210 likes | 329 Views
10. p řednáška, 12.1 2 .2012 Budoucnost eGovernmentu v EU a ČR Nejlepší webový portál eGovernmentu roku 2012 v USA. Úvod do eGovernmentu V ýběrová přednáška. Budoucnost eGovernmentu v EU.
E N D
10. přednáška, 12.12.2012 Budoucnost eGovernmentu v EU a ČR Nejlepší webový portál eGovernmentu roku 2012 v USA Úvod do eGovernmentu Výběrová přednáška
Budoucnost eGovernmentu v EU • Úvod: Strategie a politiky EU v oblasti eGovernmentu jsou pro členské země obyčejně jen doporučující / někdy víceméně závazné Direktiva: musí být řádně převedena do národního právního rámce, pokud nejsou, hrozí pokuty (ale moc se nedávají, ono „řádně“ se špatně dokazuje) Strategie, akční plány aj. : Obyčejně jen „závazně doporučující“ – předpokládá se, že jednotlivé členské státy vytvoří podobné rámce na národních úrovních. Někdy je k dispozici i konkrétně alokovaný budget. PARALELA: rozpočtová kázeň členů Eurozóny je závazná, ale téměř nikdo ji nedodržuje a nikdo s tím nic moc nedělá. Tak kdo by se pak přetrhl s nějakou informační společností či eGovernmentem.
Budoucnost eGovernmentu v EU Blízká budoucnost je definována základním rámcem období 2010 – 2020 • Europe 2020 (základní strategie EK z roku 2010, která má uzdravit Evropu ze současné ekonomické krize) • Nejdůležitější částí strategie je tzv. „Digitální agenda pro Evropu“ (má to celý svůj portál) • Její významnou součástí je tzv. Akční plán eGovernmentu 2011 – 2015 = blízká budoucnost
Akční plán eGovernmentu 2011 - 2015 • jeho implementace bude setrvačností ovlivňovat celou současnou dekádu a pravděpodobně i tu následující • Novinky – • značný důraz na občany a malé podnikatele • efektivita veřejné správy • celková komplexnost plánu – vytvořen v rámci široké, především akademické, diskuse • ALE: • Bez národních implementací to nepůjde • Zní to celkově hezky – skutečná realizace?
Akční plán eGovernmentu 2011 - 2015 4 základní priority: • 1. Posílení uživatele • 2. Vnitřní trh a vnitřní mobilita • 3. Účinnost a efektivnost vlád a veřejných správ • 4. Realizace základních předpokladů pro rozvoj eGovernmentu
Priorita 1 - Posílení uživatele • 1.1 Služby postavené na míru uživatelům • Podpora členských států (finance) • Rozvoj personalizovaných online služeb • 1.2 Kolaborativní rozvoj služeb • Jak zapojit usera do vývoje služeb • Výměna znalostí v oblasti kolaborativního rozvoje • 1.3 Opakované využití PSI • Základní sada indikátorů PSI re-use • Výzkum open data iniciativ a portálů v členských zemích • Výměna znalostí a zhodnocení direktivy PSI • 1.4 Posílení transparentnosti • Online přístup ke všemu, co není ještě zpřístupněno • 1.5 Zapojení občanů a komerčního sektoru do tvorby politik • Rozvoj služeb eParticipace
Priorita 2 – Vnitřní trh • 2.1 Jednotné služby pro podnikatele • Propojení národních služeb eProcurementu • Druhá generace one-stop-shopů • (něco jako CZECHpoint ) • 2.2 Mobilita osob • Přeshraniční online služby umožňující lidem: • studovat, pracovat, stěhovat se, užívat zdravotní služby a jít do důchodu kdekoliv v EU • 2.3 Celoevropská implementace existujících online služeb + vývoj zcela nových panevropských přeshraničních online služeb • Studium a analýza celé problematiky (názor občanů; zhodnocení organizačních, technických, legislativních a semantických překážek) • Implementace tzv. LARGE SCALE pilotů a zajištění jejich náběhu do skutečné celoevropské praxe • Implementace přeshraničních online eEnvironment služeb
Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ • 3.1 Vylepšování organizačních procesů • Facilitace výměny zkušeností v oblasti inovativních přístupů k organizaci státní správy • Transformace epractice.eu ve znalostní bázi (viz dále) • Program výměny zaměstnanců veřejné správy mezi členskými zeměmi (stáže, podobné jako kdysi v programu PHARE před rokem 2004 pro kandidátské země)* *pozn. Pekárek: snad se zúčastní i ČR, sám jsem absolvoval půlroční stáž v rámci PHARE na Instituto Nacional de Éstatistica v Portugalsku (jako zaměstnanec ČSÚ) v dobíhajícím n+1 roce 2005. Tyto stáže maji zejména na mladé pracovníky veřejné správy velmi pozitivní profesní i kariérní dopad.
