GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ

1. GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky

2. Ekonomická situace Španělska Oficiální název státu je Španělské království. Počet obyvatel : 47,3 mil. (1.1.2013) Podíl ekonomicky činného obyvatelstva : 23 mil. osob Vývoj španělské ekonomiky 2005 – 2012: V roce 2005 se tempo růstu HDP mírně zvýšilo a dosáhlo 3,4 %. V roce 2006 pokračoval růst HDP rychlejším tempem a vzrostl v roce 2006 o 3,9 %.

3. V roce 2007 vzrostla španělská ekonomika o 3,8 %. V závěru roku 2007 došlo k citelnému zpomalení hospodářského vývoje, především z důvodu poklesu stavební výroby a jednak kvůli vnějším  faktorům, zejména nepříznivému vývoji na finančních trzích a růstu cen energetických surovin. Exportní neúspěch byl přičítán poklesu konkurenceschopnosti španělských výrobců, ale zároveň i omlouván poklesem hospodářského růstu nejvýznamnějších obchodních partnerů (DE, FR, IT). Došlo i ke zpomalení vývoje cestovního ruchu a stagnaci příjmu z tohoto významného sektoru hospodářství.

4. V roce 2008 se očekávalo výrazné zpomalení, avšak vývoj situace překonal prognózy i těch nejpesimističtějších ekonomických analytiků. V roce 2009 se již zpomalení a následný pokles hospodářského růstu projevil naplno - HDP klesl o 3,6 %, průmyslová výroba o 16,2 %, stavební výroba o 22,2 %, vývoz o 15,9 % a dovoz o 26,2 %. Hospodářský pokles sebou přinesl velmi dramatickou vlnu ztrát pracovních příležitostí, která vynesla oficiálně vykazovanou nezaměstnanost ve Španělsku na 18 %, což představovalo více než 4 miliony práceschopných obyvatel bez zaměstnání.

5. Přes některé pozitivní výsledky, dosažené v roce v 2010, které by mohly napovídat částečnému zlepšení ekonomické situace Španělska, přetrvává  řada nepříznivých faktorů a okolností, které mohou vývoj španělské ekonomiky citelně poznamenat. • K nejpalčivějším problémům, se kterými se v roce 2011 španělská ekonomika potýkala, patřilo: • nezaměstnanost, která byla nejvyšší v EU (okolo 20 %, cca 4 milióny obyvatel); • nízká konkurenceschopnost podnikové sféry; • hluboký pokles průmyslu, hl. automobilového a stavebnictví; • ztráta kredibility, Španělsko se ocitlo hned za Řeckem, • Irskem a Portugalskem; • vysoký schodek veřejných financí; • propad veřejných investic.

6. V roce 2012 se země potýká s hospodářským  poklesem (recesí), rekordně vysokou nezaměstnaností, narůstajícím vnitřním a zahraničním dluhem, krizovou situací finančního a bankovního sektoru, ztrátovým hospodařením jednotlivých autonomních oblastí, které se neobejdou bez finanční pomoci státu, a stále většími problémy při získávání prostředků na mezinárodním finančním trhu. Specifickým problémem je pro ES zahraniční zadluženost. Jediným významným sektorem hospodářství, který svým růstem přispívá ke zmírnění poklesu HDP, je zahraniční obchod. V roce 2012 vzrostly vývozy, na druhé straně poklesly, v důsledku ekonomické situace země, dovozy.

7. Alarmující jsou stále údaje o nezaměstnanosti, která je největší v EU. Bez práce je 26,6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, celkem 6,1 miliónů osob. To představuje cca třetinu všech nezaměstnaných v EU. Rozhodující složkou sektoru služeb je obchod (60 %) a v jeho rámci zejména velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu představující 1/3 všech tržeb v sektoru služeb. Zajímavou položkou se stávají podnikatelské služby s 8,5% podílem na celkovém obratu a téměř 10% meziročním růstem.

