Kvalitativní výzkum

1. Kvalitativní výzkum

2. Metodologické principy • Hledání a utváření hypotéz – nikoliv testování • Induktivní postupy • Velké množství informací o malém počtu jedinců • Neredukuje počet proměnných ani vztahů mezi nimi • Upřednostňuje validitu před reliabilitou • Odmítá standardizaci • Netrvá na generalizaci

3. Nestandardizovaný rozhovor • Postup podle obecného plánu • Nejsou stanoveny konkrétní otázky ani jejich pořadí • Snaha rozšířit a prohloubit získanou informaci • Cílem volné vyjádření pocitů a stanovisek • Pečlivý záznam rozhovoru (nesmí narušit atmosféru spontánnosti a důvěry)

4. Typy rozhovoru • Individuální rozhovor • Skupinový rozhovor • Ohniskové skupiny – focus groups • Skupinové rozhovory s experty

5. Individuální rozhovor • Informace hlubšího a širšího zaměření • V rozhovoru vedeném tazatelem snese respondent větší zátěž • Respondent zčásti rozhoduje o množství a redukci informací • Dotazování drahé a časově náročné • Speciálně školení tazatelé

6. Skupinový rozhovor – výhody • Efektivnější, shromáždí více informací • Je pod stálou kontrolou, lze ho objektivně zaznamenat • Dochází k interakcím mezi členy skupiny • Více podnětů ze skupiny pro respondenta • Skupinová dynamika a chování jednotlivců

7. Skupinový rozhovor - nevýhody • Skupina je vytvořena uměle • Je těžší získat respondenta • Nežádoucí ovlivňování ve skupině – vůdci mínění, outsideři • Náklady jsou vyšší – vybavení místnosti, technika

8. Ohniskové skupinyFocus groups • Standardizovaná technika • Kombinuje skupinový rozhovor s prvky brainstormingu a pozorování • Využívá dynamiky malých sociálních skupin

9. Dva principy zaměření Pozornost (focus) je zaměřena: • Na vymezený segment populace • Na relativně úzký okruh problémů

10. Sestavování skupin • Důraz na homogenitu podle jedné sociální charakteristiky • Velikost skupiny 6 –12 osob • Skladba skupiny ovlivní průběh rozhovoru • Několik skupin podle jedné charakteristiky, vhodný jeden moderátor

11. Podmínky práce se skupinou • Optimální doba 90 minut • 5-6 hlavních otázek • Konferenční místnost – členové skupiny musí mít možnost na sebe vidět • Technické vybavení – audio, videozáznam • Optimálně možnost pro zadavatele sledovat z jiné místnosti (jednocestné sklo) • Materiální vybavení – tabule, flipchart apod.

12. Role moderátora • Navození přátelské atmosféry • Pevná organizace práce skupiny, zejména procedurální otázky • Nehodnotí prezentované názory či podněty • Podporuje vzájemný respekt členů skupiny • Povzbuzuje k vyjádření názorů všech, věnuje všem přiměřenou pozornost • Usiluje o konzistentní strukturu diskuse

13. Základní pravidla práce skupiny • Otevřenost a vyladěnost všech k diskusi • Každý názor je cenný • Nejsou názory správné a nesprávné • Vyjádřit jiný názor neznamená kritiku • V daném okamžiku mluví jen jeden • Prostor k vyjádření mají všichni

14. Struktura práce se skupinou • Důležité mít přesně vymezený cíl • Připravit konkrétní postup (scénář) • Metody uvolňování a rozvíjení tvořivosti • Postup od obecnějšího ke konkrétnějšímu • Střídání skupinové diskuse s individuálními vyjádřeními, herní prvky • Zapisování námětů a názorů • Záznam hlavních bodů diskuse, upřesnění výsledků • Ocenění práce skupiny

15. Zpráva o výsledcích práce • Především kvalitativní poznatky • Charakteristika situace z hlediska cíle • Vymezení hlavních otázek, popis scénáře • Metodologické informace • Hlavní zjištění, shrnutí