Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

1. Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

2. INVAZE Havrdová, Štěrba, Lacinová

3. Co to vůbec je invazní druh… ? • Druh, který je na daném místě nepůvodní • Nekontrolovatelně se šíří • Vytlačuje původní druhy (mnohdy druh kvůli nim na dané lokalitě úplně zmizí) • Snižují biodiverzitu

4. Jak se druh stane invazním? • Invazním druhem se může stát úplně jakákoli rostlina či živočich • Stačí k tomu vhodný biotop, ve kterém se druh může rozšiřovat • Jeden druh může být na jednom kontinentu vzácným a neobvyklým, na kontinentu jiném může rozvracet celé ekosystémy

5. Invaze nebo expanze? • Ne každý druh musí být na dané lokalitě invazní • Rozdíl mezi invazí a expanzí je prostý. Invazní druhy jsou druhy zavlečené – nepůvodní, kdežto expanzivní druhy jsou na daném místě původní • Typickým příkladem expanzivních rostlin pro ČR je třtina křovištní nebo kopřiva dvoudomá

6. Třtina křovištní

7. Původní či nepůvodní? • Druhy rozdělujeme na dvě skupiny: Archeofyty a Neofyty • Archeofyty jsou ty druhy, které se na dané území dostali před rokem 1492 (tj. před objevením Ameriky) • Neofyty jsou naopak ty, co se rozšířily později • Neofyty dále můžeme dělit do tří kategorií (nepůvodní (= zavlečené), naturalizované (= zdomácnělé), invazní)

8. Teď nějaké ty příklady..

9. Invaze králíka divokého v Austrálii

10. Invaze králíka divokého v Austrálii • Přivezen poprvé v roce 1788 • Během 19. století se nekontrolovatelně rozšířil • Spásá veškerou vegetaci (krajina se mění v poušť), konkuruje původním druhům -> vymírají • Při pokusech o likvidaci byly do Austrálie dovezené kočky a lišky, které se později taktéž rapidně rozšířily a začaly konkurovat ostatním druhům • Další pokus o vyhubení – virus myxomatóza

11. Invaze králíka divokého v Austrálii

12. bojga hnědá, Guam

13. bojga hnědá, Guam • Během 50. let minulého století se několik jedinců (možná jediná oplozená samička) dostalo válečnou lodí na ostrov Guam (Tichomoří) • Ostrov do té doby bez predátorů -> pro bojgu ideální prostředí -> enormně se šíří • Díky ní vyhynulo již 10 (ze 13) původních ptačích druhů, v ohrožení i savci • Časté výpadky proudu na ostrově – šplhají na stožáry, vnikají do transformátorů

15. Harmonia axyridis

16. Harmonia axyridis • Původem z východní Asie • V 80. letech byla vysazena v S. Americe jako přirozený nepřítel zemědělských škůdců • V Evropě poprvé vysazen počátkem 21. st. v Německu a Beneluxu – postupem času se začala nekontrolovatelně šířit do volné přírody celé Evropy • Dravější než naše původní slunéčko sedmitečné – mimo mšic požírá i jeho larvy -> vytlačuje ho

18. Norek americký

19. Norek americký • - původem ze Severní Ameriky • - ve 20. letech 20. století dovezen do Evropy do kožešinových farem -> po revoluci zájem o kožešiny slábnul, farmy se rušily -> hromadně vypouštěli norky do volné přírody (nebo utíkali sami) -> masově se šíří volnou přírodou • - z naší přírody vytlačil původního norka evropského, konkuruje i vydře • - nemá u nás přirozeného nepřítele • - největší hrozbou – „vyluxuje“ potok - trdliště (=místa ke tření) chráněných raků, obojživelníky ..

20. Norek americký

21. Rostliny

22. křídlatky

23. Křídlatka japonská • Původní v Číně, Japonsku, na Tchaj-wanu v okolí řek • Okolo roku 1840 ji do Evropy přivezl významný holandský botanik PhillippevonSiebold – pěstoval ji a prodával na okrasu -> ze zahrádek se šířila do volné přírody • Přivezl jen samičího jedince -> rostlina se nešíří pohlavně, ale má dlouhé a rychle regenerující oddenky • Spolu s křídlatkou sachalinskou a křídlatkou českou (kříženec, který vznikl na území ČR) nejobávanější invazní rostlina Evropy • Vytlačuje původní vegetaci, zarůstá rumiště

25. Bolševník velkolepý

26. Bolševník velkolepý • Původem z Kavkazu • Do Evropy zavlečen jako okrasná rostlina (viz. příběh na posteru) • Je schopný osídlit takřka každé stanoviště • Obsahuje látky (fototoxické furanokumariny), které při UV záření – ve dne dráždí pokožku a způsobují puchýře • Vytlačuje veškerou vegetaci – neprostupnost světla

27. Poleptání toxiny

28. Bolševník velkolepý

29. netýkavky Malokvětá Žlaznatá

30. Netýkavky • Původem z Himalájí • Od 19. století se začaly šířit do Evropy jako okrasné a medonosné rostliny • Osidlují stinná a vlhká místa (často břehy toků), kde vytlačují původní vegetaci, mimo jiné i v ČR původní netýkavku nedůtklivou

31. třezalka tečkovaná, S. Amerika

32. třezalka tečkovaná, S. Amerika • V Evropě zcela běžný druh, v Severní Americe se nekontrolovatelně šíří • mění druhové složení prérií, což má velké ekologické, ale i ekonomické důsledky

33. třezalka tečkovaná

34. trnovník akát

35. trnovník akát • Původem ze S. Ameriky a Mexika • Do Evropy dovezen počátkem 17. století francouzským botanikem Jeanem Robinem (podle něj odvozeno rodové jméno akátu - Robinia) • V 19. století se hojně začal vysazovat na písčitých a skalnatých plochách (díky hlízkovitým bakteriím na kořenech dokáže osídlit i na živiny chudé půdy), kde začal vytlačovat původní mnohdy cennou vegetaci

37. Co všechno invaze (mimo jiné) může způsobit? • S invazními druhy se na nová stanoviště dostávají také nové druhy nemocí, vůči kterým nejsou původní druhy imunní • Asi nejznámějším případem je PTAČÍ MALÁRIE, která se dostala s prvními Evropany na Hawai. Do té doby na Hawai nebyli žádní komáři a proto pro ptactvo byla nemoc zcela neznámou. Ptačí malárie způsobila, že velká část havajských pěvců – šatovníků vyhynula

38. šatovník

39. Jde proti invazi bojovat? Odpověď na tuto otázku se druh od druhu liší, avšak povětšinou zní NE. Mnohdy člověk s dobrými úmysly vysadí v daném místě přirozené predátory, kteří mají invazní druh likvidovat a výsledkem toho je další přemnožení nově vysazeného druhu. Dobrým příkladem je například umělé vysazování koček a lišek v Austrálii, kvůli boji s invazními králíky či umělé vysazování promyk na Hawai kvůli potkanům. Často je do boje proti invazi investováno spoustu peněz a výsledek je nulový. Když už invaze jednou začne, málokdy se jí podaří zastavit.