Pružnost trhu práce

1. Pružnost trhu práce Kamil Galuščák Sekce měnová a statistiky ČNB Seminář MF „Aktuální otázky makroekonomického vývoje v ČR – zkušenosti po vstupu do EU“ Smilovice, 6.12.2005

2. Plán prezentace • Úvod • Nezaměstnanost a vnitřní pružnost trhu práce • Mezinárodní mobilita pracovní síly • Institucionální prostředí • Shrnutí

3. Úvod • Pružnost trhu práce jako významný vyrovnávací proces, zejména při nižší efektivitě kurzového vyrovnávacího procesu a měnové politiky. • Evidence založená zejména na mezinárodně uznávaných indikátorech, citace publikovaných studií. Dílčí problémy s datovou základnou.

4. Nezaměstnanost a vnitřní pružnost I • Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se koncem 90. let výrazně zvýšila, nedosahuje však úrovně GR, PL a SK. • Podobný obrázek v údajích o podílu dlouhodobě nezaměstnaných. • Snižující se odtoky z nezaměstnanosti (možná souvislost se systémem daní a dávek).

5. Nezaměstnanost a vnitřní pružnost II • Regionální rozdíly v nezaměstnanosti jsou vysoké, od roku 1999 se zvýšily. • Do určité míry vysvětleny regionálními rozdíly ve vzdělání pracovní síly, počáteční sektorovou specializací a bytovou politikou.

6. Nezaměstnanost a vnitřní pružnost III • Regionální rozdíly jsou do značné míry dány nesouladem mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst. • Z indexů strukturální nezaměstnanosti je patrné, že počet nezaměstnaných by byl zhruba o 39% nižší, kdyby se přestěhovali (rekvalifikovali). • Větší problém než v AT, na SK se však snižuje.

7. Nezaměstnanost a vnitřní pružnost IV • Změny strukturální nezaměstnanosti můžeme sledovat z vývoje agregátních fixních efektů párovací funkce (matching function). • Není patrné zlepšení v období 2004-2005, ani v důsledku nového zákona o zaměstnanosti.

8. Nezaměstnanost a vnitřní pružnost V • Příčinou vysokých regionálních rozdílů v nezaměstnanosti může být nízká regionální mobilita. • Objem vnitřního stěhování je vyšší než na SK, ale nižší než v AT.

9. Mezinárodní mobilita I • Češi se stěhují málo nejen v rámci ČR, ale i za hranice. • Ve vybraných zemích EU žije větší část Slováků, Maďarů a Poláků než Čechů. • Počet vystěhovalých je nižší než v AT. Po roce 2001 se zvýšil, ale po vstupu do EU zatím dále významně nerostl. • Ve srovnání s AT je nižší i počet přistěhovalých. V roce 2002 se do ČR přistěhovalo třikrát více osob než do HU (vše v přepočtu na 10000 obyvatel).

10. Mezinárodní mobilita II

11. Mezinárodní mobilita III • Sociologické průzkumy potvrzují, že Češi, Maďaři a Slováci mají v průměru nižší sklon k zahraničnímu stěhování než Poláci. • Většina studií odhaduje dlouhodobý migrační potenciál z 10 nových členských zemí mezi 2 a 4% populace. • Vliv přechodných období na migraci zřejmě malý v krátkém období. • Mobilita je nižší než v AT, vysoký migrační potenciál v PL.

12. Mezinárodní mobilita IV • Většina zemí eurozóny uplatňuje přechodná omezení volného pohybu pracovníků z nových členských zemí. • K 1.5.2004 otevřelo svůj pracovní trh pouze Irsko. • Ostatní země uplatňují dvouletá přechodná období, která mohou být prodloužena na sedm let, tj. volný pohyb po EU nejpozději od 1.5.2011. • ČR, HU, PL a SK neuplatňují žádná omezení vůči pracovníkům ze sledovaných zemí ani z ostatních zemí eurozóny.

13. Institucionální prostředí I • Důležitým předpokladem pro pružnost mezd je tvorba mezd na podnikové úrovni s ohledem na vývoj produktivity práce. • Větší váha odvětvového vyjednávání může vést k oslabení této relace, k vyšší cenové hladině a vyšší nezaměstnanosti. • Převažující odvětvové vyjednávání může mít za následek pokles pružnosti mezd. • Negativní dopady odvětvového vyjednávání mohou být umocněny administrativním rozšiřováním závaznosti kolektivních smluv mimo smluvní partnery.

