180 likes | 483 Views
15. OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII. Poválečný vývoj, nástup komunistické vlády, Pražské jaro, okupace Československa, Sametová revoluce. Poválečný vývoj. Po válce se Československo obnovilo jako demokratický stát. Nastala řada změn: Dohoda o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu,
E N D
15. OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII Poválečný vývoj, nástup komunistické vlády, Pražské jaro, okupace Československa, Sametová revoluce
Poválečný vývoj • Po válce se Československo obnovilo jako demokratický stát. • Nastala řada změn: • Dohoda o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, • Odsun německého obyvatelstva • Znárodnění velkých továren, dolů, hutí, bank – společný majetek státu • 1946 – první volby – vyhrála Komunistická strana Československa v čele s Klementem Gottwaldem • Únor 1948 – převzala KSČ všechnu moc ve vládě – prezident K.Gottwald • Nedemokratická (totalitní) vláda jedné strany – řízena zájmy Sovětského svazu
Nástup komunistické vlády • Kdo nesouhlasil s komunistickou vládou, tomu hrozilo vězení. • Tisíce lidí prchalo do západních zemí. • Přeměna hospodářství – znárodnění všech podniků a továren, likvidace soukromých firem, živnostníků. • Rolníci na venkově násilně nuceni ke vstupu do JZD • Cenzura tisku, televize, filmu, rozhlasu, divadla • V roce 1960 – změna názvu státu – Československá socialistická republika ČSSR.
Pražské jaro • V lednu 1968 - do vedení státu skupina komunistů v čele s AlexanderemDubčekem • „budování socialismu s lidskou tváří“ • Okolní komunistické státy se zalekly tohoto pojetí komunismu a vyslaly do ČSSR svá vojska. • 21. srpna 1968 – okupace Československa • Odpor občanů • Zvláště odvážně vystupovali studenti Jan Palachstudent historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil“ • Obnovena totalitní vláda
Normalizace • 1969 generálním tajemníkem KSČ Gustav Husák (od 1975 prezidentem), represe proti demonstracím. • Čistky ve straně a na závodech proti odpůrcům režimu (často nástup neschopných kariéristů do důležitých funkcí). • Historie roku 1968 překroucena v tzv. Poučení z krizového vývoje. • Nová smlouva se SSSR (naprostá politická závislost). • represe – potrestání, společenský trest uložený právní cestou
ČSSR Československo dosáhlo jistých úspěchů. Budování infrastruktury (cesty, dálniční síť, metro), přehrad, jaderných elektráren (Dukovany, Jaslovské Bohunice).Přesídlování do měst spojené s nedostatkem bytů příčinou hromadné výstavby velkých panelových sídlišť (rychlé, levné a na svou dobu moderní bydlení). Obchod převážně s východními a rozvojovými zeměmi, kterým se musela přizpůsobovat výroba. Společnost sledována tajnou policií StB. Dusná atmosféra, útlak byl však mnohem menší než v 50. letech v období stalinismu. Problém vycestovat na západ (povolenky, odebírání cestovních pasů). Každoroční režimem podporované rituály: Mezinárodní den žen (MDŽ), SNP, mírové slavnosti, VŘSR, svátky osvobození. Mnoho (často jen „na oko“ komunistických) kulturních a sportovních organizací (SSM, Svazarm, atd.). Volby byly jednotné a víceméně povinné. V médiích převažovaly fráze a pořady ideologicky zaměřené (Major Zeman, Žena za pultem, Muž na radnici…). Povinné spartakiády, které (již dříve) nahradily sokolské slety. Silná cenzura. Kontrola všech organizací a akcí.
Pronásledování odpůrců: • a) Charta 77– 1977 manifest bývalých reformních komunistů a nekomunistické inteligence, který volal po dodržování občanských a lidských práv. Autoři: filozofJan Patočka, Václav Havel a bývalý komunista Jiří Hájek. Byli pronásledováni, ("disciplirnárně") vězněni, StB je zakázala i zaměstnat.Avšak narozdíl od jiných nežádoucích organizací Charta 77 nebyla rozpuštěna. • b) Tajně vycházejí samizdaty – strojopisné „knihy“ kritizující režim (Ludvík Vaculík – edice Petlice) • c) V zahraničí vydávány Listy, Index (Kolín nad Rýnem), Svědectví (Mnichov), 68´ Publishers – nakladatelství v Torontu (Škvorecký). • opět rostou demonstrace – srpen 1988, jaro a léto 1989. Strach z nedařících se reforem SSSR, obavy zadlužování ČSSR. • Nespokojenost s nedostatečnou demokratizací.
Poválečný vývoj - zápis • Dohoda o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, • Odsun německého obyvatelstva • Znárodnění velkých továren, dolů, hutí, bank – společný majetek státu • Únor 1948 – převzala KSČ všechnu moc ve vládě – prezident K.Gottwald • Nedemokratická (totalitní) vláda jedné strany • Přeměna hospodářství – znárodnění všech podniků a továren, vznik JZD • Cenzura tisku, televize, filmu, rozhlasu, divadla • Společnost sledována tajnou policií StB. • Volby byly jednotné a víceméně povinné. • V roce 1960 – změna názvu státu – Československá socialistická republika ČSSR. (Nadvláda Sovětského svazu) • V lednu 1968 - do vedení státu skupina komunistů v čele s AlexanderemDubčekem„budování socialismu s lidskou tváří“ – Pražské jaro • 21. srpna 1968 – okupace Československa • Normalizace - 1969 generální tajemník KSČ Gustav Husák (1975 prezidentem) - represe proti demonstracím. Cenzura. Obnovení totalitní vlády. • Odpůrci režimu: Charta 77, samizdaty, Listy, Index, 68´ Publishers. • Budování infrastruktury, přehrad, jaderných elektráren, výstavby velkých panelových sídlišť. Obchod převážně s východními a rozvojovými zeměmi.
