Schengenská dohoda a ochrana státních hranic

1. Schengenská dohoda a ochrana státních hranic Božena Vašičková

2. Úvod Vlivem nedostatku informačních materiálů pro policisty jsem chtěla obsaženým materiálem v této bakalářské práci umožnit přístup policistům k informacím nových systémů v oblasti státních hranic. Čtenáře bych chtěla obeznámit s historií a strukturou těchto systémů, aby snáze vnikl do problematiky a pochopili vzájemné souvislosti.

3. Schengenská dohoda Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva upravují podrobně podmínky a garance pro vytvoření tak zvaného schengenského prostoru. Státy Evropy tvoří prostor, ve kterém se dohodli na společných podmínkách. Nové přistupující země přijímají za své i povinnosti ohledně ochrany svých státních hranic, formulované v Shengenské prováděcí úmluvě. To znamená, zavádění do ochrany státních hranic nové systémy, které platí pro hranice na celém území shengenského prostoru.

4. Smysl Schengenu Smyslem Schengenu je docílit zrušením kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy zjednodušeného mezistátního pohybu občanů. Z minimalizovat rizika spojené se zrušením kontrol na vnitřních hranicích. Spousta rizik vzniká se vznikem Schengenského systému. Mezi tyto rizika patří nelegální migrace osob, jednodušší únik zločinců před stíháním z jedné členské země do druhé, obchod s nedovoleným zbožím, atd. V rámci Evropského společenství vyhnout se konfliktu. Ne však všechny členské země Evropského společenství se chtějí projektu na zrušení kontrol vnitřních hranicích zúčastnit.

5. Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě Dne 19. června 1990 byla přijata Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, jenž stanovila podrobná pravidla pro fungování systému a snažila se odstranit nedostatky Schengenské dohody z roku 1985. Prováděcí úmluva je značně rozsáhlejší dokument než Schengenská dohoda samotná. Patří mezi ně například: zrušení kontrol na vnitřních hranicích, otázky vízové, azylové a pobytové politiky, policejní spolupráce mezi schengenskými státy. Prováděcí úmluvu zřídil Výkonný výbor. Vztah mezi Schengenským systémem a Evropským společenstvím určuje klauzule stanovující, že v případě konfliktu mezi schengenskou normou a právem Evropského společenství má přednost právo Evropského společenství.

6. Přínosy Schengenu evropské integraci Přínos Schengenského systému spočívá hlavně v jeho funkčnosti. Tento systém přinesl v relativně krátké době a bez přílišných administrativních komplikací výsledky formou zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Schengen byl použit i jako testovací prostředí justiční a policejní spolupráce v rámci Evropské unie. Azylová politika v schengenské Prováděcí úmluvě posloužila pro přijetí Dublinské úmluvy, která je do dnes jedním ze základů azylové politiky Evropské unie. Schengen byl použit i jako testovací prostředí justiční a policejní spolupráce v rámci Evropské unie. Dokázal, že spolupráce v těchto oblastech je možná a také ukázal, kde bude problém dosáhnout dohody. Azylová politika v Schengenské prováděcí úmluvě posloužila pro přijetí Dublinské úmluvy, která je do dnes jedním ze základů azylové politiky Evropské unie.

7. Dublinská úmluva Dublinská úmluva byla přijatá dne 15.6.1990. Jejím úkolem bylo sjednocení postupu členských států Evropské unie při posuzování žádosti o azyl. Tato smlouva nabyla platnosti dne 1.9. 1997. Nezaměnitelná identifikace žadatelů o azyl je základem celé úmluvy. Dne 11.12.2000 bylo vydáno pro potřebu přesné identifikace po dlouhém jednání Nařízení Rady Evropy č. 2755/2000, díky kterému bylo v roce 2001 v Luxemburgu zřízeno tzv. Centrum EURODAC pro porovnání otisků prstů. Toto centrum je napojeno na národní pracoviště členských zemí, které zasílají do centra potřebné údaje následujících kategoriích osob : • žadatelé o azyl • cizinci zadržení při nelegálním přechodu vnějších hranic • cizinci nacházející se nezákonně na území členského státu

8. Schengenský systém a Česká republika V roce 1998 zahájila Česká republika systematickou a intenzivní přípravu na převzetí a provádění schengenského systému. Dne 20.2.2001 bylo v rámci přístupových rozhovorů mezi Evropskou unií a Českou republikou konstatováno, že úplné zavádění schengenského systému nelze spojovat s datem vstupu naší země do Evropské unie. Bude to celkově možné až když bude zprovozněn informační systém. Dne 25.9.2001 vydala Evropská komise dokument, ve kterém je rozdělen schengenský systém do dvou kategorií, které jsou závislé nebo nezávislé na připojení do informačního systému: V prvním případě se jedná o ustanovení Úmluvy k provádění Schengenské dohody týkající se překračování vnějších hranic, policejní spolupráce, soudní spolupráce v trestních věcech, vízové problematiky atd. V druhém případě se jedná o ta ustanovení, které se týkají překračování vnitřních hranic, ustanovení o společných vízech, pohybu cizinců ze třetích zemí atd.

