460 likes | 690 Views
Principy počítačů. Zdroj: Ondřej Čepek. Hrubá osnova. Historie počítačů Architektura a organizace počítačů Reprezentace dat Procesory Paměti Propojovací systémy Periferie. Historie. počátky obtížné definovat (záleží na definici pojmu „počítač“)
E N D
Principy počítačů Zdroj: Ondřej Čepek
Hrubá osnova • Historie počítačů • Architektura a organizace počítačů • Reprezentace dat • Procesory • Paměti • Propojovací systémy • Periferie
Historie • počátky obtížné definovat (záleží na definici pojmu „počítač“) • computer – z latinského computare, počítat (1646 – Sir Thomas Browne) • předchůdci počítačů (výpočetní pomůcky): abacus (sčot), tabulky, pravítka, strojky, mechanické tabulátory a kalkulátory
Pascalina (1642) • Blaise Pascal (1623 - 1662)
Další mechanické počítače • Gottlieb Wilhelm von Leibniz (1646 – 1716): jeho stroj uměl + - * / (1674) • Thomas de Colmar (1785 – 1870)navrhnul a sestrojil arithmometr (1820), který uměl vynásobit 2 osmiciferná čísla za 18 sekund Piánový arithmometr (1851)
Počítač dnes • univerzální programovatelný stroj • první stroj vyhovující této definici: programovatelný tkalcovský stav (1805) • konstruktér stroje: Joseph-Marie Jacquard (1752 – 1834) • čtení vstupu (popis vzoru vyráběné látky) z děrovaného pásu papíru (šablony): Jacques de Vaucanson (1709 – 1782)
Charles Babbage (1791-1871) • 1822 Difference Engine • hodnoty polynomů 6.stupně • paměť, řídící jednotka, vstup/výstup • 1842 Analytical Engine • univerzální, řízen programem na „děrných štítcích“ • podmíněný skok • používal dekadickou soustavu • čísla až o padesáti místech, paměť pro tisíc čísel • stejně jako Difference Engine stroj nikdy nebyl dokončen
Herman Hollerith(1860-1929) • mechanický tabulátor • vstupní data na štítcích • sčítání lidu 1890, výsledky za 6 týdnů: 62 622 250 (výsledky z r. 1880 nebyly ani po 7 letech) • 1911 Computer Tabulating Recording Company ( 1924 International Business Machines Corp.)
Počítače 1900-1945 • počátek – především Holleritovy tabulátory • mezi válkami a během II. světové války: • Konrad Zuse • Alan Turing • John von Neumann • Howard Hathaway Aiken (Mark 1) • John Mauchly, John Eckert (ENIAC)
Konrad Zuse(1910 – 1995) • studium stavebního inženýrství • Z11936-1938 – mechanický; binární kód • Z21940 – experiment, • Z31938-1941 – reléový, děrná páska považován za „první funkční počítač na světě“ • binární, 64 slov po 22 bitech • floating-point (14 mantissa, 7 exp., 1 znam.) • 2400 relé (1800 paměť, 600 výkonná jedn.) • 5-10Hz, */ 3s, + 0.7s, 4kW, 1000kg • údajně neznal práce Charlese Babbage
Z1 (1936) - původně se jmenoval V-1, po válce ale byl zpětně přejmenován na Z1, aby zabránil zaměňování s raketami V-1 (Zuse byl přítelem Wernera von Brauna)
Z41941-1945 – podobná architektura jako Z1 a Z3 • paměť 1024 slov • 2 registry R1 a R2 • Instrukční sada: • + - * / • čtení z klávesnice • zobrazení R1 • uložení registru • načtení registru • 8-stopá páska • podmíněný skok
Alan Mathison Turing(1912-1954) • 1936 hypotetické zařízení „Turingův stroj“ • během II. Světové války v Británii,pokusy o dešifrování Enigmy 1943 COLOSSUS • základy oboru „umělá inteligence“ • 1950 „Turingův test“
