1 / 19

Zpráva z kvantitativního výzkumu – vnímání kamionové dopravy veřejností ČR

Kamion - start. Zpráva z kvantitativního výzkumu – vnímání kamionové dopravy veřejností ČR. Prosinec 2005 / Závěrečná zpráva pro sdružení ČESMAD / Tomáš Raiter, kontaktní osoba / Lucie Žáčková, Senior analyst / STEM/MARK,a.s. OBSAH. Hlavní zjištění strana 3 Realizátor projektu strana 4

bardia
Download Presentation

Zpráva z kvantitativního výzkumu – vnímání kamionové dopravy veřejností ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kamion - start Zpráva z kvantitativního výzkumu – vnímání kamionové dopravy veřejností ČR Prosinec 2005/ Závěrečná zpráva pro sdružení ČESMAD/ Tomáš Raiter, kontaktní osoba/ Lucie Žáčková, Senior analyst/ STEM/MARK,a.s.

  2. OBSAH Hlavní zjištění strana 3 Realizátor projektu strana 4 Východiska projektu strana 5 Parametry projektu strana 6 Charakteristiky řidičů a spolujezdců strana 7 Názory na kamionovou dopravu strana 14

  3. Hlavní zjištění Frekvence účasti na silničním provozu Takřka denně řídí motorové vozidlo v ČR téměř třetina populace. Zhruba jedna třetina populace vůbec neřídí. Muži řídí motorové vozidlo častěji než ženy. 10 % respondentů se denně účastní silničního provozu na místě spolujezdce. Alespoň jednou týdně sedí na místě spolujezdce 59 % respondentů starších 15 let. Hodnocení chování řidičů U veřejnosti převažuje mínění, že většina řidičů nebere ohled na ostatní účastníky silničního provozu a slušní řidiči jsou spíše výjimkou (60 %). Menší podíl respondentů se domnívá, že řidiči jsou převážně ohleduplní (40 %). Polovina populace se domnívá, že se profesionální řidiči chovají ohleduplněji než řidič amatéři, polovina si myslí opak. Mají-li si dotazovaní vybrat dvě skupiny řidičů, kteří se na silnici chovají nejhůře, pak z nabízených možností nejčastěji volí řidiče kamionů (44 %) a mladé a nezkušené řidiče(37 %). ¾ populace pokládají za nejhorší typ vozů, které se účastní silničního provozu, velká nákladní auta a kamiony. Názory na kamionovou dopravu Téměř polovina populace (46 %) se při jízdě na silnici často cítí omezena jízdou nějakého kamionu. Naprostá většina populace (90 %) souhlasí s názorem, že kamionová doprava nepřiměřeně zatěžuje dopravní systém a měla by se výrazně omezit. Nicméně polovina veřejnosti zároveň souhlasí i s tím, že kamionovou dopravu lze jen těžko něčím nahradit. Čtvrtina veřejnosti se domnívá, že kamionovou dopravu nahradit nelze. 2/3 respondentů míní, že kamionovou dopravu lze účelně nahradit železniční dopravou. Mezi faktory, které nejvíce ovlivňují objem kamionové dopravy u nás, respondenti nejčastěji uvádějí absenci systému placení mýtného (39 %) a vstup ČR do EU (28 %). Převážná většina respondentů míní, že vynakládané prostředky na výstavbu nových silnic a dálnic nejsou dostatečné (81 %). Naprostá většina respondentů souhlasí s výrokem, že kamiony devastují silnice (96 %). ¾ veřejnosti souhlasí s tvrzeními, že vláda nevěnuje dostatečnou pozornost rozvoji silniční dopravy. • ¾ populace pokládají za nejhorší typ vozů, které se účastní silničního provozu, velká nákladní auta a kamiony. Zároveň téměř polovina veřejnosti míní, že na silnici se nejhůře chovají řidiči kamionů. • Naprostá většina populace (90 %) souhlasí s názorem, že kamionová doprava nepřiměřeně zatěžuje dopravní systém a měla by se výrazně omezit. Nicméně polovina zároveň souhlasí i s tvrzením, že kamionovou dopravu lze jen těžko něčím nahradit.

