280 likes | 491 Views
Metody řízení dodavatelských systémů. Ivan Gros. i van.g r os @ vs lg . cz. i van.g r os @ vscht.cz. Řízení dodavatelských systémů je v současné době poznamenáno. globalizací trhů, která se projevuje v růstu počtu prvků distribučních sítí a zvětšování jejich geografického rozsahu .
E N D
Metody řízení dodavatelských systémů Ivan Gros ivan.gros@vslg.cz ivan.gros@vscht.cz
Řízení dodavatelských systémů je v současné době poznamenáno • globalizací trhů, která se projevuje v růstu počtu prvků distribučních sítí a zvětšování jejich geografického rozsahu • trvalým tlakem na snižování nákladů vedoucí u • výrobců ke snaze • využívat výhody z rozsahu zvyšováním výrobní kapacity u výrob s vysokým podílem fixních nákladů, • omezovat výrobní programy jen na několik výrobkových řad se současným rozšiřováním množství vyráběných variant, • zjednodušovat materiálové toky ve firmách omezováním vlastní výroby polotovarů, dílů a komponent a přenášet jejich výroby na jiné podnikatelské subjekty, • uplatňovat ve velké míře principy štíhlé výroby , • distributorů k • implementaci moderních logistických technologií, např. cross-dockingu, vedoucí ke zjednodušování struktury distribučních systémů, zejména zkracování délky distribučních cest a rozšiřování rozsahu distribučních sítí • využívání progresivních přepravních technologií a moderního designu distribučních systémů aj., • úsilím orientovat jejich řízení na maximalizaci přidané hodnoty pro konečného zákazníka a další stakeholdery v systému
Dodavatel materiálů Výrobce finálního výrobku Vývoj struktury dodavatelského systému výrobního podniku Výroba mont. skupin Prodejny Výroba polotovaru A Výroba dílů X,Y Montáž výrobků Zákaz- níci Skladovánímateriálů Výroba polotovaru B Dopra-va Výroba dílu Z Výroba kom-ponent Skladóvání výrobků Výrobce finálního výrobku Výroba mont. skupin Dodavatel materiálů Výroba dílů X,Y,Z Montáž výrobků Prodejny Výrobce polotovaru A Doprav-ce externí Průmyslový distributor Zákaz- níci Výroba komponent Skladování výrobků Výrobce polotovaru B složité materiálové toky dříve realizované v jednom podniku kombinátového typu přecházejí do struktury celého dodavatelského systému. Výrobce dílů X,Y,Z Dodavatel materiálů Výrobce finálního výrobku Zákaz- níci Výrobce polotovaru A Průmyslový distributor Montáž výrobků Sklad výrobků Distributor Prodejny Výrobce polotovaru B Výroba kom-ponent a montážních skupin
Důsledky naznačeného vývoje: Zjednodušení struktury materiálových toků v rámci prvků dodavatelského systému Růst složitosti struktury dodavatelského systému Metody řízení materiálových toků: tažné tlačné • kombinované S jejich využitím existuje dostatek praktických zkušeností zejména na úrovni řízení výroby Tyto metody se začínají uplatňovat i v řízení toků zboží v celých dodavatelských systémech !
Implementace JiT v dodavatelském systému „V posledním desetiletí lze pozorovat rychlé zavádění JiT metody (v SCM)…“ [Christopher 2005, str. 16], „JiT praktiky byly široce zaváděny a organizace se staly více závislé na dodavatelích“ [Christopher 2005, str. 235].
JiT v oblasti nákupu – kompromis mezi Dodávkami na sklad, kdy mezi dodavatelem a výrobcem je velký stav zásob vytvořený pro celé plánovací období na základě předpovědi poptávky, schopný pokrýt jakýkoliv výkyv ve spotřebě dodávaných materiálů výrobci, Dodávkami, při nichž zákazník objednává operativně podle své okamžité potřeby. To předpokládá „nulové“ dodací lhůty, neomezené kapacity dodavatelů a vysoký převis nabídky nad poptávkou JiT Pro nákup režijních položek, které nejsou pro podnikání firmy významné a u nichž je vysoký převis nabídky nad poptávkou. MRO (Maintenance, Repair, Operating) Jen ojediněle u strategických položek, které jsou pro výrobce mimořádně významné a u nichž je na trhu významná převaha poptávky nad nabídkou Viz např. [Gros, Grosová 2006]
JiT v oblasti nákupu – postup • firma s vybraným dodavatelem uzavře rámcovou smlouvu o dodávkách na plánovací období v délce nejčastěji jednoho roku Dodavatel rezervuje odběrateli potřebnou část své výrobní kapacity ( někdy ještě v členění na jednotlivá čtvrtletí) partneři se dohoda o cenách, úrovni poskytovaných služeb, kvalitativní přejímce, přepravních obalech apod. • Před zahájením plánovacího období zpřesní zákazník své požadavky v rozdělení na měsíce a výrobky tak, aby dodavatel mohl sestavit vlastní plán výroby a zásobování. Další postup spočívá v klasických klouzavých úpravách plánu. Podle výsledků prvého měsíce je sestaven plán pro další tři atd. • Významný je navazující systém tzv. odvolávek na stále kratší období, dekády, týdny, někdy až dny, pomocí nichž oba partneři reagují společně na skutečný vývoj požadavků konečných zákazníků. Jen tak je možno zabezpečit přímé dodávky na výrobní linku výrobce.
