KKI/PSFA1 5.10.2009

1. Téma č.1: Základy obecné psychologie KKI/PSFA1 5.10.2009

2. Co je to psychologie?

3. Definice psychologie 1. Psychologie je „věda o lidské psychice.“ 2. Psychologie patří k vědám o člověku. Zkoumá psychiku, její působení a formování v životě člověka, v jeho činnostech a vývoji. 3. Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.

4. Pojem psychologie

5. Psychologie - věda o člověku • Při zkoumání si všímá především psychických jevů - fenoménů Co to jsou ty psychické jevy?

6. Psychické jevy: • Informace o tom, co se děje v těle, okolí (funkceinformativní) • Orientace v prostředí a situaci (funkce orientační) • Řízení, regulace pohybů, činností (fce regulační) • Přizpůsobení, adaptace v situaci, vyrovnávání se s měnícími podmínkami (funkce adaptační)

7. Základní psychické jevy: Procesy vedou ke vzniku psychických obsahů, na podkladě mentálních stavů

8. Psychické jevy -fenomény PROCESY • vnímání,učení, paměť, imaginace, myšlení atd. • vedou ke vzniku obsahů • proměnlivé, rychlé • mnohé mentální procesy probíhají mimo vědomí OBSAHY: • vjemy, představy, sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity • Buď ve vědomí, nebo si je můžeme do vědomí vybavit MENTÁLNÍ STAVY(stavy vědomí)- relativně stabilní • Dočasné – nálada, stav únavy, podrážděnosti atd. • Trvalé – stálé podmínky psych. dění (úzkostnost)

10. Co si spíše uvědomujeme procesy nebo obsahy???

11. Základní pojmy obecné psychologie • Psychika • Prožívání • Chování • Vědomí • Nevědomí

12. Psychika ? • Duševní život člověka. • Lidská psychika je souhrn psychických jevů, které: • jsou funkcí mozku • formují se ve společnosti, zvláště působením výchovy • umožňují člověku poznávat svět a působit na něj

13. Prožívání • nepřetržitý tok psychických zážitků (obsahů) • probíhá při různých stupních jasnosti vědomí (bdělost)… • předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli.

14. Chování • mimika, gestikulace, zvýšení krevního tlaku či tepová frekvence…… • Chování lze pozorovat, zaznamenat, a měřit • Volní (úmyslné, záměrné) – směřuje k určitému cíli, vědomá intence, záměr. • Mimovolní (bezděčné) – nepodmíněné reflexy (slinění při příjmu potravy) či instinkty..

15. ….vzájemná interakce • Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.

17. Vědomí • stav určité aktivace Bdělost (vigilance)- ..uvědomování si sama sebe, vlastního těla… • Úroveň vigilance určuje luciditu (jasnost) vědomí • Protipól - Bezvědomí, případně spánek, narkóza • Somnolence, sopor, koma – kvantitativní poruchy vědomí, které se projevují podstatným snížením lucidity. • Kóma – je stav hlubokého bezvědomí.

18. Změněné stavy vědomí • Poruchové • Delirantní stavy, narušení osobní identity, halucinace, bludy • Ne patologické • Spánek, relaxace, meditace, hypnotizme, excitace • Společné charakteristiky změněných stavů vědomí: • Kognitivní procesy jsou méně kritické. • Změny v sebepojetí a vnímání. • Oslabení řízení a inhibice chování.

19. Jak to začalo ? • Kořeny Filozofie, fyziologie (oblasti biologie, zabývající se živými organismy) a lékařské vědě… pojetí náboženské (nadpřirozenost) a filosofické (rozum) • Hippocrates (460 – 377 př.n.l.)…“.otec moderního lékařství“ – lidský mozek jako interpret vědomí… • Římský lékař Galén (130 – 200 n.l.) - teorie temperamentu • Mystika, fantazie, animismus… • chování člověka je ovlivněno přírodou…. • Existuje samostatná duše mimo tento svět ? • Filozofická otázka • Reflektuje vnímání skutečnou realitu ? Vědecká metoda

20. 2. polovina 19. století Vznik psychologie • Samostatná vědecká disciplína • Vědecké, tj. experimentální metody • v roce 1879 první psychologická laboratoř na světě… • objektivně pozorovatelné jevy • nezpochybnitelná fakta Wilhelm Wundt (1832-1920)

21. Cíle psychologie • Popsat rozmanité projevy chování a duševního dění – metody:…pozorování, experiment.. • Vysvětlit význam získaných údajů - psychologické teorie.. • Předvídat lidské chování a prožívání - teorie kognitivního vývoje - psycholog Jean Piaget (1896 – 1980)

22. Hlavní psychologické směry - teorie • Teoretická definice ….(soustava hypotéz…k objasnění…) • Biologický přístup • Behaviorální • Psychodynamický • Fenomenologický • Kognitivní

23. Behavioristický přístup • 1.Pol 20. stol – americký behaviorismus (J. B. Watson) • EXTROSPEKCE - pozorování chování, objektivní měření… • objektivně pozorovatelná a měřitelná fakta • Předmět studia psychologie = studium chování. • Liská mysl je černá skříňka (black box) • Osobnost formuje především učení. • Chování je určováno vnějšími vlivy • odměny a tresty.

