M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM MECHOROSTŮ

1. M1: LESNICKÁ BOTANIKASYSTÉM MECHOROSTŮ Autor modulu: Ing. Radim Církva

2. Systém mechorostů • mechorosty dělíme do dvou tříd na játrovky a mechy • Třída: játrovky • název odvozen od lupenité stélky podobné svým tvarem játrům • primitivnější mechorosty s velmi malým prvoklíčkem • stélka lupenitá nebo listnatá, lístky bez středního žebra • tobolka nekrytá čepičkou • Třída: mechy • dokonalejší mechorosty s větším vláknitým prvoklíčkem • stélka listnatá, střední žebro u lístků je většinou vyvinuté • tobolka je krytá čepičkou • dělí se na dva řády: rašeliníkotvaré a prutníkotvaré

3. Zástupci játrovek • porostnice mnohotvárná - stélka lupenitá, 5 až 20 cm, tmavozelená - na povrchu stélky pohárky s rozmnož. tělísky - nápadné stopkaté nosiče pohlavních orgánů - na vlhkých a stinných místech (okolo potoků, příkopy cest, rokle apod.)

4. kapraďovkasleziníkovitá - stélka listnatá, do 10 cm, poléhavá až vystoupavá, světle zelená - lístky dvouřadě postavené, obvejčité, jemně zoubkaté - na konci kauloidu je tobolka s krátkým štětem - na vlhkých místech (okolo potoků) tvoří souvislé koberce

5. rohozec trojlaločný - stélka listnatá, do 15 cm - lístky dvouřadě postavené, vejčité, lesklé, zakončené třemi zoubky - v horách (přirozené smrkové stanoviště) - půdy chudé, kyselé a zamokřené

6. Řád: rašeliníkotvaré mechy - přirůstá jen horní část lodyžky a dolní část postupně odumírá - lodyžky jsou zelené, někdy na vrcholu nahnědlé nebo červenavé - postranní listnaté větévky vyrůstají na lodyžce v přeslenu po 3-5 - lístky nemají střední žebro a mají buňky dvojího druhu - úzké zelené buňky (chlorocysty) se schopností fotosyntézy - velké, duté bezbarvé buňky s póry (hyalocysty) jako zásobárny vody - rostou na zamokřených stanovištích, kde tvoří rozsáhlé porosty - odumřelé tvoří vrstvy rašeliny - mají obtížně rozlišitelné druhy, proto jen rod rašeliník (Sphagnum)

7. rašeliník (Sphagnum) buňky v lístku

8. Řád: prutníkotvaré mechy • dvouhrotec chvostnatý (Dicranumscoparium) - do 10 cm vysoká lodyžka - lístky kopinaté, srpovitě jednostranně zahnuté s dlouhou pilovitou špičkou - tobolka mírně zakřivená - minerálně chudé a kyselé půdy

9. bělomech sivý (Leucobryumglaucum) - do 5 cm vysoká lodýžka - tvoří bochníkovité šedozelené polštáře - lístky kopinaté, na vrcholu rourkaté - minerálně chudé a kyselé půdy se surovým humusem (mor)

10. ploník obecný (Polytrichumcommune) - do 40 cm vysoká lodyžka - lístky úzce kopinaté s dlouhou hnědou špičkou - tobolka hranatá - kyselé a vlhké půdy (rašeliniště) - v horských jehličnatých lesích

11. měřík tečkovaný (Rhizomniumpunctatum) - do 5 cm vysoká lodyžka - lístky lopatkovité až okrouhlé a celokrajné - vlhké půdy ( v okolí pramenišť a potoků) - minerálně bohaté půdy

12. travníkSchreberův (Pleuroziumschreberi) - do 15 cm poléhavá, žlutozelená lodyžka - dvouřadě zpeřené větevnaté lodyžky jsou za vlhka na konci načervenalé - lístky vejčité s tupou špičkou - vytváří koberce na kyselých, chudých půdách

13. rokytník skvělý (Hylocomiumsplendens) - do 20 cm, žlutozelená a lesklá lodyžka - dvouřadě rozložené větve tvoří nad sebou patra - lístky podlouhle vejčité, zúžené v dlouhou špičku - vytváří koberce na středně kyselých a středně bohatých půdách

14. Úkoly na příště 1. Rozdělte mechy: a) indikující horší humusové poměry b) indikující lepší humusové poměry 2. Prostudujte si učebnici str. 34 až 37.