Mezinárodní politická ekonomie

1. Mezinárodní politická ekonomie Mgr.martintománek

2. Blok III: peníze a centrální banky

3. Struktura bloku • Centrální banky (ECB, FED,..) • Měnové režimy (zlatý standard) • Mezinárodní měnový fond

4. Centrální banky

5. Vznik a vývoj centrálních bank • Se vznikem CB vzniká dvoustupňový bankovní systém Definiční znaky centrální banky: • mají emisní monopol na hotovostní peníze • provádějí měnovou politiku • regulují bankovní systém – v netržních ekonomikách tento znak chybí nebo je modifikován Vznik centrálních bank • První vznikaly v 17. století, převážná většina z nich začíná svou historii až ve 20. století • V některých zemích vznikaly pozdě: Island 1961, Brazílie 1965, Spojené arabské emiráty 1980, Lucembursko 1998 • Na území samostatné Československé republiky vznikla v roce 1926

6. Vznik a vývoj centrálních bank Nejstarší důvody vzniku: • finanční zájmy vlády, resp. panovníka mít vlastní banku, která kdykoliv doplní chybějící zdroje ve státní pokladně • zájmy vlády či panovníka soustředit veškeré pohyby finančních prostředků, které se týkají státní pokladny, do vlastní instituce • Zejména první důvod je velmi úzce spojen s pozdějšími vážnými měnovými problémy v podobě rychlého zvyšování množství peněz v oběhu, které v historii často vedly k úplnému rozvratu státních financí.

7. Měnověpolitické nástroje centrální banky (ČNB) • REPO SAZBA • Repo operace jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, kterým ovlivňují množství peněz v ekonomice (měnové báze) • Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry (stahuje měnu z oběhu) • Banka naopak do oběhu uvolňuje měnu nákupem stejných cenných papírů.

8. Měnověpolitické nástroje centrální banky • Depozitní facilita • poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou likviditu • Depozita jsou úročená diskontní sazbou. • Touto sazbou tedy ČNB ovlivňuje zprostředkovaně měnovou bázi. • Marginální zápůjční facilita • poskytuje bankám možnost vypůjčit si přes noc od ČNB likviditu (za úrok – tzv. lombardní sazbu) • ČR: Vzhledem k trvalému přebytku likvidity je tato facilita bankami využívána minimálně.

9. Měnové podmínky • představují souhrnné působení úrokových sazeb (úroková složka měnových podmínek) a měnového kurzu (kurzová složka) na ekonomiku • jde o klíčové veličiny, kterými může měnová politika ovlivnit ekonomickou aktivitu a jejím prostřednictvím cenový vývoj • uvolněné měnové podmínky – měnová politika podporuje hospodářský růst • přísné měnové podmínky – růst tlumí • prvotní roli při určování měnových podmínek hraje úroková složka  nízké úrokové sazby vedou spíše k nezájmu o korunu a ke slabšímu kurzu, dopad vysokých úrokových sazeb na kurz je opačný

10. Měnové podmínky • Vysoké úrokové sazby zvýhodňují obecně spíše odložení spotřeby a investic (včetně už zmíněného vyššího zájmu o korunu) a zhodnocení případných volných peněžních prostředků v mezidobí na korunovém účtu. • dochází tak k oslabení domácí poptávky, ke zpomalení ekonomického růstu a k poklesu inflace • Při nízkých úrokových sazbách je obecně naopak lepší už teď realizovat spotřební a investiční plány (včetně výměny koruny za zahraniční měnu), ať už za peníze vlastní nebo vypůjčené.  výsledkem je tlak na zrychlení ekonomického růstu a inflace

11. Transmisní mechanismus • Transmisním mechanismem měnové politiky se rozumí řetězec ekonomických vazeb, který umožňuje, aby změny v nastavení měnověpolitických nástrojů vedly k žádoucím změnám inflace. • Transmisní mechanismus působí paralelně více cestami, tzv. kanály. Tradičně uváděným je například úrokový kanál: • Zvýšení úrokové sazby (v ČR je to především repo sazba) vede nejprve ke zvýšení sazeb na mezibankovním trhu. • V důsledku toho dojde ke zvýšení úrokových sazeb vyhlašovaných bankami pro poskytování úvěrů a přijímání vkladů (tzn. úvěry jsou dražší a vklady v bankách atraktivnější). • Výsledkem je ochabnutí investiční aktivity jako součásti agregátní poptávky a nakonec oslabení tlaků na růst cenové hladiny.

13. Co je „kvantitativní uvolňování“

14. Zlatý standard

15. Zlatý standard • Poprvé uvedený do praxe Velkou Británií v roce 1821. • Zlatý standard podporoval hospodářskou i společenskou stabilitu stanovením pevných směnných kurzů pro světový obchod a investice, vázaných na stabilitu zlata • Bankovky a mince byly jištěny zlatem a daly se směnit za určitý objem drahého kovu. • Zlatý standard, stejně jako různé podoby měnových unií, vytvářel auru trvalé stability, mechanismus si ovšem vybíral vysokou daň v podobě občasných prudkých výkyvů produkce a zaměstnanosti! • Brettonwodský měnový systém (1945-1972): • vazba dolaru na zlato, ostatní měny navázány na dolar • Hodnota troyské unce zlata byla fixována na 35 dolarů http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/zlaty-standard-neni-vselek/

16. Brettonwoodský měnový systém • Konference v BrettonWoods --> dolar jako opěrný bod celosvětového systému fixních měnových kurzů • Vzkříšení některých prvků zlatého standardu, konference stanovila parity mezinárodních měn, vázaných tentokrát jak na zlato, tak na dolar. Nový režim kontrolován na konferenci ustanovenou institucí (MMF) • Systém měl zajišťovat trvalou ochranu před konkurenčními devalvacemi národních měn, které v 1930s přispěly ke globálnímu hospodářskému otřesu. Každá země svou měnu opatřila úředně stanovenou cenou ve zlatě, registrovanou u MMF. Systém měl přinést měnovou stabilitu a předvídatelnost.

17. Brettonwoodský měnový systém • Přinášel však rovněž, stejně jako zlatý standard, nevýhody --> Slabší země, jejichž hospodářský výkon se přísnému požadavku pevně stanovených směnných kurzů nedokázal hladce přizpůsobit, čelily bolestným obdobím vyšší nezaměstnanosti a pomalého růstu. V extrémních případech mohly být donuceny až ke znehodnocení vlastní měny. • Systém nebyl schopný spravedlivě přerozdělovat břemena a výsady plynoucí ze členství --> USA byly schopny svoje rostoucí deficity platební bilance financovat vydáváním dolarů coby mezinárodních rezervních aktiv zahraničním centrálním bankám – tento mechanismus Americe dovoloval uniknout striktní kázni, kterou musely snášet ostatní země systému

18. Mezinárodní měnový fond

19. Mezinárodní měnový fond http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mfo_imf.html