8. Drtivá většina společností ve službách jsou mikro podnikatelé s méně než 10 zaměstnanci (95,5 %) a malé podniky s méně než 50 zaměstnanci (3,9 %), kteří zaměstnávají 65 % pracovníků ve službách. Pouhých 0,6 % společností, které spadají do kategorie velkých (nad 250 zaměstnanců) realizuje zbývajících 45,9 % obratu. Dle údajů UNCTAD je 60 % španělských zahraničních investic směřováno do sektoru služeb a je čtvrtým největším zahraničním investorem v tomto sektoru. Významným zdrojem příjmů do státního rozpočtu jsou každoročně příjmy z turistiky, přestože se objem snížil o 5,6 %. Podíl cestovního ruchu na HDP se v posledních letech pohybuje na úrovni kolem 11 %. Sektor zaměstnává cca 12 % pracovní síly.

9. Již tradičně byl v roce 2011 zahraniční obchod Španělska teritoriálně orientován na EU, do které směřovalo 66 % ES vývozu, přičemž dovoz z EU představoval v roce 2011 necelých 53 % celkového objemu. Z toho vývoz do států eurozóny činil skoro 53 % celkového ES vývozu, v dovoz z eurozóny pak 43 %. Největším obchodním partnerem, nejenom ve vývozu, ale i podle obratu, zůstala Francie. Za ní se zařadily Německo, Itálie, Evropa mimo EU a Velká Británie. Následuje asijský kontinent, kde nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Čína a Japonsko.

10. Česká republika je pro ES 19. největším obchodním partnerem, z celkového obratu ES tvoří zahraniční obchod mezi našimi zeměmi pouze necelé procento. V komoditní skladbě španělských vývozů v roce 2011 převažovaly jako v minulých letech stroje a zařízení (20,1 %), vývozy automobilového sektoru (15,4 %), potraviny (14,2 %) a chemické výrobky  (13,7 %). V dovozu převládala energetika (21,4 %), která zaznamenala v meziročním srovnání největší růst jak ve vývozu, tak v dovozu, následovaly stroje a zařízení (17,9 %), chemické výrobky (14,5 %), spotřební zboží (10,5 %), automobilový sektor a potraviny (oboje 10,4 %).

11. Distribuční síť ve Španělsku ovládalo cca 5 vedoucích distribučních subjektů, které realizovaly většinu tržeb. Jde o tato konsorcia, resp. kapitálové skupiny (top five): Tab. TOP 5 Distribučních subjektů působících na italském trhu v roce 2007 Zdroj: Studie Ministerstva průmyslu, cestovního ruchu a obchodu Francouzská společnost Carrefour zaujala téměř 1/5 tržního podílu, zatímco španělský řetězec El Corte Inglés zaujal pouze 4,5 %.

12. Segmenty maloobchodního trhu byly rozděleny v následujícím poměru: Hard - discount supermarkety lze charakterizovat co do velikosti jako supermarkety o ploše do 2 500 m2, které prodávají omezený počet výrobků podle pravidla "rozhoduje cena, a ne tolik kvalita". Nejaktivnějšími distribučními skupinami v hard-discount supermarketech byly DIA a německá skupina Lidl, které začaly ohrožovat segmenty trhu dosud ovládané skupinami Carrefour a Alcampo. Například španělská skupina El Corte Inglés diverzifikovala své činnosti rozšířením služeb o vlastní cestovní kancelář, prodejnu počítačového hardware a software, stavební a montážní činnost, pojišťovnu a vlastní nakladatelství.

13. Retail-Index je index užitečný pro zahraniční uživatele či investory z hlediska hodnocení ekonomiky dané země. Z indexu lze zjistit, zda v ekonomice dochází ke konjunktuře, stagnaci či poklesu. Maloobchodní žebříček poskytuje jasný přehled o maloobchodech na základě nedávného obratu, tržby a počty obchodů. Zdroj: Eurostat, 2012 Obr. Vývoj indexu maloobchodních tržeb v letech 2007 – 2012

14. TOP 10 maloobchodníků ve Španělsku dle Retail-Indexu: Zdroj: Retail-index.com, 2012 Obr. TOP 10 maloobchodníků ve Španělsku za rok 2011 Celkově v žebříčku Top 10 relailerů dominují španělští maloobchodníci s výjimkou diskontu Lidl a Media Markt, kteří jsou ve vlastnictví Německa.

