KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY

1. KRIZEŘÍMSKÉ REPUBLIKY Mgr. Jitka Moskvová

2. NÁSLEDKY PUNSKÝCH VÁLEK: • války přinesly Římu ovládnutí západního a značný vliv ve východním Středomoří  ovládnutí obchodu a příliv bohatství  zlato, měď, obilí, výrobky a daně z provincií • příliv otroků  celé hospodářství bylo založeno na otrocké práci  v zemědělství, řemeslných dílnách, dolech, lomech, na stavbách, v domácnostech, Řekové = peidagogové se stávali vychovateli dětí, otroci pro zábavu = gladiátoři

3. v zemědělství vznikaly velkostatky = latifundie to znamenalo zánik drobných hospodářství svobodných římských občanů  z nich se stávali bezzemci  ti odcházeli hledat obživu do měst  ztráta půdy znamenala ztrátu práva sloužit ve vojsku  klesá počet vojáků • došlo ke zhoršení mravů a úpadek republikánských ctností  římská společnost se dostávala do krize

4. ŘEŠENÍ KRIZE: • PRVNÍ PROBLÉM TVOŘILI BEZZEMCI  neměli právo sloužit ve vojsku • s řešením přišli bratři Gracchové  pozemkové reformy • roku 133př.Kr. byl tribunem lidu zvolen Tiberius Gracchus • podle návrhu jeho reformy bylo stanoveno maximální množství půdy na jednoho muže, a to 500 jiter, zbytek měl být zabaven a rozdělen bezzemkům po 30ti jitrech  bohatí byli proti, a tak přesvědčili druhého tribuna, aby návrh vetoval  Tiberius zajistil odvolání tribuna a návrh zákona byl přijat • Tiberius byl zabit  reforma byla přerušena

5. roku 123př.Kr. chtěl pokračovat v reformách svého bratra tribun lidu Gaius Gracchus podal návrhy zákonů: obilní zákon – levné obilí pro chudé ze státních skladů; soudní zákon – posílen vliv publikánů v úřadech; výstavba silnic – zaměstnání pro chudinu; spojencům římské občanství – tím je více připoutat k Římu; zřídit nové kolonie v Africe – obživa pro řemeslníky a zemědělce; atd  došlo k bitce mezi přívrženci a odpůrci jeho názorů  senát označil Gaia za nepřítele republiky a odsoudil ho k smrti  Gaius spáchal sebevraždu během následujících 20 let byly všechny reformy zlikvidovány nobilitou a senátem

6. DRUHÝM PROBLÉMEM BYLY OTROCKÉ VZPOURY • k velkým vzpourám patří vzpoura otroků na Sicílii v letech 136 – 132př.Kr • centrem povstání bylo město Henna a v jeho čele stál otrok Eunús • vzbouřilo se až 200 000 otroků používaných na zemědělské práce (Sicílie = obilnice Říma)  povstání bylo potlačeno jen s velkými obtížemi, otroci byli ukřižováni, umučeni • toto povstání otřáslo základy římského zřízení a stalo se vzorem pro ostatní části impéria

7. SPARTAKOVO POVSTÁNÍ roku 73př.Kr. gladiátor Spartakus a s ním dalších 70 otroků utekli z gladiátorské školy v Capui, zmocnili se zbraní a opevnili se na Vesuvu Římané vyslali vojsko  bylo poraženo a na stranu Spartaka se přidávali další otroci i vesnická chudina = chtěli získat půdu dva proudy povstání  první v čele s galským gladiátorem Crixem chtěl bojovat s Římem vojensky  druhý v čele se Spartakem toužil po cestě za svobodou na sever, přes Alpy a pryč z Apeninského poloostrova

8. vzbouřenci táhli na sever  cestou vyhráli roku 72př.Kr. bitvu u Muttiny poté změnili plán a ke zděšení Římanů táhli na jih  Spartacus se chtěl přeplavit na Sicílii, ale piráti, kterým za převoz zaplatil, ho zradili hnutí se stále štěpilo a Římané je začali po částech likvidovat  PUBLIUS CRASSUS postavil na vlastní náklady šest legií a roku 71př.Kr. otroky porazil  Spartakus zahynul zbylí otroci byli zajati a ukřižováni podél cesty Via Appia

9. TŘETÍM PROJEVEM KRIZE BYLY POTÍŽE SE SPOJENCI V PROVINCIÍCH nejznámější jsou s numidským králem Jugurthou  Řím mu vyhlásil válku v letech 110 – 105př.Kr. tato válka ukázala problémy římské armády vítězství nad Jugurthou dosáhl GAIUS MARIUS  provedl vojenskou reformu: vytvořil profesionální, žoldnéřskou armádu  přijímal i bezzemky byla vydržována ze státních prostředků  výzbroj, výstroj, žold po 16 až 20 letech služby se z vojáků stali veteráni  za odměnu dostali půdu armáda se stala politickou silou nové armády bylo využito ve válce s Germány

11. OBČANSKÉ VÁLKY dva politické směry:populárové a optimáti Populárové (populus = lid, národ) střední vrstvy, méně majetní, chtěli reformy v čele byl vojevůdce GAIUS MARIUS a po jeho smrti Lucius Cornelius Cinna měli podporu lidového shromáždění Optimáti (optimus = nejlepší) představovali nobilitu, bohaté lidi v jejich čele byl vojevůdce L. C. SULLA měli podporu senátu