9. Zákony pro přijetí do schengenských systémů Uvedené přípravy představují komplex mnoha set jednodušších či složitějších legislativních a nelegislativních opatření, která musela nebo musejí být přijata v požadovaných termínech, aby schengenský systém na území České republiky fungoval v detailech i v celém komplexu. Ve vztahu ke členství naší země v Evropské unii a tak i k přijetí schengenských systémů bylo přijato několik důležitých a nezbytných zákonů. Zde jsou některé z nich. Zákonem č. 60/2001 Sb. byla přijata tzv. euronovela zákona o policii, která směřuje zejména k úpravě problematiky týkající se zpracování informací policií a zpracování, prověřování, předávání a zveřejňování osobních údajů osob. Zákonem č. 217/2002 Sb. byla přijata tzv. euronovela zákona o pobytu cizinců a zákona o cestovních dokladech. Pod číslem 216/2002 Sb. byl přijat zákon o ochraně státních hranic České republiky. Přistoupení České republiky k schengenskému systému bude znamenat zrušení hraničních kontrol na vnitřních hranicích s schengenskými státy (v případě České republiky se bude jednat o vnitřní hranice s Rakouskem, Německem, Polskem a Slovenskem). České republice zůstane jako vnější hranice pouze mezinárodní letiště Praha – Ruzyně, Brno - Tuřany, Ostrava – Mošnov, Pardubice a Karlovy Vary při letech z/do neschengenských států. Tato liberalizace bude nutně provázena celou řadou kompenzačních opatření, především zesílením kontrol na vnějších hranicích a mnohem účinnější policejní a soudní spolupráci v boji proti přeshraničnímu zločinu.

10. Vnější a vnitřní hranice Schengenská prováděcí úmluva rozlišuje vnější a vnitřní hranice území Schengenské dohody. Hranice Schengenské dohody nejsou shodné s hranicemi Evropské unie. Stávající hranice nově přijatého státu jsou vždy přiřazeny k vnějším hranicím. Hranice se státy, které nejsou zapojeny do Schengenské dohody se nazývají vnější hranice. Tyto vnější hranice mohou být překračovány pouze na hraničních přechodech. V národních zákonech států Schengenské dohody jsou uvedeny příslušné úpravy. Tyto státy, ale mohou schválit výjimky. Vnitřní hranice jsou společné pozemní hranice států Schengenské dohody, jakož i jejich letiště pro interní letecké linky a jejich námořní přístavy pro pravidelná přepravní spojení výhradně z a do přístavů nacházejících se na území státu Schengenské dohody, bez přerušení plavby v přístavech ležících mimo území Schengenské dohody. Vnitřní hranice mohou být překračovány na libovolných místech a nejsou na nich prováděny kontroly osob. Pokud to však vyžaduje veřejný zájem nebo bezpečnost státu, může některý ze států Schengenské dohody po konzultaci s ostatními státy rozhodnout, že po omezenou dobu budou na vnitřních hranicích prováděny jednostrnné kontroly přiměřené dané situaci.

11. Schengenský informační systém Schengenský informační systém je dostupný všem bezpečnostním složkám členských států. Pokud, kterýkoliv z těchto členských států požádá o pátrání, tak toto pátrání se rozšíří během maximálně 120 sekund. Dojde tak k výraznému zrychlení výměny kriminálně relevantních informací vzhledem k přísným pravidlům platných v schengenské spolupráci i speciálně zabezpečené komunikaci v síti SIRENE

12. Síť SIRENE Zprostředkovává doplňující informace k velmi stručným záznamům v Schengenském informačním systému (SIS), jenž je evropská pátrací databáze. SIRENE zodpovídá za kvalitu, zákonnost, odůvodněnost a aktuálnost těchto záznamů vůči zahraničí, verifikuje vybrané záznamy ze zahraničí a koná v případě záchytu hledané osoby nebo věci, případně sledované nebo nežádoucí osoby, včetně realizace případného předání. Přímo komunikuje s národními, bezpečnostními a justičními složkami a ostatními SIRENE. SIRENE je v jednotlivých státech jediným ústředním kompetentním orgánem. Zajišťuje výměnu kriminálně relevantních informací dle čl. 39 Schengenské prováděcí úmluvy a je ústředním bodem zejména pro přeshraniční sledování dle čl. 40 Schengenské prováděcí úmluvy.

