EVALUACE OPATŘENÍ 3.3 SROP Výňatky z návrhu závěrečné zprávy

1. EVALUACE OPATŘENÍ3.3 SROPVýňatky z návrhu závěrečné zprávy Pro zasedání Výboru pro regiony RVNNO – Jihlava, 09.01.2009 PhDr. Oldřich Čepelka, Bc. Roman Haken Zpracovatelé: Tima Liberec, s. r. o., Evasco, s. r. o., CpKP střední Morava, o. s.

2. O evaluaci • Cíl: vyhodnocení výsledků realizace krajských projektů v opatření 3.3 SROP „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů“ • Stěžejní aktivity opatření 3.3 SROP: • Vytváření partnerství • Vzdělávání potenciálních předkladatelů projektů a administrátorů programů • Tvorba analýz • Zpracování strategických dokumentů • Vytvoření zásobníku projektů • Příprava na programové období 2007 – 2013

3. O evaluaci • Použité metodické nástroje (techniky): • intenzivní rozhovory s klíčovými aktéry • rozhovory se členy řídících týmů a partnery • diskusní skupiny • dotazníkový průzkum • kontrolní dotazování • studium a obsahová analýza dokumentace

4. Realizace opatření 3.3 SROP • odlišnost od ostatních operačních programů: • „prvoplánové“ uplatnění principu partnerství na úrovni krajů, vzdělávání a příprava na nové programovací období • v českém právním řádu není pojem partner definován (důsledek: max. 2 mil. Kč na partnera) • předsudky a bariéry u politiků a úředníků v krajích • nestejný start a průběh v krajích • sjednocení koncepce metodikou řídícího orgánu • vícesektorové složení partnerských orgánů

5. Analýza krajských projektů(pro 1. a 7. výzvu v rámci 3.3 SROP) 21 cílů: • realizované obecné cíle: (ve všech krajích) • zvýšení absorpční kapacity • zvýšení administrativní kapacity • příprava na období 2007-13 • plně dosažené dílčí cíle: (ve většině krajů) • zlepšení informovanosti potenciálních žadatelů i veřejnosti o možnostech využívání prostředků z fondů EU • vznik rozvojových partnerství, v nichž byli většinou zastoupeni klíčoví aktéři rozvoje kraje • posílení kapacity místních a krajských orgánů pro plánování a realizaci programů a projektů • vyškolení dostatku osob ve znalostech problematiky čerpání fondů EU • vytvoření, ale především udržení vzniklých pracovních míst a funkcí euromanažerů

6. Analýza krajských projektů(pro 1. a 7. výzvu v rámci 3.3 SROP) • částečně splněné dílčí cíle: (ve 2-3 krajích) • zvýšení úrovně partnerské spolupráce v krajích • zavedení procesů strategického plánování do rozvoje území • vytvoření jednotného systému implementace veřejných zdrojů v regionu • zajištění efektivní komunikace a zapojení veřejnosti • implementace nástrojů kvality řízení organizací veřejné správy na obecních úřadech a v rozpočtových organizacích • nesplněný dílčí cíl: (ve 3 krajích) • vytváření kvalitnějších a integrovaných projektů na bázi partnerství • ojedinělé specifické dílčí cíle (v 7 krajích po 1 cíli – nebyly vyhodnocovány)

7. Souhrn hlavních závěrů k partnerství • Struktura partnerství: • působení projektů bylo pozitivní, přesto si mnoho pracovníků a politiků princip partnerství neosvojilo anebo krajský projekt ignorovalo • partneři sdíleli nejen informace a kontakty, ale také celý projekt a jeho rozpočet • zastoupení všech sektorů v krajském partnerství bylo běžné a stalo se průkopnickým nástrojem mezisektorové spolupráce na úrovni krajů, umožňujícím vzájemné „obohacení“ • uskutečnilo se zapojení partnerů a veřejnosti do přípravy strategických dokumentů, minimálně do stupně sběru reakcí a připomínek od občanů a zástupců organizací • projektoví partneři se přímo nepodíleli na rozhodování a partnerství nepřevzalo odpovědnost za rozhodnutí o rozvoji kraje či plánovaném využití prostředků SF EU

8. Souhrn hlavních závěrů k partnerství • Fungování partnerství: • nepodařilo se dosáhnout vzniku krajských rozvojových partnerství založených na partnerských sítích a strukturách • vznik partnerství minimálně na úrovni správních obvodů obcí III. typu se ve většině krajů naplnil jen zčásti • nevznikla společná multilaterální smlouva mezi všemi partnery, ale s jednotlivými partnery byla uzavírána bilaterální smlouva mezi krajem a partnerem • kraj se nepovažoval za jednoho z partnerů, z partnera se stával dodavatel • opatření 3.3 SROP vystihlo poptávku partnerů v krajích (zejména obcí a NNO) po spolupráci s krajskými institucemi • partnerské orgány v krajích sice vznikly, ale někdy byly hodnoceny jako formální a po ukončení projektu většinou zanikly

9. Souhrn hlavních závěrů k partnerství • nedostatek finančních a lidských zdrojů pro plné zapojení do krajského projektu byl typickým problémem pro zástupce podnikatelského i neziskového sektoru • Udržitelnost partnerství: • růst celkové absorpční kapacity, především v oblasti menších projektů a zapojení zainteresované veřejnosti • partnerství založená v krajích se nepodařilo udržet v akceschopném stavu • kdyby byly finanční prostředky, mohly by se některé aktivity obnovit