Turingův stroj • hypotetické zařízení • řídící jednotka s konečnou množinou stavů • (potenciálně) nekonečná páska na zápis symbolů z pracovní abecedy stroje • tabulka přechodové funkce • dodnes základní model v teorii časové a prostorové složitosti algoritmů • Church-Turingova teze
Turingův test • Práce A.Turinga směřovaly do oblasti vztahu člověka a stroje, položil základy vědního oboru o „umělé inteligenci“ (AI) • navrhl test popisující možnost testování inteligence stroje • připojení testující osoby dálnopisy • pokud není možno v přijatelném čase rozlišit zda odpovídá stroj nebo člověk, pak stroj „vykazuje znaky inteligence“
Harvard Mark I1944-1959 • Automatic Sequence-Controlled Calculator • Howard Hathaway Aiken(1900-1973) • standardní elektromechanické prvky • + - * /, logaritmy, trigonometrické funkce • 18 x 2.5 m, 5 tun, 530 mil drátu, 760 000 součástí, 3304 relé. • program na děrné pásce bez návratu • plně automatický, možné dlouhé výpočty
ENIAC1946-1955 • Electronic Numerical Integrator And Computer • objednán Ballistics Research Laboratory během 2.světové války pro výpočty balistických tabulek nových děl • do provozu uveden až po válce a použit pro výpočty při konstrukci H-bomb
Parametry ENIACu • Konstruktéři J.W.Mauchly a J.P.Eckert na University of Pennsylvania ve Philadelphii • 30 tun, přes 100 m2 plochy, příkon 140 kW • desetimístná dekadická čísla, každá číslice reprezentována svazkem 10 elektronek • 20 sčítaček, násobička, dělička, a obvody pro výpočet druhé odmocniny • použita „rychlá“ (0,2 ms) registrová paměť • programoval se pomocí nastavení přepínačů a propojování programových jednotek kabely
John Louis von Neumann1903- 1957 • americký matematik maďarského původu • zakladatel „teorie her“ • konzultant na projektu ENIAC • autor koncepce programovatelného počítače (program, podle kterého stroj pracuje, je uložen v jeho paměti), která se stala základem pro realizaci moderních programovatelných strojů
„von Neumannova architektura“ • Počítač se skládá z těchto funkčních jednotek: • paměti, ve které jsou uložena jak data tak instrukce (program) • aritmeticko-logické jednotky (ALU), která provádí A a L operace s binárními daty • řadiče, který interpretuje instrukce v paměti a vykonává je • vstupní jednotky (IN) a výstupní jednotky(OUT), které jsou řízeny řadičem
„von Neumannova architektura“ • Struktura počítače je nezávislá na řešené úloze, počítač je řízen programem uloženým v paměti. • Instrukce i operandy (data) jsou uloženy v téže paměti a jsou nerozlišitelné. • Paměť je tvořena buňkami stejné velikosti. • Adresa místa v paměti je dána pořadovým číslem tohoto místa, bez ohledu na obsah. • Program je tvořen posloupností elementárních příkazů, které určují změnu stavu stroje. V příkazu zpravidla není obsažena hodnota operandu, ale jeho adresa, takže program se při změně dat nemění. • Instrukce se provádějí jednotlivě v takovém pořadí, v jakém jsou uloženy v paměti. • Změna pořadí provádění instrukcí programu je provedena pouze instrukcemi skoku (podmíněného nebo nepodmíněného). • Pro reprezentaci instrukcí i čísel se používají dvojkové signály a dvojková číselná soustava.
