Měření kvality života v mezinárodním kontextu – reflexe aktuální diskuze

1. Měření kvality života v mezinárodním kontextu – reflexe aktuální diskuze František Cvengroš Smilovice, prosinec 2009

2. Pramen : MFDnes, 21.11.2009

3. EU 15 league table, showing rankings by happiness National average happiness as at 2004 1. Denmark - 8.3119529. United Kingdom - 7.469677 2. Finland - 8.05649210. Spain - 7.325727 3. Ireland - 7.98123511. France - 7.315082 4. Sweden - 7.84177912. Germany - 7.065542 5. Netherlands - 7.78468813. Greece - 6.798426 6. Luxembourg - 7.74972714. Portugal 6.539611 7. Belgium - 7.74591515. Italy - 6.275015 8. Austria - 7.591915 Pramen : University of Cambridge, European Social Survey, 17.4. 2007

4. Komplexní zkoumání kvality života • Samuelson, Nordhaus – Economics Koncept „Net Economic Welfare (NEW)“ V posledních letech aktuální téma • EK, Eurostat – Strukturální indikátory • OECD – Alternative measures of well-being, 2006 • World Bank – Where is the wealth of nations? Measuring capital for 21st century, 2006 • UNECE (OECD, Eurostat) – Measuring sustainable development, 2009 • Stiglitz – Report of the Comission for measurement of economic performance and social progress, 2009 • ČSÚ – Komponenty bohatství zemí, 2009

5. Proč ? Touha po nalezení relevantního spolehlivého indikátoru (indikátorů) pro měření kvality života lidstva a jeho udržitelnosti s poznávací funkcí i pro účely formulace optimálních politik a jejich vyhodnocování

6. Jak ? Neexistuje (a asi nikdy nebude existovat) univerzální metodologie Problémy a otázky k řešení : • Rozsah zkoumaných oblastí • Udržitelnost (potřeba prognostického pohledu, který je nejistý) • Rozpor mezi objektivním měřením a individuálním vnímáním, individualita preferencí • Problém agregace a vah • Hmotné a nehmotné aspekty pokroku a oceňování • Stavy x toky • Tvrdá x měkká data • Spolehlivost dat a náklady na jejich získávání

7. Strukturalizace Kvalita života je multikriteriální jev. • Hmotné aspekty • Nehmotné aspekty • Udržitelnost

8. I. Hmotné aspekty kvality života • Snadná ocenitelnost v peněžních jednotkách a agregovatelnost • Národní účty – přes všechny výhrady komplexní systém popisu hmotných toků a stavů • Nízká srozumitelnost a NÚ gramotnost – HDP vnímán jako jediný syntetický indikátor blahobytu (HDP není nic více a nic méně než nově vytvořená hodnota za určité období na určitém území.)

9. I. Hmotné aspekty kvality života Možnosti NÚ v zajištění širšího pohledu : • Kaskáda makroekonomických důchodových agregátů : HDP – HDD – HND – HNDD - ČNDD • Nákladový x výkonový způsob měření výstupů vládního sektoru • Důraz na sektor domácností • Využití stavových veličin NÚ Problémy nad rámec NÚ : • Rozdělení příjmů • Ocenění volného času

10. I. Hmotné aspekty kvality života – HDP a národní účty

11. II. Nehmotné aspekty Nenahrazují, ale doplňují ekonomické indikátory 2 filosofické koncepty : • Subjektivně vnímaná kvalita života • Založeno na myšlence, že cílem lidské existence je být šťastný či spokojený • Dotazníkové zkoumání subjektivní spokojenosti s různými aspekty života • Objektivní (capabilities či fair allocations) • Hodnotí rozsah možností, ze kterých si člověk může svobodně vybírat • Objektivní indikátory zdravotního stavu populace, vzdělání, ekonomické aktivity, zájmových aktivit, demokracie a politické svobody, lidských práv, osobní a ekonomické bezpečnosti, sociálních vazeb, životního prostředí

12. II. Nehmotné aspekty Zdroj : OECD

13. II. Nehmotné aspekty Zdroj : OECD

14. II. Nehmotné aspekty Aspekty hodné zvláštní pozornosti : • Nerovnost v kvalitě života • Např. nerovnost příležitostí • Výrazně omezená vypovídací schopnost průměrů • Synergický efekt • „Být současně chudý a nemocný je podstatně horší než být chvíli chudý a chvíli nemocný.“ • Problém agregace • Výběr ukazatelů a váhy subjektivní volbou (HDI) • Reprezentativnost průzkumů, průměry, ...

15. III. Udržitelnost Vysoká pravděpodobnost, že současná úroveň kvality života se v budoucnosti nezhorší • Paradox : nízká kvalita života je udržitelnější než vysoká • Založena na předpovídání budoucnosti – nemáme nejmenší tušení o budoucím technologickém vývoji a jeho vlivu na kvalitu života • Kvalita života budoucích generací bude záviset na zdrojích (přírodních, ekonomických i nehmotných – vzdělání, kvalita institucí), které jim předáme, a na tom, jak s nimi budou hospodařit • Lidstvo má zálibu v katastrofických scénářích • Obecnou vlastností většiny v současnosti používaných indikátorů udržitelnosti je zmatečnost, nesystematičnost, soustředění na detail a jejich nekorektní interpretace

16. III. Udržitelnost Typologie používaných indikátorů : • Soubory indikátorů • Často směšují rozvoj a udržitelnost, často s nejasnou interpretací (rostoucí míra porodnosti: + pro penzijní systém, - pro životní prostředí) • V indikátorech EU na stejné úrovni růst HDP p.c. a index výskytu ptáků • Kompozitní indexy • Subjektivní váhy • Zelené HDP • Ukazatele nadspotřeby či podinvestování • WB – upravené národní úspory, ekologická stopa

17. III. Udržitelnost

18. III. Udržitelnost

19. III. Udržitelnost Vzhledem ke složitosti a nízké úrovni poznání se navrhuje pragmatický kompromis • Stavový indikátor založený na NÚ konceptu bohatství převážně pro hodnocení ekonomické udržitelnosti • Soubor dobře vybraných fyzických indikátorů pro hodnocení ekologické udržitelnosti • Cílem spíše poskytovat varování než hodnotit

20. Závěry (autorovy) 1. Ke všem aktivitám ve směru komplexního měření kvality života je třeba přistupovat s chladnou hlavou. 2. Dlouhodobá předpověď : Žádná statistická revoluce nás nečeká. 3. Multikriterální problémy by měly být řešeny multikriteriálně. 4. Analýzy kvality života a její udržitelnosti by měly být prováděny s respektováním dobrých mravů v oblasti statistických dat a jejich interpretace.

21. Děkuji všem za pozornost.