12. Marius se po porážce Jugurthy a odražení Germánů stal díky svým vojenským úspěchům a podpoře armády nejmocnějším mužem v říši a populárové jasně vedli nad optimáty roku 88př.Kr. došlo ke střetu mezi populáry a optimáty o vrchní velení ve válce proti pontskému králi Mithridatovi VI. senát jmenoval Sullu a lidové shromáždění Maria Sulla přitáhl se svým vojskem do Říma a ovládl ho Marius uprchl do Afriky Sulla odtáhl na východ proti králi Mithridatovi Marius se vrátil do Říma  kde ho Sullovi přívrženci zavraždili

13. vítězný Sulla se vrátil do Říma  pronásledoval Mariovy přívržence a mstil se zavedl PROSKRIPCE = seznamy odpůrců lidé na seznamech byli pronásledováni, vražděni a byl jim konfiskován majetek  udělován Sullovým veteránům a propuštěncům Sulla zvýšil počet senátorů na 600 a omezil práva tribunů lidu v letech 82 – 79př.Kr. se Sulla jmenoval diktátorem na neurčitou dobu upevnil moc optimátů a nobility roku 79př.Kr. se vzdal moci a o rok později zemřel

14. Catilinovo spiknutí  roku 63př.Kr. Catilina se rozhodl zmocnit násilím vlády spiknutí odhalil římský řečník a v té době i konzul Marcus Tullius Cicero účastníci spiknutí byli poraženi a popraveni, Catilina sice utekl, ale později byl i on zabit roste moc vojenských velitelů Gaius Pompeius a Marcus Licinius Crassus (společně byli konzuly) Pompeius potlačil povstání v Hispánii, vedl válku s piráty ve Středomoří, tažení proti králi Mithridatovi, do Sýrie (zde byly vytvořeny tři nové provincie – Bithýnie, Pontus, Sýrie) uskutečnil triumfální pochod Římem

15. první triumvirát (tri = 3, vir = muž)  vytvořili ho GAIUS JULIUS CAESAR s Pompeiem a Crassem roku 60př.Kr. jako tajný spolek CAESAR pocházel z rodu Juliů měl velkou popularitu  vyrostl v chudin. čtvrti nejprve příznivec populárů (jeho teta byla Mariovou ženou) stal se nejvyšším pontifikem, a po funkci městského praetora v Římě odešel do provincie Hispánie  tam zbohatl roku 59př.Kr. se stal konzulem prosadil: půdu vysloužilcům, o jednání v senátě byla podávána veřejná zpráva,…

16. Pompeius se stal jeho zetěm roku 58př.Kr. se stal správcem Galie roku 50př.Kr. po porážce galského vůdce Vercingetorixe definitivně dobyl celou Galii Galie se stala dalším zdrojem příjmů pro Řím napsal Zápisky o válce galské musel čelit útokům Germánů, kteří sídlili za Rýnem vylodil se v Británii Crassus  správcem Sýrie a slavný vojevůdce. zemřel roku 53př.Kr. při tažení proti Parthům

18. narůstají spory mezi Caesarem a Pompeiem Pompeius měl podporu senátu a nashromáždil ve svých rukou velkou moc Caesar po porážce povstání v Galii roku 50př.Kr. rozkázal návrat armády do Říma senát se bál, že se Caesar pokusí zmocnit vlády  vyslal Pompeia, aby jej zastavil  Caesar se pokoušelo smírné řešení sporu, ale selhalo roku 49př.Kr. Caesar pronesl v čele vojska svůj známý výrok: „Alea iacta est!“ – „Kostky jsou vrženy!“ a překročil Rubicon Caesar ovládl Řím a Pompeius uprchl

19. Caesar nikoho netrestal  získal podporu lidu roku 49př.Kr. Caesar porazil Pompeiovo vojsko v Hispánii a 48 př.Kr. Caesar zvítězil v bitvě u Farsalu Pompeius chtěl uprchnout do Egypta, ale byl zabit na lodi a jeho hlava byla věnována Caesarovi Caesar zasáhl v Egyptě do sporu mezi Kleopatrou a Ptolemaiem XIII.  shořela Alexandrijská knihovna s Kleopatrou měl syna roku 47př.Kr. Caesar zvítězil nad pontským králem Farnakem  tehdy oznámil své vítězství v senátu prostým „Veni, vidi, vici“ – „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“

20. roku 45př.Kr. skončily občanské války a Caesar se stal jediným vládcem Říma republika byla zachována, ale Caesar držel ve svých rukou mnoho úřadů  tím porušil ústavu, a tak si musel svoje úřady nechat potvrdit senátem  dostal titul nejvyšší velitel vojska = imperátor Caesarovy reformy: uděluje půdu veteránům v provinciích rozšiřuje římské občanství i do provincií staví silnice v Itálii zavádí juliánský kalendář platí do 16. st.

21. nespokojenost u některých republikánů a obavy, že se chce stát králem vyvolaly spiknutí  jeho účastníci 15. 3. 44př.Kr. před zasedáním senátu Caesara zavraždili v čele povstání byli Cassius a Caesarův adoptivní syn Bruttus republika ale zachráněna nebyla