Trhy výrobních faktor ů

1. Trhy výrobních faktorů

2. Trhy výrobních faktorů • K výrobě statků jsou nezbytné výrobní faktory. Existují tři základní výrobní faktory: * půda * práce * kapitál • Obecné výrobní faktory však reálně existují jen v konkrétních formách – v podobě specifických výrobních faktorů.

3. Specifické výrobní faktory • Specifické výrobní faktory jsou tedy konkrétní pozemky, kapitálové statky a pracovní profese, které jsou specializované pro výrobu konkrétních statků. • Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory. Nájemní ceny výrobních faktorů jsou náklady výrobců. • Výrobce si vždy najímá výrobní faktory. Dokonce i tehdy, když je jejich vlastníkem (v takovém případě si je najímá implicitně a „platí“ implicitní nájemní ceny).

4. Koloběh výrobních faktorů ve firmě

5. Odlišnosti trhů výrobních faktorů ve srovnání s trhy zboží a služeb • Jiná motivace poptávky (nikoliv uspokojování osobní potřeby, nýbrž tvorba zisku) • Odvozená poptávka • Vyšší tendence k využívání substituce • Obchoduje se odlišným způsobem a v daleko větších objemech • Trhy výrobních faktorů jsou více ovlivňovány politickými vlivy (války, embarga)

6. Produkční funkce • Poptávka po výrobních faktorech je odvozena od produkční funkce. • Produkční funkce ukazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů. • V krátkém období lze provést rozdělení výrobních faktorů na fixní a variabilní. • V rámci fixních výrobních faktorů se produkce může zvětšovat jen růstem variabilních výrobních faktorů.

7. Produkční funkce • S každým přírůstkem variabilního faktoru (při ostatních faktorech fixních) se přírůstky produkce nejprve zvyšují a pak klesají - projevují se klesající výnosy z variabilního faktoru. Je to způsobeno tím, že roste-li variabilní faktor, zatímco ostatní faktory zůstávají fixní, klesá vybavenost variabilního faktoru fixními faktory a s poklesem této vybavenosti klesá i jeho schopnost zvyšovat produkci. • Motivační příklad: Pana Petra zajímá průběh produkční funkce znázorňující závislost produkce prken na měnícím se počtu dělníků (průměrné měsíční hodnoty), při ostatních výrobních faktorech (cirkulárkách) neměnných. Na průběhu funkce (viz. následující tabulka a grafy) můžeme vidět, že přírůstkyprodukce se zpočátku zvyšují a potom klesají. To je projev zákona klesajících výnosů z variabilního faktoru (práce).

8. Produkční funkce ukazuje, že vzrůstající počet dělníků (při neměnném počtu 5 pil - fixní faktor) zvyšuje produkci, ale postupně se přírůstky produkce snižují (viz. následující obrázky).

10. Produkční funkce • Funkce celkového produktu (TP – Total Product) popisuje závislost celkového produktu na množství výrobního faktoru (viz. příklad: počet sad prken celkem). • Průměrný produkt výrobního faktoru (AP – Average Produkt) získáme, když dělíme celkový produkt počtem jednotek výrobního faktoru. • Mezní produkt výrobního faktoru (MP – Marginal Produkt) je přírůstek produkce, dosažený zvýšením daného faktoru o jednotku, při ostatních faktorech neměnných (viz. příklad: přírůstek sad prken).

11. Výnosy výrobních faktorů a zákon klesajících výnosů • Ekonomové při zkoumání výnosnosti výrobních faktorů objevili skutečnost, označovanou jako zákon klesajících výnosů. • Tento zákon popisuje situaci, kdy při postupném zvětšování spotřeby jednoho výrobního faktoru v kombinaci s pevně danými množstvími jiných výrobních faktorů začne výnosnost od jistého bodu klesat.

12. Poptávka firmy po výrobním faktoru • Firma se na trhu výrobních faktorů rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat. • Stejně jako při rozhodování na trhu výrobků a služeb, také rozhodování firmy na trhu výrobních faktorů je určováno cílem firmy maximalizovat zisk, tzn. vyrábět s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími náklady. Poptávka firmy po výrobním faktoru závisí tedy na tom: * jaký je výnos z výrobního faktoru, tzn. jaká je produktivita výrobního faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt, který je tímto faktorem vytvořen * a jak vysoký je náklad na daný faktor

13. Příjem z mezního produktu • Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje jednak přírůstek produktu, který tato jednotka vstupu vytvoří a jednak přírůstek příjmu, který firma získá z prodeje tohoto produktu. • V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb se tento přírůstek příjmu, tzn. mezní příjem shoduje s cenou (MR=MC). To znamená, že každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje: 1) mezní fyzický produkt 2) cena výrobku • Mezní fyzický produkt lze chápat jako dodatečný výstup, jenž je výsledkem jedné dodatečné jednotky určitého vstupu, přičemž všechny ostatní vstupy jsou konstantní.

