Etologie a psychologie koní

1. Etologie a psychologie koní

2. Vývoj koní i lidí začíná u společného předka před 65 mil. let. • každý jinou cestou • kůň se změnil na býložravce – postupně • zůstal malý žaludek – stálý přísun potravy • slepé střevo – trávení celulózy + produkce vit. B • potravní chování koně

3. Smyslové schopnosti koní • Zrak – nejrychlejší smysl • až 350°, binokulární vidění, není akomodace • vidí jezdce a registruje jeho pohyby Astigmatismus – zvýraznění pohybu - přehnaná reakce na nepatrný pohyb Barevné vidění – na okraji spektra horší rozlišení (fialová, červená) Dobré vidění v noci.

4. Smyslové schopnosti koní • Sluch Citlivě reaguje na zvuk – schopnost nasměrovat uši – pozornost Rozsah citlivosti: člověk – 20 Hz až 20 kHz kůň – 55 Hz až 35 kHz – vyšší tóny Hlasité podněty působí až bolestivě, ale zvykne si Dobře rozlišuje rytmus a tón – pomůcky. Rozliší místo původu zvuku – 10°

5. Smyslové schopnosti koní • Čich Na úrovni psa – kvalita krmení, kvalita vody • pach stáda, stáje, boxu Nalezení vody nebo sexuálního partnera. Vystopování stáda, orientace ve tmě. Citlivost na nepříjemné pachy – kouř, alkohol, parfém.

6. Smyslové schopnosti koní • Chuť • souvislost s čichem + učení - kvalita potravy a vody – jedovaté rostliny - plísně – sladké Potravní motivace – pamlsky – odměna! Může vést k agresivitě a závislosti. Pozor na potravní konkurenci – postavení ve stádě. Krmení ve skupině - zranění

7. Smyslové schopnosti koní • Hmat - celý povrch těla – citlivý na dotek – zvlášť huba, oči, kopyta, korunka - rozliší intenzitu a místo doteku – pomůcky - vztah tlaku a protitlaku – naučit se reagovat - uvolnění x napětí – citlivost na pomůcky - úprava postroje a péče o něj - cit člověka x tvrdost stáda

8. Smyslové schopnosti koní • Paměť Krátkodobá – fyzikální – velmi krátká (5 s) – kyvadlo Dlouhodobá – chemická – velmi dobrá – výrazný dojem  intenzita zážitku – většinou negativní Pozitivní zážitky jsou normální – nevýrazné – nutnost opakování Negativní zážitky – nezvýrazňovat, přejít bez povšimnutí

9. Učení Kůň se musí učit sám • metoda pokusu a omylu + pozitivní motivace Pozitivní přístup a chování – s úsměvem • kůň je býložravec – útěková reakce • pokud je v klidu člověk, je v klidu kůň – přenos nálady Odměňovat a netrestat – pak je kůň hodný, klidný, důvěřivý

10. Učení • naprosto stejné podněty vyvolávají stejnou reakci • jiné podněty – jiná reakcePŘESNOST pomůcek a přesnost cviků Opakování • neunavit (opracování koně před soutěží) • neznechutit – koně to musí bavit • opakování stejného cviku – kruh je kruh – přesnost – každá odchylka je jinou zkušeností • frekvence 4 x 20

11. Základní stereotypy chování • obtížně měnitelné – geneticky podmíněné Sebeobrana – existenční otázka • ostych – všechno nové začíná pomalu a opatrně – nechat čas (ještě výraznější projev u osla – zkouší půdu) • kůň je stepní zvíře – opatrně se blíží k předmětům • neustálá připravenost k útěku – je pomalý (gepard 110 km/hod.) • nepatrný podnět znamená nebezpečí

12. Základní vzorce chování • Při ohrožení: 1) útěk Neustále sleduje okolí. Rychlost reakce – 0,06 s. (člověk 0,3 s.) Reakce svalová – napětí svalů, reakce motorická – uskočení Útěk – vzdálení se do bezpečí (200 m) a kontrola pronásledovatele - pohyb v oblouku, reakce celého stáda

13. Základní vzorce chování • 2) Obrana • Není-li jiná možnost zuby a kopyta • Princip tlaku a protitlaku • Ohrožené části těla – břicho, slabiny, hřbet, nohy • Důvěra k člověku – ochota ke spolupráci Neklid člověka se přenáší na koně – přesvědčivé chování. Nestavět se do pozice nepřítele (predátora).

14. Stádový pud Pro koně v přírodě je stádo podmínkou přežití. Stádo vytváří podmínky pro přizpůsobivost a ovladatelnost koně – garantuje výchovu hříbat. Stádo funguje jako celek – komunikace. Oddělení jedince od stáda – smrt. Sociální postavení – snaha o zvýšení (α a ß kůň i nepříjemný). Pohled – mimika – uši – postoj těla – pohyb – útok. Kůň odchovaný mimo stádo si buduje sociální postavení ve svém okolí.

