Základní ekonomické pojmy

1. Základní ekonomické pojmy

2. Předmět ekonomie • Ekonomie je věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika. • Ekonomie zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb (tzv. užitečné statky) a jak tyto užitečné statky rozděluje mezi různé lidi či skupiny.

3. V rámci ekonomické teorie rozlišujeme: • Mikroekonomie - zkoumá rozhodování a chování jednotlivých subjektů, převážně na dílčích trzích. • Mezi nejdůležitější tržní subjekty patří: • domácnosti • podniky • stát

4. Nejdůležitější tržní subjekty • Domácnosti - jsou vlastníky výrobních faktorů a nakupují na trhu výrobky a služby pro uspokojení svých potřeb za získané důchody z prodeje výrobních faktorů (mzda, renta, úrok) • Podniky - vyrábějí a nabízejí na trhu statky a zároveň i poptávají výrobní faktory (hlavním cílem podniku je dosažení zisku) • Stát - ovlivňuje trh tím, že odstraňuje jeho negativní vlivy a jeho pozitivní vliv se snaží naopak posílit (prostřednictvím nástrojů hospodářské politiky či zákonodárných orgánů a institucí). Stát může být na trhu jak v pozici prodávajícího (státní podniky) tak i v pozici kupujícího.

5. V rámci ekonomické teorie rozlišujeme: • makroekonomie – zkoumá vývoj ekonomiky jako celku, • k tomuto pozorování slouží čtyři základní agregátní veličiny, které vypovídají o vyspělosti jednotlivých ekonomik, • Tyto agregátní veličiny měří: • roční míru inflace • roční tempo růstu hrubého domácího produktu • roční míru nezaměstnanosti • saldo obchodní bilance

6. Základní ekonomické systémy

7. Pro rozlišování ekonomických systémů si musíme zodpovědět tři základní otázky:

8. 1. Co vyrábět? • jaké statky se mají vyrábět a v jakém množství • statek (výrobek) má užitkovou hodnotu (soubor vlastností jimiž se daný výrobek prezentuje) a směnnou hodnotu (hodnota, za kterou je daný výrobek na trhu směňován)

9. 2. Jak budeme vyrábět? • jak budou statky vyráběny • kusová, hromadná, sériová výroba

10. 3. Pro koho vyrábět? • pro koho se budou statky vyrábět (domácnost, firmy….. ) • trh se dělí na tržní segmenty (podle věku, pohlaví, vzdělání, …)

11. Ekonomické systémy: • Zvykový systém • Příkazový systém • Tržní systém

12. Zvykový systém • nejstarší systém, založený na kmenových vztazích a dělbě práce, • uvnitř této skupiny členové kmene pracovali podle svých schopností a pro potřeby všech, • v čele stál náčelník a rada starších, kteří rozhodovali o rozdělování výsledných produktů, • fungují tzv. Barterové obchody (výměnné obchody), prostřednictvím jichž se obchoduje bez peněz.

13. Příkazový systém • direktivně řízená ekonomika, • o základních ekonomických otázkách rozhoduje politická špička, • omezeny vlastnické vztahy, • dobré zemědělství a zdravotnictví.

14. Tržní systém • na základní ekonomické otázky odpovídá trh a tržní zákonitosti • podporuje soukromé vlastnictví • výhodou – efektivní využívání zdrojů společnosti • nevýhoda - neumí řešit procesy rozdělování a přerozdělování (jak mají přežít ti, co nemohou pracovat) a neumí řešit selhání trhu

15. Potřeby, statky a služby

16. Potřeby - definice • potřeba je pociťovaný nedostatek • vědomí nedostatku, které nás nutí tento nedostatek odstraňovat • vnitřní požadavky lidí, které vyplývají z vědomí určitého nedostatku

17. Členění potřeb: • hmotné (základní) potřeby – vyjadřují požadavky lidí vlastnit a užívat určité statky • nehmotné (duševní) potřeby – vyjadřují požadavky lidí získat znalosti, či dovednosti (studium, rekvalifikační kurz), přátelství, kulturná zážitek atd.

