Integrovaná strategie rozvoje území MAS Hrubý Jeseník pro roky 2014-2020

1. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Hrubý Jeseník pro roky 2014-2020 Postup zpracování

2. Obsah prezentace • Představení společnosti • Kontext projektu, zhodnocení současného stavu přípravy ISÚ • Normativní rámec strategického řízení a paralelní svět kohezní politiky • Jak na to půjdeme společně

3. 1. Něco o nás

4. Představení společnosti I • Jsme mladou, inovativní konzultační společností, opírající se však o velmi zkušený tým expertů s nimiž se budete potkávat • Hlavní činnosti: • Evaluace (hodnocení), • Vzdělávání, • Strategický management, ale hlavně vše co souvisí s efektivní veřejnou správou • Další činnosti: Coaching, Inovace v různých oblastech, cestovní ruch, 3E principy, výzkum a vývoj ve společenských vědách

5. Představení společnosti II • Spolupracujeme s několika dalšími subjekty (zejména Proces- Centrum pro rozvoj obcí a regionů z Ostravy – oblast aplikovaného výzkumu), ale i Transparency International • Poslání firmy je však zejména poskytovat správné (objektivní) informace pro správná rozhodnutí (ta, která jsou společensky přínosná a nevyúsťují do tzv. slepých uliček). To co sami děláme, chceme naučit i ty, kteří zatím hledají, jak na to. • Jsme kritiky těch, kteří zde vytvářejí slepé uličky a jednají v rozporu se zájmy daňových poplatníků a cíleně narušují konkurenceschopnost ČR

6. 2. Kontext projektu, zhodnocení současného stavu přípravy ISÚ

7. Kontext projektu • Příprava je financována díky dotaci Moravskoslezského kraje • Příprava na období 2014-2020 (obrovský tlak na přerozdělení finančních prostředků, kterých bude méně - i když smysluplných projektů je obecně jako šafránu)

8. Současný stav

9. 2014-2020 ???

10. 3. Normativní rámec strategického řízení

11. Klíčové normy upravující strategické řízení I • Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích, ve znění pozdějších předpisů „§2 (2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem „§35 (2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku“

12. Klíčové normy upravující strategické řízení II • Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích, ve znění pozdějších předpisů- pokračování §38 (1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví“ • §84 (2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce z toho pramení, že nic takového žádná norma nepožaduje.

13. Klíčové normy upravující strategické řízení III • Zákon č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů § 2 a) …regionem se rozumí územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona,

14. Klíčové normy upravující strategické řízení IV § 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: a) rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, b) rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu, c) výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,

15. Klíčové normy upravující strategické řízení V § 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: d) rozvoj cestovního ruchu, e) zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti, f) rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa, g) rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti, h) rozvoj sociálních služeb, i) zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,

16. Klíčové normy upravující strategické řízení VI § 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: j) opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, k) vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji, l) provádění pozemkových úprav, m) dosažení dalších cílů u regionů uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), jsou-li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen, n) dosažení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje 1) u regionů v tomto programu vymezených.

17. Shrnutí normativního rámce • Neexistuje normativní povinnost strategického řízení, což však ale neznamená, že bychom nemohli strategicky řídit • Podstatou lidského bytí není jen realizace povinností, ale přece i toho co chceme ( a zákon nezakazuje) – ostatně tak to specifikuje i Zákon č. 1/1993 Sbírky – Ústava ČR : „… každý občan může (obec je územním společenstvím občanů) činit to, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá). • Budeme-li realizovat pouze normativně dané záležitosti, pak budeme pasivní příjemci myšlenek, ale nechceme být náhodou těmi, kdo vytváří řídící myšlenky řídit – být řízen • Hlavním nástrojem strategického řízení je rozpočet, ale rozpočtové určení daní není postaveno zcela optimálně (není motivační strategicky řídit

18. Paralelní svět kohezní politiky EU • Kohezní politika je „strategií soudržnosti EU, bez finančních stimulů by tento klub stěží fungoval, pravdou však je, že toto členství v klubu není úplně zadarmo. • EU definuje cíle jichž má být dosaženo v tzv. Společném strategické rámci (Commonstrategicframework) • Společný strategický rámec je pak v rámci členské země realizován prostřednictvím tzv. Dohody o partnerství, která vyjmenovává prostřednictvím jakých operačních programů se bude tato dohoda uskutečňovat. • Operační programy pak popisují na jaké typy projektů (popř. by měly stanovovat spíše jen cíle a stanovit objektivní mechanismus výběru projektů) lze získat finanční prostředky. • Současné programové období je ve znamení výrazného uplatnění perverse incentives – nežádoucí vliv strany nabídky na stranu poptávky (dobrý úmysl má za následek velmi negativní důsledky) • Jsou realizovány projekty, které nejsou zapotřebí, ale jsou realizovány prostě proto, že jsou motivovány finančně V konečném důsledku tak jde strategické řízení stranou

