Morfologie a fyziologie hospodářských zvířat

1. Morfologie a fyziologie hospodářských zvířat MORFOLOGIE nauka o vnějším tvaru a vnitřní stavbě hospodářských zvířat FYZIOLOGIE věda o funkcích a výkonech živých systémů, O činnosti orgánů, tkání, buněk ….

2. F. Jelínek, K. Jelínek: Morfologie hospodářských zvířat, JU v Č. Budějovicích, ZF, 2002. F. Marvan a kol.: Morfologie hospodářských zvířat, ČZU v Praze, 1998 P. Jelínek a kol.: Fyziologie hospodářských zvířat, MZLU v Brně, 2003 Sova a kol.: Fyziologie hospodářských zvířat. (1990) Trávníček a kol.: Fyziologie hosp. zvířat - cvičení (1998)

3. Hematokritová hodnota – Hematokrit podle Wintroba • - podíl Er z celkového objemu krve (lit./lit., %) • - centrifugace 30 min, 3000 otáček • jednoduchost, přesnost, klinická praxe • Hematokrit závisí • - na velikosti Er a počtu Er (anemie) • vliv hemokoncentrace ← dehydratace • skot 0,30 – 0,45 Telata • dojnice 0,30 – 0,38 0,42 – 0,48 • telata 0,35 – 0,45 mírná dehydratace • ovce 0,30 – 0,40 0,48 – 0,52 • kůň 0,32 – 0,48 střední dehydratace • králík 0,33 – 0,50 > 0,52 • prase 0,32 – 0,48 výrazná dehydratace • člověk muž 0,39-0,49, žena 0,35-0,43

4. Osmotická odolnost cytoplazmatické membrány erytrocytů Princip:Erytrocyty udržují svůj tvar pouze v prostředí, které má stejnou hustotu (osmotický tlak) jako krevní plazma. V roztocích, jejichž osmotický tlak je nižší než v krevní plazmě, dochází k nasátí vody do erytrocytů a ke zvětšování jejich objemu. Přitom dochází ke vzniku štěrbin v membráně erytrocytu a k vystoupení hemoglobinu do okolí. Tento jev nazýváme hemolýza.

5. Cytoplazmatická membrána erytrocytu

6. Osmotická odolnost cytoplazmatické membrány erytrocytů Osmóza→ přechod rozpouštědla přes polopropustnou membránu z prostředí řidšího do prostředí hustšího Osmotický tlak → tlak, pod kterým vniká rozpouštědlo přes polopropustnou membránu - Fyziologický roztok→ 0,95 % NaCl (Izotonický) - Hypotonický roztok, Hypertonický roztok - Hemolýza Osamotickou odolnost ↓ staré, deformované buňky, porušená cytoplazmatická membrána → jedy, peroxidy, nedostatek antioxidantů

8. Sedimentace erytrocytů • Princip: • Vyšetřením se zjišťuje rychlost samovolné sedimentace erytrocytů • Rychlost sesedání závisí především na tendenci erytrocytů tvořit agregáty • -Rozhodující vliv na aglomeraci erytrocytů má koncentrace • fibrinogenu a globulinů v plazmě Gamaglobuliny → imunoglobuliny → protilátky → infekce Westergreenova metoda • - 1,4 ml krve + 0,4 ml citrátu sodného • nasát do pipety po značku “0“ • úhel stojanu 60º • výška sloupce plazmy po 1, 2, 24 h • u koně po15, 30 ,45, 60 a 120ti min

9. ŠIKMÁ SEDIMENTACE (60º) 1h 2h 24 h skot 12 26 109 (8-22) (14-41) (92-120) prase 68 83 112 pes 20 32 63 zrychlená sedimentace anemie, záněty, hnisavé procesy (TBC, pneumonie).. pomalá sedimentace hemokoncentrace, akutní záněty jater, schvácení kopyt…

10. Stanovení počtu krevních buněk Počítací komůrky Ředící roztoky Počítací komůrka Hematologický analyzátor

11. Bürkerova komůrka Stanovení počtu savčích erytrocytů Ředící roztok – Hayemův roztok Ředění krve 1:200 Hayemův roztok 4975 μl Krev 25 μl 3 min. míchat Počítání: v 80 malých čtvercích (každá lichá řada) Výpočet: počet Er v 80 čtvercích x 10 000 = mil/1mm3 počet Er v 80 čtvercích : 100 = T· l-1 skot 6,8 ± 3,0 T· l-1 ovce 12,8 ± 1,0 T· l-1

12. Čtverce pro počítání erytrocytů: Erytrocyty se počítají v 80 malých čtvercích. Způsob počítání krvinek: Vybrané hrany (horní a pravá) označeny tečkovaně. Krvinky uvnitř čtverce a ty, které se vybraných hran dotýkají (označeny modře), se počítají. Krvinky dotýkající se zbylých hran (červené) ne.