Otázky • Jaké změny nastaly po 2.světové válce? (3) • Která strana vyhrála první volby po válce? • Ve kterém měsíci a roce převzala tato strana veškerou moc ve vládě? Kdo se stal prezidentem? • Jak se nazývá vláda jedné strany? • Které jméno je spojeno s Pražským jarem? • Co a kdy se stalo po Pražském Jaru? • Kdo byl Jan Palach a co udělal? • Jaká vláda nastala v období normalizace a ve kterém roce se tak stalo? Které jméno je spjato s tímto obdobím? • Co znamená zkratka ČSSR? • Napiš zkratku tajné policie, která sleduje společnost.
Sametová revoluce • 17.11.1989 pokojná manifestace studentů pražských vysokých škol vzpomínající na rok 1939 (pietní akce k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty)přerostla v demonstraci za demokracii, na Národní třídě byla policií obklíčena a účastníci zbiti. Události přerostly v celonárodní demonstrace, které režim bez podpory SSSR nemohl zvládnout. Po několika neúspěšných jednáních a neutichajících celostátním stávkám byla v prosinci sestavena nová nekomunistická vláda v čele s prezidentem Václavem Havlem. Listopadové a prosincové události jsou známy pod názvem Sametová revoluce. Pamětní deska na Národní třídě
ČSFR • 29. PROSINCE 1989 - zvolen federálním shromážděním novým prezident Václav Havel. • Po sametové revoluci v roce 1989 bylo odstraněno slovo "socialistická" a bylo nahrazeno slovíčkem "federativní". Snahy Slovenska o samostatnost se projevily i do názvu, proto bylo slovo "Československá" nahrazeno souslovím "Česká a Slovenská". Po dva roky byl název Česká a Slovenská federativní republika (zkr. ČSFR). Federace- je typ státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států – členů federace • Do Československa se vrátila svoboda a demokracie. • Lidé mohli vyznávat jakékoliv náboženství, libovolně studovat, svobodně mluvit, psát, cestovat do zahraničí. • Otevíraly se nové obchody, živnosti, zemědělcům byla vrácena půda. Vznikají církevní a soukromé školy. • Svobodné volby • Zemi opustila sovětská okupační vojska.
Česká republika • 1. 1. 1993 se rozpadl společný stát Čechů a Slováků a vytvořily se dva samostatné státy - Česká republika (zkr. ČR) a Slovenská republika (SR). • V dnešní době se objevují názory na změnu tohoto názvu (je příliš dlouhý). Velice často se používá zkrácená verze "Česko". Někde se dokonce objevují názvy jako "Čechie", "Bohemie" či "Čechy", atd. • vstup do dvou důležitých mezinárodních organizací: NATO 1999 a EU 2004 • Od roku 2003 prezidentem Václav Klaus Severoatlantickáaliance (anglickyNorth Atlantic Treaty Organization) – NATO, je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt. Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, Jejímž cílem je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí.
Sametová revoluce • srpen 1988, jaro a léto 1989 - opět rostou demonstrace. Strach z nedařících se reforem SSSR, obavy zadlužování ČSSR. • Nespokojenost s nedostatečnou demokratizací. • 17.11.1989 pokojná manifestace studentů pražských vysokých škol vzpomínající na rok 1939 přerostla v demonstraci za demokracii • Po několika neúspěšných jednáních a neutichajících celostátním stávkám byla v prosinci sestavena nová nekomunistická vláda v čele s prezidentem Václavem Havlem. • Do Československa se vrátila svoboda a demokracie. • Lidé mohli vyznávat jakékoliv náboženství, libovolně studovat, svobodně mluvit, psát, cestovat do zahraničí. • Otevíraly se nové obchody, živnosti, zemědělcům byla vrácena půda. Vznikají církevní a soukromé školy. • Svobodné volby • Zemi opustila sovětská okupační vojska. • rozdělení Československa (1. 1. 1993) název Česká republika (zkr. ČR), • Vstup ČR do NATO 1999 a EU 2004 • Od roku 2003 prezidentem Václav Klaus • Federace- je typ státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace
Státní znaky Československa • Srovnej státní znaky ČSSR a České republiky – čím se liší?
Porovnání • štít z červené zlatě orámované husitsképavézy, na ní byl stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a ovšem bez koruny, ta byla nahrazena rudou žlutě orámovanou hvězdou. Do středu byl umístěn červený zlatě orámovaný štít, na němž vystupuje modré pohoří Kriváň, z něhož září zlatý plamen revoluce. • tvoří čtvrcený štít. • V prvním a čtvrtémpoli je historický znak Čech - stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli se nachází znak Moravy – orlice stříbrno-červeně šachovaná se zlatou zbrojí a korunou na modrém poli. Ve třetím poli je znak Slezska – černá orlice se stříbrným perisoniem (půlměsícem), uprostřed s křížkem, ukončeným trojlístky, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém podkladu.
Otázky • 17.11.1989pokojná manifestace studentů pražských vysokých škol vzpomínající na rok 1939 přerostla v demonstraci za demokracii, v takzvanou ………………………………….. ………………………. • Do Československa se vrátila …………… a ………………. • Lidé mohli vyznávat jakékoliv ………………, libovolně ……………, svobodně ……………., …………, ……………… do zahraničí. • Datum rozdělení Československa? • Do kterých dvou mezinárodních organizací ČR vstoupila? • Jak se jmenuje prezident od roku 2003?