu „znečišťovatel platí“ (polluter-pays principle – PPP) a újmám na životním prostředí předcházet a napravovat je.

10. ZÁKON 167/2008 Sb. (1) • Transpozice Směrnice 2004/35/ES • Hlavním cílem zákona o předcházení a nápravě ekologické újmy je dosažení takového stavu, ve kterém ekonomické subjekty, jejichž činnost může výrazně negativně ovlivnit životní prostředí, přijímají odpovědnost za možné nepříznivé dopady již před jejich výskytem. • Vztahuje se na případy ekologické újmy, ke kterým došlo po začátku účinnosti zákona (odpovědnost není zpětná).

11. ZÁKON 167/2008 Sb. (2) • Definuje: • pojem „ekologická újma“ • provozovatele resp. jednotlivé provozní činnosti • Řeší: • financování preventivních a nápravných opatření • výkon státní správy

12. § 14 Zákona 167/2008 Sb. • Definuje povinnost provozovatele, který provozuje některou z činností uvedených v příloze 1 zákona. • Tento provozovatel je povinen provést hodnocení rizik k jednotlivým provozním činnostem.

13. §§ 12 a 13 Zákona 167/2008 Sb. Náhrada nákladů • Pokud újmu způsobilo více provozovatelů • Náklady státu • Možnost využití prostředků daných § 42 vodního zákona

14. Nařízení vlády 295/2011 Sb. • Naplnění článku 14 Směrnice (§ 14 zákona o EÚ). • Stanoví způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky způsobu finančního zajištění k provedení preventivních a nápravných opatření.

15. Základní vs. Podrobné hodnocení rizika ekologické újmy • ZHR: • Indikační charakter • Provádí sám provozovatel • PHR: • Detailní • V případě dosažení 50 bodů v ZRH • Provádí odborně způsobilá osoba

16. Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy • Hlavní východiska: • Směrnice • Zákon • Nařízení vlády • Pro koho je určen • Jaký je jeho účel • Metodický pokyn nemůže měnit platnou legislativu!

17. Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy • http://www.mzp.cz/cz/ekologicka_ujma

18. Problematika základního hodnocení rizika ekologické újmy nečastější diskutované otázky

19. Základní otázky • Kdo je provozovatelem? • Jak poznám provozní místo? • Jakou mám provozní činnost?

20. Kdo a kdy provádí hodnocení? • Pro každé místo provozní činnosti a v hodnoceném provozním místě pro každou provozní činnost (tabulka č. 1) zvlášť. Pro každou provozní činnost se zpracuje základní hodnocení rizika podle přílohy č. 1 nařízení vlády. • Provozovatel provádí aktualizaci hodnocení rizik pokaždé, když se významně změní provozní činnosti nebo jiné okolnosti mající na vliv na výsledek hodnocení.

21. Kde je provozní místo? • V případě, že se v jednom objektu (areálu), který vlastní jedna osoba, nachází několik provozovatelů, zpracuje každý provozovatel za sebe hodnocení rizik pro jeho provozní činnost a místo provozní činnosti.

22. Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem „provozní činnost“ ? (1) • Právnická nebo fyzická osoba vykonávající v rámci své hospodářské činnosti, obchodu či podnikání provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 ZEÚ, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter.

23. Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem „provozní činnost“ ? (2) • Příspěvková organizace:ANO • A) státní příspěvkové organizace • B) příspěvkové organizace územních samosprávných celků, tj. krajů a obcí • Organizační složka státu:NE • Bytová družstva:ANO • Společenství vlastníků jednotek (SVJ):ANO

24. Výjimky ze zpracování hodnocení rizik

25. Výjimky (1) • Provozní činnost č. 1 » jedno hodnocení pro všechny činnosti. • Mobilní zařízení, u něhož není možno stanovit přesné místo provozní činnosti » základní hodnocení rizika se neprovádí. • Pro ostatní činnosti, které mohou způsobit ekologickou újmu, ale nejsou výslovně uvedeny v příloze č. 1 » základní hodnocení rizika se neprovádí.