JiT v oblasti nákupu – ilustrace Pro ilustraci použijeme jednoduchý příklad společného řízení dodávek mezi dodavateli dílů A,B a C a jedním výrobním podnikem. V prvním kroku po vzájemných konzultacích uzavřeli smlouvu o dodávkách včetně odhadnuté struktury dodávek v procentech a požadované kvality.
JiT v oblasti nákupu – ilustrace Před zahájením prvního čtvrtletí své požadavky výrobce už po jednotlivých měsících Analogicky před zahájením prvého měsíce na týdny a prvého týdne odvolávky na jednotlivé dny
JiT v oblasti nákupu – ilustrace Před ukončením prvého týdne je zpřesněn plán na druhý týden a denní odvolávky podle potvrzených požadavků na výrobu finálních výrobků (upřesněné hodnoty jsou silně).
JiT v oblasti nákupu – ilustrace V dalších dvou tabulkách je stejným způsobem upraven plán na třetí týden V záhlaví tabulek rozpisů denních odvolávek jsou skutečné dodávky za příslušný týden. Současně s úpravami odvolávek je upravován klouzavý plán na jednotlivé měsíce a srovnáván s rámcovou smlouvou.
JiT v oblasti nákupu • Systém je vysoce náročný na • organizaci toku materiálů, • přenos informací mezi partnery • úroveň spolupráce zejména v případech, kdy dojde k náhodným poruchám Rozhodnutí o JiT dodávkách je strategickou záležitostí a výběr vhodných surovin, dílů nebo komponent pro aplikaci této metody je třeba dobře zvažovat
JiS[1] Extrémní projev JiT Podstatou metody je organizace dodávek komponent výrobci v pořadí, v jakém jsou montovány při výrobě finálního výrobku. U této varianty dochází v dodavatelském systému k přesunu zásob od výrobce k dodavatelům. Tři stupně „sekvencování“: • sekvence vytvářené přímo výrobcem ze zásob dodávaných dodavateli a jejich dodávání na montážní linku, kde hlavním motivem je pronikavému snížení zásob dílů lokalizovaných přímo u výrobní linky a vytvoření podmínek pro výrobu několika typů výrobku na jediné lince, přes • využití externího průmyslového distributora, který vytváří sekvence z dodávek dílů od jednotlivých dodavatelů a dodává je JiT na montážní linku, až po • přímé dodávky požadovaných sekvencí od dodavatele na montážní linku. [1] Just in Sequence
JiS sekvenční kontejnery • pro kompletaci druhem stejných dílů, ale v odlišném provedení pro jednotlivé výrobky • pro kompletaci souboru různých dílů nutných pro zásobování montážního stupně opět odlišné pro jednotlivé výrobky v pořadí v jakém je plánována jejich výroba na lince.
Kriteria výběru položek pro JiT, JiS • hodnota dílů, kdy se podnik orientuje na JiT dodávky drahých komponent ve snaze snížit kapitál vázaný v zásobách nedokončené výroby • náročnost dílů na velikost nutných skladovacích ploch. Úsilí o omezení „neproduktivních“ prostor vede z tohoto důvodu k JiT dodávkám rozměrných výrobků, • počet variant dodávaných komponent, kde jejich rostoucí počet opět vyžaduje více prostoru na jejich skladování a rostou nároky na manipulaci s nimi. JiT dodávky jsou proto orientovány na dodávky dílů s vysokou variabilitou provedení, • geografická lokalizace dodavatelů, zejména jejich vzdálenost a dostupnost po komunikacích upřednostňuje pro JiT dodávky od blízkých a snadno dostupných dodavatelů, • časový harmonogram dodávek a konečně • komplexní hodnocení efektivnosti implementace a provozu systému, zejména vliv na stav zásob, náklady na provoz, případné úspory distribučních nákladů apod.
