100 likes | 238 Views
Digitální učební materiál. VĚTNÉ ČLENY. (ZÁKLADNÍ A ROZVÍJEJÍCÍ). Větný člen. n ejmenší jednotka větné struktury k aždé plnovýznamové slovo (jména, slovesa, příslovce, citoslovce), které má větnou funkci a vstupuje do skladebních vztahů s jinými výrazy
E N D
VĚTNÉ ČLENY (ZÁKLADNÍ A ROZVÍJEJÍCÍ)
Větný člen • nejmenší jednotka větné struktury • každé plnovýznamové slovo (jména, slovesa, příslovce, citoslovce), které má větnou funkci a vstupuje do skladebních vztahů s jinými výrazy • základní větné členy: podmět, přísudek, tvoří základní skladební dvojici • rozvíjející větné členy: přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk
Samostatnými větnými členy nejsou • předložky, spojky, částice, citoslovce (pokud nemají funkci přísudku či podmětu: Ale je odporovací spojka.) • zvratná zájmena sloves (Myje se.) • tvary slovesa být ve složených slovesných tvarech (Byl jsem napaden.) • sponová slovesa (být, bývat, stát se, stávat se) • způsobová slovesa (moci, muset, smět, chtít, mít povinnost) • fázová slovesa ve spojení s infinitivem (začít, začínat, přestat, přestávat)
Samostatnými větnými členy nejsou • odkazovací výrazy (vzpomíná na to, jak ..., vidí důvody tam, kde …) • částice (to jsem rád …, kdo to tu je …) • vsuvky (šel tam, upřímně řečeno, jen z donucení …) • oslovení (Zeptám se, Petře, ještě jednou …) • navazovací a přídatné výrazy (jak říkám, že ano, tak nějak)
Větný člen holý • není rozvitý žádným jiným členem, může být jednoslovný nebo víceslovný, za holý větný člen se pokládá • složený slovesný tvar (četl jsem, budu číst, byl bych býval četl) • zvratné sloveso (smála se) • způsobové a fázové sloveso s infinitivem plnovýznamového slovesa (přestal psát, musel číst) • přísudek jmenný se sponou (bude učitelem) • předložkový pád (během roku, na stole) • ustrnulé sousloví (křížem krážem)
Větný člen rozvitý a několikanásobný • rozvitý větný člen je rozvit jedním nebo několika jinými větnými členy, spojení řídícího a závislého větného členu (Jirkův pes hlasitě štěkal.) • několikanásobný větný člen je tvořen dvěma a více větnými členy formálně rovnocennými, na sobě nezávislými, spojenými souřadně (Jirkův, můj i tvůj pes hlasitě štěkal) v poměru slučovacím (Jirka, já a ty), stupňovacím (rozčilený, ba vzteklý), odporovacím (mladý, ale zkušený), vylučovacím (zítra, nebo nikdy), důsledkovém (malý, proto milý)
Procvičování • V následujících větách rozvíjejte podmět a přísudek, určete větné členy rozvíjející: Maminka si sedla. Studenti budou psát. Zdeněk odešel. • Vyznačte ve větách základní syntaktickou dvojici: V období svátků jsou všechny obchody zavřené. Domy v údolí zaplaví voda až do výše oken. Symbolem jara je zdobení domů zelenými ratolestmi.
Správné řešení • Např.: Naše(PKS) hodná(PKS) maminka si včera(PUČ) večer(PUČ) sedla do svého(PKS) nového(PKS) pohodlného(PKS) křesla(PUM). Zítra(PUČ) studenti naší(PKS) školy(PKN) budou psát maturitní(PKS) písemnou(PKS) práci(PT4.p.). Zdeněk včera(PUČ) nečekaně(PUZ) odešel z kina(PUM). 2. V období svátků jsou všechny obchody zavřené. Domy v údolí zaplavívoda až do výše oken. Symbolem jara jezdobení domů zelenými ratolestmi.
Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-862-8536-7.