14. Institucionální prostředí II • Vliv kolektivního vyjednávání na tvorbu mezd je relativně nízký. • Rozšiřování závaznosti KSVS od července 2005 může oslabit pružnost mezd. Vliv tohoto opatření může být nevýznamný.

15. Institucionální prostředí III • Vliv minimální mzdy na pružnost nízkých mezd a tvorbu pracovních míst je zřejmě nižší než v HU, PT a PL, může být výraznější v některých profesích. • Situace se může změnit, bude-li realizováno navrhované zvýšení minimální mzdy od ledna 2006.

16. Institucionální prostředí IV • Vysoké náklady na propouštění zaměstnanců mohou znamenat nižší tvorbu míst, nižší toky na trhu práce a vyšší dlouhodobou nezaměstnanost. • Podmínky pro individuální propouštění relativně přísné. • Riziko duality trhu práce (nízká regulace dočasných zaměstnání).

17. Institucionální prostředí V • Náklady na individuální ukončení smlouvy na dobu neurčitou jsou vysoké zejména při krátkém trvání zaměstnání. • Index EPL se významně nesníží podle navrhovaného zákoníku práce. Po roce 2003 se snížil na SK a zřejmě i v PT.

18. Institucionální prostředí VI • Index administrativních překážek v podnikání jako součást širšího indexu OECD měřícího regulaci na trhu produktů.

19. Institucionální prostředí VII • Překážky vyšší než v ostatních zemích kromě PL s negativním dopadem na tvorbu míst. Index se v jiných zemích snižuje. • V ČR je vysoká nesrozumitelnost podmínek (licence a povolení), to nezmění ani novela obchodního zákoníku od července 2005, která snižuje náklady na zakládání podniků.

20. Institucionální prostředí VIII • Zdanění práce je srovnatelné s výjimkou GR a PT, kde je nižší. • Zdanění osob s nízkými příjmy je vysoké v ČR, PL a HU. • Negativní dopad na tvorbu míst a dlouhodobou nezaměstnanost. • Zdanění osob s nízkými příjmy se sníží od ledna 2006.

21. Institucionální prostředí IX • Indikátorem motivace k práci jsou např. mezní efektivní daňové sazby (METR), které udávají, do jaké míry kombinace daní a dávek ovlivňuje finanční zisk z práce a tím motivaci nezaměstnaných nebo neaktivních k hledání práce. • Jestliže nezaměstnaná osoba nastoupí do zaměstnání, je třeba k jejím daním započítat odebrané dávky.

22. Institucionální prostředí X • Motivace k přijetí zaměstnání je vyšší než v ostatních zemích u krátkodobě nezaměstnaných. • Motivace je narušena u osob dlouhodobě nezaměstnaných, především u nízkopříjmových rodin s dětmi (stejně jako v PL a AT).

23. Institucionální prostředí XI • Z analýzy distribuce indikátorů v domácnostech je patrné, že motivace k hledání zaměstnání byla v roce 2002 nízká pro cca 30% nezaměstnaných s nárokem na podporu a pro 80% dlouhodobě nezaměstnaných. • V souvislosti s novým zákonem o zaměstnanosti došlo od října 2004 ke zpřísnění podmínek nároků na podporu v nezaměstnanosti a na registraci na úřadu práce. Ačkoli hodnoty METR se tímto nemění, došlo k mírnému zlepšení motivace k hledání zaměstnání. • Snížení daňového zatížení osob s nízkými příjmy od ledna 2006 významně nesníží problematické hodnoty METR v ČR. Výraznější vliv na výši tohoto ukazatele mají pojistné a nároky na sociální dávky. • Návrh na reformu životního minima: vyšší dávky, problematická výše sankcí a způsob hodnocení spolupráce s úřadem práce.

24. Závěry • Schopnost českého trhu práce vstřebávat šoky je v evropském srovnání spíše průměrná (v mnoha zemích však probíhají reformy). • Rizikovými faktory jsou vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost, významné regionální rozdíly v nezaměstnanosti, nízká vnitrostátní i mezinárodní mobilita, vysoké náklady na propouštění, zdanění práce a nízká motivace k hledání zaměstnání u některých skupin domácností. • V roce 2004 a 2005 došlo k dílčímu zlepšení v oblasti motivace k hledání zaměstnání a v oblasti nákladů na zakládání podniků.