13. Vízový informační systém (VIS) VIS je schengenský elektronický databázový systém, obsahující centrální databázi žadatelů a vlastníků schengenského víza s možností jejich prověřování v SIS. VIS by měl podporovat hlavní procesy vydávání víz a konzultací k nim. Jeho součástí se stanou také konzultace VISION, jenž napomáhají ověřování a identifikaci žadatelů o víza. VIS může být využit také k odhalování nelegálních migrantů a jejich navrácení do zemí původu nebo určení státu odpovědného za žádost o vízum v případě, že žadatel již jednou požádal o vydání víza a jeho údaje jsou uloženy v systému.

14. Pobyt cizinců na území České republiky Cizinec je oprávněn vstoupit na území a vycestovat z území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Při hraniční kontrole je povinen na požádání policie předložit cestovní doklad, vízum opravňující k pobytu na území (pokud se na něj vztahuje vízová povinnost), doklad o zajištění prostředků k pobytu na území nebo ověřené pozvání ne starší než 180 dnů, doklad o zdravotním pojištění, doklad o zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území (neprokáže-li zajištění ubytování jiným způsobem) a vízum cílového státu.

15. Druhy pobytů na území České republiky Přechodný pobyt – na území je možné pobývat bez víza, na základě víza, na základě povolení k přechodnému pobytu nebo výjezdního příkazu. Vízum znamená povolení, které po dobu platnosti umožňuje vstup a pobyt na území a vycestování z území, pokud cizinecký zákon nestanoví jinak. Druhy víz: • krátkodobé vízum • dlouhodobé vízum • diplomatické vízum • zvláštní vízum Trvalý pobyt – na území je cizinec oprávněn pobývat v rámci trvalého pobytu na základě povolení k pobytu nebo rozhodnutí příslušného orgánu o svěření cizince do náhradní výchovy. Cizinec může požádat o povolení k trvalému pobytu po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na dlouhodobé vízum, nebo-li na povolení k dlouhodobému pobytu. Podle § 66 může cizinec požádat za určitých podmínek o povolení k pobytu po 8 letech. O toto povolení je oprávněn požádat cizinec, jenž žádá o povolení za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, nebo jeho trvalý pobyt je v zájmu České republiky, dále pokud jde o nezaopatřené dítě cizince, jenž na území již pobýval na základě povolení k pobytu § 65. Požádat o povolení k pobytu může cizinec na zastupitelském úřadu, ve zvláštních případech na policii a ministerstvu vnitra.

16. Správní vyhoštění Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit i konkrétní hraniční přechod pro vycestování z území. Policie může vydat rozhodnutí o správním vyhoštění cizince z přechodného pobytu na území s dobou platnosti: • až na 3 roky - pokud cizinec pobývá na území neoprávněně bez dokladu; pokud cizinec pobývá na území po skončení platnosti víza nebo povolení k pobytu, a není k tomu oprávněn; nebo pokud uvedl cizinec nepravdivé údaje v rámci řízení o správním vyhoštění s cílem ovlivnit výsledek řízení • až na 5 let – například prokáže-li se cizinec padělaným dokladem; je-li zaměstnán bez povolení k zaměstnání, přestože se toto povolení vyžaduje, anebo bez povolení zaměstnal cizince; překročil-li státní hranice v úkrytu nebo mimo hraniční přechod • až na 10 let - je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek

17. Mezinárodní policejní spolupráce Mezinárodní spolupráce je komplexem činností, které v rámci plnění úkolů Policie České republiky mají vztah k partnerským orgánům cizích států nebo k mezinárodním organizacím. Tyto činnosti lze rozdělit do několika základních oblastí: • výměna kriminálně-policejních informací v rámci mezinárodní organizace Interpol, • spolupráce na přípravě bilaterálních a multilaterálních smluv, • práce související s členstvím ČR v Evropské unii a s přístupem k Schengenu • činnost Národní centrály SIRENE, • činnost Národní jednotky Europolu, • vysílání policistů ke službě v zahraničí.