24. Klasické podmiňování PP - PR Ivan Pavlov Učení na základě důsledků chování Skinner Operační podmiňování spoj (vytváření asociací) mezi situací S a reakcí R (S-R – pozitivní posílení)

25. Psychodynamický přístup • Psychoanalýza – Sigmund Freud (1856 – 1939) – princip determinismu. • Duševní prožitky i projevy chování mají nevědomý motiv • Něvědomí (sny, tajná přání) x vědomí - uvědomované duševní obsahy

26. Nevědomí • Psychické obsahy a procesy probíhající mimo vědomí. • Ovlivňují prožívání a chování. • Podle teorie objektivních vztahů – obsahy nevědomí vznikají na základě zkušeností z interpersonálních vztahů

27. Modely lidské psychiky Topografický model 1900 • 3 vrstvy – nevědomí, předvědomí a vědomí. Myšlenky, vnímání Vzpomínky Strach…

28. Model struktury osobnosti Superego Nevědomý pocit viny, obsahuje svědomí, ideály. Větší část funguje mimo vědomí. Vzniká z Idu na základě interakcí s vnějším světem.

29. Gestalt (tvarová) psychologie • Max Wertheimer (1880 – 1943), K. Kofka (1886 – 1914), W. Kohler (1887 – 1967) • Holistické pojetí - Celek je více než jen suma částí. • Podstatný je význam, uspořádání částí, jejich struktura, „tvar“ (Gestalt = tvar, útvar). • Úkon náhlého pochopení – vhled - AHA fenomén

30. Kognitivní přístup • Kognitivní psychologie v 50. a 60. letech v USA posléze i Evropa. • Předmětem studia = mentální (poznávací) procesy. • jak se učíme • pamatujeme si minulost a plánujeme budoucnost • jak uvažujeme • rozhodujeme se • užíváme jazyk

31. Fenomenologický přístup • Filosoficky a humanisticky orientovaný směr. • Předmětem studia je prožívání. • Metoda – INTROSPEKCE. • Předpokládá schopnost svobodné volby a zodpovědnost za osobní rozhodnutí. • Existenciální analýza (daseinsanalýza) • Humanistická psychologie

32. Dělení psychologických oborů Základní – teoretické • Obecná psychologie – základní psychické procesy u duševně zdravého člověka. • Vývojová psychologie – zkoumá jak se jedinec vyvíjí a mění v průběhu svého života. • Psychologie osobnosti – studuje rozdíly mezi lidmi.. • Sociální psychologie – zkoumá interakce mezi lidmi, které probíhají ve dvojicích i v sociálních skupinách.

33. Dělení psychologických oborů Praktické – aplikované řešení praktických problémů • Klinická psychologie – diagnostika, léčení a společenské přizpůsobení osob s relativně závažnými psychickými potížemi a poruchami. • Psychologie zdraví - Zabývá se diagnózou, léčením a prevencí různých onemocnění, zkoumá a podporuje zásady zdravého způsobu života. • Poradenská psychologie – aplikovaná psychologie v poradnách pro rodinu (dříve manželské poradny), na úřadech práce, v pedagogicko-psychologických poradnách, případně v poradnách pro vysokoškoláky.

34. Dělení psychologických oborů • Pedagogická psychologie – procesy učení a vyučování .. • Psychologie práce – podmínky práce a jejich vlivem na pracovní výkon … • Forenzní (soudní) psychologie – uplatnění v rámci soudního a vězeňského systému. • Psychologie sportu – psychologickými prostředky se psychologové pokoušejí zlepšit výkony vrcholových sportovců.

35. Psychoterapie • Ovlivňování a léčení některých duševních procesů a reakcí pomocí psychologických prostředků • Cíl: ovlivnit nemocného, pomoci mu přizpůsobit se změněným podmínkám v jeho životě • U nemocných: povzbuzení, podporování vůle uzdravit se, odstranění strachu z léčebného zákroku, přizpůsobení se nové situaci způsobené nemocí

36. Význam psychologie v praxi • Poznávat lidi • Působit na lidi • Uspořádat věci a podmínky, ve kterých lidé žijí • Lépe poznat sebe sama a využít toho k lepšímu způsobu učení a práci, k lepšímu porozumění s druhými lidmi, ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu

37. Čití a vnímání

40. Čití • Čití je proces získávání „syrových“ informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulsů, které mozek dále využívá. Data zpracovaná mozkem tvoří základ pro naše vnímání okolního světa.

41. Čití • Čití probíhá ve smyslových orgánech, analyzátorech, - skládají se z receptorů, dostředivého (aferentního) nervu a příslušné senzorické oblasti v mozku. • Exteroreceptory – zrak, sluch, čich chuť a kožní smysly • Interoreceptory – různé tělesné změny… • Lidské smyslyslouží ke schopnosti registrovat podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. • Senzorické orgány shromažďují materiál k dalšímu poznávání i cítění. Jsou mostem mezi vnějším světem a lidskou psychikou. • Našich 5 smyslů: uši, nos, oči, jazyk a kůže jsou naše smyslové orgány, které přijímají informace o vnějším světě a vlastním těle a převádějí je nervstvem dál do mozku, aby je mohl posléze „přečíst“.

42. Vnímání • Americký psycholog P.G. Zimbardo: „Vnímání je klíč, který nám otvírá dveře do okolního světa.“ • Vnímání (percepce) – organizace a interpretace senzorických informací. Výsledkem procesu vnímání jsou vjemy. • Interpretace a pochopení významu probíhá v lidském vědomí.

43. Vnímání • Individuální rozdíly ve vnímání • Každý člověk vnímá svět jedinečným, osobitým způsobem, což je způsobeno především rozdíly v sociálních zkušenostech a v individuální psychické organizaci, tedy v osobnosti daného jedince.

44. Děkuji za pozornost