JiT II[1] Snaha povýšit spolupráci v dodavatelském systému na vyšší úroveň tím, že dodavatel umístí svého zaměstnance, zástupce přímo do nákupního oddělení svého zákazníka, který tam převezme funkci nákupčího, obchodníka a zčásti i plánovače zástupce dodavatele • objednává materiál u své mateřské firmy podle potřeb zákazníka • kontroluje průběh dodávek, řeší případné problémy • má přístup i do plánovacích útvarů a útvarů vývoje zákazníka • Výhody • těsná koordinace plánů partnerů • rychlá komunikace • operativní řešení problémů • úspora nákladů • Nevýhoda • monopolizaci dodavatele [1] JiT II Bose Corporation Doxon L., Millen A., P.: JiT II:Revolution in BuyingandSelling, MA:Cahners, 1996
JiT II[1] Klasický postup dodavatel výrobce Prodejní oddělení prodejce Nákupní oddělení nákupčí Plánovací útvar MRP Vývojové oddělení JiT II dodavatel výrobce Prodejní oddělení Nákupní oddělení zástupce dodavatele Plánovací útvar MRP Vývojové oddělení
Důsledky implementace JiT a JiS v řízení dodavatelských systémů • Vnějším projevem jejich aplikace je • dodávání výrobků, dílů polotovarů mezi jeho prvky v malých přepravních dávkách, • s vysokou frekvencí a • v nejpozději přípustných termínech. • Efektem je • razantní snížení stavu zásob • vysoká pružnost celého systému • Negativní důsledky • rostoucí nároky na dopravu • zatěžování životního prostředí • vysoká hustota provozu na komunikacích • vznik dopravních kolapsů • opotřebení přepravních tras aj.
Implementace KANBANU v dodavatelském systému Kanbanové regulační obvody pro řízení materiálových toků mezi dodavateli polotovarů a dílů a výrobci finálních výrobků Sklad dodavatele Sklad výrobce První výrobní stupeň Přepravní kanban Výrobní kanban Úspěšně fungují u dodávek s vysokou frekvencí a relativně stabilním odběrem
Implementace KANBANU v dodavatelském systému dodavatel A dopravci sklad A dodavatel B sklad B dodavatel C Faxové objednávky Operativní plán Plán výroby měsíční Škoda Auto využívá externích kanbanů u cca 30 dodavatelů. Východiskem je měsíční plán výroby, se kterým jsou seznámeni dodavatelé a který jim umožní přípravu výroby a objednávky materiálových vstupů. V dalších krocích jsou výrobcem odesílány faxové objednávky dodavatelům, kteří je musí do 30min. potvrdit skladu výrobce. Požadované výrobky jsou naloženy ve stanoveném čase a spolu s kanbanovou průvodkou obsahující mimo jiné i přesné časové okno, v němž musí být dodávka doručena do příslušného skladu výrobce. Po vykládce jsou přepravní obaly vráceny dodavateli pro další dodávky. Signálem pro faxové objednávky je plán výroby a stav zásob výrobků na skladě.
Implementace KANBANU v dodavatelském systému - výhled model části dodavatelského systému, který obsahoval 13 podniků podílejících se na výrobě finálního výrobku umožňuje surovinyVS1 surovinyVS1 surovinyVS1 [Wang, Sarker 2005] V1 V4 V6 V2 V5 V7 V3 V8 • vypočítat optimální velikosti výrobních dávek, • celkovou produkci jednotlivých prvků systému v plánovacím období, • počet nezbytných kanbanových karet • určení časů na nakládku, dopravu a vykládku kontejnerů Finální výrobek V12 V10 V11 V9 Kriteriem je minimalizace celkových nákladů na výrobu a distribuci, konkrétně šlo o náklady na vstupní suroviny, objednací náklady, náklady na udržování zásob surovin, nedokončené výroby a hotových výrobků a přepravní náklady
Konceptbodu rozpojení • bod v materiálovém toku mezi částí “po proudu (myšleno materiálového toku) řízenou objednávkami zákazníků, (tažný systém řízení) a částí“proti proudu“, řízenou predikcemi a plány, (tlačný systém řízení)“, • „bod, ke kterému proniká objednávka zákazníka“, • „bod, kde je nejčastěji lokalizována tzv. rozpojovací zásoba umožňující rozdělení materiálového toku na části na sobě – v požadované míře – nezávislé“, • „bod, který je klíčový z hlediska pružnosti a individualizace při uspokojení požadavků zákazníků“, • „místo, kam až pustíme náhodnou poptávku“, • „místo v logistickém řetězci, ve kterém je vyrovnáván rozptyl poptávky po daném produktu“ aj., Dodavatelský systému rozděluje koncept BR na dvě části: • tu část, která je řízena plánem postaveném na předpovědi poptávky a tu, • která je řízena konkrétními požadavky zákazníků.
