Vyplatí se nám podpora investic do OZE?

1. Vyplatí se nám podpora investic do OZE? E15 Leading Minds Forum Budoucnost energetiky v ČR K.Šimeček - SVSE/AEM

2. Obsah prezentace • Konkurenční pozice ČR v EU z hlediska cen energií • Vývoj jednotlivých složek cen energií • Problematika POZE , vliv na konkurence schopnost energeticky náročného průmyslu • Návrh na řešení podpory OZE v kontextu SEK a legislativních procesů • Připomínky průmyslových spotřebitelů k ASEK

3. Trh s plynem je zajišťován privátními a nadnárodními subjekty Ceny plynu pro průmysl jsou konkurenceschopné v rámci EU

4. Trh s elektřinou dominantně zajišťují státní a polostátní firmy Ceny elektřiny pro průmysl nejsou konkurenceschopné !

5. Konkurenční pozice ČR v EU z hlediska cen energií je velmi špatná • Nadprůměrně vysoké ceny elektřiny zvyšují ceny výrobků pro domácí trh a snižují kupní sílu obyvatel • Vysoké ceny elektřiny snižují konkurence schopnost exportního průmyslu a ubírají mu prostředky pro investice a mzdy. • Rostoucí sociální výdaje snižují možnosti státních investic do infrastruktury • Vysoké ceny energií i nestabilní a korupční prostředí snižují atraktivitu ČR pro investory Česká ekonomika nyní již patří k nejhorším v EU (pokles v 1.q. o 1%). Kdo je zodpovědný za extrémně vysoké ceny elektřiny v ČR ?

6. Srovnání ČR - Francie Podobnosti • Trhu dominuje státní resp. polostátní energetická firma (EdF-ČEZ) • Nízké náklady na výrobu elektřiny (jádro – uhlí) • Vyšší výroba než domácí spotřeba - export • Oba státy jsou sousedé Německa Ve Francii řídí vláda energetiku ve prospěch spotřebitelů V ČR řídí energetika vládu na úkor spotřebitelů

7. Poplatky za služby = míra unbundlingu

8. Podpora OZE je nejrychleji rostoucí složka ceny elektřiny Spotřebitelé musí platit téměř 1/3 z ceny elektřiny za politická rozhodnutí

9. Různá dynamika podpory OZE v EU Možný vliv německého podnikatelského boomu v OZE

10. International Context Solar development in the world is not balanced with Europe having a solar output relative to consumption 10 and 57* times higher compared to USA & China. Need to protect our industries until similar levels are achieved internationally and costs are shared evenly.

11. Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Úlevy průmyslu v EU(2011) Francie- 7.5 €/MWh, průmysl 0.5% z GVA Německo – 35.3 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie - 7.6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 8 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 14.8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR), ČR -Žádná úleva pro průmysl Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE , aby nesnižovali jeho konkurenceschopnost

12. Komentář ke způsobu podpory OZE v ČR • Způsob podpory OZE byl doposud špatně řízený proces v neprospěch spotřebitelů , ovlivněný korupčním prostředím v politice • Došlo k selhání legislativních procesů ,možné problémy s nepovolenou veřejnou podporou • Spotřebitelé byli donuceni přispět na podnikání soukromým firmám ,aniž by z toho měli přínos • Průmysl v ČR na rozdíl od jiných států EU nese velkou část nákladů na OZE Spotřebitelé ztratili důvěru v ideologii POZE

13. Vliv růstu nákladů na OZE na jednotlivá průmyslová odvětví Zvýšením nákladů na OZE je existenčně ohrožena ¼ respondentů Nejvíce citlivý na ekologickou přirážku je komoditní průmysl – chemie,metalurgie,papírenství,sklo keramika a stavební hmoty Pokles ekonomiky a spotřeby energií může ještě dále prohloubit negativní vliv poplatků na podporu OZE na konkurenceschopnost tuzemského průmyslu

14. Principy prosazované SVSE • Zákon o POZE – naplnění cílů ČR v této oblasti (13% v roce 2020) řídit prostřednictvím NAP (MPO) a cenově usměrňovat dle regulačních zásad možné veřejné podpory (ERÚ) • Na hrazení nákladů za POZE by se průmysl měl podílet na úrovni srovnatelné s jinou evropskou konkurencí • Na hrazení nákladů za POZE by se měl podílet stát ze svého rozpočtu využitím příjmů z aukce povolenek CO2 a ekologických daní

15. Zásady zákona o POZE dle spotřebitelů: Indikativní úkoly, vyplývající z direktivy EU považovat za maximální cíl dosažený nejdříve ve stanoveném termínu Schválený a korigovaný Národní akční plán (NAP) musí v maximální míře respektovat omezené ekonomické možnosti plátců, tj. obyvatelstva, státního rozpočtu a průmyslu. K udržení konkurenceschopnosti průmyslu nutno korigovat NAP benchmarkingem celkových cen energií v EU Všechny ekologické poplatky a daně zatěžující průmysl by se měly do něj v pobídkách vrátit Načasovat plnění NAP na dobu, kdy investiční i provozní náklady na OZE poklesnou na nejnižší možnou úroveň ERÚ musí mít možnost provádět průběžnou a rychlou korekci subvencí v návaznosti na vývoj nákladovosti OZE Podnikatelské riziko zastaralosti technologií OZE by měli nést sami investoři.Podpora by měla být založena na BAT.

16. Připomínky k SEK • SEK se příliš zabývá chimérou soběstačnosti v energetice,což neodpovídá vývoji liberalizace energetických trhů v Evropě • Konkurenční výhodou by měla být vysoká technická úroveň výroby elektřiny spíše než snaha o omezení dovozu paliv • SEK by se měl zabývat i problémy s řízením a kontrolou státních energetických firem • V materiálu jsou málo rozpracovány kroky k snížení nadprůměrných cen elektřiny oproti EU • Rozvoj OZE by měl být strategií opatrného follow up

17. Shrnutí Česká ekonomika je otevřená tj.silně závislá na exportu svých výrobků a služeb.Energetika nemůže být uzavřenou konklávou s rizikem negativního vlivu skupinových zájmů. V ČR jsou přiměřené ceny plynu a nekonkurence schopné ceny elektřiny pro průmysl. Z této situace nutno vyvodit závěry a stanovit opatření k nápravě včetně změny kontroly a řízení státních energetických firem Podpora OZE měla zatím podstatně více negativ než pozitiv.Zásadní změna systému je naprosto nezbytná