Teplárenství na rozcestí Ing. Zdeněk Duba Dalkia Česká republika, a. s.

1. Teplárenství na rozcestí Ing. Zdeněk Duba Dalkia Česká republika, a. s. Moravskoslezský energetický klastr

2. Význam teplárenství v ČR • Centrální výroba tepla pokrývá přibližně 41 % celkové spotřeby. • Na soustavy zásobování tepelnou energií je připojeno přibližně 1,6 milionu domácností. • Z kombinované výrobě elektřiny a tepla pochází 14 % hrubé domácí výroby elektřiny. • Orientace převážně na domácí energetické zdroje, převážně tuzemské hnědé a černé uhlí.

3. V celé Evropě je teplem dálkově zásobována třetina domácností. TS ČR je členem evropského sdružení Euroheat & Power. Z jeho údajů byla sestavena následující tabulka:

4. TOP 10 českého teplárenství podle počtu vytápěných bytů

5. Výhody teplárenství • Udržení dovozní energetické závislosti ČR v rozumných mezích Využití energetických surovin, jejichž použití pro lokální výrobu tepla je technicky nemožné nebo nepřijatelné z hlediska životního prostředí: domácí hnědé a černé energetické uhlí, těžký topný olej, komunální odpad, surová biomasa, geotermální energie z hlubinných vrtů, využití odpadního tepla z průmyslových procesů atd. • Posílení energetické bezpečnosti Diverzifikace primárních energetických zdrojů v rámci jedné soustavy zásobování tepelnou energií (nelze v podmínkách lokální výroby tepla) • Zlepšení energetické účinnosti, snížení emisí znečišťujících látek Možnost efektivního nasazení kogenerační (společné) výroby elektřiny a tepla

6. Výhody teplárenství • Zlepšení kvality ovzduší ve městech s přijatelnými náklady Vymístění emisí z nejzatíženějších oblastí a jejich lepší rozptyl díky výšce komínů • Snížení vlivu výroby tepla na životní prostředí Možnost kontroly emisí a aplikace nejlepších dostupných technologií pro jejich eliminaci = pro lokální výrobu technicky a ekonomicky nedostupné.

7. Limitující faktor teplárenství • Problém adaptace na změny odbytu Nutnost budovat ke každému zákazníkovi jednoúčelovou investičně náročnou dopravní cestu (tepelnou síť) s životností 40 - 50 let.

8. Aktuální problémy teplárenství v ČR • Neexistuje jasná dlouhodobá koncepce teplárenství • Nejistota zajištění paliva (zejména hnědého uhlí) • Povinnost nákupu emisních povolenek od roku 2013 • Nové emisní limity platné od roku 2016 • Environmentální legislativa namířená proti velkým zdrojům vytváří tlak na přechod k lokální výrobě tepla • Chaotická aplikace ekologických daní (domovní kotelny spalující zemní plyn neplatí, teplárny ano) • Nedostatečná podpora kombinované výroby elektřiny a tepla • Výstavba liniových staveb i teplárenských zdrojů neúměrně administrativně a časově náročná • Další zvýšení dolní sazby DPH?

9. Pouze „velký“ znečišťovatel platí?

10. Zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 17 % Investice do splnění nových emisních limitů Nákup povolenek na emise CO2 (500 Kč/tunu?) Zvýšení ekologických daní na paliva Investice do změny palivo-vé základny teplárenských soustav Podpora pře- chodu k lokál- ní výrobě tepla z veřejných zdrojů Teplárenství Zvýšení ceny domácího hnědého uhlí (o 50 %?) Zvýšení poplat- ků za emise znečišťujících látek (10x?) Zdražení nakupo- vané elektřiny pro vlastní spotřebu (podpora OZE) Příplatek na podporu výroby tepla z OZE Faktory zvyšující cenu tepla

11. Kritický scénář: „spirála smrti“ • Vlivem působení řady faktorů se teplárenství může dostat během 3 let pod obrovský ekonomický tlak • Výrazné zvýšení ceny tepla • Přechod části zákazníků k lokálnímu vytápění • Další růst ceny tepla, podkopání konkurenceschopnosti • Privátní vlastníci tepláren ztratí zájem o jejich další rozvoj a zastaví investice do modernizace • Municipální vlastníci tepláren budou nuceni provoz dotovat z veřejných prostředků - na potřebné ekologizační investice jim nezbudou prostředky • Postupný rozklad teplárenství, problémy v zásobování teplem, tlak na urgentní intervenci státu