26. Výjimky (2) • Provozní činnost č. 9, kdy příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v celkovém množství, které nedosahuje limity stanovené v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády » základní hodnocení rizika se neprovádí.

27. Výjimky (3) • Pokud jsou nebezpečné chemické látky a přípravky nebo závadné látky součástí zařízení, jsou v něm pevně (hermeticky) uzavřeny, s těmito látkami se nenakládá a provozovatel používá zařízení pro provozní činnost neuvedenou v příloze 1 ZEÚ » základní hodnocení rizika se neprovádí.

28. Výjimky (4) • § 14 odst. 4 ZEÚ: Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky. • Vypouštění dešťových vod » nejedná se provozní činnost.

29. Provozní činnosti, jejich definice, příklady z jednotlivých částí hodnocení

30. Provozní činnost č. 9 • Je odvoditelná od konkrétního správního aktu. • Rozumí se jí činnost, při jejímž vykonávání je nezbytné naplnit § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2010 Sb., tj. provozovatel musí disponovat schváleným havarijním plánem. • Je spojena s provozní činností a místem provozní činnosti, kterým se pro danou provozní činnost považuje „ucelené provozní území“ podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška).

31. Provozní činnost č. 10 • Rozumí se jí „výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava" (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Provozní činnost musí být odvoditelná z konkrétního správního aktu (správního rozhodnutí, povolení či souhlasu, kolaudační rozhodnutí/souhlas – skladování), z havarijního plánu, živnostenského oprávnění či z předmětu obchodní činnosti spočívající v nakládání s těmito látkami.

32. Provozní činnosti č. 9 a 10 (1) • Pokud při nakládání s některou látkou lze tuto látku zařadit současně jako závadnou látku podle vodního zákona i nebezpečnou chemickou látku dle chemického zákona, provádí se pouze 1 hodnocení rizik a to pro provozní činnost č.10. • Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s nebezpečnými chemickými látkami či směsmi, bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10. Bude-li zároveň nakládat se závadnými látkami (nebezpečné chemické látky či směsi se znovu nezapočítávají), bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.

33. Provozní činnosti č. 9 a 10 (2) • Množství závadných látek (analogicky nebezpečných chemických látek) se odvíjí zejména od množství uváděných v platných, příslušných havarijních plánech, případně od kapacit, na jaké jsou zkolaudovány skladové prostory. • Nejedná ani o měsíční ani roční spotřeby či průměry.

34. Provozní činnosti č. 9 a 10 (3) • V případě, že chemické látky mají příslušné "R" věty dle NV 295/2011 - nakládání s nimi se posuzuje jako provozní činnost č. 10 a nakládání s látkami bez těchto "R" vět, potom jako provozní činnost č. 9. • V tomto případě dané látky v provozní činnosti č. 9 není znovu hodnocena.

35. Provozní činnosti č. 11 a 13 • 11. Přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě. • 13. Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku. » hodnocení rizik se provádí pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má provozovatel ve vlastnictví nebo nájmu.

36. Provozní činnost č. 12 • 12. Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. • Na konečné uživatele GMO schválených pro uvedení do oběhu (zemědělec, který koupí GM osivo, pěstuje GM odrůdu a skladuje sklizené GM zrno pro svou potřebu, dále zemědělec, který krmí GM krmivem, spotřebitel) se bod 12 přílohy č. 1 zákona o újmě nevztahuje, neboť se nejedná o nakládání s GMO ve smyslu definice uvádění do oběhu.

37. Část B (1) • Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s chemickými látkami uvedenými v bodě 5., bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10, který vyplní část B bod 5. Bude-li zároveň (podle havarijního plánu) nakládat se závadnými látkami, bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.

38. Část B (2) • V „rozhodnutí“ jen nebezpečné chem. látky » provozní činnost č. 10 » vyplňuje 1 hodnocení a bod 5. • V „rozhodnutí“ jen závadné látky »provozní činnost č. 9 » 1 hodnocení a bod 6. • V „rozhodnutí“ nebezpečné chem. látky i závadné látky » provozní činnost č.9. i č.10 » 2 hodnocení.

