K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU

1. K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU PhDr. Zdeněk MLČÁK, Ph.D. Příspěvek byl podpořen projektem Grantové agentury ČR č. 406/06/0861 „Prosociální chování se zřetelem k altruismu, afiliaci a empatii“. Katedra psychologie a sociální práce Filozofická fakulta Ostravské univerzity

2. ÚVOD • Empatie je klíčový koncept psychologie, jemuž je v české odborné literatuře věnována překvapivě velmi malá pozornost. • Česká literatura akceptuje fakt, že empatie je jednou ze základních proměnných, které limitují kvalitu sociálních procesů a že empatie reprezentuje významný předpoklad efektivní práce s klientyv rámci různých pomáhajících profesí. • I v české literatuře lze sporadicky empirické důkazy pro výše uvedená tvrzení: - H. Florek a M. Schwarz (2006, v tisku) prostřednictvím ankety realizované u více než 200 začínajících slovenských studentů psychologie zjistili, že empatii uváděli jako vůbec nejčastější charakteristiku osobnosti psychologa. - V našem vlastním, dosud nepublikovaném výzkumu, jsme u souboru 46 hospicových sester zjistili, že 20 z nich (tj. 43,48%) uvádělo empatii jako vůbec nejdůležitější osobnostní předpoklad pro práci v této oblasti. -V jiném našem výzkumu bylo u soboru u 193 klientů oddělení sociálně právní ochrany dětí zjištěno, že empatii povařují tito klienti za jeden z nejdůležitějších atributů profesionálních sociálních pracovníků (podrobněji viz Mlčák et al., 2005).

3. ORGANIZAČNÍ MODEL EMPATIE M.H. DAVISE M. H. Davis (1996) konceptualizuje empatii jako soubor konstruktů, jenž souvisí s kognitivními, emocionálními či behaviorálními reakcemi jedince, který má možnost pozorovat prožitky jiného subjektu. V tzv. organizačním modelu empatie rozlišuje mezi čtyřmi základními soubory konstruktů: • A)ANTECEDENTY – konstrukty týkající se osobnostních charakteristik pozorovatele a parametrů situace v nichž probíhá pozorování jiného subjektu. • B)PROCESY – konstrukty popisující různé emocionální a kognitivních děje, jež probíhají v osobnosti pozorovatele • C)INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY – konstrukty vyjadřující afektivní i nonafektivní reakcepozorovatele v situaci jeho expozice vůči pozorovaného subjektu. • D)INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY - konstrukty zahrnující behaviorální reakce pozorovatele vůči pozorovanému subjektu.

4. A) ANTECEDENTY EMPATIE ANTECEDENTYpředstavují soubor konstruktů, které souvisejí s osobnostními charakteristikami pozorovatelea s parametry situace. • I) Osobnostní charakteristiky pozorovatele 1) biologická schopnost empatie 2) individuální (dispoziční) rozdíly 3) individuální historie učení • II) Parametry situace 1) intenzita 2) stupeň podobnosti mezi pozorovatelem a pozorovaným subjektem

5. B) PROCESY EMPATIE PROCESYreprezentují konstrukty, které se vztahující k důsledkům empatie. • I) Nonkognitivní procesy 1)primární kruhová reakce 2) motorická mimika. • II) Jednoduché kognitivní procesy 1)klasické podmiňování 2) přímé asociace 3) labelling(označování) • III) Rozvinuté kognitivní procesy 1) asociace zprostředkované jazykem 2)kognitivní sítě 3)přijímání role (perspektivy)

6. C) INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY jsou konstrukty, které zahrnují afektivní důsledky a nonafektivní důsledky, které se obecně týkají reakcí pozorovatele v situaci jeho expozice vůči vlivu pozorovaného subjektu. • I) Afektivní důsledky 1) paralelní důsledky 2) reaktivní důsledky • I) Nonafektivní důsledky 1) interpresonální přesnost 2) atribuční soudy pozorovatele vůči pozorovanému subjektu

7. D) INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY jsou konstrukty, které se týkají behaviorálních reakcí pozorovatele vůči pozorovanému subjektu. • I) Pomáhání • II) Agresivní chování • II) Sociální chování

8. INTERPERSONAL INDEX REACTIVITY (IRI) • M. H. Davis je vytvořil Index interpersonální reaktivity, který obsahuje 28 položek rozdělený do 4 subškál. Položky hodnotí proband na 5-ti bodové škále Likertova typu. • 1) Přijímání perspektivy (perpective taking) – měří tendenci přijímat hledisko druhých, které je založeno na nonegocentrickém myšlení a přizpůsobit psychologický náhled na druhé osoby v každodenním životě. • 2)Empatický zájem (empathic concern) – meří tendenci prožívat pocity sympatie, vřelosti, soucitu a zájmu o neštěstí jiných, který se projevuje v altruistickém chování. • 3)Fantazie(fantasy) – měřítendenci přemístit se do pocitů a jednání fiktivních postav v knihách, hrách a filmech . • 4)Osobní distres(personal distres) – měří tendence odrážející úroveň na sebe orientovaných pocitů úzkosti a neklidu v intenzivních interpersonálních situacích a prožívat pocity diskomfortu jiných.

9. CÍL VÝZKUMU A METODA • Cílem výzkumu byla statistická komparace amerického a českého souboru univerzitních studentek. • Byla využita data získaná ze souboru 582 amerických studentek Texas University v Austinu, které se zúčastnily úvodního přednáškového cyklu psychologie. U tohoto souboru byly M. H. Davisem zjištěny a poté publikovány základní statistické parametry i korelační analýza jednotlivých subškál empatie. • Soubor českých studentek tvořilo 229 studentek sociální práce Filozofické fakulty a Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. • Použitou metodou byl IRI – Index interpersonální reactivity.

10. KOMPARACE SOUBORŮ STUDENTEK

11. KORELAČNÍ ANALÝZA

12. INTERPRETACE • Nejsou zjištěné rozdíly způsobeny především faktorem sociální desiderability ? • Lze považovat IRI – Index interpersonální reactivity za tzv. culture free test? • Existují zásadní rozdíly v tradici altruismu a pomáhání mezi USA a ČR ? • Lze úroveň u pomáhajících profesí zvýšit úroveň empatie zvýšit pomocí vhodných tréninkových programů?