15. Ekonomická situace Itálie Oficiální název státu je Italská republika. Celkový počet obyvatel Itálie: 60 626 442 (2011) Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 58,7 % Itálie, země skupiny G20, byla v r. 2011 podle MMF osmou největší ekonomikou světa a je čtvrtou největší ekonomikou v EU. HDP Itálie v roce 2012 klesl o 2,2 %. V posledním čtvrtletí roku se hospodářská aktivita snížila (mezi čtvrtletími o 0,9 %; meziročně o 2,7 %). V tomto trendu se hospodářský vývoj zřejmě nese i v roce 2013.

16. Hospodářské recesi v roce 2012 odpovídal i vývoj nezaměstnanosti, která se z 9,5 % v prosinci 2011 zvýšila na úroveň 11,2 % v prosinci 2012 (nejvyšší od r. 1992). Rovněž vývoj průmyslové produkce potvrzoval prohlubování recese v průběhu roku. V prosinci se index průmyslové produkce meziročně snížil o 6,6 %. Průmysl je  nejdůležitějším sektorem italského hospodářství z hlediska zapojení Itálie do mezinárodního obchodu, byť se na tvorbě HDP podílí jen 23 %. Průmysl ustoupil sektoru služeb, což ostatně odpovídá trendu průmyslově vyspělých zemí světa. 

17. Pokud jde o význam jednotlivých oborů, má ve spotřebním průmyslu nejdůležitější místo textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, nábytkářský a potravinářský průmysl – typičtí nositelé značky „Made in Italy“. Hutnictví, strojírenství a chemie jsou rovněž nosnými průmyslovými odvětvími. Silné zastoupení má i papírenský, elektrotechnický, elektronický a farmaceutický průmysl. Podíl zemědělství na ekonomice se přiblížil úrovni v zemích EU (3 %). Italská zemědělská výroba se podílí na celkové zemědělské výrobě EU 14,4 %. Živočišná výroba je deficitní a Itálie je do značné míry odkázána na dovoz, včetně dovozů z ČR.

18. Italský model průmyslových klastrů Model rozvoje klastrů, který započal v 70. letech, spočívá v seskupení malých a středních podniků soustředěných geograficky na určitém území, spolupracujících mezi sebou v oblasti ekonomické i sociální. Italská Federace klastrů (http://www.clubdistretti.it/) zmapovala 101 klastrů, v nichž je registrováno cca 283 tis. podniků s 1,4 mil. počtu zaměstnanců. Mezi klíčové aktivity v celkem 32 klastrech patří strojírenství, automatizace výroby, gumárenství a výroba plastů. Firmy oděvního průmyslu vytvořily 31 klastrů.

19. Služby jsou z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti rozhodujícím sektorem italské ekonomiky: zaměstnává 67,8 % (2011) obyvatel v produktivním věku a přibližně stejnou měrou se podílí na tvorbě HDP. Pro ČR představovala IT v roce 2012 osmého největšího obchodního partnera. Po více než pětinovém poklesu obratu bilaterálního obchodu v r. 2009 (hospodářská recese v ČR a v IT) zaznamenali v letech 2010-11 výrazné zvyšování obchodní výměny. Přičemž v roce 2011 celkový obrat poprvé překonal hranici 9 mld. EUR. Snížení obratu bilaterálního obchodu vedlo k rychle klesajícímu českému exportu do IT (-7,9 %). Italský dovoz do ČR vzrostl o 2,2 %.

20. Tab. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie Z tabulky lze vyčíst, že v posledním sledovaném roce 2012 došlo k přebytku OB, resp. IT docílila kladného salda OB. Oproti 2011 saldo vzrostlo o téměř 25 tis. mil EUR díky poklesu importu v r. 2012.

