290 likes | 415 Views
Mezinárodní politická ekonomie. M gr. martin tománek. Blok IV: FINANČNÍ KRIZE. Témata bloku. Druhy finančních krizí Stručná historie finančních krizí Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009 Evropská dluhová krize Krizový vývoj v ČR (1990s).
E N D
Mezinárodní politická ekonomie Mgr.martintománek
Témata bloku • Druhy finančních krizí • Stručná historie finančních krizí • Velká deprese 1930s a její srovnání s finanční krizí 2008-2009 • Evropská dluhová krize • Krizový vývoj v ČR (1990s)
--- Thereisnothingnewexceptwhatisforgotten. --- Rose Bertin
Finanční krize nejsou nic nového, opakují se od rozvoje peněz a finančních trhů. • Finanční trhy jsou inherentně nestabilní. • Země, instituce a finanční instrumenty se mohou měnit, ale charakter lidí zůstává stejný. • Krize s počátkem v roce 2007 je pouze poslední manifestací historického vzoru. • Víte, že… • …v období 1800 až do druhé světové války bylo Řecko prakticky v nepřetržitém bankrotu? Finanční krize? Nic nového…
Státy, jednotlivci, firmy a banky se v dobrých dobách příliš zadlužují, aniž by si dostatečně uvědomovali rizika, která se stanou realitou, když přijde nevyhnutelná recese. • „Úvěrový mejdan“ soukromého sektoru může nafouknout ceny akcií a nemovitostí dalece nad jejich dlouhodobě udržitelné úrovně. • Víte, že… • … historicky známe jen relativně malý počet zemí, které byly schopné vyhnout se opakujícím se bankrotům? • Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Dánsko, Thajsko, USA Stále se opakující vzor chování
Bankroty států • Argentina 2001 • Bankovní krize • Konec 2000s • Měnové krize • Asie, Evropa a Latinská Amerika 1990s • Krize charakteristické velmi vysokou inflací (de facto default) • Inflace umožňuje všem dlužníkům splatit dluhy v měně, která má mnohem nižší kupní sílu oproti době, kdy byly půjčky realizovány. • Například Peru 1990 (inflace 7650 %), Výmarská republika 1923 Různé typy finančních krizí
Velká deprese • Celosvětová ekonomická krize 1929 až cca 1939 • Nejdelší a nejvážnější deprese, kterou industrializované země Západu zažily • Přestože krize vypukla v USA, vedla k drastickému poklesu výroby, velmi vysoké nezaměstnanosti a akutní deflaci celosvětově • Velmi vážné sociální a kulturní dopady krize • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe • ChristinaRomer: „Pokles spotřebitelské poptávky, finanční panika a chybná vládní politika způsobily v USA propad ekonomické aktivity. Zlatý standard, který spojoval téměř všechny země světa v síť s fixními měnovými kurzy, hrál klíčovou roli v přenosu krize do dalších zemí. Oživení bylo do značné míry způsobeno opuštěním zlatého standardu a následnou měnovou expanzí.“
Velká deprese v USA • Počátek 1929, průmyslová produkce klesala až do začátku 1933 • Pokles průmyslové produkce o 47 % a reálného HDP o 30 %, deflace (pokles cenové úrovně o 33 %) • Výrazné oživení 1933 až 1937, poté pokles, po roce 1938 růst • Oživení ve zbytku světa mělo různé načasování • Krize byla nejhlubší a trvala nejdéle v USA a Evropě, o něco mírnější průběh měla v Japonsku a Latinské Americe • Velká Británie, Německo, Japonsko oživení 1932 • USA, Kanada 1933 • Francie 1938 (deprese začala později)
Příčiny Velké deprese • Fundamentální příčinou v USA pokles agregátní poptávky Pokles průmyslové výroby, růst nezaměstnanosti Z čeho pramenil počáteční pokles výroby v létě 1929? • Přísná měnová politika (FED v letech 1928 a 1929 zvýšil úrokové sazby při pokusu zpomalit extrémně rychlý růst akciového trhu) • Vyšší úrokové sazby měly negativní vliv na některé sektory ekonomiky, např. nemovitostní sektor (propad ve stavebnictví) • Splasknutí cenové bubliny na akciovém trhu, panické výprodeje (Černý čtvrtek, „Great Crash 1929“) • Krach na burze významně snížil agregátní poptávku, výrazně se snížily výdaje domácností a investice firem • Vysvětlení? Finanční krize vytvořila velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, domácnosti a firmy odložily výdaje a investice • Výrazný propad HDP
Z recese do deprese: bankovní panika • Podzim 1930 první vlna bankovní paniky (celkově čtyři), začíná bankovní krize („run“ na banky) ZTRÁTA DŮVĚRY V EKONOMICE • V prosinci krach Bank ofUnitedStates – v tom samém měsíci následně krachuje 352 amerických bank • Celkově během krize zmizelo 10.000 bank! • Bludná sestupná spirála bankrotů, poklesu výroby, růstu nezaměstnanosti, poklesu poptávky a dalších bankrotů • Deprese dosáhla svého „dna“ v roce 1933, kdy klesl nominální HDP na polovinu a reálný na 2/3 úrovně z roku 1929 • Šíření nákazy do světa různými „kanály“: zlatý standard, zahraniční obchod • Bankovní paniky: Rakousko (Creditanstalt), Německo, Maďarsko • Katastrofální následky krize v Německu: nezaměstnanost vzrostla až na 43%!!!