14. Příjem z mezního produktu • Dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní se nazývá příjem z mezního produktu (MRP - Marginal Revenue Product). • Jedná se o změnu celkového příjmu při využití dodatečné jednotky vstupu: MRP = MP * P • Pokračování motivačního příkladu: Tabulkové a grafické zobrazení příjmu z mezního produktu (práce, tj. se zvyšujícího se počtu dělníků) je zobrazeno na následujících tabulkách a obrázcích.

17. Mezní náklady na výrobní faktor • Mezní náklady na výrobní faktor(MFC - Marginal Factor Costs) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru ( jde o změnu v celkových nákladech firmy v důsledku zaměstnání dodatečné jednotky výrobního faktoru). DTC MFC = ------ DF • Například mezní náklady na výrobní faktor práce (MFCL) jsou dodatečné náklady firmy, vzniklé v důsledku zapojení dodatečné jednotky faktoru práce (index L znamená označení výrobní faktoru práce - Labour). Zjednodušeně řečeno, jsou to náklady vzniklé z přijmutí jednoho zaměstnance.

18. Mezní náklady na výrobní faktor • Za předpokladu dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů firma najímá vstupy za ceny určené trhem — přijímá tržní cenu. Firma totiž najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu. Přírůstek nákladů na faktor je proto určen výší jeho ceny: MFC = PF Pozn. PF znamená cena výrobního faktoru (určená trhem) • Křivka vyjadřující vývoj mezních nákladů na výrobní faktor v závislosti na množství faktoru je proto vodorovná přímka (viz. následující obrázek).

19. Mezní náklady na výrobní faktor • Křivka mezních nákladů na výrobní faktor je za těchto podmínek současně křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě: různé množství vstupu je nabízeno při určité (trhem určené) ceně výrobního faktoru. Nabídka vstupu firmě je dokonale elastická.

20. Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence • Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu dokud jí bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady, tzn. dokud bude příjem z mezního produktu (MRP) převyšovat mezní náklady na faktor(MFC). Firma přestane zvyšovat množství vstupu tehdy, když se dodatečné příjmy vyrovná s dodatečnými náklady, tj. MRP = MFC. • Je-li MRP > MFC,firma najímá další jednotky výrobního faktoru, a rozšiřuje výrobu až na úroveň, při níž poklesne příjem z mezního produktu na výši mezních nákladů na výrobní faktor. • Je-li MRP < MFC, firma snižuje nájem daného výrobního faktor, a omezuje výrobu, příjem z mezního produktu příslušného faktoru roste až na úroveň mezních nákladů na daný faktor.

21. Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence • Pokračování motivačního příkladu: Pan Petr se pokouší zjistit, kolik je optimální počet dělníků na jeho pile. Využijeme předchozí údaje o produkční funkci a příjmu z mezního produktu. Dále budeme spolu s panem Petrem předpokládat, že průměrně musí pan Petr za dělníka zaplatit 20 tis. Kč (mzda + soc. a zdrav.pojištění) měsíčně.

23. Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence • Na základě získaných údajů můžeme říci, že pan Petr by neměl zaměstnat 16. dělníka, protože MRP < MFC, tj. příjmy z mezního produktu jsou menší než náklady na tohoto dělníka.

24. Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů v podmínkách dokonalé konkurence • Firma zvyšuje množství najímaného výrobního faktoru dokud se příjem z mezního produktu tohoto faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v optimu: MRP práce = mzdová sazba MRP půdy = sazba pozemkové renty MRP kapitálu = úroková míra

25. Trh práce • Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. • Rozhodování člověka mezi volným časem a prací, je rozhodování zda pracovat nebo nepracovat. • Práce přináší člověku mzdu, ale co mu přináší „nepráce“, tj. volný čas? • Ve volném čase může člověk: odpočívat, spát, číst,dívat se na televizi, sportovat…tudíž můžeme na volný čas nahlížet jako na zvláštní statek. • Rozhodování člověka, zda má pracovat či nikoliv, nabývá podobu spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu.