Priorita 3 – Účinnost a efektivita vlád a veřejných správ • 3.2 Redukce administrativní zátěže • Výměna zkušeností členských států s implementací eGov systémů typu „jen jedna registrace“, „po úřadech mají obíhat dokumenty, nikoliv lidé“, „jakýkoliv údaj občan hlásí VS jen jednou“ • 3.3 Ekologické vládnutí* • Realizace velké studie o potenciálu eGovernmentu snížit uhlíkovou stopu EU • Indikátory a evaluační procesy pro měření skutečné míry redukce uhlíkové stopy vlivem zavádění služeb eGovernmentu
Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu • 4.1 Otevřené specifikace a interoperabilita • Vytvoření evropského ramce (EIF) a strategie (EIS) pro interoperabilitu ISVS • Výměna, opakované využití a sdílení řešení pro implementaci navzájem spolupracujících (interoperabilních) služeb eGovernmentu • Sladění národních rámců interoperability do EIF • 4.2 Zajištění klíčových podmínek • Revize direktivy o elektronickém podpisu za účelem umožnění přeshraniční interoperability zajištěných národních systému elektronické autentizace (eAuthentification) • Politická rozhodnutí umožňující vzájemné rozpoznávání a uznávání národních systémů eIdentifikace a eAutentizace • Osvojení a rozšíření eID řešení
Priorita 4 – Nutné podmínky pro rozvoj eGovernmentu • 4.3 Inovativní eGovernment • Aplikace nových technologií a paradigmat ve veřejném sektoru • Speciální CIP program (= hodně peněz) podporující upgrade IPv6 protokolu a jeho rozšíření v praxi • Pilotní projekty inovativních architektur a technologií v oblasti eGovernmentu • SHRNUTÍ AKČNÍHO PLÁNU: • poměrně komplexní a propracovaný dokument téměř vědecko-strategického charakteru • bude záležet na konkrétních alokacích rozpočtů a kvalitě jednotlivých pilotních aktivit • důležitá je i politická a finanční podpora na národních úrovních
Budoucnost EU – konkrétní příklady ePractice.eu – oficiální portál dobrých praxí a networkingu v oblasti eGovernmentu (v rámci Akčního plánu se počítá se jeho upgradem na znalostní bázi)
Budoucnost EU – konkrétní příklady LARGE SCALE pilotní projekty – testování a výzkum funkčnosti nadnárodních systémů eGovernmentu, s předpokladem budoucího celoevropského nasazení. V současné době 5 běžících projektů: eCodex – celoevropská interoperabilita justičních systémů Epsos – vlastně projekt celoevropského „IZIP“ Peppol – celoevropská interoperabilita eProcurement systémů Spocs – celoevropská interoperabilita eBusiness systémů Stork – celoevropská interoperabilita systémů mobility (studenti, práce apod.)
Budoucnost EU – konkrétní příklady Realita bude nejspíše někde mezi těmito extrémy: Projekt CROSSROAD – participativní roadmapa budoucnosti eGovernmentu z hlediska využití IKT. Identifikovány 4 možné krajní scénáře budoucích rámců eGovernmentu (veřejné správy roku 2030) a jejich charakteristiky: Otevřená veřejná správa – maximální otevřenost, transparentnost a sofistikovaný politický systém Leviathanská veřejná správa – sofistikovaný systém, naprostá uzavřenost Zprivatizovaná veřejná správa – uzavřenost a chybějící vyspělý politický systém Samočinná veřejná správa - maximální otevřenost a transparentnost, chybějící politický systém
4 vize projektu CROSSROAD Zdroj: Envisioning Digital Europe 2030, CROSSROAD project, 2010.
Budoucnost eGovernmentu v ČR Neexistuje strategie ani koncepce eGovernmentu na papíře = budoucnost je nejistá Pravděpodobně se tedy pojede podle EU rámce a akčního plánu (což je jedině dobře, umožní to být v tomto směru v souladu s ostatními zeměmi) Blízká budoucnost (dle náměstka Ledvinky, MV ČR, říjen 2012): Ladění a zvyšující se využívání základních registrů (ZR) Pyramidální systém programů/u rozvoje eGovernmentu v novém programovacím období 2013 - 2020 (vrcholkem pyramidy ZR na MV ČR, takže už žádné individuální sektorové programy = centralizace) Cloudová státní ICT infrastruktura (=velké zastoupení outsourcingu) Cloudové státní služby a aplikace eGovernmentu Autorizace a autentizace (eID infrastruktura) Otevřený přístup k datovým sadám veřejné správy
Budoucnost eGovernmentu v ČR • Zodpovědnou institucí je zatímMinisterstvo Vnitra ČR • Pozn. za MI ČR bylo vše systematičtější, po jeho zrušení nastala „megalomanská“ doba ministra Langera (eGon, CZECHpoint, datové schránky), dnes „nová doba“ určité normalizace (řešily se hlavně základní registry). • Ředitelkou eGovernmentu na MV ČR je v současné době (12/2012)Mgr. Šmerdová – vystudovala informační studia v Opavě. Paní magistra pozdravuje pilotní studenty a prý se bude snažit vydržet ve funkci déle, než bylo v poslední době zvykem (příslib určité kontinuity práce, ale uvidí se) • V současné době sice ČR nedisponuje žádným strategickým dokumentem přímo pro oblast rozvoje eGovernmentu (národní verze Akčního Plánu EU – naposledy to bylo eČesko 2006), ale...
…gesci za celou Digitální Agendu 2020 dostalo MPO! Uvidíme, jestli MPO v budoucnosti převezme gesci i za další aspekty rozvoje informační společnosti, včetně (minimálně některých) složek eGovernmentu. Má to být koneckonců „superministerstvo...“ • Za celkovou elektronizaci ekonomiky a společnosti tak v ČR vzhledem k EU začalo zodpovídat MPO • Uvidí se co to přinese českému eGovernmentu jako takovému • Strategický dokument Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice • Rozmáchlá strategie, řešící především infrastrukturu a pak kousek od všeho: • Broadband, digitální vysílání, IPv6, PSI re-use, svoboda internetu, regulace internetu, rádiové spektrum, digitální obsah, autorská práva atd. atd.
Ukázka aplikace ze světa Webové stránky městského úřadu Louisville, Kentucky (USA) Vyhodnoceny jako nejlepší stránky města v USA v roce 2012 Obsahují neuvěřitelné množství aplikací eGovernmentu na místní úrovni
EVALUACE & KONEC Příště se uvidíme na workshopu v HUBu (20.12.2012, 16:00) Všem studentům děkujeme za účast na projektu, můžete si dát do CV A.Pekárek & J.Štogr