19. 4. Jak na to půjdeme společně

21. Výchozí předpoklady • Strategické řízení je dáno potřebou řídit a posunovat kupředu, nikoliv potřebou řešit operativní činnosti v důsledku „kontinuální záplavy“ úkolů přicházejících pod rouškou naplňování principu subsidiarity či • Akcent na účelnost, efektivnost a hospodárnost aktivit • Akcent na bottom-up přístup (při plánování rozvoje města je zapotřebí vzít v úvahu legislativní úpravu Zákona č. 128/2000 Sb. O obcích - obec je společenstvím občanů (a firem) • Akcent na inovativnost a přidanou hodnotu (nikoliv spousta známých a obecných a nevyužitelných podnětů) • Akcent na využití zdrojů území (endogenního kapitálu)

23. Vztah územního plánu a strategie rozvoje • Přestože není strategie na rozdíl od územního plánu normativně zakotvena, považujeme vztah strategie a územního plánu vztahem „nadřízeným“ ve prospěch strategie a to z těchto důvodů • územní plán by dle dikce zákona měl stanovit základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jejího plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. • Územní plán tedy neurčuje co se kde postaví, ale spíše jaké jsou podmínky výstavby. Nejde o koncepční dokument v pozitivním slova smyslu, ale spíše v negativním (regulačním). • Pokud je strategie itinerářem (plánem cesty) pak Územní plán je jeden ze souborů dopravního značení.

24. Malé, ale přesto velké rozdíly • Předsunutí vize a cílů před samotnou analýzu má zcela zásadní význam • Nejsme ovlivněni kritickou fází lidského myšlení, která nám na základě zkušeností (zčásti životního pesimismu) okamžitě na všechno inovativní zareaguje ne zcela adekvátně. • Každý z nás se primárně řídí svými cíli a nikoliv tak, že si cíle definuje na základě analýzy a vzájemného benchmarkingu • Z pohledu dosažení cílů a vize jsou některé aspekty irelevantmía není důvod jimi ztrácet čas a plýtvat kapacitami. • Není podstatné, jaký je současný stav, podstatné je co chceme a co jsme pro to schopni a ochotni udělat • Musíme neustále myslet na to že se nám to podaří, nikoliv uvažovat nad tím, že se nám to podařit nemůže. • Akcent na bottom-up přístup (při plánování rozvoje města je zapotřebí vzít v úvahu legislativní úpravu Zákona č. 128/2000 Sb. O obcích - obec je společenstvím občanů (a firem) • Akcent na inovativnost a přidanou hodnotu (nikoliv spousta známých a obecných a nevyužitelných podnětů) • Akcent na využití zdrojů území (endogenního kapitálu)

25. Organizační zajištění • Domácnosti a ekonomické subjekty • Mohou se zapojovat do průzkumu a spolupodílet se tak na formulaci vize a cílů • Spoludefinují klíčové problémy a navrhují možné strategie řešení těchto problémů • Průzkum bude v případě ekonomických subjektů on-line, v případě domácnosti pak v prvním kroku Face to face, ve druhém kroku kombinace Face to Face a on-line • Pracovní skupiny • Mix odborníků ze samosprávy, ale i odborníků z řad neziskové, podnikatelské sféry, ale i dalších významných aktérů (státních institucí) • Potkávají se min. 1 měsíčně • Jsou více pracovní, definují vizi, cíle, spoluidentifikují klíčové problémy • MAS Hrubý Jeseník

26. Stručný postup

27. Definování vize, cílů a klíčových problémů • Pracovní skupiny • Stratifikovaný výběr občanů a ekonomických subjektů

28. Selektivní analýzy • Cílem je odhalení skutečných a objektivních příčin, nikoliv povrchní poznání a subjektivismus • Hlavní metodou jsou tzv. kauzální řetězce a problémové stromy, doplněné o nezbytná podkladová statistická data • Doplňková metoda hloubkové rozhovory, deskresearch

29. Problémový strom - analýza

30. SWOT Analýza • Rozdělení klíčových poznatků z analýz z pohledu aktuálního stavu a vizi, cílů, nikoliv s ohledem na komparaci s průměrem (ČR, EU) a srovnání s jiným územím

31. Problémový strom - strategie

32. Akční plán – diagram teorie změny projektu

33. Výsledná struktura

34. Harmonogram • 09-12/2013 s možným přesahem do roku 2014 z důvodů provazby na definitivní architekturu OP 2014-2020

35. Termíny I. pracovních skupin Termíny dalších pracovních skupin budou individuálně dohodnuty na prvním setkání pracovních skupin

36. Diskuse a prostor pro Vaše dotazy • …

37. Děkujeme za pozornost a těšíme se na spolupráci Za kolektiv zpracovatele: Mgr. David Rucki Tel: 601 393 850 E-mail:david.rucki@evsconsulting.org