  4. Realizátor projektu Společnost STEM/MARK Jsme společností zkušených odborníků v marketingovém výzkumu a řídíme se přesvědčením, že kvalitní výzkum musí být dialog. Dialog mezi námi a klientem a dialog s našimi respondenty otevírají cestu k dobrému výzkumu. Dobrý výzkum je předpokladem úspěšného dialogu našeho klienta s jeho zákazníky. Nejlepší služby se rodí z otevřeného dialogu lidí. Marketingový výzkum je dialog. V letošním roce vstoupíme do dvanáctého roku existence. Během této doby jsme se stali jednou z předních společností v oblasti marketingového výzkumu na českém trhu. Poskytujeme služby na vysoké profesionální úrovni, prověřené na několika úrovních společnosti nezávislými orgány české asociace agentur pro výzkum trhu SIMAR a odpovídající standardům světové profesní organizace ESOMAR. Výzkumné série, rozsáhlý archiv dat pořízených ve vlastní režii a znalost prostředí nám umožňují znát odpovědi na některé otázky ještě dříve, než nám je klienti položí. Pomáháme zákazníkům správně porozumět výsledkům výzkumu a zvolit optimální marketingovou strategii vedoucí k úspěchu a k dosažení jejich cílů. Tím podporujeme jejich růst a zlepšování pozice na trhu. Je pro nás radost spolupracovat s těmi, kteří své práci rozumí. Tomáš RAITER kontaktní osoba spoluzakladatel společnosti STEM/MARK, a.s. v marketingovém výzkumu působí 13 let zkušenosti v oblasti designu a managementu tuzemských i mezinárodních výzkumných projektů (Mediaprojekt, TV projekt, Eurobarometr, měření kvality zdravotní péče a dalších)- v letech 1998-2000 působil ve funkci presidenta národní asociace výzkumných agentur SIMAR Mobil: 774 203 543 E-mail: raiter@stemmark.cz Lucie Žáčková Senior Analyst Telefon: 225 986 827 E-mail: zackova@stemmark.cz STEM/MARK, a.s. Na Hrázi 17/176, 180 00 Praha 8 Telefon: 225 98 68 11 Fax: 225 98 68 60 E-mail: Info@stemmark.cz Web: http://www.stemmark.cz IČO: 6185 9591, DIČ: CZ6185 9591 Bankovní spojení: Živnostenská banka, Praha 1 Číslo účtu: 819 010 004 / 0400

  5. Východiska projektu Cíl projektu Cílem předloženého projektu je zjištění názorů veřejnosti na kamionovou dopravu u nás jakož i obecné zkušenosti se silničním provozem. Tématické okruhy výzkumu Frekvence účasti na silničním provozu Zkušenosti s chováním řidičů v rámci silničního provozu Hodnocení kamionové dopravy u nás a možnosti jejího nahrazení Metoda projektu Kvantitativní výzkum CATI dotazování (www.cati.cz) Vzorek respondentů Reprezentativní populace ČR ve věku 15 a více let Velikost vzorku: 601 respondentů Kvótní výběr Pohlaví Věk Vzdělání Region Velikost místa bydliště Detaily terénního šetření Do zpracování byly zařazeny pouze kompletně dokončené rozhovory Termín dotazování: prosinec 2005 Průběh dotazování Dotazování bylo prováděno v CATI studiu společnosti STEM/MARK pod neustálou supervizí stálých pracovníků.

  6. Parametry projektu

  7. Charakteristiky řidičů a spolujezdců

  8. Frekvence řízení • Takřka denně řídí motorové vozidlo v ČR téměř třetina populace. Alespoň jednou za týden usedá za volant celkem polovina populace starší 15 let. • Zhruba jedna třetina populace vůbec neřídí. • Muži řídí motorové vozidlo častěji než ženy. Pouze pětina mužů uvedla, že vůbec neřídí motorové vozidlo, oproti polovině žen. • Nejčastěji za volant usedá mladší střední generace ve věku 30 - 44 let, více než polovina z nich denně řídí motorové vozidlo. Naopak nejméně řídí populace starší 60 let. • Frekvence řízení koreluje s frekvencí nákupu v hypermarketech. Každodenní řidiči nakupují v hypermarketech častěji než řidiči příležitostní. • Pětina respondentů, kteří alespoň někdy řídí motorové vozidlo, pracují nebo pracovali jako profesionální řidiči. Jako profesionální řidič pracují častěji muži a lidé vyučení.

  9. Sebehodnocení jakožto řidiče • Téměř polovina respondentů, kteří alespoň občas řídí motorové vozidlo, se považuje za běžné řidiče. Zhruba dvě pětiny se pokládají za dobré řidiče a asi jedna desetina se označila za řidiče sváteční. • Za dobré řidiče se pokládají výrazně častěji muži než ženy (55 % mužů vs 23 % žen). Naopak ženy jsou spíše než muži sváteční řidičky (5 % mužů vs 21 % žen). • Rovněž platí, že čím častěji lidé řídí, tím se považují za lepší řidiče. • Pokud mají řidiči hodnotit své chování při řízení pak zhruba ¾ z nich míní, že jsou klidní řidiči, tj. dění na silnici většinou nekomentují. Naopak téměř čtvrtina řidičů uvedla, že se při řízení chová velmi emotivně.

