230 likes | 412 Views
Interiéry budov z pohledu alergologa. Petr Čáp. Centrum AKI Nemocnice Na Homolce, Praha. Duben 201 3 OSTRAVA. Znečištění životního prostředí.
E N D
Interiéry budov z pohledu alergologa Petr Čáp Centrum AKI Nemocnice Na Homolce, Praha Duben 2013OSTRAVA
Látky znečišťující ovzdušíViegi G. et al. Indoor and Out Door Pollution p.285-290 in: ERS Handbook Respiratiory Medicine 2010, ISBN:978-1—904097—99-0 Oxidy síry Oxidy dusíku CO,CO2 Polétavý prach (PM 10…2,5….1) + PAU (benzo a pyren)-rakovinotvorný a genotoxický potenciál Polétavý prach- bezprahováškodlivina (působí škodlivě už od nízkých hodnot¨) (Těžké kovy) Ozon (přízemní) Cigaretový kouř (indoor,polonium-210) 4
Znečištění ovzduší(provozníslepota - PM jemné a ultrajemné nejsou vidět!!)
Average Time Spent in Each Microenvironment OUTDOORS (7.6%) IN VEHICLE (5.5%) TOTAL INDOORS: 86.9% OTHER INDOOR (11%) IN RESIDENCE (68.7%) National Human Activity Pattern Survey (NHAPS) Adapted by Klepeis et al., 2001
Nezdravé budovy a alergolog imunolog Alergie-astma (Nerizikové materiály) Common cold (Ti02?) 19
Dopad negativního působení nežádoucího složení vzduchu na DC Polétavý prach (ČHMU) Aeroalergeny (PIS, testy) Nežádoucí chemikálie vně i uvnitř budov (ve všech skupenstvích) Infekce (zejména virové v uzavřených interérech)
Dopad negativního působení nežádoucího složení vzduchu na DC Dysfunkce dýchacích cest Irritace DC Hyperreaktivita sliznice DC (HCD,DDC včetně periferních DC) Kašel ………….astma, chronická bronchitida zvýšený výskyt KHCD (Common cold)
Recentní studie o astmatu a alergiích v MSK Dostál M. Studie zdravotního stavu dětí v Ostravě 2001–2009, Alergie 2013,1,16-28. Pohunek P. Pohunek P. Výskyt astmatu a dalších respiračních onemocnění u školních dětí v Ostravě. Alergie 2012; 3:169-178
Nerovnováha v dostupnosti datEnvironmental Healths Risk, WESEX Institute of Technology, Riga 7/2011
Stochastic Human Exposure and Dose Simulation (SHEDS) Model for Air Pollutants
Směs polutantů a periferie DC Supplementary slides Budoucnost nanočástice v životním prostředí obdobná historii DDT ?? (Science, 2005; 307:1858)
Dýchací cesty (centrální –velké a periferní – malé) Zóna průdušekTransport vzduchu do periferních DC Respirační zóna Místo výměny plynů 14
Jak vyšetřujeme Kožní testy Laboratorní vyšetření Funkční vyšetření Interní respektive pediatrický profil Hormonální profil Biochemický profil Hematologický profil Zobrazovací metody
Co může dělat proti znečištění ovzduší každý? • Věcné řešení znečištěného ovzduší (exekutiva..) • Kompenzační řešení (klimatické pobyty u moře, na horách • a v jeskyních + kyselina ascorbová, inhalace ?) • Nepálit odpadky • Palivo do kotle používat takové,které je doporučeno • Čistit vzduch (pračky-čističky vzduchu, respirátory) • Nekouřit 18
Co může dělat proti znečištění ovzduší lékař? Úsilí o včasnou a správnou diagnózu - FENO může pomoci v úvaze, zda jde ještě o dysfunkci nebo už o nemoc - Testovat BHR (Manitol) Může léčit symptomaticky 19
Kauzální léčba Věcné řešení znečištění - exekutiva a EU (outdoorového a indoorového) Chytré budovy (Smart Buildindgs) (open space, servery….děti ve školách ne?) CO2, záporné ionty,TiO2 19
Doporučení Monitorování ovzduší (Outdoor-ČHMU aj, Indoor (CO2aj.) Režim větrání (nucené větrání-modely) Nerizikové materiály (Alergie-astma) Nátěry stěn na bázi oxidu titaničitého (Nanočástice TiO2 aktivované světlem škodlivé látky doslova spálí Mobilní školky (30.000,-míst chybí pro děti ve školkách v ČR) (Vhodné čističky vzduchu pro svou mobilitu)
Problém větrání Lidé stráví v interiérech až 70-80 % času. Kanceláře jsou orientovány často na dopravně frekventované ulice a okna mnohdy nelze otevřít (open space) V domovech s ohledem na obavy z tepelných ztrát se větrání omezuje. Únava a nedostatek koncentrace se odvozuje také z pobytu v prostředí, kde je méně kyslíku a více oxidu uhličitého. Ještě únosná hladina CO2 v místnosti je zhruba 1 500 ppm. Dle některých informací školy, byty, ložnice, obsahují často téměřdvakrát vyšší hladinu C02 než je únosná hladina. V nevětrané místnosti se dále zvyšují koncentrace plynných organických i anorganických látek, prachu a vlhkost. Souvislosti mohou nastat s vyšší nemocností. Vlhkost zase vede k tvorbě plísní (alergizace, intoxikace). Doporučuje se větrat každou hodinu, existují čidla, která na vyšší hladinu CO2 upozorní a v nejmodernějších budovách dají i pokyn k větrání. Má je například nainstalované Technická knihovna v Praze.(Chytré budovy).