26. Cena volného času • Cena volného času je to čeho se člověk obětuje, čeho se vzdá – pokud se rozhodne mít volný čas, tj. nepracovat. Chce-li mít více volného času, pak ušlá mzda (kterou by mohl dostávat, kdyby místo volného času pracoval) je jeho obětovaná příležitost. Proto můžeme říci, že mzda je cenou volného času. • Mzda je nejen cenou za volný čas, nýbrž zároveň i důchodem. Tímto se poptávka po volném čase zásadně odlišuje od poptávky po jiných statcích. • Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času, tzn. nahrazovat volný čas prací. Jedná se o tzv. substituční efektzměny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného množství práce.

27. Cena volného času • S růstem mzdy současně vzroste důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Důchodový efekt zde působí opačně než u jiných poptávek. Důchodový efekt růstu mzdy vyvolává zvýšení „nákupu“ volného času. • V případě poptávky po volném času působí oba dva efekty – substituční a důchodový proti sobě, nikoliv stejnoměrně (jako u jiných poptávek). Dopad změny mzdové sazby na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje: * jestliže převažuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce roste. * jestliže převáží důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené množství práce klesá.

28. Trh práce a nabídka práce • Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách začíná převládat důchodový efekt. Proto má typická křivka poptávky po volném čase a z ní vyplývající křivka nabídky práce průběh zobrazen na následujícím obrázku (s růstem mzdy nabízené množství práce nejprve roste a posléze s dalším růstem klesá). • Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7hodin).

29. Zpětně zakřivená individuální nabídka práce

30. Poptávka po práci • Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách. • Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou: MRPL = MFCL = w Pozn. příjem z mezního produktu práce je násobkem mezního produktu práce a ceny produktu: MRPL = MPL* P.

31. Poptávka po práci • Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že se přírůstky produktu s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. • Tržní výše mzdy určuje mezní náklady na faktor (MFCL) , tudíž je klesající část křivky mezního produktu práce (MRPL) základem pro určení křivky poptávky po práci (viz. následující obrázek). Pozn. Obecně lze pojem produktivita definovat jako poměr výstupu ke vstupu. Produktivita vstupu se zvyšuje, když stejné množství vstupů vyrábí více výstupů. Produktivita práce je ovlivněna kvalifikací práce, produktivitou ostatních výrobních faktorů, které firma zapojuje do výroby, a také řídícími a technologickými metodami firmy.

32. Poptávka po práci

33. Rovnováha na trhu práce • Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (viz. následující obr.) při rovnovážné mzdové sazbě (wE), která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci (DL) a tržní křivky nabídky práce (SL). • Mzdové sazby pod bodem rovnováhy (např. w1) vyvolávají nedostatek pracovních sil (lidé nemají o práci zájem a raději zůstanou nezaměstnaní; podnikatelé jsou ochotni při nízkých mzdových sazbách zaměstnávat více lidí). • Při mzdových sazbách nad bodem rovnováhy (např. w2) vzniká přebytek pracovních sil, tj. nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných je dán úsečkou (AB).

34. Rovnováha na trhu práce • Při mzdové sazbě w2 vzniká přebytek pracovních sil (počet nezaměstnaných je dán úsečkou AB). • Při mzdové sazbě w1 vzniká nedostatek pracovních sil (počet pracovních sil, které chybí na trhu práce je dán úsečkou CD).

35. Nedokonalosti na trhu práce na straně nabídky • Strukturální různorodost- trhy nejsou konkurenční (např. trh práce lékařů, pilotů vojenských letadel atd.) • Diskrétnost nabídky (např. platové stupnice, omezení pracovní doby atd.) • Mimoekonomické vlivy, z nichž nejvýznamnější jsou na jedné straně aktivity odborů, na straně druhé regulační aktivity vlády.

36. Nedokonalosti na trhu práce na straně poptávky • Právní předpisy (např. omezení pracovní doby, zákonná minimální mzda) • Kolektivní smlouvy

37. Zákonná minimální mzda • Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může být i uzákoněná minimální mzda (viz. následující obr.) – vláda stanoví určitou minimální mzdu (wm), a zaměstnavatelé pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké • Lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu než je minimální mzda, avšak firmy jej za nižší než minimální mzdy nesmějí zaměstnat.

38. Zákonná minimální mzda • Počet lidí (LB), kteří chtějí pracovat za minimální mzdu (wm), převyšuje počet pracovníků, které jsou zaměstnavatelé ochotni zaměstnat (LA). To vede k nezaměstnanosti LB - LA, která odpovídá délce úsečky AB.

