Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku

1. Zdravá výživa a péče o pokožku v dětském věku

2. Dítě není malý dospělý • Dětem nestačí pouze menší porce našeho běžného pokrmu • Specifické nároky dané růstem a vývojem dětského organizmu • Optimální příjem je individuální • V závislosti na věku, fázi růstu, zdravotním stavu, fyzické aktivitě • Ukazatelem správného vývoje a růstu jsou: • Dobrý zdravotní stav dítěte • Optimální hmotnost • Psychická i fyzická kondice

3. Základní živiny • Energetická hodnota potravin • 1 kJ = 4,1868 kcal • Z bílkovin, sacharidů, tuků • pro udržení tělesných funkcí (bazální metabolizmus), fyzickou práci • Energetickou hodnotu potravin snižuje množství vody nebo vláknina Pokud není příjem energie vyvážen výdejem, dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti – nadváze a obezitě

4. Základní živiny • Biologická hodnota potravin • Určena kvalitou a využitelností živin (bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky) • Vysoká biologická hodnota: plnohodnotné bílkoviny, hodně vitaminů, minerálních látek apod. • Nízká biologická hodnota: sladkosti, cukr, bílé pečivo • Lze snížit nesprávným skladováním, nevhodnou tepelnou úpravou • Lze zvýšit u masa, luštěnin a brambor správnou tepelnou úpravou

5. Základní živiny • Doporučený vzájemný poměr živin

6. Bílkoviny • Základní stavební látka (tělesné tkáně, enzymy, nukleové kyseliny…) • 1 g = 17 kJ (jako zdroj energie jsou využívány jen zřídka) • Složeny z aminokyselin • 22 základních AK • 10 esenciálních AK pro děti (8 pro dospělé)

7. Bílkoviny • Plnohodnotná bílkovina • obsahuje všechny esenciální AK ve vhodném poměru • Bílkovina masa, mléka, vajec a výrobků z nich, sója (!obsahuje antinutriční látky)

8. Bílkoviny • Neplnohodnotná bílkovina • rostlinné bílkoviny (luštěniny, obiloviny, brambory) Pro správný růst a vývoj je třeba dodat min. 40 % bílkovin z živočišných zdrojů. Optimální je 60 – 70 %.

9. Sacharidy • Nejrychleji využitelný zdroj energie • 1 g = 17 kJ • Složeny z různého počtu molekul • Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza) • Disacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza) • Oligosacharidy (např. oligofruktóza) • Polysacharidy (škrob, vláknina)

10. Sacharidy • Vláknina: patří mezi polysacharidy • Hrubá (nerozpustná) vláknina • Mechanicky čistí střeva • Zlepšuje střevní peristaltiku • Jemná (rozpustná) vláknina • Chemicky čistí střeva, tím posiluje imunitu • Je živnou půdou pro bakterie žijící ve střevech Doporučené denní množství vlákniny pro dospělé: 25 – 30 g Doporučení denní příjem vlákniny pro děti: Věk + 5

11. Sacharidy • Glykemický index potravin (GI) • Schopnost sacharidové potraviny zvyšovat hladinu glukózy • Čím vyšší GI, tím rychleji se zvýší hladina glukózy • Pro jeho využití je větší množství inzulinu, který mimo jiné podporuje ukládání tuku v těle • Energie z potraviny s vyšším GI rychleji mizí a je třeba se dříve najíst

12. Sacharidy • Glykemický index (GI) • Vhodnější jsou potraviny s nižším GI • Méně zvyšují hladinu glukózy • Zasycení déle vydrží

13. Tuky • Udržení tělesné teploty těla, mechanická ochrana orgánů, tvorba hormonů, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích • 1 g = 36 – 38 kJ • Složeny z glycerolu a mastných kyselin

