Korupce ve zdravotnictví u veřejných zakázek

1. Korupce ve zdravotnictví u veřejných zakázek MUDr.Alena Dernerová, Ing.Mgr.Tomáš Látal PSP ČR 11. května 2011

2. Veřejné zdroje ve zdravotnictví • Každý výdaj veřejného zadavatele je v jistém smyslu veřejnou zakázkou • Idea – o každém výdaji rozhodnout ve veřejném zájmu = objektivně • Proces rozhodnutí o přidělení veřejných prostředků by měl být maximálně transparentní • Kontrola nad výdaji veřejných zadavatelů je důležitým faktorem pro řízení institucí • Pokud se VZ bude realizovat, tak jak má,nebude únik do šedé ekonomiky zbude více peněz na zdravotní péči

3. Tři pohledy na veřejné zakázky • Pohled zákonodárce, daňového polatníka – logika „peníze nejsou zadavatele, pouze s nimi má řádně hospodařit ve veřejném zájmu • Pohled zadavatele (managementu,instituce, kliniky,oddělení) – logika „moje peníze podle úvahy rozdělím vybraným dodavatelům, kteří mi nejlépe vyhovují“ • Pohled dodavatele -logika – já,já,já,jenom já- dosažení maximálního zisku

4. Zadavatel VZ (§2) – veřejný zadavatel – odst.2 • Stát (tedy i organizační složky státu – např. ministerstva, soudy..) • Státní příspěvková organizace • Územní samosprávný celek (obce,městské části a obvody,kraje) a příspěvkové organizace, kde funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek • Veřejnoprávní subjekt (jiná právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a veřejný zadavatel takovouto osobu převážně financuje nebo ovládá nebo jmenuje či volí více než polovinu v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu)

5. Veřejní zadavatelé ve zdravotnictví v ČR • Ministerstvo zdravotnictví • Fakultní nemocnice • Další přímo řízené instituce • „krajské“ nemocnice a holdingy • Instituce hygienické služby a zdravotní ústavy • Zdravotní pojišťovny!

6. O co se hraje? • Celkový trh 650 mld. CZK ! (rok 2008) • Pouze 55% VZ bylo prováděno dle ZVZ • 45 % bez výběrového řízení !!!!

10. Definice veřejné zakázky (§7, odst. 1 ZVZ) • Zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy • mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli • jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací

11. Zásady postupu zadavatele (§6) • Zadavatel je povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady: • TRANSPARENTNOSTI • ROVNÉHO ZACHÁZENÍ • ZÁKAZ DISKRIMINACE

12. Druhy veřejných zakázek podle ceny • VZ malého rozsahu do 2 mil Kč • Podlimitní VZ • Nadlimitní VZ • u veřejné zakázky na dodávky výše 13.215.000,- Kč; • u veřejné zakázky na služby výše 13.215.000,- Kč; • u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč. pro dotovaného zadavatele • u veřejné zakázky na služby výše 6.607.000,- Kč; • u veřejné zakázky na stavební práce výše 165.288.000,- Kč.

13. Veřejné zakázky malého rozsahu • VZ až do objemu 2 mil. CZK bez DPH (event. 6 mil u stavebních prací) Malé objemem, velké rozsahem Základní zdroj „drobné“ korupce • Problémy: - libovůle zadavatele - naprostá netransparentnost - faktická nemožnost přezkumu zadání VZ za strany UOHS - extrémně vysoký limit

15. Lze řešit situaci v oblasti VZ malého rozsahu? • Snížení 2 mil.(6mil.) limitu • Maximalizace informovanosti • Elektronické aukce • NENÍ VŮLE K ŘEŠENÍ

16. Přehled významných právních norem

17. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách • Zákon č.248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje • Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků • ( Zákon č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby) • Zákon č. 106/1999Sb. o svobodném přístupu k informacím

18. Nový zákon o kontrole veřejné správy, oceněn EK a SB • Návrh nového zákona o finančním řízení ukládal státním i komunálním úředníkům, aby kontrolovali efektivitu veřejných zakázek ještě předtím, než jejich úřad uzavřel smlouvu a vyplatil peníze. • Současný zákon o finanční kontrole nařizuje kontrolu až ve chvíli, kdy jsou peníze utraceny. Stát či kraje podle něho mají možnost vyhozené peníze vymáhat. • Jak svědčí řada příkladů předražených zakázek v dopravě, zdravotnictví a v armádě, v praxi se o to nikdo nesnaží a miliardové částky se prostě odepíší. • Ačkoli s dokumentem počítala protikorupční strategie vlády v letech 2010-2012, náhle s ním MF již nepočítá a navrhuje novelu stávajícího špatného zákona.

19. Jak je u nás efektivní kontrolní prostředí? • Nedostatečná legislativa, zejména zákon 218/2000 a 250/2000 tzv. rozpočtová pravidla, zákon 320/2001 o finanční kontrole, zákon 137/2006 o veřejných zakázkách, atd. • Neefektivní ex-ante kontrola a audity, které neodhalily včas nedostatečná pravidla pro poskytování dotace • Nadbytečná a drahá ex-post kontrola, která doposud nepřinesla žádný výsledek a stojí mnoho peněz

20. Ze zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje • je kontrola zmíněna jen na úrovni Úřadu regionální rady, který je podřízen Regionální radě. • Další možnost kontroly je na Ministerstvu financí, ale jen na úrovni oddělení –certifikačního a auditního orgánu nic neodhalily- formalistický přístup, kontroly bez přidané hodnoty

21. ZVZ  Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky

22. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚOHS • V oblasti VZ je ÚOHS velmi slabý správní úřad !!! • Event. následný soudní přezkum správního rozhodnutí ÚOHS soudem vede k revizi více než 50% rozhodnutí (2009)