Pokles průmyslové produkce (max.) Zdroj: Romer 2003
Nečinnost FEDu • Čtvrtá bankovní panika národní „bankovní prázdniny“ vyhlášené prezidentem Franklinem Rooseveltem • Nečinnost FEDu (smrt guvernéra FED NY Benjamina Stronga) • Výrazný pokles měnové zásoby, FED navíc zvýšil v roce 1931 úrokové sazby (GB opustila zlatý standard, strach z devalvace dolaru) • Politika FEDu měla silně negativní vliv na ekonomický růst Prudký pokles měnové zásoby a pokles cenové úrovně (deflace) očekávání deflace ze strany spotřebitelů a firem, tj. nižších cen a také mezd v budoucnosti méně úvěrů, méně investic
Změna hospodářské politiky • 1936 v Anglii vychází kniha Johna MaynardaKeynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ východiskem z deprese mohou být zvýšené výdaje státního rozpočtu (teorie agregátní poptávky) • 1933 vítězí ve volbách Franklin D. Roosevelt • Sliboval vyvést zemi z krize razantními zásahy státu do ekonomiky, zahájeny rozsáhlé veřejné investice • Vznikla Federální pojišťovna vkladů (FDIC), která měla do budoucna zabránit bankovním panikám
Zlatý standard • Názor některých ekonomů: FED zapříčinil obrovský propad měnové zásoby částečně proto, aby zachoval zlatý standard FED se snažil zvýšením úrokových sazeb v roce 1931 předejít spekulativnímu útoku na dolar (USA by musely opustit zlatý standard) • Ohledně role zlatého standardu se vede debata, nicméně je nepopiratelné, že tento systém byl klíčovým faktorem v přenosu krize do světa. • pokles americké ekonomiky zintenzivnil příliv zlata do USA (deflace vedla k tomu, že americké zboží se stalo pro cizince cenově velmi atraktivním, ve stejnou dobu snižující se příjmy Američanů vedly k nižší poptávce v USA po zahraničním zboží) Centrální banky po celém světě reagovaly zvyšováním úrokových sazeb, což vedlo k poklesu průmyslové výroby a cen
Zdroje oživení • Hlavní zdroje: devalvace měn, měnová expanze • Existuje silná korelace mezi dobou, kdy země opustily zlatý standard (nebo devalvovaly měnu) a obnovením růstu • Velká Británie opuštění ZS v 9/1931, oživení 4/1932 • USA devalvace až 1933, následovalo oživení • Argentina a Brazílie devalvace 1929 – relativně mírné projevy krize • „Zlatý blok“ (Belgie, Francie) – průmyslová produkce v roce 1935 stále pod úrovní 1929 • Celosvětová měnová expanze stimulovala výdaje (snížení úrokových sazeb, dostupnější úvěry), inflační očekávání
Role fiskální politiky • Fiskální politika (vládní výdaje) hrála ve stimulaci ekonomického oživení relativně malou roli • RevenueAct 1932 – výraznézvýšení daní (pokus o vyrovnání federálního rozpočtu), vedlo k dalšímu poklesu • New Deal 1933 – federální programy s cílem obnovit růst • Vyšší vládní výdaje (vyšší deficity) byly relativně k velikosti ekonomiky malé sice vzrostl federální deficit, ale deficity států federace poklesly! • New Deal velmi omezený vliv na ekonomiku (vliv na sentiment?) • Armádní výdaje související s WW2 nebyly až do roku 1941 tak vysoké, aby měly významnější vliv na průmyslovou produkci a hospodářský růst • Fiskální politika úspěšnější v Německu a Japonsku (Německo veřejné projekty a zbrojení; Japonsko zbrojení a podhodnocený yen)
Ekonomické důsledky Velké deprese • Počátek 1930s – výrazný pokles životní úrovně, čtvrtina pracovní síly v rozvinutých zemích si nemohla najít zaměstnání • V polovině 1930s se situace začala zlepšovat, nicméně celkového zotavení nebylo dosaženo až do konce dekády! • Deprese zásadním způsobem změnila světovou ekonomiku, urychlila konec nebo vedla ke konci zlatého standardu • 1930s – výrazné posílení odborů a welfarestate • USA – SocialSecurityAct 1935 – podpora v nezaměstnanosti a státní penze • Nové vládní regulace – v USA vznik SEC v roce 1934, 1933 Glass-SteagallAct (pojištění vkladů v bankách a oddělení obchodního a investičního bankovnictví) • Rozvoj makroekonomické politiky – John MaynardKeynes (protiváha vůči depresi: vládní výdaje, snížení daní, měnová expanze)
Pokles reálného HDP (USA) Zdroj: U.S. Department ofCommerce;Romer 2003
Nezaměstnanost (USA) Zdroj: UnitedStates Department ofLabor;Rogoff 2009
Vývoj nezaměstnanosti (USA) Zdroj: Washington Post
Bankroty bank (USA) Zdroj: FDIC;Rogoff 2009
Vážné (systémové) finanční krize po WW2 • Španělsko 1977 –bankovní krize • Norsko 1987 –bankovní krize • Finsko 1991 – pokles HDP o 14 % (ek.deprese), nezaměstnanost až 18 %, navíc externí šok v podobě snížení obchodu v důsledku kolapsu SSSR • Švédsko 1991 – deprese v porovnání s Finskem mírnější, nezaměstnanost max 10 % • Japonsko 1992 – splasknutí cenové bubliny na realitním trhu, dlouhé období deflace
Finanční krize 2008 – ukázka poučení z Velké deprese ve 1930s
Poučení z krizového vývoje • Politika FEDu – QE • Opatření vlády • HomeBuyer Tax Credits • TARP (TroubledAssetRelief Program)