Metody plemenitby využívající účinku heteroze se selekcí na kombinační návaznost

1. Metody plemenitby využívající účinku heteroze se selekcí na kombinační návaznost • metody založené na specifické kombinační návaznosti (tj. odchylka křížení dvou linií od průměru všeobecné kombinační návaznosti obou linií) • využívají neaditivní složku genetické proměnlivosti • zjišťujeme nejvhodnější rodičovské kombinace pro dosažení maximálního heterozního efektu • výběr zvířat uskutečňujeme podle jejich speciální plemenné hodnoty

2. 1. Křížení speciálních linií • linie jsou šlechtěny na speciální znaky a vlastnosti • různé linie mají různé chovné cíle • jejich křížením se snažíme dosáhnout maximálního heterozního efektu • řadíme k nim • inbreední linie • topcrossing • chovné linie

3. a) křížení inbreedních linií • inbrední linie vzniká záměrnou příbuzenskou plemenitbou • intenzita této příbuzenské plemenitby je definována koeficientem Fx vyšším než 37,5% • tento postup je využíván především v chovu slepic • celý proces probíhá ve 2 etapách: 1. tvorba inbreední linie - využíváme úzkou příbuzenskou plemenitbu - je nutno využít širokou výchozí základnu, neboť celá řada linií bývá vyřazena v důsledku inbrední deprese

4. 2. zkouška vzájemné kombinovatelnosti - navazuje na vytvoření inbreedních linií - posuzujeme výsledky vzájemného křížení linií • konečný produkt představuje 3-4 liniový hybrid • předností tohoto postupu je vysoká genetická homogenita inbreedních linií, která umožňuje dosažení výsledku vysokého heterozního efektu • nevýhodou je potřeba široké výchozí základny a vysoké náklady

5. b) topcrossing • způsob, kdy připařujeme inbreední plemeníky na neinbrední plemenice téhož plemene • je levnější než křížení inbreedních linií c) křížení chovných linií • cílem je syntéza vlastností, na něž jsou chovné linie šlechtěny • důležité je zvážení kombinovatelnosti linií při respektování rozdílností reciprokých křížení

6. 2. Rekurentní (opakovaná) selekce • jedince zušlechťované populace A připařujeme s jedinci populace testovací T • tester je konstantní populace vytvořená příbuzenskou plemenitbou • na základě užitkovosti kříženců AT vybíráme nejlepší rodiče z populace A • vybrané rodiče rozmnožujeme čistokrevně pro vznik další generace populace A • celý cyklus se opakuje

7. 3. Reciproká rekurentní selekce • neboli opakovaná vzájemná selekce • vychází ze stejného principu jako rekurentní selekce • rozdíl je v tom, že nepoužíváme testovací populaci T, ale zušlechťujeme zároveň dvě populace A, B • samice A připařujeme se samci populace B, samce A se samicemi B – provádíme reciproké křížení • podle výsledku křížení vybíráme nejlepší rodiče v A i B • nejlepší rodiče v A a B dají čistokrevnou plemenitbou vznik dalším generacím A1, B1

8. schéma rekurentní a rekurentní reciproké selekce