21. Hlavní prodejní řetězce v Itálii: Auchan, Billa, Bric, Carrefour, Colmar, Conad, Coop, Crai, Despar, Decathlon, Esselunga, Emmelunga, Gigante, IKEA, Iper, Lidl, Leroy Merlin, Pam, Rinascente a Selex. V oblasti potravinářského („food“) i nepotravinářského („non food“) maloobchodu v Itálii mají oproti většině dalších zemí EU dosud významný podíl malé, nezávislé obchody. Relativně později v Itálii začaly působit zahraniční obchodní řetězce. Například významná francouzská společnost Carrefour, v současnosti jeden z leaderů na italském trhu, zahájila svou činnost v Itálii v roce 1993, její francouzská kolegyně, společnost Auchan zde působí od roku 1989.

22. Největším italským distribučním řetězcem je Coop, který v roce 2011 kontroloval 15,3 % italského trhu s potravinami a spotřebním zbožím, a který celosvětově v kategorii distribučních řetězců patří k padesáti největším. Tab. Přehled deseti největších distributorů potravin v Itálii v roce 2011 Zdroj: AC Nielsen

23. Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě pak množství drobných, většinou rodinných podniků. Pro velké rozdíly hospodářské vyspělosti severní a jižní části země je taktické navazovat první obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích) a vyhledávat regionální zástupce především na severu Itálie. Pro jih je žádoucí vyhledat si jiného zástupce se znalostí místních poměrů. Splnit požadavky italských obchodních řetězců na dodávky „pod jejich značkou“ se již podařilo splnit řadě českých dodavatelů. Jedním z nich je např. firma VITAR.

24. Ekonomická situace Řecka Oficiální název státu jeŘecká republika. Řecko má 10 787 960 obyvatel (2011) Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 45,6 % (4,932 mil.) Od r. 2008 je řecké hospodářství v recesi. V r. 2009 se plně projevil dopad globální finanční krize umocněný strukturálními nedostatky národní ekonomiky snižujícími její konkurenceschopnost a prohlubující vnější i vnitřní nerovnováhu. Makroekonomické údaje potvrzují, že řecká ekonomika se již 5. rok potýká s recesí. HDP klesl o více než 20 %, přičemž v r. 2011 se jednalo o pokles o 6,9 % av 1. pol.r. 2012 o dalších 6,4 %.

25. Klesl též obrat pro Řecko mimořádně významných služeb souvisejících s cestovním ruchem, konkrétně o 20,8 % (II. Q. 2012/11). Zvláště znepokojivý je prudký nárůst nezaměstnanosti, která koncem 1. pol. roku 2012 vystoupila na 24,4 %, což představuje více než 1,2 mil. registrovaných nezaměstnaných. Řecko nepatří k zemím se silnou průmyslovou základnou. Průmysl a energetika se podílí na tvorbě HDP méně než 20 %. Nejrozvinutějšími odvětvími zpracovatelského průmyslu jsou průmysl petrochemický, potravinářský a tabákový, farmaceutický, těžební a metalurgický.

26. Agrární sektor tradičně patřil k pilířům řecké ekonomiky. V posledních 20 letech se však podíl zemědělství na tvorbě HDP rapidně snižoval (z 10,1 % v roce 1994 na necelá 3,5 % v roce 2011) jak v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst tak jejich zaměřením na nové profese zejména ve službách a ve státním sektoru. Služby jsou „těžkým průmyslem“ řecké ekonomiky a nejdůležitějším zdrojem tvorby HDP, na jehož vzniku se podílejí téměř z 80 %. V letech 2008-2010 se i ve službách projevil dopad hospodářská krize. Cestovní ruch má rozhodující podíl na vývoji sektoru služeb. Dle údajů Svazu řeckých podniků v cestovním ruchu (SETE) se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP zhruba z 15 %.

27. Tab. Vývoj služeb (meziroční změna v %) v letech 2007-2011 Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT) Z tabulky je patrné, že od r. 2009 nastal velký propad v sektoru služeb, došlo k poklesu o cca 19 % oproti roku 2008. Dále je patrný rostoucí trend a v r. 2011 opětovný propad díky druhé vlně hospodářské krize. Z hlediska teritoriální struktury zahraniční obchod zaujímá tradičně dominantní postavení obchod se zeměmi EU, i když jejich podíl v letech 2009-2010 klesl. 