39. Ukazatelé míry nezaměstnanosti • Nejvýznamnějším projevem poruch na trhu práce je nezaměstnanost. Zjednodušeně nezaměstnaným nazveme toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá. • Jak poznat, kdo je nezaměstnaný? 1) ten, kdo se nahlásí na úřad práce - tzv. registrovaná nezaměstnanost (Ministerstvo práce a sociálních věcí) 2) pomocí výběrového šetření pracovních sil využívající metodiku Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation - ILO)

40. Registrovaná nezaměstnanost • Ukazatel míry nezaměstnanosti využívající, tzv. registrovanou nezaměstnanost lze zkonstruovat: U u = ---- * 100 L kde: U - počet registrovaných nezaměstnaných na úřadě práce L - počet pracovních sil u - míra nezaměstnanosti (umemployment rate)

41. Výběrové šetření nezaměstnanosti • Podle výběrové šetření pracovních sil využívající metodiku ILO, jsou nezaměstnaní všechny osoby starší 15 let, které současně splňují tři podmínky: * nebyly zaměstnané * hledaly aktivně práci různými způsoby * byly připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů. • Ukazatel míry nezaměstnanosti využívající výběrové šetření, lze zkonstruovat: U´ u´ = ---- * 100 L kde: U´ – statistický odhad počtu nezaměstnaných dle ILO L – počet pracovních sil u´ - míra nezaměstnanosti (umemployment rate)

42. Ukazatelé míry nezaměstnanosti • Výběrové šetření pracovních sil provádí v ČR Český statistický úřad (ČSU) a používá metodiku ILO. • Shodnou metodika využívá i Eurostat (Evropský statistický úřad), proto je možno v rámci EU porovnávat míru nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech s velkou přesností. • Obě míry nezaměstnanosti (registrovaná a výběrové šetření pracovních sil) se liší, a to především z důvodu, že ne každý registrovaný nezaměstnaný nepracuje…(tj. jsem na úřadě práce, ale jsem schopný si přivydělat – tzv. práce „na černo“). V ČR je míra nezaměstnanosti měřená ČSU o cca 1,5% - 2% nižší než vykazuje MPSV.

43. Důsledky nezaměstnanosti • Ekonomický důsledek - vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevytváří ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti, to kvantifikuje Okunův zákon. Okunův zákon praví, že na každá 2 % (resp. 3%), o něž HDP (hrubý domácí produkt) poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %.

44. Důsledky nezaměstnanosti • Sociální důsledek - je to hlavě dlouhodobá (delší než 1/2 roku) nedobrovolná nezaměstnanost, která přináší lidské sociální a psychologické škody. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.

45. Trh kapitálu • Kapitál je proti jiným výrobním faktorům považován za faktor již vyrobený. • Kapitál se skládá z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně vstupem i výstupem. • K tomu, aby bylo možno vyrábět kapitálové statky, je třeba, aby se uvolnila část výrobních činitelů z výroby spotřebních statků.

46. Trh kapitálu - příklad • Motivační příklad: Vliv zapojování kapitálu do výroby si můžeme ukázat na firmě A, která se rozhodla rozšířit svou výrobu tím, že nahradí stávající výrobní linku novější: * použije k výrobě nové stroje a nové technologie, to bude mít za následek zvýšenou produkci a také efektivnost (linka produkuje více za stejnou jednotku času a s menšími náklady) * avšak doba, po kterou bude nahrazována stará výrobní linka novou, bude pro firmu znamenat pokles produkce a co víc i snížení spotřeby po určité období (do doby než začne produkce na nové výrobní lince, víz. následujícíobrázek). * Firma B, která tuto výměnu linky neprovede začne po čase za firmou A zaostávat.

47. Trh kapitálu - příklad Vliv zapojování kapitálu do výroby – investice je odložená spotřeba

48. Trh kapitálu • Na počátku vzniku kapitálu je rozhodování člověka (resp. managementu ve firmě), který volí mezi dnešní spotřebou a spotřebou v budoucnu. Rozhodne-li se odložit svou spotřebu do budoucna, je to první nutný krok ke vzniku kapitálu. • Investice do kapitálu vyžaduje obětování přítomné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí potřeby. • Investici předchází spotřeba neboli úspory.

49. Vztah mezi kapitálem a investicí * Kapitál je stav (budov, strojů, znalostí). * Investice je tok, který doplňuje, popřípadě zvětšuje stav kapitálu. * Kapitál se výrobou opotřebovává, a proto je nutné, nemá-li jeho stav poklesnout, jej novými investicemi stále obnovovat.

50. Trh kapitálu • Kapitál nabývá různých forem a můžeme jej zhruba rozdělit do tří základních skupin: * kapitálové statky - budovy, komunikace, stroje, zboží na skladě, polotovary, technologie… * peněžní (finanční) kapitál - majetek držený v takové formě, aby vynášel peněžní výnos (nejčastěji úrok) * lidský kapitál - znalosti, získané zejména studiem