14. Tuky • Nasycené mastné kyseliny • Nemají dvojnou vazbu v řetězci • Převažují v živočišných tucích • Zvyšují hladinu cholesterolu a tím riziko KVO • Mononenasycené mastné kyseliny • Mají jednu dvojnou vazbu • Pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu pokud jimi byly nahrazeny nasycené mastné kyseliny

15. Tuky • Polynenasycené mastné kyseliny • Více násobných vazeb v řetězci • Převažují v rostlinných tucích • Snižují hladinu cholesterol, tvorbu krevních sraženin • Esenciální nenasycené mastné kyseliny • V rostlinných tucích a olejích, rybím tuku, ořeších • Přispívají ke zdraví srdce a cév, snižují tvorbu krevních sraženin, u dětí podporují růst a správný duševní vývoj

16. Tuky • Transmastné kyseliny • Přirozeně v malém množství v mléce • Pokud dojde k přepálení tuku při kuchyňské úpravě • Dříve vznikaly při ztužování rostlinných olejů, tzv. hydrogenace V současnosti již většina výrobců používá jiný způsob, tzv. interesterifikaci, při které ke vzniku transmastných kyselin nedochází

17. Tuky • Cholesterol • Látka živočišného původu (v másle a sádle, tučném mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích, ve vejcích a výrobcích z nich) • V těle tvoří např. součást buněčných membrán • Nadměrná konzumace vede ke zvyšování hladiny cholesterolu u dospělých • Děti většinou vyšší příjem cholesterolu v těle využijí

18. Tuky • Čím více nasycených MK, tím je tuk tužší (máslo, kakaové máslo) • Čím více nenasycených MK, tím je tuk tekutější (oleje, rybí tuk) • Doporučený poměr tuků: 1/3 z živočišných zdrojů 2/3 z rostlinných zdrojů

19. Vitaminy • Pro naše tělo nezbytné – esenciální látky • Každý má zcela specifickou funkci • U dětí plní stejné funkce jako u dospělých, jejich nedostatek má však daleko citelnější důsledky • Avitaminóza • Hypovitaminóza • Hypervitaminóza

20. Vitaminy • Rozpustné v tucích (lipofilní) • Vitamin A: pro funkci retiny, epitelových buněk, syntézu endokrinních hormonů • Avitaminóza: šeroslepost, porušení celistvosti tkání, drsná pokožka, průjmy, zpomalený růst • Vitamin D: pro správné ukládání vápníku do kostí, udržování stálé hladiny vápníku v krvi, řídí svalové kontrakce a relaxace • Avitaminóza: rachitis u dětí, u dospělých osteomalácie, osteoporóza

21. Vitaminy • Rozpustné v tucích (lipofilní) • Vitamin E: antioxidant, udržuje stabilitu buněčných membrán • Avitaminóza: zatím nebyla popsána • Vitamin K: ovlivňuje srážlivost krve • Avitaminóza: zvýšená krvácivost

22. Vitaminy • Rozpustné ve vodě (hydrofilní) • Vitamin C: antioxidant, tkáňové dýchání, oxidace cholesterolu, zvyšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu červených krvinek • Avitaminóza: anémie, kurděje • Kyselina listová: podporuje tvorbu erytrocytů, metabolizmus bílkovin, obnova tkání • Avitaminóza: defekty nervové trubice u plodu při nedostatku v těhotenství, makrocytární anémie

23. Vitaminy • Rozpustné ve vodě (hydrofilní) • Vitamin B1: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, odbourávání AK • Avitaminóza: nemoc Beri-Beri • Vitamin B2: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů • Avitaminóza: zatím nepopsána • Vitamin B3: metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů, antidepresivní účinky • Avitaminóza: pelagra, průjmy, demence

24. Vitaminy • Rozpustné ve vodě (hydrofilní) • Vitamin B6: enzymová katalýza, metabolizmus bílkovin, tuků a sacharidů • Avitaminóza: Poruchy periferních nervů • Vitamin B12: růst a bujení buněk kostní tkáně, pro správnou funkci CNS • Poškození nervové trubice, makrocytární nebo perniciózní anémie