28. Obchodní styky ČR s Řeckem mají dlouholetou tradici. V roce 2011 byl podíl Řecka na zahraničním obchodu ČR poměrně nízký a činil zhruba 0,2 % jeho celkového objemu (dle řeckých údajů to bylo 0,5 %). V letech 1993-2008 český vývoz do Řecka neustále stoupal. První pokles zaznamenal v roce 2009 (-17,5 %) a pokles pokračoval také v roce 2010 (-5,9 %). V roce 2011 vývoz opět mírně vzrostl (1,8 %). V období leden-červenec 2012 byl však ve vztahu k Řecku zaznamenán prudký meziroční pokles na straně vývozu z ČR, jakož i mírný pokles na straně dovozu z Řecka.

29. Obchod podle oficiálních údajů tvoří zhruba 13 % HDP i pracovního potenciálu Řecka. I když v posledních letech přibyly velké obchodní podniky a řetězce, hlavní místo v obchodě nadále zaujímají drobné, často rodinné podniky. Je příznačné, že 90 % všech maloobchodních podniků zaměstnává méně než 5 osob. Právě tyto podniky jsou nejvíce zasaženy probíhající hospodářskou krizí. Z roztříštěnosti obchodní sítě vyplývají relativně malé možnosti přímých obchodních vazeb. Zahraniční dodavatelé jsou nuceni využívat služeb obchodních zástupců, výhradních dovozců, event. si zřizovat vlastní reprezentace či filiálky.

30. Řecký maloobchod drtí krize Obchodníci v Řecku bojují o přežití – jenom v hlavním městě Aténách kvůli krizi skončilo za poslední dva roky 40 procent obchodů. Zbankrotovalo tak přes 900 malých a středních prodejen. V celé zemi ukončila svoje podnikání za stejné období asi třetina maloobchodníků. Situaci se snaží řešit i místní obchodní komora – obchodníkům chce pomoci výhodnými půjčkami, které by jim měly uvolnit ruce. Mají k dispozici zhruba 15 miliard EUR na nové půjčky pro malé a střední podniky.

31. Ekonomická situace Portugalska Oficiální název státu je Portugalská republika. Počet obyvatel – 10 562 178 (2011) Podíl ekonomicky činného obyvatelstva – 61,9 % Skládá se z 18 okresů a 2 autonomních oblastí (ostrov Madeira a Azorské ostrovy) Rok 2011 byl ve své první polovině ve znamení přetrvávající ekonomické krize a snahy vlády zvrátit nepříznivý vývoj veřejných financí a podpořit tak mezinárodní kredibilitu země.

32. Na tvorbě HDP se v r. 2010 v největší míře podílely služby, a to 74,5 % (jejich podíl neustále roste, v roce 1997 byl podíl 60,3 %, v roce 2003 67,2 %), dále průmysl 23,3 % (20,6 % v roce 1997) a zemědělství 2,1 %, přičemž v posledních dvou sektorech je v posledních letech patrné  pozvolné snižování podílu. Průmyslová výroba je koncentrována hlavně na severu v okolí Porta a dále v centrální části - v Lisabonu a jeho okolí. V těchto oblastech jsou soustředěny téměř 2/3 celého zpracovatelského průmyslu. Podíl průmyslu včetně stavebnictví a energetiky na celkové zaměstnanosti činí přes 27 % a vytváří téměř čtvrtinu HDP.

33. Portugalské podniky se dělí na mikropodniky do 10 zaměstnanců, malé podniky od 10 do 50 zaměstnanců, střední podniky od 50 do 200 zaměstnanců a velké podniky nad 200 zaměstnanců. Podle INE (statistický úřad) tvoří mikropodniky a malé podniky cca 95 % všech podniků v Portugalsku. Průmysl prodělal v posledních letech značnou restrukturalizaci. Ze starších odvětví mají největší význam automobilový průmysl, textilní a obuvnický průmysl, výroba keramiky, zpracování korku, výroba plastických hmot, elektronický průmysl, chemický průmysl a výroba celulózy a skla; ta ale prožívá odbytovou krizi na domácím trhu i v zahraničí.

