Význam organické hmoty v půdě

1. Význam organické hmoty v půdě Antonín Slejška CZ BIOM – České sdružení pro biomasu www.biom.cz

2. Definice organických látek v půdě

3. Rozdělení přeměněné části půdní organické hmoty • snadno rozložitelná část závislá na způsobu hospodaření (nehumifikovaná část tvořená zejména uhlovodíky, lipidy a aminokyselinami), • obtížně rozložitelná část závislá na lokalitě (trvalý humus skládající se z huminových kyselin, fulvokyselin a huminů).

4. Chemické vlastnosti humusových látek

5. Struktura humusových látek

6. Zdroje organické hmoty pro hnojivé účely • Posklizňové zbytky (včetně kořenové hmoty a exudátů) 50-60% • Organická hnojiva 40-50% • Statková hnojiva 97% • Stájová hnojiva: hnůj, kejda 92% • Sláma a zelené hnojení 8% • Průmyslové komposty 3% • Ostatní (rašelina, čistírenské kaly, apod.) (Rychter et al. 2001, Škarda a Římanovský 1992)

7. Význam organických hnojiv • zabezpečují přísun organických látek do půdy, • jsou zdrojem energie a uhlíku pro půdní mikroorganismy, a tím pozitivně ovlivňují biologickou činnost půdy, • chrání trvalý humus před rozkladem (degradací) dodáním primární organické hmoty, • zvyšují stabilitu půdních agregátů, • příznivě působí na řadu fyzikálně-chemických vlastností půdy (tvorbu drobtovité struktury, poměr vody a vzduchu, poutání živin, zlepšení ústojčivé schopnosti půdy), • organická hnojiva jsou hnojivy univerzálními, obsahují všechny rostlinné živiny a zlepšují využití živin, • zlepšují v půdě hospodaření s vodou (zvyšují vsak dešťové vody, vododržnost půdy, umožňují gravitační a kapilární pohyb vody aj.), • omezují působení vodní a větrné eroze v půdě, • příznivě ovlivňují obsah přístupného fosforu v půdě a mohou působit na vyvázání (imobilizaci) cizorodých prvků. Rychter et al. (2001), Graves et al. (2001), Klír et al. (1992)

8. Stav organického hnojení • V uplynulém století spotřeboval středoevropský zemědělec více než polovinu organické hmoty, která se akumulovala 800-1000 let (Morowitz). • V roce 1991 se na celkové průměrné roční spotřebě 4,11 tun OL / ha o.p. v ČR cca 57% podíleli posklizňové zbytky, včetně kořenové hmoty a exudátů (2,35 t OL / ha) a cca 43% měla uhradit organická hnojiva (1,76 t OL / ha). Dodáno však bylo 1,26 t OL / ha o.p. (72% normativu potřeby 1,76 t OL / ha). (Škarda a Římanovský, 1991) • V roce 2001 se v ČR ročně aplikovalo ve stájových hnojivech (po odpočtu ztrát při skladování) pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na 1 ha orné půdy (Rychter et al. 2001). To znamená o 1 - 1,5 tuny na ha méně oproti potřebě.

9. Co je třeba učinit pro zvýšení zásobenosti půd org. hmotou? • Snížit deficit organického hnojení. • Preferovat kvalitu organických hnojiv před kvantitou. • Zaměřit se zejména na • méně úrodné půdy, • půdy náchylné k dezertifikaci, • půdy znečištěné a jinak poškozené.

10. Co brání vyššímu využívání organických hnojiv? • Vysoká finanční náročnost operace hnojení • náklady na hnojení tuhými průmyslovými hnojivy se dle použité technologie a výměry pohybují cca od 200 do 300 Kč/ha, • náklady na hnojení hnojem se při dávce 30 tun/ha pohybují cca od 2.500 do 6.500 Kč/ha (Kovaříček 2002). • Nedokonalé ekonomické vyhodnocování přínosů organického hnojení. • Neexistující metodika pro oceňování organické hmoty v hnojivu dle kvalitativních ukazatelů • Váňa (1994) vypočítává normativ pro organickou hmotu z cen komerčních organických hnojiv a substrátů (0,5 Kč na 1 kg). • Vostál (2002) odvozuje cenu organické hmoty v hnojivu od aktuální ceny rašeliny (cca 1 Kč/l za balenou a 0,5 Kč/l za volně loženou).

11. Jak dosáhnout vyššího využívání organických hnojiv? • Dotační podporou hnojení organickými hnojivy (zrušená dotace MZe na využívání kompostů v zemědělství). • Dotační podpora na využívání biologických odpadů. • Zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky. • Opatření na straně farmáře (Škarda 1992): • evidence produkce organických hnojiv, jejich obsahů organických látek a živin, • provádění odpočtů účinných živin organických hnojiv od základního normativu potřeby živin pro stanovení potřeby průmyslových hnojiv, • kvalifikovaná volba systému organického hnojení, • bilancování organických látek v zemědělství na bázi kvalitních a efektivně využívaných statkových hnojiv či kompostů. • Oceňování kompostů na základě kvalitativních parametrů • dle poměru HK/FK ? • dle indexu fytotoxicity ?

12. Děkuji Vám za pozornost Antonín Slejška CZ BIOM – České sdružení pro biomasu www.biom.cz