25. Minerální látky • Makroprvky: látky, které potřebujeme ve větším množství (g, mg) • Vápník: 90 % v kostech a zubech • Nedostatek: osteoporóza nebo osteomalacie v dospělosti, u dětí zhoršená mineralizace kostí a porucha růstu • Fosfor: ovlivňuje ukládání vápníku do kostí, je nutný správný poměr!! • Nadbytek: odebírání vápníku z kostí!! • Draslík: správná funkce nervové soustavy, srdeční činnost, regulace krevního tlaku

26. Minerální látky • Stopové prvky: potřebujeme jich sice nepatrné množství, jsou ale nezbytné • Železo: součást hemoglobinu a myoglobinu • Nedostatek: aménie • Jód: nutný pro funkci štítné žlázy • Nedostatek: pokud chybí ve stravě těhotných a kojících, může dojít k nedostatečnému vývoji CNS dítěte

27. Další složky potravy • Fytosteroly • Látky rostlinného původu, strukturou podobné cholesterolu • Ve střevech blokují vstřebávání cholesterolu a společně jsou vyloučeny, to vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi • Přirozeně jsou např. v rýžových otrubách, kukuřičných klíčcích, sójových bobech • Přidávají se do některých potravin, např. rostlinný tuk, jogurt, probiotický minidrink, mléko

28. Další složky potravy • Probiotika • Bakterie s prokazatelně pozitivním vlivem na střevní mikroflóru, pozitivně působí na celkový zdravotní stav člověka • Např. Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, breve, longum • Jejich činnosti dochází k poklesu pH a tím k likvidaci nežádoucích mikrobů, potlačení hnilobných procesů, rozkládají rakovinotvorné látky, přispívají ke snížení hladiny cholesterolu,

29. Další složky potravy • Aditiva • Přidávají se do potravin za účelem zlepšení jejich kvality • Označení E + číslo nebo celý název sloučeniny • Zvyšují trvanlivost potravin, zlepšují senzorické vlastnosti, zajišťují udržení směsi dvou vzájemně nemísitelných složek aj. • I látky prospěšné – vitaminy, minerální látky, nenasycené mastné kyseliny • Stále se sleduje jejich zdravotní dopad, kontroluje přidávané množství Látky s prokazatelně nežádoucími účinky je zakázáno používat.

30. Pravidelnost • 5 – 6 jídel denně • Rozmezí cca 3 hodiny • Pravidelnou stravou se rovnoměrně rozloží příjem energie, tělo ji může zpracovávat průběžně nemá potřebu si její část ukládat do zásoby • Pravidelná strava předchází přejídání ve večerních hodinách

31. Pravidelnost

32. Pravidelnost • Snídaně = správný start do nového dne • 20 – 25 % z celkového denního příjmu energie • Kromě dostatku energie doplnit také množství tekutin • Přesnídávka u školních dětí podporuje soustředění, pozornost a schopnost učit se • 15 % z celkového denního příjmu energie • Součástí i dostatek tekutin Podle průzkumu z loňského roku 23 % žáků 6. třídy nesvačí! Přitom bylo prokázáno, že pravidelně svačícím dětem jde učení podstatně lépe.

33. Pravidelnost • Oběd by měl být završením první poloviny dne • 30 – 35 % z celkové denní energie (za 1. polovinu dne cca 60 %) • Není nutné mít polévku i hlavní jídlo Při stravování ve škole nemají rodiče vždy kontrolu nad tím, co dítě sní (je třeba se aktivně dotazovat, v případě oprávněné nespokojenosti apelovat na školní zařízení) • Ovlivňovat složení oběda o víkendech a prázdninách • Nedílnou součást by měla tvořit také zelenina nebo ovoce