  10. Sebehodnocení jakožto spolujezdce • Jako spolujezdec se silničního provozu denně účastní 10 % respondentů. Alespoň jednou týdně sedí na místě spolujezdce 59 % respondentů starších 15 let. • V souladu s předchozími zjištěními jsou spolujezdci spíše ženy než muži a samozřejmě jsou to především mladší osoby ve věku 15 až 29 let, z nichž někteří ještě nemají řidičský průkaz. • Z hlediska frekvence řízení patří do skupiny spolujezdců převážně občasní řidiči a rovněž lidé, kteří neřídí vůbec. • Co se týče chování řidičů a spolujezdců při jízdě, pak se ukazuje, že spolujezdci se chovají méně emotivně než řidiči. Jen 14 % spolujezdců nahlas komentuje dění kolem sebe (oproti 23 % řidičů). Převážná většina spolujezdců se chová klidně (69 %) nebo dění kolem sebe nesledují (16 %). • Přitom mezi spolujezdci, kteří nemají zkušenosti s řízením, je nejvyšší podíl těch, kteří se chovají emotivně. • Rovněž řidiči, kteří se za volantem chovají emotivně, i jako spolujezdci častěji nahlas a rozrušeně komentují dění kolem sebe.

  11. Hodnocení chování řidičů na silnici • Mezi respondenty převažuje mínění, že většina řidičů nebere ohled na ostatní účastníky silničního provozu a slušní řidiči jsou spíše výjimkou (60 %). • Názor na chování řidičů nesouvisí s frekvencí řízení. • Poněkud menší rozdíl je při srovnání profesionálních řidičů a řidičů amatérů. V tomto ohledu je názor populace rozdělen na dvě shodné skupiny. Polovina se domnívá, že se profesionální řidiči chovají ohleduplněji než řidič amatéři, polovina si myslí opak. • Sami profesionální řidiči se častěji považují za ohleduplnější než běžní řidiči. • Respondenti, kteří vůbec neřídí, jsou v hodnocení profesionálních řidičů mírnější.

  12. Skupiny neohleduplných řidičů • Mají-li si dotazovaní vybrat dvě skupiny řidičů, kteří se na silnici chovají nejhůře, pak z nabízených možností nejčastěji volí řidiče kamionů (44 %) a mladé a nezkušené řidiče (37 %). • S určitým odstupem za těmito dvěma skupinami jsou motorkáři (24 %), řidiči s pražskou poznávací značkou (22 %) a řidiči sportovních vozů (18 %). • Ostatní skupiny jsou považovány za výraznější nebezpečí pro silniční provoz jen u malého podílu respondentů. • Mezi jinými řidič, kteří se na silnici chovají nejhůře, byli nejčastěji uváděni sváteční řidiči. Skupiny řidičů, které se podle respondentů chovají na silnici nejhůře ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=601 44 Řidiči kamionů 37 Mladí, nezkušení řidiči 24 Motorkáři 22 Řidiči s pražskou poznávací značkou 18 Řidiči sportovních vozů 12 Taxikáři Řidiči menších dodávkových 12 nákladních automobilů 7 Řidiči autobusů 4 Cizinci 2 Řidiči starších automobilů 6 Někdo jiný 0% 20% 40% 60% 80% 100% ZDROJ: STEM/MARK, Kamionová doprava 2/2006

  13. Skupiny neohleduplných řidičů • Respondenti měli z nabízených typů vozů vybrat ty, které jim připadají pro silniční provoz nejhorší, tedy nejvíce nebezpečné. • V souladu s výsledky na předchozí stránce jsou za vůbec nejhorší typy vozů, které se účastní silničního provozu, jednoznačně pokládána velká nákladní auta a kamiony. Tato vozidla při jízdě nejvíce vadí až ¾ populace starší 15 let. • Mezi další vozy ohrožující silniční provoz respondenti uváděli rychlá osobní auta (26 %), pomalá osobní auta (25 %) a motorky (24 %). Ostatní typy vozů nejsou považovány za větší nebezpečí pro silniční provoz. • Mezi jinými vozy a účastníky silničního provozu ohrožující provoz na silnici, uváděli respondenti nejčastěji starší osobní automobily (typu trabant), cyklisty a zemědělské stroje.