Konceptbodu rozpojení Přístup k řešení rozporu mezi celkovou spotřebou času na realizaci logistických činností v dodavatelském systému P a dobou D, kterou je zákazník ochoten čekat na vyřízení své objednávky Strategie„montáž (nebo mísení) výrobků na zakázku“ ATO [1] Bod rozpojení Tlačný systém řízení (Push) • Tažný systém řízení (Pull) Předpověď poptávky P/D>1 Objednávka Výrobce montážních skupin Výrobce finálních výrobků Dodavatel surovin Výrobce dílů, polotovarůptovarů Konečný zákazník Zásoba skupin Distributor Podle objednávek zákazníkův vtahujeme potřebná množství proti směru materiálového toku Požadované množství surovin, polotovarů, tlačíme po směru materiálového toku [1]Assembly to Order
Konceptbodu rozpojení Strategie„výrobanasklad“ MTS [1] Bod rozpojení Tažný systém řízení (Push) Tlačný systém řízení (Push) Předpověď poptávky P/D> > 1 Konečný zákazník Zásoba výrobků Výrobce dílů, polotovarů Dodavatel surovin Výrobce montážních skupin Výrobce finálních výrobků Distributor Systém řízení plně spočívá na předpovědi poptávky, zásoba už hotových výrobků je lokalizována co nejblíže zákazníkovi u některé z distribučních organizací, krátké dodací lhůty umožňují nanejvýš realizaci balení a dopravy na konkrétní objednávku. [1]Make to Stock
Konceptbodu rozpojení Strategie„výrobanaobjednávku“ MTO[1] Bod rozpojení Tažný systém řízení (Push) Tlačný systém řízení (Push) Předpověď poptávky P/D = 1 Objednávka Zásoba dílů Výrobce montážních skupin Výrobce dílů, polotovarů Dodavatel surovin Výrobce finálních výrobků Konečný zákazník Distributor Systém předpokládá, že doba na příjem a zpracování objednávek, vlastní výroba montážních skupin spolu s distribucí výrobku na místo určené zákazníkem bude rovna požadovanému termínu vyřízení objednávky. Před výrobcem montážních skupin je vytvořena zásoba dílů, která absorbuje výkyvy v poptávce. [1]Make to Order
Konceptbodu rozpojení Strategie„návrh, nákup, výrobanaobjednávku“ MTO[1] Bod rozpojení Tlačný systém řízení (Push) Tažný systém řízení (Push) Předpověď poptávky P/D< 1 Objednávka Výrobce dílů, polotovarů Dodavatel surovin Výrobce montážních skupin Výrobce finálních výrobků Konečný zákazník Zásoba surovin Distributor Zásoba se posouvá až k výrobci prvotních surovin, nebo materiálů (pokud výrobek nepožaduje jejich speciální úpravy). Prakticky celý dodavatelský systém je řízen principem tahu.
Implementace TOC v dodavatelském systému TOC je v poslední doběimplementován i v řízenícelýchdodavatelských systémů. Úzkým místem může být kterýkoliv partner v dodavatelském systému – výrobce dílů, dodavatel surovin, dopravce apod. Ve srovnání s konceptem bodu rozpojení však využívá TOCkombinace tlaku a tahu obráceně! Tažný systém řízení (Push) Bod rozpojení Tlačný systém řízení (Push) Zásoba výrobků Dodavatel surovin Výrobce dílů Zásoba dílů Výrobce montážních skupin Montážní závod Zákazníci Tažný systém řízení (Push) Tlačný systém řízení (Push) Úzké místo
Implementace TOC a BR v dodavatelském systému Tlačný systém řízení (Push) Bod rozpojení Tažný systém řízení (Push) Výrobce montážních skupin Montážní závod Zásoba skupin Dodavatel surovin Výrobce dílů Zásoba dílů Zákazníci Tažný systém řízení (Push) Tlačný systém řízení (Push) Úzké místo Tlačný systém řízení (Push) Bod rozpojení Tažný systém řízení (Push) Dodavatel surovin Výrobce dílů Výrobce montážních skupin Zásoba dílů Montážní závod Zákazníci Tažný systém řízení (Push) Úzké místo Tlačný systém řízení (Push)