34. Pravidelnost • Svačina • Už jen cca 10 % z celkového denního příjmu energie • Přednostně potraviny s nižší energetickou hodnotou a nižším GI • Pokud dítě sportuje, může být svačina bohatší • Večeře • 15 – 20 % z celkové denní energie • Dostatečně objemná, ale méně energeticky vydatná • Nemusí být teplé jídlo • II. večeře • Poslední jídlo cca 3 hodiny před spaním • Vhodná pro sportující děti nebo děti s nízkou hmotností

35. Základ jídelníčku – dobrý zdroj snadno využitelné energie a sacharidů Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny Pečivo (bílé, celozrnné) 1 porce = 1 krajíc chleba Rýže (loupaná, natural) 1 rohlík, ¾ hrnku rýže nebo Obiloviny (pšenice, těstovin kukuřice, pohanka aj.) Těstoviny Pečivo a obiloviny

36. Mléko a mléčné výrobky • Kvůli obsahu vápníku důležité pro rostoucí dětský organizmus • Nejsou vhodné nízkotučné mléčné výrobky • Nevhodné tavené sýry (vysoký obsah fosforečnanů) • Mléko 1 porce = 1 sklenice • Sýry mléka, 1 jogurt, 50 g • Jogurty sýra

37. Maso a masné výrobky • Zdroj plnohodnotných bílkovin • Zdroj železa, fosforu, zinku, hořčíku, vitaminů sk. B, A a D • Drůbež • Ryby a rybí produkty • Telecí, hovězí • Vepřové 1 porce = 30 – 50 g masa, • Uzeniny 1 vejce, 5 lžic luštěnin, • Lze nahradit vejcem, 2 lžíce ořechů luštěninami nebo ořechy

38. Tuky a vejce • Ve výživě nezastupitelné! • Místo omezování množství se zaměřit na výběr • Tuky pro studenou kuchyni: např. Rama, Flora, Perla • Tuky pro teplou kuchyni: Rostlinné oleje (olivový, řepkový) • Skryté tuky: V potravinách, např. tučné mléčné výrobky, uzeniny, oplatky aj.

39. Zelenina, luštěniny • Zelenina je nedílnou součástí zdravého jídelníčku dětí i dospělých • Zdroj vitaminů, minerálních látek a vlákniny • Čerstvá, salát • Polévka, dušená, zapékaná • Šťáva • Luštěniny cca 2x týdně 1 porce = 1 střední (pouze pozor u malých dětí) paprika, ½ hrnku dušené • Polévka, kaše zeleniny, 1 sklenice • Salát, pomazánka zeleninové šťávy

40. Ovoce, ořechy • Ovoce nedílná součást zdravého jídelníčku dětí i dospělých • Více jednoduchých sacharidů a energie • Zdroj vitaminů, • minerálních látek a vlákniny • Čerstvé, saláty • Jednohubky, špízy • Kompoty • Ořechy jsou také ovoce, 1 porce = 1 banán, ½ šálku mají ale více tuků drobného ovoce, 1 sklenice • Mají vhodné složení tuku džusu • Pozor u alergických dětí

41. Cukr a sladkosti • Cukr (sacharóza) je pro naše tělo především zdrojem energie • Nadměrný příjem vede ke zvýšené kazivosti zubů, zvyšování hladiny krevních lipidů, při nevyvážení pohybem také ke zvyšování hmotnosti • Hnědý cukr ani melasa nejsou o mnoho vhodnější • Fruktóza má stejné množství energie • přirozeně se vyskytuje v ovoci • spolu s ní z ovoce získáme také vitaminy, minerální látky a vlákninu

42. Cukr a sladkosti • Med kromě sacharidů (glukózy, fruktózy) obsahuje také vitaminy, minerální látky a enzymy • Energetická hodnota není výrazně nižší • Sladkosti z dětského jídelníčku není možné vyloučit úplně • Spíše regulovat jejich množství • Zaměřit se na výběr (ovoce, sušené ovoce, ořechy, neslazené müsli, kvalitní čokolády…) • Sladkosti s náhradními sladidly do dětského jídelníčku nepatří

