240 likes | 496 Views
Nezaměstnanost. nerealizovaná (neuspokojená) nabídka a poptávka práce na trhu práce. Členění populace z ekonomického hlediska. 1. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla – zaměstnaní + nezaměstnaní)
E N D
Nezaměstnanost nerealizovaná (neuspokojená) nabídka a poptávka práce na trhu práce
Členění populace z ekonomického hlediska • 1. ekonomicky aktivní obyvatelstvo(pracovní síla – zaměstnaní + nezaměstnaní) • 2. ekonomicky neaktivní obyvatelstvo(např. osoby v předproduktivním věku – děti, nepracující důchodci, ženy na mateřské dovolené, invalidní důchodci, osoby, které práci nehledají aj. – až ½ populace)
Vymezení nezaměstnaného • pracovní síla – můžeme ji zjednodušeně rozdělit na zaměstnané a nezaměstnané • aby byl člověk označen za nezaměstnaného musí splňovat tři podmínky: • 1. Nemá placené zaměstnání ani nepodniká, • 2. Vyvíjí určitou aktivitu při hledání zaměstnání, • 3. Je schopen a ochoten nastoupit během krátké doby do zaměstnání.
Nezaměstnanost a její determinanty • Měření nezaměstnanosti aktuální stav • 2 ukazatele • 1. Počet nezaměstnaných • 2. Míra nezaměstnanosti…….. • přesnější, více vypovídající ukazatel • Míra nezam. = počet nezam. x 100 % pracovní síla • Specifická míra nezaměstnanosti • míra nezaměstnanosti pro určité skupiny obyvatel (míra nezaměstnanosti žen, absolventů, lidé nad 50 let)
Typy nezaměstnanosti • 1. Frikční • nejméně nebezpečná • jedinec dobrovolně opustí pracovní místo a hledá si místo jiné • její délka je dána dobou hledání nového místa, zpravidla nepřekročí 3 měsíce • vzniká jako důsledek přirozeného pohybu mezi odvětvími, oblastmi apod. • 2. Sezónní • vzniká jako důsledek nepravidelnosti výroby v některých odvětvích, které jsou závislé na ročním období, popř. počasí (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch) • může postihovat i navazující odvětví • 3. Strukturální • vzniká tehdy, pokud nabídka práce, zejména dle kvalifikace, ale i pohlaví, vzdělání, neodpovídá poptávce • indikátorem této nezaměstnanosti je relativně velký počet pracovních míst (jsou volná místa, ale jiná – např. potřebuji 20 soustružníků, ale mám 20 prodavaček) • nástrojem je rekvalifikace • 4. Cyklická • vzniká v důsledku kolísání ekonomické aktivity země, hospodářských cyklů
Příčiny nezaměstnanosti • 1. Neoklasický přístup – pravice - liberální pojetí • nedostatečná pružnost na straně nabídky práce (jednotlivci, domácnosti) • malá informovanost o volných pracovních místech • malá ochota k mobilitě • neochota akceptovat zhoršené podmínky, zejména mzdové (příliš vysoké podpory, sociální dávky, štědrý sociální systém) • nezaměstnanost je víceméně dobrovolná
Keynesiánský přístup • Levice - uznání existence nedobrovolné nezaměstnanosti • nedostatečná koupěschopná poptávka • technologický pokrok - snižuje počet pracovních míst zvýšení nezaměstnanosti • práce je nahrazována stroji především u pracovní síly s nízkou kvalifikací (automobilový průmysl, stavebnictví, elektronické pokladny, evidence zásob, peněžní ústavy, …) • zvyšuje počet pracovních míst snížení nezaměstnanosti • někdo musí stroje vyrobit, zešrotovat, ekologie • výrobky mohou být levnější, budou se nakupovat, může se více vyrábět, klesá nezaměstnanost
Negativní důsledky a dopady nezaměstnanosti • Ekonomické a sociální - obě skupiny spolu vzájemně souvisí • Ekonomické důsledky • ztráta produkce (nevyužitá pracovní síla, produkce, která nebyla v důsledku nezaměstnanosti vyrobena a s tím související snížení daňového výnosu • nutnost vyplácet podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky, nemocnost • ztráta kvalifikace, dovedností a schopností, zejména u dlouhodobě nezaměstnaných společnost přichází o finanční prostředky investované do vzdělání • odpor k technologickému pokroku, který lidem bere práci (technologický konzervatismus)
Sociální důsledky • narušení vztahů • rozpad rodin • zhoršení zdravotního stavu (psychické problémy, větší nemocnost, úmrtnost) • alkoholismus a jiná závislost, sebevraždy • rostoucí kriminalita, • nestabilní prostředí negativní postoje vůči systému ap., ztráta domova, jistoty
Politika zaměstnanosti • součást hospodářské politiky státu • usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci • představuje soubor nástrojů, jejichž realizace motivuje zaměstnané, nezaměstnané a zaměstnavatele k jistému chování na trhu práce • cílem je snížení nezaměstnanosti • vzhledem k negativním důsledkům se snaží stát nezaměstnanost snižovat uplatňuje politiku zaměstnanosti, konfliktnost cílů
