ZÁSADY SPRÁVNÉ KOMUNIKACE

1. Německý filozof Imanuel Kant (19. stol.) bádal téměř celý život nad tím, jestli existuje nějaký všeobecně platný zákon, který by určoval člověku, jak se správně chovat… • Nakonec našel a nazval jej: KATEGORICKÝ IMPERATIV, který zní: • „NEČIN DRUHÉMU TO, CO NECHCEŠ, ABY BYLO ČINĚNO TOBĚ“ a • JEDNEJ VŽDY TAK, ABY LIDSTVÍ V TOBĚ I V JINÉM ČLOVĚKU TI BYLO CÍLEM, NE POUZE PROSTŘEDKEM“a dále: „JEDNEJ TAK, ABY SE ZÁSADA, PODLE KTERÉ JEDNÁŠ, MOHLA SE STÁ ZÁKONEM OBECNÝM“

2. ZÁSADY SPRÁVNÉ KOMUNIKACE

3. Komunikace • VERBÁLNÍ • slova a jejich obsah, tón hlasu… • NEVERBÁLNÍ • mimika, gesta, postoj…. Tyto dvě složky by měly být v souladu a měly by se vzájemně doplňovat.

4. ZPŮSOBY JEDNÁNÍ A KOMUNIKACE • DOMINANTNÍ (agresivní) • Jedinec se: • prosazuje na úkor jiných • nebere v potaz jejich práva, požadavky atd… Většinou lidé, kteří mluví nahlas, živě gestikulují, mají sklon vést ostatní a prosazují se…. • SUBMISIVNÍ (pasivní) • Jedinec se: • stále podřizuje žádostem nebo příkazům druhého • pasivně se přizpůsobuje

5. ASERTIVNÍ • Jedinec dokáže: • jasně formulovat své požadavky • respektuje druhého • umí naslouchat • je schopen měnit názor a přistoupit na kompromis • ASERTIVNÍ KOMUNIKACE: • je takový způsob komunikace, který nám dovoluje bránit naše vlastní práva tak, abychom nenarušili práva druhých…

6. Asertivita by se dala definovat také jako ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA - tj. cesta lidské komunikace odmítající jak agresivní, tak i pasivní chování… • ASERTIVITA = zdravé, přiměřené SEBEPROSAZENÍ… (tedy nejednat na úkor druhých, ale také nepřipustit jednání ostatních na náš účet…)

7. ASERTIVNÍ JEDNÁNÍ • = jednání, které není ani pasivní ani agresivní • ASERTIVNĚ JEDNAJÍCÍ ČLOVĚK: • dokáže přímo vysvětlit, o co mu jde, jaké jsou jeho cíle, co si o čem myslí a jak situaci prožívá • má pozitivní přístup k lidem • má přiměřené sebevědomí • umí naslouchat druhým a přistoupit na KOMPROMIS • je schopen požádat o laskavost a je schopen laskavost někomu poskytnout ASERTIVNĚ JEDNAJÍCÍ ČLOVĚK JE SI VE SVÉM JEDNÁNÍ HLAVNĚ JISTÝ…!!!!

8. ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ • UMOŽŇUJE DOSÁHNOUT TOHO, ČEHO CHCEME, ANIŽ BYCHOM POTLAČOVALI VLASTNÍ PŘÁNÍ A POTŘEBY NEBO JEDNALI NA ÚKOR DRUHÉHO ČLOVĚKA…

9. ASERTIVNÍ PRÁVA (10) • 1) MÁTE PRÁVO SÁM POSUZOVAT SVÉ CHOVÁNÍ, MYŠLENKY, EMOCE (zároveň ale musíte nést odpovědnost za jejich důsledky) • 2) MÁTE PRÁVO NENABÍZET ŽÁDNÉ VÝMLUVY ČI OMLUVY PRO OSPRAVEDLNĚNÍ VAŠEHO CHOVÁNÍ (protože nic nekazíme úmyslně, a tudíž není za co se omlouvat)

10. 3) MÁTE PRÁVO SÁM POSOUDIT, ZDA A NAKOLIK JSTE ODPOVĚDNÝ ZA PROBLÉMY JINÝCH LIDÍ (nejdůležitější jsme my sami!) • 4) MÁTE PRÁVO ZMĚNIT SVŮJ NÁZOR. (toto naše právo jde však zároveň s naší zodpovědností za naše kroky.. ) • 5) MÁTE PRÁVO DĚLAT CHYBY A NÉST ZA NĚ ODPOVĚDNOST (chybovat je prostě lidské, zároveň je však potřeba za tyto chyby nést zodpovědnost…)

11. 6) MÁTE PRÁVO ŘÍCI „JÁ NEVÍM“ • 7) MÁTE PRÁVO BÝT NEZÁVISLÝ NA DOBRÉ VŮLI OSTATNÍCH (některým lidem člověk nemůže být prostě po vůli..) • 8) MÁTE PRÁVO DĚLAT NELOGICKÁ ROZHODNUTÍ (za cokoli, co člověk udělá, je odpovědný právě člověk sám)

12. 9) MÁTE PRÁVO ŘÍCI „JÁ TI NEROZUMÍM“ (proč nepřiznat svoji nevědomost – je to přeci lidské…) • 10) MÁTE PRÁVO ŘÍCI „JE MI TO JEDNO.“ (je důležité si uvědomit hranice zodpovědnosti za své záležitosti a zodpovědnosti druhých lidí za jejich problémy….)