10. Souhrn hlavních závěrů • Školení a vzdělávání potenciálních předkladatelů projektů • Tvorba analýz • Zpracování strategických dokumentů • Vytvoření zásobníku projektů • Příprava na nastavení implementačních struktur v regionech pro programové období 2007-2013

11. Zhodnocenídopadů a udržitelnosti • Významné a dlouhodobě využitelné dopady: • zvýšila se připravenost různých aktérů v kraji, především členů krajských partnerství, ke spolupráci a k využívání SF EU • zvýšila se schopnost potenciálních žadatelů předkládat k financování samostatné projekty • zastupitelé i úředníci si uvědomili význam partnerství • zvýšila se celková zkušenost partnerů, navázaly se užitečné kontakty • vyšší odbornost pracovníků krajů i partnerských organizací • umožnění vypracování a podání projektových žádostí • vytvoření strategických rozvojových dokumentů plnících svou roli pro cílevědomý rozvoj krajů i míst • zásobníky projektů a účelové publikace

12. Zhodnocenídopadů a udržitelnosti • Dílčí dopady: • pozitivní dopady se objevují jen v některých oblastech • partnerství a školení nepokračují v původní podobě ani rozsahu, nýbrž nepřímo anebo parciálně, nevznikají velké partnerské projekty • zásobníky projektů se jako nástroj řízení programů většinou aktivně nevyužívají • využívají se strategické dokumenty • implementační struktury byly ustaveny, avšak nikoliv v přímé vazbě na výsledky krajských projektů • široké uplatnění principu partnerství se od skončení realizace projektů prosazuje okrajově • konzultace se zástupci potenciálních příjemců nepokračují • nevytvořily se a nepřetrvaly partnerské implementační struktury (pouze ve složení monitorovacích výborů)

13. Zhodnocenídopadů a udržitelnosti • příprava programů, jakož i rozhodování o finančních alokacích, pořadí výzev, výběru projektů atd. probíhá nadále v orgánech veřejné správy, v nichž převažují politici a úředníci (například v samostatných krajských programech, v globálních grantech operačních programů a v regionálních OP) • kraje nepodporují finančně vytvořenou strukturu partnerství a procesy založené na partnerské spolupráci • krajské projekty skončily, aniž by vyústily např. do integrovaného projektu, který by motivoval účastníky v další spolupráci

14. Doporučeník posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů: • zajistit přiměřené zastoupení neziskového a podnikatelského sektoru v poradních orgánech (komise aj.) veřejné správy a v řídících týmech a pracovních skupinách pro strategické a komunitní plánování • zajistit zálohové nebo průběžné financování schválených projektových žádostí nestátních neziskových organizací • zabezpečit přípravu integrovaných rozvojových projektů na venkově a v příměstských oblastech • zvýhodňovat v ROP i v ostatních operačních programech při hodnocení projekty, v nichž žadatel pro fázi přípravy nebo realizace projektu doloží věrohodného partnera • aktivně podporovat tvorbu mezisektorových partnerských projektů

15. Doporučeník posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů: • zavést pravidlo, aby každý žadatel z veřejné správy (např. kraj, sdružení obcí, obec) před podáním žádosti o financování vlastního záměru z veřejných zdrojů vyzval věcně a územně příslušné NNO, popříp. i podnikatelské subjekty ke spolupráci na přípravě a realizaci projektu, který hodlá navrhnout • zvýšit transparentnost zveřejňováním všech údajů o projektech podporovaných ze Strukturálních fondů EU • zvýšit hospodárnost a účelnost vynaložených prostředků ze Strukturálních fondů EU, zejména • vyhodnocovat efektivnost, včetně průběžného porovnávání výsledků a zkušeností z jednotlivých krajů • proškolit osoby odpovědné za vykazování údajů do jednotlivých monitorovacích systémů s cílem sjednotit definice a výklad indikátorů

16. Doporučeník posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů: • při implementaci partnerství používat indikátory kvality a hodnoty partnerství, založené na sebehodnotících indikátorech • hodnotit víceleté partnerské projekty nejen formou monitoringu, ale i evaluace • přizvat partnery již v období příprav programů a výzev globálních grantů a podobných „titulů“ z krajských prostředků • využívat cílevědomě informovanost, zkušenosti a reputaci partnerů ze všech sektorů, kteří věcně a územně k danému programovému záměru příslušejí, především pak zástupce skupin budoucích žadatelů • využívat při definování oblastí podpory zásobníky projektů, které za tímto účelem aktualizovat a zveřejňovat

17. Doporučeník posílení a lepšímu uplatnění principu partnerství a integrovaných projektů: • doporučujeme, aby Ministerstvo vnitra podpořilo princip partnerství a zapojování veřejnosti tím, že bude motivačně působit na veřejnou správu a poskytovat metodiky, vzdělávání a nástroje k posílení partnerství a komunikace s veřejností a cílovými skupinami, oceňovat a šířit výsledky dobré praxe • využívat Integrovaný operační program k finanční podpoře zavádění principu partnerství v rámci zvyšování kvality a modernizace ve veřejné správě