2 . přednáška, 1 7 .10. 2012 Obecn ě o eGovernmentu – začínám e

1. Úvod do eGovernmentu Výběrová přednáška 2. přednáška, 17.10. 2012 Obecně o eGovernmentu – začínáme Úvod do problematiky, definice, současnost v EU a ČR

2. Co je to “eGovernment”? • z výzkumného hlediska (z hlediska ÚISK, VŠ) jde o: • zkoumání procesu elektronizace veřejné správy, za účelem zlepšení kvality života nás všech, a to včetně zvýšení ryzosti našich charakterů. • existuje velké množství hledisek, v jejichž pojetí se definice eGovernmentu (psáno i e-government) může lišit, např. • hledisko úředníka („pěkná otrava ten eGovernment, furt abych se něco učil, a navíc teď musím v práci pracovat “) • hledisko konečného uživatele občana/podnikatele („supr aplikace, paráda“ x „jak mám podat to přiznání, nedá se v tom vyznat a pořád to padá, zlatej papír“) • hledisko politika („ígavrment spasí vaše duše a my Vás budem moct krásně kontrolovat a ještě na tom zbohatnu“) • hledisko IT firmy („jak a koho podmazat/zblbnout, abychom to mohli naimplementovat lacino za co nejvíc peněz“) atd. • A nebo spousta různých definicí.....

3. Definice eGovernmentu (naučit! ) • eGovernment je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb.“ • LIDINSKÝ, Vít. eGovernment bezpečně. Praha : Grada, 2008. • „Účelem E-Governmentu je zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti.“ • OECD e-government studies. E-government for better government. Paříž : OECD Publishing, 2005. • „Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům (občanům).“ • ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice : právní a technický průvodce. Praha : Úřad vlády ČR, 2007. 3

4. Složky eGovernmentu • tematické hledisko vs. strukturální hledisko • strukturální hledisko – jednotlivé složky definujeme na základě prvků a informačních toků v systému • tematické hledisko – jednotlivé složky definujeme podle hlavních tematických („resortních“) oblastí • V rámci předmětu „Úvod do eGovernmentu” a jeho struktury se budeme držet tematického hlediska, které je modernější a flexibilnější pro účely výuky na ÚISK 4

5. Složky – strukturální hledisko „klasické“ hledisko, podle kterého dělíme eGovernment na: G2C (Government to Citizens) – komunikace veřejné správy směrem k občanům. Např. soudní obsílka, složenka za odpad či datová schránka, kterou jde v rámci poruchy systému jen přijímat, nikoliv odesílat G2B (Government to Businesses) – komunikace veřejné správy směrem k firmám. Např. povinné formuláře k vyplnění od ČSÚ G2E (Government to Employees) – komunikace veřejné správy směrem k jejím vlastním zaměstnancům. Např. Intranet na Ministerstvu vnitra G2G (Government to Governments) – komunikace mezi jednotlivými složkami veřejné správy. Např. Dopis Nečase Pospíšilovi, že ho okamžitě odvolává z ministerské funkce, aby mohla ODS vyhrát aspoň v jednom kraji C2G (Citizens to Governments) – komunikace od občanů směrem k veřejné správě. Např. Systém umožňující lidem participovat na činnosti městského zastupitelstva 5

6. Složky – tematické hledisko • „inovativní a živé“ hledisko, podle kterého dělíme eGovernment na různé složky, dle aktuálního vývoje. V rámci tohoto kurzu dělíme na: • informační systémy veřejné správy • opakované využití informací veřejného sektoru (PSI re-use) • elektronická participace (eParticipation) • elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) • elektronické zdravotnictví (eHealth) • elektronická justice (eJustice) • řízení elektronických identit (eIDM) • eGovernment pro podnikatele (G2B + B2G) • Tyto tematické složky jsou v současné době aktuální a „žhavé“. Do budoucna si můžeme představit např. eZemědělství (viz Neználek ve slunečním městě) nebo eKulturu (všechny sbírky komplet online a ke stažení zdarma) apod. 6

