Strategie a psychologie konfliktu

1. Strategie a psychologie konfliktu Přístup teorie her

2. Rozdělení her podle druhů • Koordinační hry (zúčastnění se snaží nalézt strategie pro ně výhodné) • S nulovým součtem (zisk jednoho se rovná ztráta druhého) • Strategické hry – zájmy účastníků jsou částečně shodné, částečně rozdílné, akce jednoho z účastníků závisí na akcích druhého (dalších) účastníků

3. Vězňovo dilema • 3, 3 -5, 5 • 5, -5 -3, -3 • Klasický příklad: kontrola a omezení zbrojení

4. Vězňovo dilema - pokračování • Základním principem hry zvané vězňovo dilema je to, že volba nekooperativní strategie je matematicky – na principu mininaxu – lepší, než volba kooperativní strategie, to platí zejména v případě, že účastníci činí tahy sekvenčně, nikoliv současně • Učiní – li tedy hráč, který je první na tahu, nekooperativní tah, je pro druhého hráče matematicky výhodnější učinit rovněž nekooperativní tah

5. Hry s vyjednáváním • Většinu konfliktních situací ale nelze popsat jednoduchými schématy • Mějme hru s výplatní maticí: • 3, 3 -5, 10 • 10, -5 -20, -20 V případě že hráč B (sloupec) má první tah, bude volit nekooperativní strategii II s tím, že pro hráče A (řádek) je i za této situace matematicky výhodnější volit strategii kooperativní Hráč A se ovšem bude snažit tomuto vývoji zabránit vyjednáváním.

6. Metody vyjednávání • Z hlediska racionality • Racionální • Iracionální • Podle účinku • Hrozby použití síly • Sliby • Hrozba, že se situace může vymknout zpod kontroly • Hrozby ztráty racionality (hrozba zpanikaření) • V námi uvedené hře – hráč A bude hrozit volbou nekooperativní strategie, aby hráče B odvrátil od této volby

7. Věrohodnost hrozby • Vyjednávání, odstrašení, omezená válka, lokální války v zastoupení (prostřednictvím spojenců) apod. • Problém hrozby je v její věrohodnosti • Věrohodnosti hrozby se dosáhne například tím, že se po jejím vyhlášení učiní neodvratnou, něčím, nad čím sám hráč už nebude mít kontrolu. • Například se z této hrozby učiní otázka národní cti a prestiže • Příklad: umístění amerických vojsk v západní Evropě, de facto i radar • Svěření konečného rozhodnutí do rukou těch nejodhodlanějších • K porozumění hrozbě je nutné, aby protějšek byl racionální • Je nutné mu ponechat možnost se ctí vycouvat

8. Věrohodnost hrozby II. • Další možností je blufovat • Předstírat, že vzájemná volba nekooperativní strategie bude mít pro nás menší důsledky, než pro soupeře • Předstírat, že si všech důsledků nejsme vědomi

9. Společné rysy konfliktů • Mezinárodní konflikty mají hodně společného s bojem gangů o sféry moci a vlivu, jakož i s konflikty mezi lidmi • V konfliktech dochází k tzv. bodu odkud již návrat není možný (point of no return, last clear chance) – ponechat rozhodnutí o případném překoročení tohoto bodu na partnerovi (je to vaše volba)

10. Obrana proti hrozně • Provést svůj tah dříve, než partner svoji hrozbu vysloví • Je zde ovšem možnost nevyslovené, ale ve vzduchu visící hrozby

11. Slib • V hrách typu klasického vězňova dilematu je možné vyzvat partnera, který je první na tahu, aby volil kooperativní strategii a kooperaci mu rovněž slíbit • Věrohodnost slibu se může učinit například formální závaznou smlouvou, veřejným vyhlášením opět s rizikem ztráty tváře apod. • Je zde riziko porušení slibu (germánská lest) • Příklad: smlouva o půjčce, hrozba žaloby o vymáhání dluhů

12. Morální vydírání • Mějme hru s maticí výplat: • 9, 10 10, 9 • 0, 8 0, 0 • Hráč B opět volí strategii jako první – matematicky logicky volí strategii I. • Hráč A se ovšem chce sejít v bodě I., II. • Hrozí, že v případě, že B zvolí strategii I., zvolí strategii II. • Z matematického hlediska se jedná o nelogickou volbu • Psychologicky se jedná o morálně – emocionální vydírání (když neuděláš co chci, zabiju se)

13. Hrozby a sliby s náhodnými prvky • Mějme situaci, kdy existuje reálná pravděpodobnost, že hrozba se mine účinkem – tato pravděpodobnost je P1 • Tedy riziko vzájemné katastrofy by bylo příliš velké • Selhání může nastat například z těchto příčin: • Miskalkulace, misinterpretace • Komunikační šumy a překážky • Mohlo již dojít k rozhodnutí hráče B volit nekooperativní strategii, ale došlo opět ke komunikačním těžkostem

14. Řešení hry s náhodnými prvky • A hrozí, že použije nekooperativní strategii s určitou pravděpodobností – P2 • Otázka zní: jaká má být tato pravděpodobnost tak, aby střední hodnota hry zůstala kladná pro hráče A a ? • Mějme výplatní matici: • 1, 0 0, 1 • 0, 0 -10, -10 • Pravděpodobnost P1 je 0,3 • Potom pravděpodobnost P2 < 0, 2333 • A zároveň P2 > 0,0909

15. Riziko náhodného konfliktu • Strana B se chystá provést nepřátelskou akci (např. vojenskou) • Strana A hodlá reagovat, ale nechce reagovat hrozbou totálního konfliktu • Provede proto akci, která riziko velkého konfliktu zvýší, ale sama o sobě tento konflikt nevyvolá • Zvýší se riziko náhodného vypuknutí konfliktu, hrozba toho, že se situace vymkne zpod kontroly) • Například zvýšené napětí v období mezinárodní krize, uvedení strategických sil do stavu pohotovosti, zvýšené zbrojení, hrozba selhání systémů včasného varování apod.) • V mezilidských vztazích například hrozba medializace konfliktu – z toho plynoucí hrozba, že se novináři začnou v případu šťourat, že se zjistí věci, které by si druhý účastník nepřál apod. • Postupné zvyšování napětí, kdy může dojít k náhodnému pádu do propasti - brinkmanship