15. Životní potřeby koně • Potrava, voda, odpočinek, rozmnožování • Nepotřebuje pracovat, v přírodě není na člověku potravně závislý – potrava není motivace (pes pracuje za potravu) • Výběr potravy podle sociálního pořadí – boj o pamlsky, zranění • Stálý pohyb za žrádlem – pastva, vytrvalost – trénink • Potravní pud je ale využitelný pro navázání kontaktu a výcvik • Jako pochvala – pohlazení – včas – krátkodobá paměť

16. Odhad času • pravidelnost denního rytmu – získá zkušenost Přesnost doby krmení – dodržovat – snížení nákladů. Pamatuje si tréninkové časy. Kůň má dobrou prostorovou paměť – pamatuje si domov a najde ho i když nejde přímo. Ošetřovatele si pamatuje i po 10 letech – hlas a pach – čím hlubší hlas, tím lépe si pamatuje. Optická paměť špatná – na dálku vidí siluetu a pohyb, ale rozezná rytmus kroku ošetřovatele.

17. Žravost koně x aktivita Divoký kůň žere 16 hodin denně – stepní zvíře – neuvazovat na pastvě – dnes koncentrované krmivo – přesto by rád žral 16 hodin. Malý žaludek – stálá chuť k žrádlu, horší kvalita – lepší využití. Člověk nemusí jíst a pít celý den – stačí 2-3 porce – je to dravec. Nebezpečí překrmování – onemocnění končetin, schvácení kopyt, srdce, krevní oběh. Hodně krmiva a nekvalitní – horší orientace, zvědavost, učenlivost Intenzivní krmení – nutnost vybít energii – stájový oheň. Koliková onemocnění - nejčastější problém – není produkce vit. B – to přispěje k likvidaci koně.

18. Pravost a levost koně • Přirozená šikmost – geneticky zakotvená – nedá se změnit, zvláště ne rychle • U lidí 85% praváci – leváci aktivnější – slavné osobnosti, ochranka sultánů • U koní také – ale lépe cválají na levou nohu • Snaha o předělání – děti začaly koktat – psychické poruchy • Cílem je srovnání koně pomalým výcvikem (5 let) – nesmí se přestat, aby se nevrátil Příprava koní do stupně L – 100 hodin s dobrým jezdcem.

19. Temperament • temperament spojován s dynamikou psychické činnosti a ta souvisí s motivací činnosti • Je dědičný a proto výcvikem těžko ovlivnitelný

20. Typy temperamentu • Sangvinik vyznačuje se přiměřenou reaktivitou, na slabý podnět reaguje slabě, na silný silně . Projevuje se u něj rychlé doznívání zážitku, je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný. U koní platí, že tento typ je nejvhodnější ke sportu, neboť velice dobře snáší veškerou zátěž a snadno se sní vyrovnává. • Flegmatik je emočně celkem vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný, vzrušují ho jen velmi silné podněty. Tento typ koní je také velmi vhodný pro sport, je však nutné ho nejdříve vybudit. • Cholerik silně vzrušivý, má sklon k výbuchům, velmi často reaguje nepřiměřeně silně na velmi slabé podněty. Tento typ koní je velmi problematický a vyžaduje velmi jemné a citlivé zacházení. • Melancholik, vyznačuje se velmi hlubokými prožitky a spíše smutným laděním, pesimismem a strachem z budoucnosti. Je příkladem klasického introverta. Koně s tímto temperamentem jsou nevhodní pro sport a bývají ze sportu stahováni, neboť jsou nespolehlivý ve stálosti výkonnosti.

21. Charakter • Charakter u koní, která určuje jejich využití v praxi. Posuzuje se podle stupně podrobení se vůli člověka. Je dědičně podmíněn, avšak je do určité míry ovlivněn vnějšími podmínkami a zejména potom zacházením. Z koně poměrně hodného se špatným ( neadekvátním ) zacházením a zbytečným trestáním se dá vychovat kůň ke kterému nejde ani přistoupit. U koní je se v zásadě rozeznává charakter dobrý a špatný, podle stupně poslušnosti

22. Závěrem • Nepodmíněné reflexy mají vztah k základním projevům života , jsou vrozené a dědí se. Jsou jednoduché a složité. Tyto reflexy tedy přestavují přímé odpovědi na podněty, aniž by s podnětem byla spojována podmínka. • Podmíněné reflexy se vypracují na základě nepodmíněných reflexů a jsou obvykle dočasné. Umožňují udržet jednotu organismu s vnějším prosředím podle měnících se podmínek života. Měnícím se prostředím jedny podmíněné reflexy zanikají a jiné vznikají

23. Závěrem • Při hodnocení psychiky koní je nutné vycházet ze zásady, že kůň je zvíře s obrannými vlastnostmi se zostřeným instinktem a strachem před neznámými podněty. Svou existenci udržoval útěkem nebo bojem

24. Závěrem • Kůň při nedůvěře k novému předmětu ho poznává čichem a hmatem pysky, má dlouze nataženou hlavu, avšak končetiny jsou zafixovány postupně se přibližuje po malých krůčcích. Strach je tedy základním emocionálním prvkem a znalost reakcí koně na dané podněty musí být základem ošetřování koně, jeho výcviku a pracovního využití.

25. Závěrem • Závěrem již jen poznámka. Psychologie se promítá do všech životních projevů a nelze ji vytrhávat z kontextu, stejně tak jako fyziologii