150 likes | 325 Views
Vymezení kvalitativního výzkumu. PSY 474 Kvalitativní metodologie v psychologickém výzkumu Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.,. Co je kvalitativní výzkum?. Zaměření na význam a jeho utváření v přirozeném kontextu z perspektivy participanta výzkumu.
E N D
Vymezení kvalitativního výzkumu PSY474 Kvalitativní metodologie v psychologickém výzkumu Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.,
Co je kvalitativní výzkum? Zaměření na význam a jeho utváření v přirozeném kontextu z perspektivy participanta výzkumu
Jednoho večera Mulla Nasreddin spatřil, jak se k jeho domu po pusté cestě blíží skupina jezdců. Ihned začala pracovat jeho imaginace: představoval si, že bude zajat a prodán do otroctví, nebo že ho jezdci oloupí, či ho násilím naverbují do armády. Ze strachu o svoji bezpečnost zamknul dům, přelezl hřbitovní zeď a lehl si do otevřeného hrobu. Zmateni podivným chováním Nasreddina, se jezdci - poctiví cestující - šli podívat, zda mu mohou pomoci. Našli jej nataženého v hrobě chvějícího se strachem. „Co děláš v tom hrobě? Viděli jsme tě, jak utíkáš pryč a teď vidíme, že se třeseš obrovskou úzkostí a strachem? Můžeme Ti nějak pomoci?“ Když je Nasreddin uviděl zblízka, uvědomil si, že jde o poctivé cestující, kteří se opravdu zajímají o jeho blaho. Nechtěl se jich dotknout, ale ani zesměšnit sám sebe tím, že by přiznal, jak mylně je vnímal. Nasreddin se posadil v hrobě a řekl: „Ptáte se mě, co dělám v tomto hrobě. Mohu vám říct pouze toto: Jsem zde kvůli vám a vy jste zde kvůli mně“
Mulla Nasreddin a výzkum • kvantitativní výzkumník izoluje specifické proměnné, které jsou v příběhu důležité: „Tyto faktory způsobily tuto reakci…“ • kvalitativní výzkumník rozliší různé významy situace vyjadřované postavami příběhu: „Tyto a tyto události, okolnosti… spolu vytvořily…“
Vymezení kvalitativního výzkumu • Interpretační a naturalistický přístup →studium jevů v přirozených podmínkách s cílem konstruovat smysl nebo interpretovat významy participantů (Denzin, Lincolnová) → "jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace" (Strauss - Corbinová, 1999), → "nenumerické šetření a interpretace sociální reality" (Disman, 1993, str. 285) • Cíl = porozumět zkoumanému jevu a jeho souvislostem
Předpoklady • Ontologický: co je skutečnost? • Epistemologický: jaký je vztah mezi výzkumníkem a tím, co má být zkoumáno? • Axiologický:jaká je role hodnot? • Rétorický: jaký je jazyk výzkumu? • Metodologický: co je výzkumný proces? Vypovídají o pojetí zkušenosti, času, jazyka, osobní účasti, postavení výzkumníka
Subjektivní významy • Lidské bytosti jednají vůči objektům na základě významů, které pro ně věci mají • Význam takových objektů je odvozen ze sociálních interakcí, které jedinec má s jinými • Významy jsou pojednány v interpretačním procesu – jedinec se zabývá tím, s čím se setkává • Thomasův teorém (William I. Thomas, 1923, Unjusted Girl) – když jedinec definuje situaci jako reálnou, situace je reálná ve svých konsekvencích- tj. výzkumníci mohou nahlížet svět z pohledu zkoumaného subjektu
Znaky kvalitativního výzkumu - A • Zaměření na významy participantů(***) • Přirozené prostředí jako zdroj dat (***) • Interpretační přístup – reflexe (***) • Zahuštěný popis (thickdescription) (**) • Analýza je induktivní, pozornost je věnována jednotlivostem (**) • Data jsou sebrána jako slova nebo obrazy (**) • Málo případů, hodně proměnných (**) • Výstupy jako proces spíše než produkty (**) • Přístupy: biografické životní historie, fenomenologie, zakotvená teorie, etnografie, případová studie (**) • Užití expresivního jazyka ve zprávě (*)
Znaky kvalitativního výzkumu - B • Přiměřenost metod a teorií – též disciplinovaný výzkum • Perspektiva participantů a jejich diverzita • Reflexivita výzkumníka a reflexe výzkumu • Různorodost přístupů a metod • Rozumění jako epistemologický princip • rekonstrukce případů jako východisko • Konstrukce reality jako základ • Text jako empirický materiál
Verze kvalitativního přístupu • Fenomenologický výzkum (např. IPA) • Zakotvená teorie • Narativní výzkum • Etnografický výzkum • Diskurzivní analýza
Zakotvená teorie • Systematický induktivní návod sběru, syntézy, analýzy a konceptualizace dat s cílem konstruovat teorii. • 20-30 interview – teoretická saturace • Kódování: otevřené, axiální, selektivní
Narativní výzkum • V rozhovoru je participantu výzkumu poskytnut prostor pro podrobné vyprávění o prožité zkušenosti. • Osobní narativní interview a interview zaměřené na životní příběh. • Každodenní narativity s „potíží“, změnou, narušením epizod, krizemi.
Interpretativnífenomenologická analýza (IPA) • Detailní popis a hodnocení života – lifeworld – Umwelt – participanta, pokus o exploraci osobní zkušenosti. • „Double“ hermeneutika
Diskurzivní analýza (DA) • Metodologický přístup ke studiu jazyka a řeči: cílem je porozumět sociální interakci a roli diskurzu a komunikace v každodenním životě • Nejčastější témata: gender, etnicita, zdraví, moc a ideologie, psychoterapie a poradenství • Často zahrnuje také detailní analýzu rétoriky a argumentace: každý výrok je vždy výsledkem výběru a jako takový má politické důsledky. Specifický výběr použitých výrazů reflektuje ideologické efekty textu. • Proč právě tato věta/slovo právě zde?
Etika kvalitativního výzkumu • Nedevalvovat participanty • Sponzoři • Nevystavovat participanty nebezpečí • informovaný souhlas • právo kdykoliv odstoupit z výzkumu • právo klást otázky a mít přístup k výsledkům • respekt vůči místu, kde se výzkum koná • informace, které mohou poškodit • anonymita • uchování dat • validizace participantem • jazyk zprávy z výzkumu • zkreslení, vytěsnění informací, atd.