12. Nutná opatření Vytvoření prostoru pro adaptaci teplárenství na nové podmínky • Přijetí Státní energetické koncepce explicitně řešící palivový mix pro teplárenství při realistickém zohlednění potenciálu úspor tepla a dostupnosti obnovitelných zdrojů energie • Maximální využití možností pro bezplatný příděl povolenek na emise skleníkových plynů pro teplárenství • Využití přechodného období pro aplikaci zpřísněných emisních limitů u teplárenských zdrojů do 200 MW • Prostředky z ekologických daní a dražeb povolenek na emise CO2 nasměrovat do obnovy, rozvoje a zvyšování účinnosti tepelných sítí a na splnění nových požadavků ochrany životního prostředí a zvyšování účinnosti

13. Nutná opatření Ekonomické zvýhodnění teplárenství proti lokální výrobě tepla • Zavedení uhlíkové daně na paliva využitá pro lokální výrobu tepla kompenzující nákup emisních povolenek v teplárenských zdrojích zahrnutých do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů • Zachování zvýhodněné sazby DPH pro dodávky tepelné energie ze soustav zásobování tepelnou energií • Navýšení příplatků za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla částečně kompenzující zvýšení ceny paliva • Zachování stávající výše poplatků za znečišťování ovzduší a upuštění od jejich vybírání u zdrojů plnících zpřísněné emisní limity

14. Nutná opatření Vytvoření stabilního prostředí pro podnikání v teplárenství • Zvýšení a dlouhodobá garance legislativní podpory tepla z kogenerační výroby elektřiny a tepla a teplárenství – zohlednění jeho celospolečenských přínosů (zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetický zákon, zákon o hospodaření energií, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, stavebního zákon a další legislativa). • Zachování věcného usměrňování cen v teplárenství, kodifikace regulatorních pravidel, zajištění jejich dlouhodobé předvídatelnosti a stability.

15. Teplárenství v Moravskoslezském kraji • Kraj má rozsáhlé sítě CZT zejména v Ostravě, Karviné, Havířově, Frýdku-Místku, Orlové, Krnově a nově i v Bohumíně, Kopřivnici. • V kraji jsou i města s decentrální výrobou tepla – Opava, Český Těšín, Nový Jičín, Hranice, aj. • V MSK existuje potenciál rozšíření kogenerační výroby tepla a elektřiny, možnost využívání energetického potenciálu komunálního odpadu, biomasy (ať již lesní štěpky, pěstovaných energetických plodin, zbytků dřevařského a potravinářské výroby). • Při současné diskriminaci teplárenství z Bruselu umocňované kroky v ČR (specifický palivový mix v ČR a PL využívající domácí uhlí versus plyn), zdanění povolenek CO2, diskriminaci velkých zdrojů oproti domovním kotelnám, to může znamenat degradaci teplárenství a rozpad sítí se všemi negativními důsledky pro životní prostředí, zákazníky i energetické firmy.

16. Zdroje pro Karvinou a Havířov / 27.1.2010 3-9 hod SEČ venkovní teplota -14˚C Teplárna ČSA • ZDROJ TČA: • kotelna 4x57 • K1- 102,8% 58,6MWt • K2- záloha • K6- 114.2% 65,1MWt • K7- 113,2% 64,5MWt Teplárna Karviná TKV • ZDROJ TKV: • kotelna 4x62,5 MWt • K1- 98% 61,5 MWt • K2- 99% 61,8MWt • K3- 99% 61,6 MWt • K4- 98% 61,2 MWt

17. Zdroje pro Karvinou a Havířov TKV+TČA+KICvenkovní teplota -14˚C • ZDROJ TČA: • kotelna 4x57MWt • K1- 90% 51,3MWt • K2- záloha • K6- 90% 51,3MWt • K7- 90% 51,3MWt Teplárna ČSA Teplárna Karviná TKV KIC • ZDROJ KIC: • kotelna 2x20MWt • K1- 10O% 20MWt • K2- 100% 20MWt • ZDROJ TKV: • kotelna 4x62,5 MWt • K1- 98% 61,5 MWt • K2- 99% 61,8MWt • K3- 99% 61,6 MWt • K4- 98% 61,2 MWt