39. Část B (3) • Hodnocení „polních hnojišť“ • Hodnocení se provádí samostatně pro jednotlivé objekty, zařízení, ucelená provozní území uvedená v havarijním plánu. V případě dočasných polních hnojišť se provozním místem rozumí parcela či půdní blok (podle LPIS), na kterém je polní hnojiště umístěno.

40. Část B (4) • Zápočet nebezpečných odpadů v řádku 7: • Pro provozní činnosti 2, 4, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15. • Je-li současně nakládání s nimi zahrnuto ve zpracovaném havarijním plánu. • V případě, že provozovatel má povolení k nakládání s NO, ale nakládání s NO nemá zahrnuto ve schváleném havarijním plánu, pak bod 7 části B sice posuzuje, ale nezapočítává si za něj žádné body.

41. Část B (5) • Zápočet nebezpečných odpadů • Hodnotí-li provozovatel provozní činnost č. 9 nebo č. 10, disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady a tyto jsou zahrnuty v havarijním plánu, započte si v části B bodu 7. 5 bodů. • V rámci provozní činnosti č. 14 a 15 se v části B bodu 7. započítá 5 bodů, pokud jsou nebezpečné odpady nebo vybrané výrobky zahrnuty v havarijním plánu a provozovatel disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady (provozovatel v takovém případě dělá 2 ZHR – pro provozní činnost č. 9 a č. 14/15).

42. Část B (6) • Výjimky: • Pro provozní činnosti č. 3, 5, 6, 7, 8, a se část B nevyplňuje, a zpracovatel pokračuje ve vyplňování částí C. • Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.

43. Části C1 a C2 • C2 se vztahuje jen k určitým, přesně definovaným provozním činnostem. • Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom provozovatelé, u kterých je v bodě č. 3 části A uvedeno pořadové číslo 9, 10, 11, 14 a 15 provozní činnosti podle přílohy č. 1 zákona, nevyplňují část C. • Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.

44. Část C2 Řádek č. 9 (Název nejbližšího významného vodního toku ve směru spádu terénu) a č. 12 (Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu). • Dle NV 295/2011 Sb.: Pokud je vyplněn bod 9, bod 12 se nevyplňuje, a pokud je vyplněn bod 12, bod 9 se nevyplňuje. • Řádek č. 9: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do povrchových vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 12. • Řádek č. 12: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do podzemních vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 9.

45. Části D a E • Pro tyto části neexistuje výjimka z je povinnosti vyplňovat, proto je potřeba je vždy posoudit.

46. Část F • V případě, že základní hodnocení vyjde pod 50 bodů, tak není potřeba mít finanční zajištění. Toto platí pro všechny provozní činnosti bez výjimky, tedy i pro provozní činnost 1 (tj. že provozovatel vlastní integrované povolení). • Odpovědnou osobou je osoba, která hodnocení vyplňuje, bez ohledu na to, zda je zaměstnancem provozovatele a jakou funkci vykonává.

47. Výsledek hodnocení • > 50 bodů  zpracování podrobného hodnocení (možnost způsobení ekologické újmy) • < 50 bodů  uschování hodnocení pro případ kontroly

48. Pozitiva a negativa regulace Negativa • Administrativní zátěž spojená s hodnocením rizik a náklady na ně. • Vypovídací schopnost hodnocení rizik. • Finanční nároky na stát. • Systém kontroly a monitoringu hodnocení rizik. Pozitiva • Zvýšení environmentálního povědomí provozovatelů. • Aktuálnost a věcná správnost platných rozhodnutí a dalších. • Nové pracovní příležitosti – konzultační firmy, pojišťovny a banky.

49. Kontrolní činnost (1) Ze zákona provádí: • ČIŽP • Správy NP a CHKO • Újezdní úřady

50. Kontrolní činnost (2) ČIŽP: • V současnosti probíhají jak ze strany Ředitelství, tak jednotlivých OI. • Samostatně i v rámci jiných (např. hloubkových) kontrol. • Plánované kontroly EÚ jsou většinou v rámci integrovaných kontrol.