Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení 10/2013 Jan Snopek

1. Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení 10/2013 Jan Snopek

2. Struktura prezentace • Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? • Co se aktuálně děje ve vztahu k sociálnímu bydlení na centrální úrovni? • Koncepce bydlení ČR do roku 2020 • Komplexní řešení sociálního bydlení • Proč je třeba zvláštní zákon o sociálním bydlení? • Co by měl zákon o sociálním bydlení obsahovat?

3. 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? • MPSV a MMR aktuálně tuto problematiku řeší. → Možnost ovlivnit řešení. • Aktuálně se připravují nové program. dokumenty strukturál. fondů EU. → Možnost zajistit financování sociálního bydlení. • Zvyšuje se finanční nedostupnost bydlení: • Nájemné a platby za služby stále více zatěžují rozpočty domácností. Problém v někt. případech zcela neřeší ani stávající konstrukce dávek určených na bydlení, takže domácnostem po zaplacení nákladů na bydlení nezůstává částka živobytí. • Otázka kauce: její platba pro nemalé množství domácností představuje nepřekročitelný práh na cestě k pronájmu bytu. • Změny 1. fáze soc. reformy: Soc. dávky na bydlení se budou vyplácet jen po omezenou dobu (84 měsíců z 10 let). Záměr: Změna pojetí funkce dávky jako dávky stabilizační na dávku motivační. X Bez ohledu na svoji moment. ekonom. situaci domácnosti nebudou mít po 3 roky nárok na dávky na bydlení.

4. 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? • 4. Diskriminace ze strany pronajímatelů: • Diskriminace některých kategorií obyvatel v přístupu k bydlení je v současnosti velmi běžná. • Bez ohledu na to, kdo pronajímatelem, existuje jediný, soukromoprávní nástroj ochrany – antidiskriminační zákon, kt.zakazuje diskriminaci též při přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti . Zákon vypočítává tzv. zakázané diskriminační důvody (rasa, etn. původ, národnost, pohlaví, sex. orientace, věk, zdrav. postižení, nábož. vyznání, víra či svět. názor). X Některé osoby, např. mladé rodiny, osoby na výstupu z ústavní výchovy apod., sem podřadit nelze. • Další slabinou zákona – soukromoprávní povaha: je na „oběti“ diskriminace, aby se bránila a to u soudu žalobou. Soud však nemůže „škůdce“ donutit k uzavření smlouvy, může pouze nařídit upuštění od diskriminace, odstranění následků a přiznat zadostiučinění, příp. náhradu nemajetkové újmy v penězích.

5. 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 5. Blížící se účinnost Nového občanského zákoníku (1. 1. 2014): • Všechny výpovědi budou bez přivolení soudu. Břemeno podat žalobu tak ve všech případech bude přeneseno na nájemce. Řada občanů přitom nemá dostatečné kompetence aktivně hájit svá práva v soudním procesu (především ve lhůtě podat bezvadnou žalobu ). • Vyloučení jakékoli výpovědní lhůty v případě, že nájemce poruší (tj. stačí jedno porušení) svou povinnost zvlášť závažným způsobem, za což se má mj. i nynější výpovědní důvody dluhu na nájemném a zálohách na služby ve výši trojnásobku této měsíční platby. • Zcela se ruší institut bytových náhrad, aniž by byly čímkoli nahrazen. • Maximální možná výše kauce se zvyšuje na šestinásobek měsíčního nájemného (nejsou však na druhou stranu započítány zálohy na služby ). • Jako byt bude možné pronajmout i jiný než obytný prostor. Dávky (PnB i DnB) ovšem budou nadále moci být vypláceny pouze na prostor zkolaudovaný jako byt.

6. 2. Co se aktuálně děje ve vztahu k soc. bydlení na centrální úrovni? • Vládou schváleny tři důležité koncepční dokumenty vztahující se k bydlení: • Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (MMR, 2011) • Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015 (Agentura, 2011). • Koncepce řešení bezdomovectví (MPSV, 2013) • → První dokument – rámec pro dva další.

7. 2. a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 – úkoly: • návrh úpravy stávajících podpor poskytovaných státem, případně jejich úplné zrušení, nahrazení či doplnění podporami novými (MMR, SFRB; termín: průběžně, nejpozději do 30. 6. 2012 – úkol nebyl dosud splněn) • analýza stávajícího legislativ. prostředí v oblasti péče o sociálně ohrožené skupiny obyvatel s vyšším prahem dostupnosti kvalitního bydlení a návrh jeho úpravy s cílem zvýšení dostupnosti podpory bydlení v této oblasti (MPSV společně s MMR, SFRB a ZLP; termín: 31. 12. 2012 – úkol splněn) • v rámci novely zákona o soc. službách rozšířit nabídku pobyt. soc. služeb (odpovědnost: MPSV ve spolupráci s MMR; termín: 30. 6. 2012 – úkol nebyl dosud splněn)

8. 2. a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 – úkoly: • zahrnutí podpory bydlení mezi intervence v rámci přípravy rozvojových priorit ČR pro budoucí programové období 2014-2020. (MMR, SFRB; termín splnění: průběžně, kontrolní termín vždy zároveň s předkládáním informace vládě o stavu přípravy na čerpání evropských fondů v období 2014 – 2020, 30. 7. 2011 – úkol je plněn) • pilotní prověření možného využití finančního nástroje JESSICA v oblasti bydlení, kde SFRB bude vystupovat jako fond rozvoje měst nebo holdingový fond na národní úrovni (SFRB, MMR; termín splnění: 31. 12. 2012 – úkol byl dosud splněn pouze částečně) • návrh legislativních změn směřujících k vyššímu zapojení obcí do zajišťování bytových potřeb (MMR ve spolupráci s MV; termín: 31. 12. 2012 – úkol nebyl dosud splněn)