43. Sůl a slanosti • Sůl (resp. sodík) je důležitou složkou stravy • Není ale vhodná ve velkém množství • Nadbytek vede k zadržování vody v těle, zvyšování krevního tlaku, potíže s ledvinami • Malým dětem se nedoporučuje solit pokrmy vůbec, starším co nejméně • Je třeba si uvědomit, že sůl je i v těch potravinách, kde není vidět nebo se v nich vyskytuje přirozeně • V pečivu, uzeninách, solených potravinách, minerálních vodách Doporučené množství soli na den (podle WHO): 3 – 5 gramů

44. Pitný režim • Pro dospělé 2,5 – 3 litry/den • Pro děti: • Nedostatek tekutin se projevuje únavou, bolestí hlavy, neschopností se soustředit • Je kladen vyšší nárok na ledviny, hrozí potíže se zácpou

45. Pitný režim • Vhodné nápoje: • Neperlivé stolní vody • Sirupy a 100% ovocné džusy ředěné vodou • Zelené, ovocné a bylinkové čaje • Mléčné nápoje • Nedoporučuje se: • Sycené nápoje • Větší množství minerální vody • Slazené nápoje • Silný černý čaj a káva • Alkoholické nápoje

46. Výživa v různých věkových kategoriích • Výživa předškolních dětí (3 – 6 let) • Jíst by měly 5 – 6x denně • Rostou pomaleji než v předchozím období – snědí relativně méně jídla • Dodávat dostatek mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny • Opatrně s celozrnným pečivem – jeden rohlík může pokrýt celou DDD vlákniny! • Zatím tedy postačí z ovoce a zeleniny (především z listové) • Sledovat pitný režim • Ovocné džusy mohou ve větším množství vést k průjmům • Nadměrný příjem energie ze slazených nápojů může nevhodně nahradit energii z pestré stravy

47. Výživa v různých věkových kategoriích • Mladší školní věk (6 – 10 let) • Změna v režimu stravování vlivem nástupu do školy • Rostou pomaleji – energetická hodnota stravy se zvyšuje nepatrně • Dodržet pravidelnost stravování • Nevynechávat v ranním spěchu snídaně • Chystat dětem svačiny do školy včetně nápojů • Aktivně se zajímat o složení jídelníčku dítěte ve škole a doma pak doplnit, co za den chybělo • Nezapomínat na pitný režim

48. Výživa v různých věkových kategoriích • Starší školní věk (10 – 15 let) • Dochází k nástupu puberty a rychlejšímu růstu • Je třeba výrazně vyšší příjem energie (někdy je vyšší u dítěte než u dospělého) • Je třeba nesnižovat množství tuku ve stravě, aby nedošlo k poruše tvorby hormonů • U dívek sledovat také množství železa (při nedostatku je možný vznik anémie v důsledku menstruačního krvácení) • Objevují se tendence dodržovat zásady některého z alternativních způsobů stravování • U chlapců častěji dochází k nedostatku ovoce a zeleniny, strava je celkově málo pestrá

49. Výživa v různých věkových kategoriích • Dospívající (15 – 18 let) • Složení jídelníčku totožné jako zdravého jídelníčku dospělých • Omezit konzumaci velkého množství sladkostí, solených pochutin, pokrmů z fast-food, slazených nápojů a celkově se nepřejídat • Není vhodné – zejména u dívek – dodržovat „módní diety“ • Příjem stravy vyvážit adekvátní pohybovou aktivitou

50. Problematické stravovací návyky dětí • Častým problémem pro maminky není jen správné složení stravy, ale také množství, které dítě sní • Problémy/konflikty vznikají při: • Přechodu z kojení na tuhou stravu • Ve věku 2 – 3 let, kdy si dítě stále více uvědomuje sebe sama jako samostatnou osobnost • Při nástupu do školy • V období puberty a dospívání