  14. Názory na kamionovou dopravu

  15. Názory na kamionovou dopravu • Téměř polovina populace (46 %) se při jízdě na silnici cítí často omezena jízdou nějakého kamionu. Omezení častěji pociťují lidé starší 60ti let. • Naprostá většina populace (90 %) souhlasí s názorem, že kamionová doprava nepřiměřeně zatěžuje dopravní systém a měla by se výrazně omezit. Nicméně polovina zároveň souhlasí i s tím, že kamionovou dopravu lze jen těžko něčím nahradit. • V názoru na kamionovou dopravu je veřejnost rozdělena na dva hlavní tábory. Na jedné straně stojí ti, kteří sice souhlasí s negativním vlivem kamionové dopravy, ale zároveň míní, že ji nelze něčím nahradit (50 %). V této skupině převažují lidé s nižším vzděláním (ZŠ a vyučení). • Na straně druhé je 40 % respondentů, kteří jsou si vědomi negativního vlivu kamionové dopravy, nicméně nesouhlasí s její nenahraditelností. Tento názor zastávají častěji středoškoláci a vysokoškoláci.

  16. Názory na kamionovou dopravu • Respondenti si měli vybrat ten z faktorů, který nejvíce ovlivnil objem kamionové dopravy u nás. Nejčastěji byla uváděna absence systému placení mýtného (39 %) a vstup ČR do EU (28 %), tento názor zastávají častěji muži. Ostatní dva faktory si vybral již menší podíl respondentů: • růst spotřeby velkých nákupních center (16 %), • růst průmyslové výroby (10 %). • Mezi jinými faktory respondenti nejčastěji uváděli nedostatečnou či špatnou strategii vlády při řešení dopravní situace a zrušení či omezení železniční dopravy. • Zhruba 2/3 respondentů již někdy uvažovaly o tom, že kamiony jsou nezbytné k přepravě zboží. Čtvrtina o tom nikdy nepřemýšlela, častěji se jedná o ženy, a 9 % s tímto tvrzením nesouhlasí.

  17. Názory na kamionovou dopravu • Čtvrtina veřejnosti se domnívá, že kamionovou dopravu nahradit nelze. • 2/3 respondentů míní, že kamionovou dopravu lze účelně nahradit železniční dopravou. Ostatní způsoby náhradní dopravy respondenti téměř nezmiňovali. • Mezi jinými variantami byla nejčastěji uváděna vhodná kombinace kamionové a železniční dopravy. • Čtvrtina respondentů by akceptovala speciální daň, která by umožnila omezení kamionové dopravy a pětina by kvůli omezení kamionové dopravy byla ochotna omezit osobní spotřebu. Nicméně polovina respondentů by nebyla ochotná podpořit ani jednu z nabízených variant. • Převážná většina veřejnosti nepovažuje dopravu zboží větším množství dodávkových vozů místo jednoho kamionu ani za ekologičtější ani za efektivnější.

  18. Názory na kamionovou dopravu • Polovina veřejnosti míní, že média informují o kamionových nehodách objektivně. 28 % se domnívá, že média negativní roli kamionů zveličují, a jen pětina je přesvědčena, že roli kamionů spíše zlehčují. • Mladí lidé ve věku 15 až 30 let častěji míní, že média roli kamionů zveličují. • Co se týče nákladů na výstavbu nových silnic a dálnic, převážná většina respondentů míní, že vynakládané prostředky nejsou dostatečné(81 %).

  19. Názory na kamionovou dopravu • U české veřejnosti převažuje spíše negativní hodnocení kamionové dopravy z hlediska dopadu na silniční provoz a na životní prostředí, jak dokládá míra souhlasu s těmito výroky: • kamiony devastují silnice (96 %), • kamiony jsou neekologické (66 %), • kamiony havarují výjimečně, avšak s většími důsledky (66 %), • kamiony způsobují stále více dopravníchnehod (66 %), • kamiony neznečišťují ovzduší více než osobní doprava (33 %). • Nicméně významná část veřejnosti si je rovněž vědoma náročnosti řízení kamionu a nezbytnosti kamionové dopravy u nás, jak potvrzuje míra souhlasu s následujícími výroky: • že řízení kamionu je těžké a nemá takové možnosti jako osobní vozy (74 %) • zásobování obyvatel zbožím je na kamionech zcela závislé (61 %) • kamiony jsou nezbytné pro růst české ekonomiky (64 %), • Veřejnost je rovněž spíše nespokojena s vládním přístupem k řešení silniční dopravy u nás, což dokládá míra souhlasu s těmito výroky: • ¾ souhlasí s tvrzeními, že vláda nevěnuje dostatečnou pozornost rozvoji silniční dopravy, • 2/5 veřejnosti souhlasí s tím, že poplatky za provoz kamionů přispívají k údržbě silnic.

More Related