Dělení politiky zaměstnanosti podle velikosti • 1. Makroekonomická politika zaměstnanosti • tzv. velká politika zaměstnanosti, vládní • působí víceméně plošně, především na straně poptávky – firem • např. lákání investorů ze zahraničí, vytváření vhodných podmínek pro podnikání apod. • zaměřena hlavně na odstranění příčin • je závislá na zaměření celé hospodářské politiky státu • 2. Regionální politika zaměstnanosti • tzv. malá politika zaměstnanosti • někdy se nazývá politikou trhu práce • řeší důsledky existující nerovnováhy na určitém trhu práce • do značné míry je zaměřena na řešení konkrétních situací v konkrétních územích, regionech, specifiky, reakce školství - Rámcové vzdělávací programy, dotační programy, EU
Nástroje politiky zaměstnanosti • 1. Aktivní politika zaměstnanosti • školení a rekvalifikace • programy pro mladé absolventy • programy pro zdravotně handicapované osoby • subvence a dotace v soukromém sektoru, popř. daňové úlevy • podpora nezaměstnaných, kteří chtějí podnikat • veřejně prospěšné práce (tzn. přímá tvorba pracovních míst) • rekvalifikace= taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče, umožňující jeho nové pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání • 2. Pasivní politika zaměstnanosti • vyplácení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti (podpory) a sociálních pomocí • předčasný odchod do důchodu • zkracování pracovní doby (např. Francie) • Obojí závisí na hospodářském cyklu
Přístupy k politice zaměstnanosti • 1. ORIENTOVANÉ NA NEZAMĚSTNANÉ OSOBY • Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace • získávání teoretických vědomostí a pracovních dovedností • Pomoc při začleňování osob na trh práce • poskytování dotací ke mzdám zaměstnavatelům • daňová zvýhodnění (např. v případě, když zaměstnají nezaměstnanou osobu), po určitou dobu • Pomoc při založení podniku • např. poskytnutí peněžní sumy • refundace z úroků z investičních nákladů apod. • Veřejně prospěšné práce • orientované na veřejné zájmy, úklid veřejných prostranství • nové místo vytváří např. obec, popř. jiný zaměstnavatel • slouží ke krátkodobému umístění uchazečů o zaměstnání • „zaměstnavateli“ jsou po určitou dobu plně nebo částečně hrazeny náklady spojené se zaměstnáváním nezaměstnaných • 2. ORIENTOVANÉ NA ZAMĚSTNANÉ OSOBY • Opatření zaměřená na získání, změnu a zvýšení kvalifikace • ve státních nebo soukromých rekvalifikačních centrech, zjednodušení personální práce - není potřebná výměna pracovníka • Zkrácení normální pracovní doby a životní pracovní aktivity • možnost práce na částečný úvazek, aniž by na to daná osoba doplácela např. ztrátou sociální ochrany apod. • umožnění předčasného odchodu do důchodu
Problémové skupiny na trhu práce • skupiny osob, které mají větší problémy při řešení své situace na trhu práce a často spadají mezi nezaměstnané, či ekonomicky neaktivní – ženy na mateřské dovolené DPP (omezení) • osoby bez kvalifikace (popř. osoby se základním vzděláním) • starší lidé (pro trh práce se považují za starší lidi osoby starší 50 let) • zdravotně handicapované osoby • osoby společensky nepřizpůsobivé (recidivisté apod.) • ženy samoživitelky • národnostní menšiny • dlouhodobě nezaměstnaní (nezaměstnaní déle než rok, před nedávnem se za hranici bralo 6 měsíců) • absolventi
Základní projevy diskriminace na trhu práce • 1. Mzdová diskriminace • neodůvodněné rozdíly ve mzdách, pohlaví • odůvodněné rozdíly ve mzdách = vzdělání, kvalifikace, specializace, talent apod. • 2. Segregace v zaměstnání • neumožnění vstoupit na trh • PŘÍČINY DISKRIMINACE • 1. Osobní předsudky • např. zaměstnavatelé, spoluzaměstnanci nebo spotřebitelé neradi spolupracují s osobami jiné rasy či pohlaví • 2. Statistická diskriminace • při přijímání se často rozhoduje na základě hromadných dat • např. X Romů bylo ve výkonu trestu Roma nevezmu • 3. Vytlačování • rozdílná úroveň poptávky po práci podle rasy nebo pohlaví • např. diskriminace žen (nejlepší zaměstnání historicky vyhrazena mužům)
Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti • 1. Čas • ztrácejí pracovní mravnost a motivaci hledat dále místo na trhu práce • ztrácejí lidský kapitál (dovednosti, kvalifikaci, pracovní návyky) • ztrácejí důvěru zaměstnavatelů • 2. Osobní charakteristiky • nízké vzdělání, malá či žádná kvalifikace (dlouhodobá nezaměstnanost postihuje nejvíce lidi se základním vzděláním a vyučené) • nedostatečné pracovní návyky (mladiství a absolventi) • nízká flexibilita pracovní síly (neochota akceptovat mzdové podmínky, prostorová mobilita) • diskriminace (Romové, zdravotně postižení)