EDVACnávrh 1945, dokončen 1949 • Electronic Discrete Variable Computer • binární aritmetika • vnitřní paměť na rtuťových zpožďovacích linkách • řízení programem uloženým v paměti • následoval UNIVAC
IAS machine • vybudován von Neumannem v Princetonu • první „ryze von Neumannovský“ počítač • paměť na 1000 „slov“, každé 40 bitů • data (číselná): znaménko a 39 bitová hodnota • instrukce: 8 bitů kód instrukce, 12 bitů adresa v paměti (tj. 2 instrukce v každém slově) • 21 instrukcí 5 základních typů (přenos dat, podmíněný a nepodmíněný skok, aritmetické operace, modifikace adresy
IAS machine - instrukce • přenos dat: mezi registry v ALU a pamětí a mezi registry v ALU navzájem (2 registry) • nepodmíněný skok: přerušuje sekvenční provádění instrukcí, vhodný pro realizaci cyklů • podmíněný skok: umožňuje mít v programu „rozhodovací uzly“ • aritmetické instrukce: +, -, *, /, shifty • modifikace adresy: umožňuje přesunovat adresy spočítané v ALU do adresových částí instrukcí v paměti, což dává velkou adresovací pružnost
Komerční počítače • UNIVAC 1 (Mauchly, Eckert 1950) určen jak pro vědecké tak pro komerční aplikace (Universal Automatic Computer) • UNIVAC 2 větší pamět, vyšší výkon • IBM 604 (1948) - elektronkový s registry • IBM 701 (1953) - programovatelný, elektronkový s paměťovou elektronkou • IBM 702 (1955) – zaměřený na komerční aplikace, počátek dominance IBM na trhu • IBM 704 (1956) - feritové paměti
Druhá generace počítačů • elektronky nahrazeny tranzistory (CPU) • výhody: menší, levnější, méně hřeje • první stroje od společností NCR a RCA • IBM 7090 (1960) • IBM 7094 (1962) – datové kanály, multiplexor • od cca 10 000 po stovky tisíc tranzistorů jednotlivě pájených na desku obvodu
Rozdíly IBM 701 a IBM 7094 • počet instrukcí: 24 vs. 185 • paměť: 2K vs. 32K (36 bitových slov) • přístupový čas: 30 vs. 1,4 mikrosekundy • relativní rychlost CPU: vzrostla 50 krát
Třetí generace počítačů • jednotlivě pájené diskrétní komponenty (tranzistory, rezistory, odpory) nahrazeny integrovanými obvody • SSI (small scale integration): řádově jen desítky komponent na jednom čipu • Mooreův zákon (1965): počet prvků umístěných na jednom čipu se každý rok zhruba zdvojnásobuje
IBM 360 (1964) • zřejmě nejvýznamější a nejúspěšnější sálový počítač (mainframe) všech dob
IBM 360/370 • postaven na integrovaných obvodech • zásadní změny výstavby • stavebnicová konstrukce • jednotná struktura dat a instrukcí • jednotný způsob připojování periferií • ochrana dat v paměti • tato koncepce zůstala dlouho zachována (více méně dodnes (pro mainframy)
DEC PDP-8 • DEC = Digital Equipment Corporation • PDP-8 první minipočítač, vešel se na stůl, zatímco mainframe zabíral celou místnost • stál $16 000 (mainframe > $100 000) • komerčně veleúspěšný, za 12 let prodáno přes 50 000 kusů (různých modelů) • pozdější modely jako první využívaly sběrnicovou architekturu (omnibus)
Generace počítačů 0. relé, jednotky operací za sekundu (Z, Harvard Mark1) 1. 1951 – elektronky, elektronková nebo bubnová paměť 1kB, 0.01MIPS (ENIAC, UNIVAC) 2. 1957 – tranzistory, ferritová paměť 10kB, 0.1MIPS (IBM 1401, IBM 7070) 3. 1964 – SSI, ferritová paměť 1MB, 1MIPS (IBM 360) 3.5 1971 – MSI, paměť MSI 1MB, 1MIPS (IBM 370) 4. 1976 – LSI, paměť 10MB, 10MIPS 5. 1980 – VLSI, paměť 100MB, 100MIPS nutno brát s rezervou, co autor to jiné členění
Vývoj v Čechách • První návrh počítače představen v Badatelském ústavu matematickém (1947) • Některé části návrhu pokusně realizovány, např. elektronková násobička • Založeno oddělení počítacích strojů v Ústředním ústavu matematickém ČSAV • Projekt M1 - Fourierova transformace (1952)
SAPO (1958) aritmetické jednotky a řadič generátor impulsů ovládací panel a I/O magnetická bubnová paměť
SAPO • reléová technologie, 400 elektronek, 700 relé • binární aritmetika v pohyblivé řádové čárce • délka slova 32 bitů • magnetická bubnová paměť 1024 slov • pětiadresové instrukce • rychlost práce 5 op/s • trojnásobná redundance ALU • 15 střadačů, paralelní operace
EPOS 1 (1963) • Předcházely ověřovací práce na projektech E1a a E1b • 8000 elektronek, feritová paměť, 20000 op/s • vnější a vnitřní sdílení času (HW) • stavebnicovost • spolehlivost (samoopravné kódy)
Prof. Antonín Svoboda • *14. října 1907 v Praze • pracoval na vývoji vojenských zaměřovačů pro řízení protiletecké obrany • za války odešel nejdříve do Francie a potom do USA - firma ABAX • po roce 1946 koncepční práce na projektech SAPO a EPOS (Svobodovy mapy) • 1964 odešel opět do USA • †18. května 1980