KOMUNIKAČNÍ MIX

1. KOMUNIKAČNÍ MIX

2. Pod pojmem komunikační mix rozumíme komunikační politiku – tedy nasazení různých nástrojů, které firmy používají jako nosiče cílených informací na trhu. • cílem komunikačního mixu je seznámit nebo uvědomit o novém výrobku nebo službě co největší množství spotřebitelů a následně tak zvýšit prodejnost a míru poskytování, popřípadě ještě upevnit povědomí o značce nebo výrobku či službě.

3. úlohou komunikační politiky je seznámit „zhýčkaného zákazníka“ s výrobky firmy, jeho značkou... Paří sem: • propagace - reklama • podpora prodeje • osobní prodej • práce s veřejností ( Public relations, publicita ) • direkt marketing • sponzoring

4. Přehledně lze hlavní části komunikačního mixu uvést v následujících tabulkách:

8. Postata marketingového komunikačního systému: • komunikátor se svými nástroji (reklama, osobní prodej, podpora prodeje, práce s veřejností) • přenosový kanál (osobní a neosobní media) • komunikant (cílová osoba, skupina) • zpráva (obdržené a interpretované zprávy)

9. Forma komunikace může být: • osobní, • neosobní, • mluvená, • obrazová, • akustická... Rušivým vlivem je okolí, především konkurent.

10. Samotná komunikace je formována činiteli: KDO (komunikátor, firma...) CO sděluje(zpráva), JAK (nosič) KOMU (cílová osoba, skupina) S JAKÝM ÚČINKEM (komunikační efekt)

11. Plánování a kontrola tržní komunikace - dílčí otázky cíle: 1. Čeho má být komunikací dosaženo? 2. Jak mohou cílové skupiny reagovat ? údaje: 3. Pro koho se sdělení provádí ? 4. Jaké cílové skupiny mají být osloveny ? 5. Jak příjemce zpracovává sdělení ? nástroje: 6. Jak musí být sdělení upraveno ? 7. Která media lze pro přenos zprávy využít ? kontrola: 8. Ovlivnilo sdělení kupní chování příjemce ?

12. Propagace – Reklama • Reklama je marketingový nástroj, který prostřednictvím účelově a cíleně nasazených komunikačních prostředků přiměje cílovou osobu k takovému chování, které naplní cíle podniku. • Reklama je jedním z nástrojů, jehož podniky užívají k přesvědčování či ovlivňování potenciálních zákazníků

13. Cílem reklamy je tedy informování spotřebitelů se záměrem ovlivnit jejich chování. Zvýšení objemu prodeje pak působí na snižování výrobních nákladů na jednotku výrobku. Reklama umožňuje proniknutí nového výrobku na trh, případně provádět marketingové operace a posléze prodej na novém trhu.

14. Na druhé straně je však reklama nákladnou záležitostí, zejména některé její formy. Z hlediska spotřebitele reklama pro něho zvyšuje průhlednost trhu, zvyšuje jeho možnosti výběru výrobku, který má uspokojit jeho potřeby, snižuje míru nejistoty při kupním rozhodování.

15. Z hlediska cílů reklamyji lze rozdělit na: • reklamní cíle s funkcí informativní (informování zákazníků o novém výrobku, cenách, slevách apod.) • přesvědčovací (dává publicitu určité značce, podněcuje zákazníky k ryché koupi) • připomínací (připomíná zákazníkům, kde si určitý výrobek mohou koupit)

16. Hlavní cíle reklamy • tvorba silné značky • zvýšení poptávky • vytváření pozitivní image • zvýšení možností distribuce • posílení vlastní finanční pozice • motivace vlastních pracovníků

17. Cíle by měly být stanoveny tak, aby byly měřitelné. Z tohoto hlediska je dělíme na: • cíle ekonomické (zisk, obrat, podíl na trhu - zvýšení z titulu reklamní akce). • cíle mimoekonomické: psychologické , počet oslovených osob, počet uskutečněných informací a kontaktů apod.

18. Plánování reklamy • výběr cílové skupiny zákazníků • určení reklamní zprávy (tvorba reklamního sdělení) • výběr reklamních prostředků a nástrojů (výběr reklamních médií) • stanovení časového nasazení reklamy (časový rozvrh reklamy) • hodnocení efektivnosti reklamy

19. Nejdůležitější reklamní média: inzeráty, televizní šoty, rozhlasové vysílání, reklamní filmy, plakáty, prospekty, katalogy, přílohy v novinách a časopisech, reklamní dopisy, reklamní letáky, reklamní dárky, reklamy ve výkladních skříních

20. Osobní prodej Ústní prezentace při konverzaci s jedním nebo více potenciálními zákazníky za účelem realizace prodeje osobní prodej má ve srovnání s propagací tři charakteristické vlastnosti: • Osobní setkání • Pěstování vztahu • Reakce

21. Hlavní fáze procesu osobního prodeje • Získání informací o zákazníkovi • Navázání osobního kontaktu • Předávání informací o výrobku a vytváření jeho image • Vyjasnění dotazů a připomínek • Vytvoření podmínek pro další kontakt • Personální řízení osobního prodeje

22. Podpora prodeje Reklama předkládala potenciálnímu zákazníkovi podněty ke koupi určitého produktu. Podpopra prodeje má ovlivnit zákazníka o výhodnosti rychlého, eventuelně většímu nákupu, a to u určité firmy. Podpora prodeje je buď orientována krátkodobě, nebo dlouhodoběji s taktickou a strategickou funkcí.