18. Členění potřeb: • potřeby zbytné • potřeby nezbytné

19. Další členění potřeb: • primární potřeby - jedná se o základní lidské potřeby (jídlo, potí) • sekundární potřeby - jedná se o vyšší společenské potřeby • potřeby individuální • potřeby společenské

20. Potřeby mohou být u jednotlivých členů či skupin ve společnosti velmi rozdílné. • Potřeby se liší například: • v různých kulturách • u různých příjmových skupin obyvatelstva • u různých věkových skupin obyvatelstva • podle stupně dosaženého vzdělání

21. Teorie motivace • vytvořil americký psycholog ruského původu Abraham W. Maslow • rozdělil potřeby člověka do pěti stupňů pyramidy. • Maslow chápal člověka jako psychologický organismus, který neuspokojuje své potřeby na stejné úrovni, ale podle významu, který pro něj mají.

22. 1 2 3 3 4 5 Teorie motivace 1. seberealizace – rozvoj talentu, rozvoj osobnosti 2. uspokojení z práce – radost z práce, uznání prospěšnosti 3. sociální potřeby – láska, přátelství, pocit sounáležitosti 4. jistota – zaměstnání, zabezpečení ve stáří 5. biologické potřeby – jídlo, pití, spánek, oblečení

23. Teorie motivace • stupně pyramidy stoupají od nižších potřeb k vyšším, • člověk, který uspokojil potřeby nižšího stupně, usiluje o uspokojení potřeb vyššího stupně, • s rozvojem osobnosti a růstem kvality života se potřeby rozvíjení ve větší míře na vyšších stupních pyramidy.

24. Statky • potřeby lidí jsou uspokojovány prostřednictvím nabízených statků či služeb, • statky jsou předměty, které jsou užitečné a lidé je využívají ve vlastní prospěch, • statky bývají většinou výtvorem lidské činnosti (mimo volné statky).

25. Členění statků: • statky volné - jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, světlo) • statky ekonomické - vyskytují se v omezené míře a musí se určitým způsobem rozdělovat. • tyto statky jsou většinou výsledkem výroby.

26. Členění statků: • hmotné statky - mají fyzickou podobu a slouží k uspokojování lidských potřeb, např. jídlo, byt, oblečení atd. • nehmotné statky – duševní výtvor člověka (znalosti či dovednosti)

27. Další členění statků: • spotřební statky - slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (lidé si je kupují a spotřebují) • kapitálové statky - slouží k další výrobě (např. stroje, uhlí k výrobě elektřiny, látka na šaty atd.)

28. Služby • Služby jsou ekonomické činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby lidí.

29. Členění služeb: • věcné - slouží k navrácení původních funkcí a k údržbě (např. opravy) • osobní - bezprostředně se vážou k člověku (zdravotnictví, školství)

30. Členění služeb: • placené • bezplatné - jejich poskytování je velmi důležité zejména v zemích, ve kterých se vyskytuje větší množství sociálně slabších skupin obyvatelstva, jenž si nemohou za některé dražší služby platit.

31. Spotřeba • potřeby uspokojujeme prostřednictvím spotřeby statků a služeb, • tyto statky někdo vyrobil a služby někdo poskytuje, a to zpravidla za úplatu, • produkce a poskytování statků a služeb za úplatu jsou hospodářskou činností.

32. Uspokojování některých potřeb je nutné zajišťovat pro společnost jako celek a tyto potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím veřejných statků a služeb, • veřejné statky a služby poskytuje stát, • tyto statky a služby platíme nepřímo prostřednictvím daní.

33. Členění spotřeby: • spotřeba spotřebních statků (nevýrobní spotřeba) - domácnosti • spotřeba výrobních statků (výrobní spotřeba) - podniky • spotřeba jednorázová - např. jídlo • spotřeba dlouhodobá - např. osobní auto

34. Životní úroveň • Životní úroveň je stupeň uspokojování hmotných a nehmotných (duševních) potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány.

35. Životní úrovní rozumíme tyto složky: • kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (nakupuje) a v jaké kvalitě, • kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno a v jaké kvalitě, • úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času atd.).