220 likes | 336 Views
Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Anotace.
E N D
Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Anotace Text s názvem Barokní opera ve Francii slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.
V barokní éře se stala Francie a život u královského dvora vzorem pro celou Evropu. Prakticky každý šlechtic se snažil, ovšem podle svých finančních možností držet krok s módou, jež reprezentovala Paříž. Stejně tak to bylo s hudbou a zvláště s operou. Za krále Ludvíka XIII. byly v oblibě ballets de cour, skvěle vypravené dvorské balety.
Éra vlády Ludvíka XIV., „krále Slunce“, sice zaznamenala mírný vliv italské hudby, ale ta zásadně neovlivnila svébytnost hudby francouzské. Dovezené italské opery postrádaly právě typický francouzský rys – baletní části. Domácí, tedy francouzská, hudba byla přijímána kladně. I z tohoto pohledu je zajímavá postava Jeana Baptisty de Lully, původem Itala a přece jednoho z nejvýznamnějších skladatelů Francie.
Jean Baptiste de Lully(28. 11. 1632 Florencie – 2. 3. 1687 Paříž) J. B. de Lully, původem Ital Giovanni BattistaLully, pocházel z Florencie. Otec byl mlynářem. GiovanniBattistaprojevoval mimořádný hudební talent, a tak dostal první hudební vzdělání u místních františkánů. Hrál na kytaru, housle a cembalo. V roce 1646 navštívil Florencii Roger Lotrinský, rytíř de Guisea všiml si jeho mimořádného talentu.
Na přímluvu šlechtice byl přijat do služeb Anny Marie Louisy Orleánské a tak se dostal do Francie. Marie Louisa byla sestřenicí Ludvíka XIV. a Jean Baptista se tak ocitl přímo u královského dvora. Po čase, kdy bylo jeho působení spíš prací komorníka, se stal kapelníkem nově vzniklého souboru Petit bande des violonsdu Roy. Pro tento soubor psal balety a tance, někdy se hrávaly i za účasti krále. Stal se jeho oblíbencem a poté královým tajemníkem.
Přímo pro krále psal hudbu od roku 1650 a roku 1653 byl jmenován dvorním skladatelem. Soubor Grande bande des violonsdu Roy vedl od roku 1652. Od roku 1661 byl v AcademiiFrances učitelem baletního tance. V roce 1671 byl inspektorem královské instrumentální hudby. Privilegium k provozování Královské akademie hudby a tance získal r. 1672. Spolupracoval s Moliérem na představeních pro krále.
Šlechtický titul mu byl přiznán v roce 1680. Byla to strmá kariéra, stal se neomezeným vládce nad hudbou královského dvora. Kvůli své prudké povaze a povýšenému chování měl řadu nepřátel. Byl nejen mimořádně schopný hudebník, ale i organizátor. Jean Baptiste de Lully zemřel 8. ledna 1687 na následky zranění – při dirigování se těžkou taktovkou udeřil do palce u nohy.
J. B. de Lully je autorem 30 ballets de cour, 12 comédies-ballets a pastoráles. Ze 14 hrdinských oper lze jako příklad jmenovat Armidenebo Acis et Galathée. Lully staví v opeře na textové stránce a patosu. Vžilo se označení tragédie- lyrique. Nepoužíval umění kastrátů. Orchestr měl až 45 členů a umožňoval tak využití zvukomalby. Lullyovská předehra má schéma pomalu – rychle – pomalu.
Marc-Antoine Charpentier Vedle Lullyho je třeba upozornit i na další významné osobnosti té doby, působící v Paříži. Jednou z nich je Marc-Antoine Charpentier(1643–1704). Díky otcovým vlivným známostem – byl královským malířem – se mu dostalo výborného vzdělání v jezuitské škole a od 18 let studoval práva. Studoval v Římě, zde se setkal s G. Carissimim. Po návratu do Paříže spolupracoval s Moliérem, jenž se po neshodách rozešel s Lullym.
M.-A. Charpentier napsal asi 200 převážně chrámových skladeb. Byl učitelem hudby Philippa, vévody z Chartres, od roku 1683 dostával doživotní rentu od Ludvíka XIV. za scénickou hudbu. Byl ředitelem kůru v kostele sv. Ludvíka v Paříži a od roku 1698 až do smrti vedl kůr v SainteChapelle. Z jeho skladeb je asi nejpopulárnější Preludium z Te Deum, stalo se znělkou Eurovize a vídeňských novoročních koncertů. Je autorem šesti oper, např. Médée.
Jean Philippe Rameau(25. 9. 1683 Dijon – 12. 9. 1764 Paříž) Mimořádnou postavou je Jean Philippe Rameau, francouzský skladatel a teoretik, konkurent J. B. de Lullyho. Hudební vzdělání získal v jezuitské koleji v Dijonu. V 18 letech odešel do Itálie studovat hru na varhany, housle a skladbu. Od roku 1702 měl smlouvu na místo varhaníka v Clermont – Ferrand, byl tam čtyři roky. První dílo tiskem vyšlo r. 1706 v Paříži, je určeno clavecinu: „Pièces de clavecin“.
Otázky k ověření znalostí • S kým spolupracoval Lully na představeních pro krále? • Jaké tempové rozvržení má francouzská operní předehra? • Čím se v současnosti proslavil M.-A. Charpentier? • Pro jaký klávesový nástroj psal svoje skladby Rameau?
Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha 2009 2. Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha 2001 3. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002
Seznam vyobrazení: • Ludvík XIV., Král Slunce http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Louis_XIV_of_France.jpg 11.9.2013 • Jean Baptiste de Lullyhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Jean-Baptiste_Lully_Nicolas_Mignard.jpg 11.9.2013 • Moliérehttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Moliere2.jpg 11.9.2013 • Provedení opery Alceste ve Versailles roku 1674 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Ballet_versailles.jpg 11.9.2013 • Marc-Antoine Charpentierhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/MA_Charpentier_II.gif 11.9.2013 • Jean Philippe Rameauhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Attribu%C3%A9_%C3%A0_Joseph_Aved%2C_Portrait_de_Jean-Philippe_Rameau_%28vers_1728%29_-_002.jpg 11.9.2013