Syndrom vyhoření a já

1. Syndrom vyhoření a já Mgr. Terezie Štokrová Konference Komunikace ve zdravotnictví – potřeba kontaktní sestry

2. Body přednášky: • 1. Definice syndromu vyhoření • 2. Stádia • 3. Souvislosti vnitřní, vnější • 4. Možnosti úlevy • 5. Možnosti nápravy • 6. Podpora - Sebeposílení • 7. Dovětek

3. Syndrom vyhoření – co to je? • Je to duševní stav, který se často vyskytuje u lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Člověk se cítí špatně, je unavený, má pocity bezmoci a beznaděje, nemá radost ze života, nemá chuť do práce (často i mimo pracoviště). • Vyhoření je charakteristické únavou, bezmocí a beznadějí, plíživostí. • Můžeme také hovořit o citové únavě, odosobnění, ztrátě výkonnosti. (in.Klinická psychologie v praxi, Bohumila Baštecká, Portál, 2003)

4. Stádia syndromu vyhoření • 1. Nadšení • 2. Stagnace • 3. Frustrace • 4. Apatie • 5. Syndrom vyhoření

5. Souvislosti - vnější • Náročnost kvantitativní v péči o pacienty, jejich rodiny. • Nejednoznačnost možných kompetencí jednotlivých pracovníků (sanitářky, sestry, lékaři), komunikační vazby. • Náročnost kvalitativní péče o pacienty. • Vliv současných předsudků (nesmrtelnost, bezbolestnost, vše se dá vyléčit) • Nedostatek sociální opory (na pracovišti).

6. Souvislosti vnitřní • Negativní myšlení pracovníka. • Nedostatek jeho vlastní sebeúcty, vlastního vyhodnocování situací (vnitřní centrum kontroly, obecné chyby vnímání). • Nezdravý způsob života. • Nepříznivé životní události (krizové období).

7. Možnosti úlevy • Účinné, pokud jsou přijímány brzy po náročném dni. • Sport. Jídlo, alkohol, cigarety. Zvířata a lidé. • Někdo si zapláče, někdo zanadává. • Úleva nastupuje rychle, ale netrvá dlouho.

8. Možnosti nápravy • Profesní mítingy, intervizí, stáže, supervize; změna organizace práce. • Nárůst vlastních rozhodnutí a přijetí zodpovědnosti. • Partnerský přístup k pacientům. • Čas a prostor na dialog.

9. Podpora – sebeposílení • Změna postojů, uvědomění si svých silných stránek, slabých míst. • Smyslu své práce. • Vyrovnání se s bolestí (nepopírám ji přitom ji unáším), vyrovnání se se smrtí. • Nejsem ani moc ani málo.

10. Dovětek • Syndrom vyhoření může postihnout ty, co byli zapálení pro svou profesi. • Častěji postihuje také osoby, kteří mají k lidem blízko, jsou empatičtí, naslouchají. • Je chybou se syndromu vyhoření vyhýbat nebo jej popírat. • Syndrom vyhoření je prostorem pro změnu.

11. Otázky pro nás • Chci pracovat v této profesi? • Na této pozici? • Potřebuji větší kompetence, svobodu? • Co pro to mohu udělat?

12. Profesionalita • Projít si syndromem vyhoření a zůstat v profesi je výzva. (změna zapojení se, lepšímu rozlišování důležitého od malicherného, kariérnímu růstu…). • Syndrom vyhoření je krokem k rozhodnutí, co mohu udělat já (co mohu změnit), a s čím se musím smířit. • Jedná se o pevný bod pro další profesní růst.

13. Trocha filozofie • Pokud nezažiju osamělost, nepoznám hloubku vztahu. • Pokud nezažiju smutek, nepoznám radost. • Pokud nepoznám ztrátu, neuvědomím si své bohatství. • Jde jen o to poznat to zavčas!

14. Děkuji za pozornost.