34. Stavební sektor zaznamenal v roce 2011 nejvyšší meziroční propad v historii, a to o 9,4 % (v roce 2010 činil propad 8,6 %). Portugalské zemědělství je poměrně zaostalé a jedno z nejméně efektivních v EU. Jeho podíl na celkové tvorbě HDP včetně lesnictví a rybolovu činil v roce 2011 pouze 2,6 % a zaměstnával necelých 10% aktivního obyvatelstva. Pozitivem od vstupu do EU je zvýšení produktivity práce (o 70 %) a nárůst produkce. Sektor služeb má velmi významné místo v portugalské ekonomice a od vstupu do EU zaznamenal dynamický vývoj. Jeho podíl na HDP dosáhl v roce 2011 74,5 % a na celkové zaměstnanosti se podílel cca 66 %.

35. Úhrnný podíl průmyslu cestovního ruchu představuje cca 15 % HDP, podíl na celkové zaměstnanosti činí více než 6 %. Turistický ruch v roce 2010 představoval 14 % exportu a 43,3 % výkonu sektoru služeb. Obchodní bilance portugalského zahraničního obchodu je v posledních letech trvale pasivní. V roce 2011 byl zaznamenán poměrně významný meziroční růst exportu (+15,2 %), ke kterému došlo především díky poklesu domácí poptávky a nastalé potřebě výrobců hledat pro svou produkci zahraniční odbytiště.

36. Tab. Celkový přehled portugalského vývozu a dovozu (v mil. EUR) Zdroj: Businessinfo.cz Portugalský zahraniční obchod je zaměřen především na státy Evropské unie. Podíl států EU v posledních 5 letech na celkovém portugalském dovozu představoval hodnoty kolem 76 % a na vývozu kolem 77 %. Deficit obchodní bilance se již několik let pohybuje lehce nad 15 mld. EUR.

37. Z celkového vývozu Portugalska do zemí EU tvořily v r. 2011 bezmála 70 % tři země v pořadí Španělsko, Německo a Francie, přičemž tytéž země dominovaly i z hlediska portugalských dovozů. Ve vývozu Portugalska zaujímaly v roce 2011 nejvyšší podíl: stroje a zařízení (14,5 %), dopravní prostředky (13,3 %), kovy (8,1 %), minerální paliva (7,2 %), plasty a guma (6,8 %). V dovozu Portugalska zaujímaly v roce 2011 nejvyšší podíl: minerální paliva (17,9 %), stroje a zařízení (15,0 %), dopravní prostředky (10,6 %), zemědělské komodity  (10,4 %), chemikálie (10,4 %).

38. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Portugalsko průběžně posilovalo pozici v celkovém zahraničním obchodě ČR, a to ze 64. pozice v roce 1993 až na 33. místo v obratu a 29. místo v českém vývozu v letech 2010 a 2011. V rámci obchodní výměny s členskými státy EU zaujímá ČR v Portugalsku 12. pozici na straně portugalského vývozu a 10. místo na straně portugalského dovozu. Portugalský trh je prakticky stejně náročný pro uplatnění zahraničního zboží jako trhy ostatních členských států EU. Z této reality vyplývají rostoucí náklady na realizaci zboží na portugalském trhu, a to zejména na propagaci a zavádění nových výrobků.

39. Distribuční a prodejní síť dosahuje v současné době jedné z nejvyšších úrovní centralizace v rámci států Evropské unie. Pro případnou realizaci spotřebního zboží na portugalském trhu je proto výhodnější navazovat přímé obchodní vztahy s největšími společnostmi v oblasti hypermarketů: • Makro, • Jumbo (skupina Auchan), • Modelo-Continente (skupina Sonae), • Pingo Doce, • Feira Nova (obě patří do skupiny JerónimoMartins) atd., nebo s distribučními a obchodními společnostmi a asociacemi.

40. Děkuji za pozornost