13. TECHNIKY ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ • 1) TECHNIKA „POKAŽENÉ GRAMOFONOVÉ DESKY“ (vytrvalé a zcela klidné opakování našich myšlenek a požadavků…až než dosáhneme svého 

14. PŘÍKLAD: • H: „Martine, mohl bys mi vrátit cédéčko, které jsem ti před časem půjčil?“ • M: „Já jsem si ho ještě nenahrál.“ • H: „Já bych potřeboval, abys mi ho vrátil.“ • M: Nevím, kdy ti ho vrátím.“ • H: „Chci, abys mi ho vrátil hned zítra.“ • M: „No, ale já ho nemám nahrané!“ • H: „Měl jsi na to skoro měsíc čas. Potřebuji, abys mi ho vrátil.“ • M: „Tak dobře.Pokusím se to zvládnout.“ • H: „To bude fajn. Díky.!“

15. 2) TECHNIKA „OTEVŘENÝCH DVEŘÍ“ (přijímáme kritiku tak, že ji plně či částečně přijmeme) • PŘÍKLADY TECHNIKY „OTEVŘENÝCH DVEŘÍ“ • „Máš pravdu….Může ti to tak připadat… Někdo to tak může vidět…. Mohlo by na tom být něco pravdy…. Snad se mýlím…. Často se mýlím…. Podívejme se na věc z jiné strany.

16. 3) TECHNIKA „PŘIJATELNÉHO KOMPROMISU“ • používá se při snaze o nalezení společného řešení problému – podstatou je opakované zdůraznění požadavků a uznání argumentů partnera.. • Příklad správné reakce: • „DNES TI NEMOHU NOVOU LÁTKU VYSVĚTLIT, NEMÁM ČAS, ALE ZÍTRA SE STAVÍM A PROBEREME TO SPOLU.“ • „PŘIJDE NÁVŠTĚVA? JÁM MÁM ALE ZROVNA DOMLUVENOU SCHŮZKU. NO, CHVÍLI POSEDÍM A PAK PŮJDU…

17. 4) TECHNIKA „SELEKTIVNÍHO IGNOROVÁNÍ“ • Záměrně nereagujeme na informace, které jsou pro nás nedůležité a o nichž víme, že je druhý sděluje v afektu. Jedinci dáváme najevo, že jeho obecnou a nekonkrétní kritiku posloucháme, pokud však kritik přejde k věci konkrétní, snažíme se navázat věcnou komunikaci..Tím zvládáme svoje zlost a hněv… • Příklad správné reakce: • „ANO, JÁ TĚ SLYŠÍM, CHÁPU, CO MI CHCEŠ ŘÍCI“ • „NEPŘEKŘIČÍM TĚ, ASI NENÍ VHODNÉ ŘEŠIT PROBLÉM TEĎ.. AŽ SE UKLIDNÍŠ, ZNOVU SE K TOMU VRÁTÍME…“

18. EMPATIE • = VCÍTĚNÍ SE DO POCITŮ DRUHÉHO • Slovo empatie pochází z řeckých: em=v a pathos=cítění,pocity,utrpení) • Vcítění = JÁDRO LÁSKY, nejniternější podstata společenství • Je nutné lásku nejen pasivně přijímat, ale také AKTIVNĚ DÁVAT.. A to nejen svým bližním, ale i svému okolí • Vciťování se do stavů druhého člověk je nezbytným předpokladem pro dobré fungování mezilidských vztahů, neboť umožňuje chápat druhého, například jako bytost trpící (stejně jako já…)

19. EMPATIE je v podstatě druh mimické komunikace – výraz tváře určité osoby vyjadřuje jeho vnitřní stav, druhý člověk to vnímá a „rozumí“ tomu, co subjekt prožívá. K • KAŽDÝ JEDINEC má různou úroveň empatických schopností • EMPATIE JAKO ZPĚTNÁ VAZBA v mezilidských interakcích vyznačuje citlivost jednoho člověka vůči druhému a je s ní spojena i aktivní spoluúčast (signalizace utrpení, zoufalství atd.).

20. http://www.youtube.com/watch?v=QCAJyRGgWyo