9. 2. a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 – úkoly: • analýza a případná revize soc. dávek v oblasti bydlení, analýza možného převodu fin. prostředků spolu se zakotvením komplexní kompetence obcí v otázkách bydlení (odpovědnost: MPSV ve spolupráci s MMR; termín splnění: 30. 6. 2012 – v rámci plnění úkolu byly připraveny novely zákonů o státní sociální podpoře a o pomoci v hmotné nouzi, jež však nebyly poslaneckou sněmovnou schváleny.) • návrh Komplex. řešení soc. bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze (soc. situace, ve které se osoby nacházejí ve spojení s neuspokojenou byt. potřebou). (MPSV, MMR; termín: 30. 6. 2012 – termín zčásti posunut na 31. 12. 2012, ve kterém MPSV předložilo svůj návrh vymezení osob v bytové nouzi, zčásti na 31. 12. 2013, do kdy má MMR předložit samotný návrh komplex. řešení soc. bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze)

10. 2.b Komplexní řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze • Jaro 2013 – MPSV připravilo vymezení domácností v bytové nouze (cílové skupiny, jež by měla mít nárok na pomoc ze strany státu). Z vymezení de facto byli vyloučeni mnozí sociálně vyloučení (či sociálním vyloučením ohrožení) obyvatelé. Definice rovněž legitimizovala ubytovny jako adekvátní formu řešení bytové nouze. • → Rozsáhlá kritika ze strany odborníků. • → MPSV návrh stáhlo, aniž jej nahradilo. • Podzim 2013 – MPSV s MMR připravily návrh Komplexní řešení sociálního bydlení. Aktuálně návrh konzultují s různými zainteresovanými aktéry. • → Dle Agentury nemá návrh potenciál změnit negativní trendy v oblasti bezdomovectví a vyloučení z bydlení (viz dále).

11. 2.b Komplexní řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze – připomínky Agentury k návrhu • Chybí vymezení cílové skupina, které má být sociální bydlení určeno. • Chybí stanovení kompetencí/povinností – dokument neurčuje, kdo by měl sociální bydlení plánovat, garantovat, poskytovat. • Řešení počítá s podporou ubytoven (rekonstrukcí stávajících a výstavbou nových). • Návrhová část v některých částech pouze opět odsouvá řešení do budoucna. • Materiál nepočítá s přijetím zákona o sociálním bydlení.

12. 3. Proč je třeba zákon o sociálním bydlení? SB lze zajistit různými způsoby, za nejlepší variantou jeho ukotvení v legislativě, ideálně v samostatném Zákoně o sociálním bydlení. Pro to existují tyto důvody: • Zákon umožní vyžadovat po obcích jeho naplnění (tuto povinnost mohou delegovat na jiný subjekt). • Zákon jasně specifikuje cíl. domácnosti všech následných spec. programů a podpor a zabrání obnovení plošných programů známých z transformační bytové politiky dosud (např. necílené programy výstavby obec. bytů). • Zákon může stanovit obecně platné minimální technické standardy soc. bydlení, na které pak může být navázána podpora MMR (granty na modernizaci) a MPSV (poskytování příspěvku na bydlení). Majitelé, pokud své byty budou chtít vůbec pronajmout, je budou muset dát do souladu s těmito normami. Stát by neměl prostředky posílat na účet pronajímatelů, kteří využívají znevýhodnění svých nájemníků na trhu bydlení a účtují nepřiměřené nájemné v hygienicky nevyhovujícím bydlení.

13. 3. Proč je třeba zákon o sociálním bydlení? • Zákon umožní snadnější směřování českých i evropských dotací. Bude jasné zacílení na skupinu domácností, které si nemohou dovolit bydlení na volném trhu a jsou na něm zároveň znevýhodněny. Podle rozhodnutí EK se v takovém případě nemusí jednat o nepovolenou veřejnou podporu a nemusí být poskytována v rámci de minimis. • Zákon dá všem subjektům (soukromým, neziskovým) jednoznačnou definici sociálního bydlení; což zpřehlední stávající nepřehledné a nesystematické úpravy různých programů různých resortů. Nejedná se o zploštění do jednoho nástroje, ale stanovení zacílení (cílové skupiny), minimálních technických standardů, povinností a práv provozovatelů i nájemníků, a případně též základních forem soc. bydlení. • Právě neexistence zákona je spatřována jako hlavní důvod toho, že dosud systém sociálního bydlení není upraven.

14. 4. Co by měl zákon o sociálním bydlení obsahovat? Zákon by měl: • definovat bytovou nouzi (cílovou skupinu), • definovat aktéry a jejich povinnosti (především povinnost státu a obcí), • upravovat otázku financování sociálního bydlení, • určit minimální standard bydlení, • upravovat otázku správního dohledu a sankcí v případě nedodržování povinností stanovených zákonem, • řešit vazby na související právní předpisy (zejm. zákon o obcích, občanský zákoník, zákon o pomoci v HN a zákon o existenčním a životním minimu, zákon o evidenci obyvatel).

15. Děkuji za pozornost! Více informací: snopek.jan@vlada.cz