23. Velmi nízká úroveň pokut vzhledem k objemům (event. ziskům z VZ – zneužití dominantního postavení, kartely ..) Prakticky není represivní účinek Pokuty se nevymáhají po odpovědných fyzických osobách Pokuty veřejným zadavatelům za porušení ZVZ

24. Pět způsobů jak využít VZ v „neveřejném zájmu“

25. 1. Nezadávání VZ • Veřejný zadavatel svévolně nezadává VZ • Uchazeči (dodavatelé) se těžko domáhají právního stavu Je zřejmá následná diskriminace takových uchazečů • Hlavní slovo v dohledu při nezadávání VZ – NKÚ - až následná intervence - bez jakéhokoliv případného profitu pro uchazeče? - velká časová prodleva

26. 2. Dělení veřejných zakázek • Pod stanovené limity - vyhýbání se řádnému typu řízení - svévolné zjednodušování administrativních postupů - zakázky „na rozpočtové přebytky“ • Produktové dělení - shodný předmět plnění (správně jedna VZ) je dělená na dvě či více veřejných zakázek - cíl: diskriminace/preference předem daných uchazečů Příklady: přístroj + spotřební materiál na 4 roky technologie + náročná údržba řetězec upgrade SW

27. 3. Diskriminace kvalifikačními kritérii • Diskriminace/preference předem daných uchazečů - obrat společnosti uchazeče - odkazy na předchozí dodávky (vejce/slepice) - počty zaměstnanců podílejících se na plnění VZ • Prokazování porušení ZVZ v oblasti KK je velmi problematické Poznámka: 1 x 50 mil x 10 x 5 mil ???

28. 4. Diskriminace předmětem zakázky • Odkazy na technicky nepodstatné aspekty předmětu plnění • Odkazy na specifická technická řešení • Odkazy na kompatibilitu se stávajícími technologiemi (update, upgrade, rozšíření kapacity, atd.) • Odmítání technicky jiných řešení se stejnými výsledky

29. 5. Předřazování „non veřejných“ zadavatelů

30. Konkrétní příklady porušení ZVZ

31. Krajská zdravotní a.s. – Materiál ošetřovatelské péče • Rámcová smlouva na průběžné dodávky několika skupin výrobků ( obvazy a obinadla, obvazový materiál, náplasti atd) • Nepřipuštěno dílčí plnění (pouze nabídky na celou VZ) a tím diskriminace těch dodavatelů , kteří mohli zajistit dodávku jednotlivých skupin výrobků, nikoliv však všech požadovaných skupin) • Přísná technická specifikace výrobků – definice tak, že nedala možnost nabídnout technicky a kvalitativně obdobná řešení • Pokuta 200 000 Kč

32. Krajská zdravotní a.s.- „Pronájem komplexu laboratoří“

33. Porušování při čerpání peněz EUROP a IOP

34. POROVNÁNÍ CEN POMOCÍ NEZÁVISLÝCH ODBORNÍKŮ

35. Důležité je pochopit princip institutu veřejné zakázky jako nástroje k dosažení nejnižší možné ceny a současně nejvyšší možné kvality • V západní civilizaci jsou dvě možné situace:A/ zadavatel má omezené finanční prostředky a sleduje co nejnižší cenu-       stanoví minimální technické požadavky, které umožní účast většího počtu uchazečů-       cena je jediným kritériem hodnocení-       získá nejnižší možnou cenu, obvykle ještě nižší, než očekávalB/ zadavatel má přesně určené finanční prostředky a chce za ně nakoupit nejvyšší možnou kvalitu-       stanoví minimální technické požadavky, které umožní účast většího počtu uchazečů-       kromě ceny určí i další kritéria, aby mohl hodnotit i kvalitu-       získá za určené finanční prostředky vyšší kvalitu, než minimální požadovanou

36. V ČR je možná ještě varianta C. • Zadavatel má přesně určené prostředky z EU, které hodlá zcela vyčerpat, avšak ne překročit, kvalita ho nezajímá protože ho zajímá něco zcela jiného, trvá pouze na splnění minimálních požadavků:-       stanoví minimální technické požadavky-       zakázku řeší zásadně jako celek, v žádném případě ji nerozdělí na více menších zakázek podle typu komodit (např. samostatně monitorovací přístroje, samostatně postele, samostatně dýchací přístroje, samostatně rtg, apod.)-       stanoví takové kvalifikační požadavky, které může splnit pouze předem vybraný dodavatelVýsledek:-       zvítězí předem domluvený dodavatel, který se jako jediný účastní veřejné zakázky-       formálně je vše v pořádku, což potvrdí i ÚOHS-       je dodáno pouze to, co bylo požadováno, víc ani šroubek-       zadavatel (a jeho zřizovatel) i dodavatel jsou spokojeni-       zdravotníci se diví, že přístrojů je nějak málo a jsou špatně vybavené-       všechno ale perfektně sedí, kromě cen – ty jsou podezřelé !!!

37. Závěr • Nízká míra povědomí, že každý veřejný výdaj a rozhodnutí o něm, je VZ. • Řada veřejných zadavatelů hledá cesty, jak VZ nezadávat, dělit, diskriminovat vybrané soutěžitele, snižovat transparentnost… • Korupční prostředí!!!!! • Problém se zakázkami malého rozsahu ! • Soutěží se jen v necelých 50% veřejných zakázek !!! • Stát rezignoval na jednu za svých rolí,když podstatným a silnějším způsobem neintervenuje do systému nakládání s veřejnými prostředky

38. Existuje řešení? • Změna právního prostředí • Komplexní reforma institucí • Transparentnost • Posílení trestně – právní odpovědnosti managamentů • Vymahatelnost práva

39. Děkuji za pozornost – bude líp !