7. Současnost eGovernmentu v EU Blízká budoucnost je definována základním rámcem období 2010 – 2020 • Europe 2020 (základní strategie EK z roku 2010, která má uzdravit Evropu ze současné ekonomické krize) • Nejdůležitější částí strategie je tzv. „Digitální agenda pro Evropu“ (má to celý svůj portál) • Její významnou součástí je tzv. Akční plán eGovernmentu 2011 – 2015 = blízká budoucnost

8. Akční plán eGovernmentu 2011 - 2015 • jeho implementace bude setrvačností ovlivňovat celou současnou dekádu a pravděpodobně i tu následující • Novinky – • značný důraz na občany a malé podnikatele • efektivita veřejné správy • celková komplexnost plánu – vytvořen v rámci široké, především akademické, diskuse • ALE: • Bez národních implementací to nepůjde • Zní to celkově hezky – skutečná realizace?

9. Akční plán eGovernmentu 2011 - 2015 4 základní priority: • 1. Posílení uživatele • 2. Vnitřní trh a vnitřní mobilita • 3. Účinnost a efektivnost vlád a veřejných správ • 4. Realizace základních předpokladů pro rozvoj eGovernmentu

10. Priorita 1 - Posílení uživatele • 1.1 Služby postavené na míru uživatelům • Podpora členských států (finance) • Rozvoj personalizovaných online služeb • 1.2 Kolaborativní rozvoj služeb • Jak zapojit usera do vývoje služeb • Výměna znalostí v oblasti kolaborativního rozvoje • 1.3 Opakované využití PSI • Základní sada indikátorů PSI re-use • Výzkum open data iniciativ a portálů v členských zemích • Výměna znalostí a zhodnocení direktivy PSI • 1.4 Posílení transparentnosti • Online přístup ke všemu, co není ještě zpřístupněno • 1.5 Zapojení občanů a komerčního sektoru do tvorby politik • Rozvoj služeb eParticipace

11. Priorita 2 – Vnitřní trh • 2.1 Jednotné služby pro podnikatele • Propojení národních služeb eProcurementu • Druhá generace one-stop-shopů • (něco jako CZECHpoint ) • 2.2 Mobilita osob • Přeshraniční online služby umožňující lidem: • studovat, pracovat, stěhovat se, užívat zdravotní služby a jít do důchodu kdekoliv v EU • 2.3 Celoevropská implementace existujících online služeb + vývoj zcela nových panevropských přeshraničních online služeb • Studium a analýza celé problematiky (názor občanů; zhodnocení organizačních, technických, legislativních a semantických překážek) • Implementace tzv. LARGE SCALE pilotů a zajištění jejich náběhu do skutečné celoevropské praxe • Implementace přeshraničních online eEnvironment služeb

12. Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ • 3.1 Vylepšování organizačních procesů • Facilitace výměny zkušeností v oblasti inovativních přístupů k organizaci státní správy • Transformace epractice.eu ve znalostní bázi (viz dále) • Program výměny zaměstnanců veřejné správy mezi členskými zeměmi (stáže, podobné jako kdysi v programu PHARE před rokem 2004 pro kandidátské země)* *pozn. Pekárek: snad se zúčastní i ČR, sám jsem absolvoval půlroční stáž v rámci PHARE na Instituto Nacional de Éstatistica v Portugalsku (jako zaměstnanec ČSÚ) v dobíhajícím n+1 roce 2005. Tyto stáže maji zejména na mladé pracovníky veřejné správy velmi pozitivní profesní i kariérní dopad.

13. Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ • 3.2 Redukce administrativní zátěže • Výměna zkušeností členských států s implementací eGov systémů typu „jen jedna registrace“, „po úřadech mají obíhat dokumenty, nikoliv lidé“, „jakýkoliv údaj občan hlásí VS jen jednou“ • 3.3 Ekologické vládnutí* • Realizace velké studie o potenciálu eGovernmentu snížit uhlíkovou stopu EU • Indikátory a evaluační procesy pro měření skutečné míry redukce uhlíkové stopy vlivem zavádění služeb eGovernmentu

14. Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu • 4.1 Otevřené specifikace a interoperabilita • Vytvoření evropského ramce (EIF) a strategie (EIS) pro interoperabilitu ISVS • Výměna, opakované využití a sdílení řešení pro implementaci navzájem spolupracujících (interoperabilních) služeb eGovernmentu • Sladění národních rámců interoperability do EIF • 4.2 Zajištění klíčových podmínek • Revize direktivy o elektronickém podpisu za účelem umožnění přeshraniční interoperability zajištěných národních systému elektronické autentizace (eAuthentification) • Politická rozhodnutí umožňující vzájemné rozpoznávání a uznávání národních systémů eIdentifikace a eAutentizace • Osvojení a rozšíření eID řešení

15. Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu • 4.3 Inovativní eGovernment • Aplikace nových technologií a paradigmat ve veřejném sektoru • Speciální CIP program (= hodně peněz) podporující upgrade IPv6 protokolu a jeho rozšíření v praxi • Pilotní projekty inovativních architektur a technologií v oblasti eGovernmentu • SHRNUTÍ AKČNÍHO PLÁNU: • poměrně komplexní a propracovaný dokument téměř vědecko-strategického charakteru • bude záležet na konkrétních alokacích rozpočtů a kvalitě jednotlivých pilotních aktivit • důležitá je i politická a finanční podpora na národních úrovních

16. Současnost eGovernmentu v ČR Neexistuje strategie ani koncepce eGovernmentu na papíře = budoucnost je nejistá Pravděpodobně se tedy pojede podle EU rámce a akčního plánu (což je jedině dobře, umožní to být v tomto směru v souladu s ostatními zeměmi) Současné priority (dle náměstka Ledvinky, MV ČR, říjen 2012): Ladění a zvyšující se využívání základních registrů (ZR) Pyramidální systém programů/u rozvoje eGovernmentu v novém programovacím období 2013 - 2020 (vrcholkem pyramidy ZR na MV ČR, takže už žádné individuální sektorové programy = centralizace) Cloudová státní ICT infrastruktura (=velké zastoupení outsourcingu) Cloudové státní služby a aplikace eGovernmentu Autorizace a autentizace (eID infrastruktura) Otevřený přístup k datovým sadám veřejné správy

17. Současnost eGovernmentu v ČR • Zodpovědnou institucí je zatímMinisterstvo Vnitra ČR • Pozn. za MI ČR bylo vše systematičtější, po jeho zrušení nastala „megalomanská“ doba ministra Langera (eGon, CZECHpoint, datové schránky), dnes „nová doba“ určité normalizace (řešily se hlavně základní registry). • Ředitelkou eGovernmentu na MV ČR je v současné době (12/2012)Mgr. Šmerdová – vystudovala informační studia v Opavě. Paní magistra pozdravuje pilotní studenty a prý se bude snažit vydržet ve funkci déle, než bylo v poslední době zvykem (příslib určité kontinuity práce, ale uvidí se) • V současné době sice ČR nedisponuje žádným strategickým dokumentem přímo pro oblast rozvoje eGovernmentu (národní verze Akčního Plánu EU – naposledy to bylo eČesko 2006), ale... 

18. …gesci za celou Digitální Agendu 2020 dostalo MPO! Uvidíme, jestli MPO v budoucnosti převezme gesci i za další aspekty rozvoje informační společnosti, včetně (minimálně některých) složek eGovernmentu. Má to být koneckonců „superministerstvo...“ • Za celkovou elektronizaci ekonomiky a společnosti tak v ČR vzhledem k EU začalo zodpovídat MPO • Uvidí se co to přinese českému eGovernmentu jako takovému • Strategický dokument Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice • Rozmáchlá strategie, řešící především infrastrukturu a pak kousek od všeho: • Broadband, digitální vysílání, IPv6, PSI re-use, svoboda internetu, regulace internetu, rádiové spektrum, digitální obsah, autorská práva atd. atd.