23. Nejčastěji se sledují tyto konkrétní cíle podpory prodeje: zvýšení prodeje stimulování zákazníka k zakoupení většího množství výrobku stimulování zákazníka k vyzkoušení výrobku stimulování zákazníků formou ceny stimulování ke snížení cykličnosti prodeje stimulování zákazníka k opětovnému nákupu

24. Podpora prodeje má tři základní formy orientace: • na spotřebitele • na zprostředkovatele (obchod) • na prodejní personál

25. na spotřebitele poskytuje mu informace a může ho přivést ke koupi výrobku ( kupóny, hry, soutěže, loterie, prémie a dary, vzorky, veletrhy a obchodní výstavy…)

26. Podpora prodeje orientovaná na obchod (distribuční síť) Je orientovaná na velkoobchod a maloobchod, případně na jiné články v distribuční síti. Hlavním cílem je účinně je stimulovat k větší zainteresovanosti na objemech prodeje, a to nejen z hlediska krátkodobého, ale i dlouhodobého, s cílem zvýšit podíl firmy na trhu.

27. Podpora prodeje orientovaná na prodejní personál Cílem je motivovat prodejní personál k větší výkonnosti a k vyšší kvalitě práce, tj. v účinnější komunikaci a spolupráci se zákazníky, tak aby se to projevilo v dlouhodobém růstu prodeje. Nejužívanější formou je soutěž, která stimuluje k většímu objemu prodeje, dalším je bonus, což je dodatečné fianční ohodnocení mimořádného výkonu. U větších firem uskutečňuje setkání s prodavači spojené s výměnou zkušeností, poskytováním informací a školením. Poskytování vhodných pracovních pomůcek (manuálů), které usnadní prodejnímu personálu jejich práci a současně přispívají ke zvýšení kvality.

28. Práce s veřejností Cílem práce s veřejností je vytvoření příznivého klimatu, získání sympatií a podpory veřejnosti a institucí, které mohou ovlivnit dosažení marketingových záměrů. Jedná se především o články v tisku, projevy, semináře, výroční zprávy, charitativní dary, sponzorství, publikace, styky se společností, lobby, identifikační média.

29. Jde o cílevědomé dlouhodobé úsilí, které se snaží vytvářet a podporovat vzájemné pochopení mezi organizací a veřejností. Rozdílný je i přístup veřejnosti: zatím co reklamu přijímá s vědomím, že je „dílem firmy“, která si ji zaplatila, u PR je informace o firmě přijímána od „třetích“ osob s větší důvěrou.

30. Přitažlivost vztahů s veřejností vyplývá ze tří význačných vlastností: • Vysoká důvěryhodnost: Novinové články a příspěvky připadají čtenářům autentičtější a důvěryhodnější než reklamy. • Bez nutnosti být ve střehu:Vztahy s veřejností mohou dosáhnout k mnoha perspektivním zákazníkům, kteří se vyhýbají obchodním agentům a reklamám. Zpráva se dostává ke kupujícímu spíše jako prostá informace, než jako komunikace zaměřená na prodej. • Dramatizace:Vztahy s veřejností mají (stejně jako propagace) potenciál pro dramatizaci firem nebo výrobků.

32. Přímý marketing Výhodou přímého marketingu (direkt marketing) je možnost velmi přesného zacílení, vymezení cílové skupiny, kontrola a měřitelnost akce. Za nevýhodu můžeme považovat menší dosah k široké veřejnosti vzhledem k tomu, že je zaměřen na přesně vymezenou skupinu. Mezi hlavní prostředky přímého marketingu patří prospekty, katalogy, telefonní seznamy, tištěné adresáře, časopisy pro zákazníky apod..

34. Sponzoring Sponzoring je v poslední době stále častěji využíván jako nástroj marketingové a komunikační politiky. Můžeme říci, že tato forma komunikace je založena na principu služby a protislužby. Sponzor dává k dispozici finanční částku nebo věcné prostředky a za to dostává protislužbu, která mu pomůže k dosažení marketingových cílů. Sponzoring se většinou soustřeďuje na sportovní, kulturní a sociální oblast.

35. Měřit účinnosti sponzoringu není jednoduché. Je možné využít některé dotazovací techniky ve vazbě na image nebo pomocí obsahové analýzy či dalších metod zpracovávat ohlasy tisku. Ale kromě vnějších účinků by organizace neměly podceňovat ani působení dovnitř na vlastní zaměstnance, na které se program sponzoringu může rovněž vztahovat.

36. Děkuji za pozornost