Trh práce v ČR celkové zhodnocení • Změny po roce 1989 • přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní • člověk už nemusí pracovat • na úseku zaměstnanosti právo na: • zprostředkování zaměstnání • hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti • zabezpečení v průběhu rekvalifikace
Některé faktory vzniku nezaměstnanosti po roce 1989 • ztráta východních trhů • privatizace • restriktivní politika vlády vůči velkým podnikům • útlum a konverze některých výrob • zadlužování • změny ve školství, otevřený zahraniční trh práce
Některé charakteristiky nezaměstnanosti v ČR • velké regionální rozdíly • nezaměstnanost má výrazně prostorové diference • největší je v oblastech s těžkým průmyslem a v některých okrajových regionech • nejnižší je v Praze (jiná struktura pracovních míst – úředníci, kultura, cestovní ruch) • nejvíce nezaměstnaných je se základním vzděláním a nejmíň s vysokoškolským • co se týká věku, tak se na nezaměstnanosti podílejí celkem vyrovnaně všechny věkové skupiny • přesun pracovní síly z primárního a sekundárního sektoru (průmysl) do sektoru terciárního (služby) sektor služeb však nestačí přijmout veškerou pracovní sílu nezaměstnanost
Systém služeb zaměstnanosti v České republice MPSV a ÚP • MPSV řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti • Vykonává tyto činností: • 1. Řídí úřady práce. • 2. Vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. • 3. Spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnaností a rozhoduje o jejich použití. • 4. Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce (včetně usměrňování pracovních sil ze zahraničí). • 5. Zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, které předkládá vládě. • 6. Spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při tvorbě návrhů programů opatření pro umísťování zaměstnanců, uvolňovaných v důsledku strukturálních změn. • 7. Zpracovává v součinnosti s dalšími orgány státní rekvalifikační programy. • 8. Uděluje (odnímá) povolení fyzickým a právnickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu a stanoví výši poplatku za toto zprostředkování. • 9. Rozvíjí mezinárodní vztahy a zároveň zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících, především v rámci EU.
ÚP - základní územní orgán služeb zaměstnanosti • Vykonává tyto činnosti: • 1. Informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace,apod. • 2. Informuje zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil. • 3. Zprostředkovává uchazečům a zájemcům, kteří mají trvalý pobyt v jeho územním obvodu, vhodné zaměstnání. • 4. Poskytuje občanům poradenské služby (spojené se zaměstnáním, volbou povolání apod.). • 5. Organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání. • 6. Vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci vydaných pracovních povolení cizincům. • 7. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. • 8. Hospodaří s prostředky na státní politiku zaměstnanosti. • 9. Sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce (může např. vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti). • 10. Podněcuje a hmotně podporuje vytváření veřejně prospěšných prací ve svém obvodě. • 11. Projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních opatřeních apod. • 12. Rozhoduje o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. • 13. Rozhoduje o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení. • 14. Rozhoduje o vydání a odnětí povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí.
Mezinárodní pohyb pracovních sil • 1. Migrace nekvalifikovaných pracovních sil • zejména ze zaostalých zemí do vyspělých, též ilegální • 2. Migrace kvalifikovaných pracovních sil • ze zaostalých zemí do vyspělejších, z vyspělých do vyspělých • Hlavní teritoria, která přitahují pracovníky • západní Evropa (z východní a jižní Evropy, ze severní Afriky) • USA (zejména z Evropy) • Latinská Amerika (zejména sezónní zemědělské migrace z okolních zemí) • Blízký východ a severní Afrika • Japonsko a nově industrializované země (z okolních chudších zemí) • Obecné tendence • bohaté země přitahují pracovní sílu (zejména nekvalifikovanou) z okolí • trend spíše zpřísnění azylových podmínek (přísun imigrantů reguluje stát podle hospodářské a politické situace)