18. Interpol Mezinárodní organizace kriminální policie Interpol lze charakterizovat jako mezivládní organizací zajišťující spolupráci policejních složek jednotlivých členských států, kdy v souladu se statutem je jeho hlavním cílem: • zabezpečení a rozšíření nejširší vzájemné možné spolupráce mezi všemi útvary kriminální policie a dalších zainteresovaných institucí • zřizování a rozvoj všech institucí, které by mohly efektivně přispívat k prevenci a potírání trestné činnosti a prosazování práva

19. Národní centrála SIRENE Národní centrála SIRENE v současnosti zajišťuje z hlediska operativní agendy veškeré úkoly související s evropským zatýkacím rozkazem včetně realizace, zajišťuje vyhlašování pátrání po hledaných osobách do EU, zprostředkovává výměnu informací dle čl.  39 Schengenské prováděcí úmluvy a je ústředním bodem pro přeshraniční sledování. Společně s Národní ústřednou Interpolu Praha je zajištěna nepřetržitá služba, takže 24 hodin 7 dní v týdnu mají policisté, celníci, státní zástupci i soudci možnost se obrátit na toto mezinárodní pracoviště. Další úkoly NC SIRENE vyplývají z její spoluzodpovědnosti za přípravu na schengenskou spolupráci, což obnáší podíl na přípravě legislativy, přípravě českých manuálů, přípravě evaluace - tj. hodnocení ČR z hlediska připravenosti na odstranění hraničních kontrol, přípravě a účasti na školeních atp.

20. EUROPOL Evropský policejní úřad („Europol“) je organizace Evropské unie, která byla vytvořena za účelem efektivního působení a vzájemné spolupráce orgánů prosazujících právo při prevenci a boji proti nejzávažnějším formám organizované trestné činnosti s mezinárodním prvkem. Tato spolupráce spočívá zejména v rychlé a důvěrné výměně informací kriminálního zpravodajství, v poskytování operativní a strategické analýzy Členy Europolu jsou pouze státy Evropské unie. Europol koná výhradně v případě, kdy jsou splněny následující podmínky: • jedná se o organizovanou trestnou činnost • druh organizované trestné činnosti je zmíněn v madnátu Europolu • touto organizovanou trestnou činností jsou postiženy nejméně dva členské státy EU

21. Zjednodušené vysvětlení rozdílu mezi Interpolem, Europolem a SIRENE INTERPOLpůsobí celosvětově, nemá však vynutitelná pravidla a lhůty pro komunikaci; využití především pro výměnu informací ve fázi, kdy již probíhá trestní řízení (vyšetřování …) pouze na adresátovi záleží kdy a jak odpoví a zda vůbec; disponuje celosvětovou databází ASF - vozidla, osoby, doklady, umělecké předměty - dostupnost této databáze je postupně rozšiřována z národních ústředen i na další složky EUROPOLpůsobí pouze v členských zemích EU + přidružené státy a organizace; spolupráce je závazná; omezen na nadnárodní organizovaný zločin dotýkající se více než dvou členských států a stanovených druhů tr. činů umožňuje výměnu operativních informací do stupně utajení D provádí kriminální analýzu, organizuje společné vyšetřovací týmy a společné policejní akce více států, poskytuje podporu při vyšetřování členským státům (např. databáze znalců na neobvyklé problematiky atp.) SIRENEpůsobí v členských zemích schengenského prostoru tj. EU + Norsko, Island, Švýcarsko univerzální výměna kriminálně relevantních informací, zejména k pátrání po osobách a věcech - uplatňují se závazná pravidla, krátké lhůty, je stanovena povinnost spolupracovat centrální bod pro Schengenský informační systém - pátrací databázi dostupnou všem bezpečnostním složkám připojených států pro přímé zadávání i vytěžování plní úkoly také v oblasti přeshraničního sledování, popř. pronásledování, realizuje předání osob

22. Závěr Smyslem této bakalářské práce bylo informovat policisty o Schengenské dohodě a o všem co ji provází. Umožnit jim přístup k informacím o nových systémech v oblasti státních hranic. Čtenáře jsme obeznámili s historií a strukturou těchto systémů, aby snáze vnikli do problematiky a pochopili vzájemné souvislosti. Text jsme rozdělili do šesti kapitol. Každá kapitola má několik podkapitol. Dozvíte se zde o historii Schengenu, co znamená Schengenská dohoda, co jsou vnitřní a vnější hranice, co je Schengenský informační systém, o pobytu cizinců na území České republiky a jak je důležitá mezinárodní spolupráce. V textu byli použity citace ze zákonů a odborné literatury a rovněž jsm zde uvedla ilustračními obrázky, které jsou blízké k dané problematice a zpestřují jednotvárnost textu.