110 likes | 274 Views
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Pravopis I/Y. V JAKÉ ČÁSTI SLOVA?. ČÍM SE ŘÍDÍME?. VYJMENOVANÁ SLOVA VZORY PODST. JMEN VZORY PŘÍD. JMEN VŽDY MĚKKÉ –I SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM. V kořenech slov V koncovkách Podstatných jmen Přídavných jmen Sloves V přítomném čase
E N D
Pravopis I/Y V JAKÉ ČÁSTI SLOVA? ČÍM SE ŘÍDÍME? VYJMENOVANÁ SLOVA VZORY PODST. JMEN VZORY PŘÍD. JMEN VŽDY MĚKKÉ –I SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM V kořenech slov V koncovkách • Podstatných jmen • Přídavných jmen • Sloves • V přítomném čase • V minulém čase
VYJMENOVANÁ SLOVA • Zopakujte si vyjmenovaná slova • Ve dvojicích vymyslete co nejvíce vyjmenovaných a příbuzných slov, která stejně znějí, ale liší se pravopisem I/Y (HOMOFONY)
HOMOFONY • Bít (tlouct) x být (existovat) • Bidlo (tyč) x bydlo (bydlení) • Líčený (předstíraný) x lýčený (z lýka) • Mít x mýt • Mi x my • Pisk (pískot) x pysk (ret) • Opilovat x opylovat • Sirý (osiřelý) x syrý (syrový) • Vír x výr • Vískat x výskat • Nazívat se x nazývat se
ZÁLUDNOSTI VYJMENOVANÝCH SLOV • mlýn amlít: píší se jinak, protože jinak vznikla: mlýn (mlynář, mlýnice) do češtiny přišlo ze staroněmeckého mulīn (v němčině dnes Mühle). • mlítpochází z praslovanského melti, ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé(mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti). • mýtit avymítat: mýtit = kácením zbavit porostu (např. mýtitles), přenesený význam: odstranit něco nežádoucího: vymýtit korupci; snažili se vymýtit neštovice. • Vymítat = vyhánět, bylo variantou slovesa vymetat (vymítat ďábla, kacířství z církve) • PRAVOPISNÁ PERLA: Někteří vymítači ďábla vymítají zlo tak vehementně, že téměř vymýtí své pacienty. • pykat apikat: Pykat = trpět za něco: pykat za své provinění. • Pikat = zaříkávat se nějakou formulí (piky piky na hlavu). Hra na pikanou, pikola. • Pýchavka: houba, odvozeno od podstatného jména pýcha. • Vyžle: původně jedno z plemen menšího loveckého psa . Dnes velmi hubený člověk. • ližiny: střešní ližiny. Podstatné jméno lyže je převzato z ruštiny , ližina odvozena od podstatného jména líha = to, na čem nějaký předmět lehá, popř. prostřednictvím čeho si může lehat –např. i pro přistávací ližiny u podvozku vrtulníku. • Lišaj: noční motýl, nesouvisí s vyjmenovaným slovem lysý; je etymologicky shodné s pojmenováním kožní choroby zvané lišej.
KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN • vzory muž, stroj; růže, píseň, kost; moře a stavení: vždy jen měkké i, í: učiteli, Francouzi, jeteli, košili, větvi, obuvi; větvemi, stepmi. • vzor pán: • měkké i v 1. a 5. p. č. mn.: lvi, holubi, orli, chlapi, psi; • tvrdé y ve 4. a 7. p. č. mn.: lvy, holuby, orly, chlapy, psy. • vzor hrad: podst. jm. zakončená na c mají v koncovce -y, např. tácy, puncy, nespisovné placy, kecy aj.
KONCOVKY PŘÍDAVNÝCH JMEN • mladý – píše se tvrdé –ý • jarní – píše se měkké -í: ke vzoru jarní patří příd. jm. utvořená od názvů zvířat: holubí, sokolí, čapí, psí, soví, kozí + cizí, ryzí ap. • v koncovkách přídavných jmen přivlastňovacích • vzor otcův • vzor matčin
SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM • MŽ: -i: Hoši se rozběhli bosi. Sněhuláci roztáli. • MN: -y: Domy byly omítnuty. • Dny i dni se krátily. X Dnové se krátili. • Děti běhaly po hřišti. • Ž: -y: Studentky tančily. • STŘ: -a: Děvčata tančila.
SHODA NĚKOLIKANÁSOBNÉHO PODMĚTU S PŘÍSUDKEM • Alespoň 1 podst.jm. MUŽSKÉ ŽIVOTNÉ: • Podmět předchází přísudku: -i • Podmět následuje za přísudkem: je možná shoda i podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, pokud je v množném čísle: Předmětem studia se staly kosatky a delfíni. Předmětem studia se stali kosatky a delfíni. • Žádné není MUŽSKÉ ŽIVOTNÉ: - y
SHODA PODLE SMYSLU Podmět není zřejmý: • vyjádřen osobním zájmenem nebo tvarem pomocného slovesa : zvážit, zda se vztahuje k osobám rodu mužského, nebo rodu ženského: Co (my) jsme se vás s tím natrápily! (ženy); Co (my) jsme se vás s tím natrápili! (muži). • Všeobecný podmět (někdo, lidé) : shoda vždy podle rodu mužského životného: Psali to v novinách. • Nevyjádřený podmět: přísudek má shodu • Podle rodu podmětu předcházející věty: Na tréninku se sešla samá děvčata; brzy se rozcvičily a hned začaly hrát. (možno i rozcvičila, začala); • s podstatným jménem, kterého je užito ve větě předcházející v jiném než 1. pádě: Vedoucí pomohl chlapcům uvařit kotlíkovou bramboračku, protože to nikdy nedělali (tj. chlapci).