KRASOVÝ RELIÉF

Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.kras.unas.cz KRASOVÝ RELIÉF

KRAS • vznik rozpouštěním krasových hornin (vápenec, sádrovec, sůl kamenná, dolomit) • pojem kras – název území mezi Itálií a Srbskem • věda zabývající se studie krasu – karsologie • modelační faktory krasu: chemické zvětrávání a fluviální pochody • podmínky příznivé pro vzniku krasu: chemická čistota vápence, velká mocnost vápencových souvrství, nezakrytý povrch, rozpukání, velké relativní převýšení, rovný povrch a humidní klima

CHEMICKÁ REAKCE ZVĚTRÁVÁNÍ VÁPENCE H2O + CO2 ↔ H2CO3↔ H+ + HCO3¯ CaCO3 + H2O → Ca2+ + 2 HCO3¯ CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2

HLAVNÍ KRASOVÉ POCHODY • rozpouštění • opětné vylučování rozpuštěných látek a vznik specifických tvarů • sesedání povrchu • krasové řícení

TYPY KRASU PODLE LITOLOGIE • karbonátový – vznik rozpouštěním a mechanickou erozí karbonátových hornin • sulfátový – vznik hydratací a vyluhováním sulfátů • halovcový – vznik vyluhováním solných ložisek • ledovcový – vznik táním ledovců • síranový – vznik rozpouštěním a vyluhováním síry • klastokras – vznik rozpouštěním klastických karbonátových hornin

SOLNÝ KRAS • vznik rozpouštěním soli • oblasti s relativní vzdušnou vlhkostí 75 % • tvary: solná brčka, krystalové krápníky, sintry SÁDROVCOVÝ KRAS • vznik fyzikálním rozpouštěním anhydridu nebo sádrovce • tvary: slepá údolí, ponory, závrty, krasová jezírka LEDOVCOVÝ KRAS • vznik vlivem ablace a působením teplejších srážkových i tekoucích tavných vod

KRASOVÝ RELIÉF I. • holý nebo nepokrytý kras – krasové horniny leží na povrchu terénu, krasový povrch je zcela bez pokryvu a vegetace nebo jsou zde jen malé zbytky půdy ve zkrasovělých puklinách. Nejčastěji se vyskytuje v okolí Středozemního moře. Tento typ krasu pravděpodobně vznikl antropogenní činností • přikrytý kras – krasové horniny jsou pokryty propustnými zvětralinovými a sedimentárními plášti na nichž se vyvinuly půdy i vegetace. Vyskytuje se např. v Moravském krasu

KRASOVÝ RELIÉF II. • podzemní kras – krasové tvary v podzemním krasu se vyvinuly pod vrstvou nekrasových hornin • pohřbený kras – krasové tvary byly překryty nepropustnou vrstvou sedimentů a jejich vývoj byl zastaven. Příkladem je kras u Hranic • exhumovaný kras – krasové tvary byly nejprve pohřbeny nepropustnou vrstvou, ale postupnou erozí byla tato vrstva odnesena a vývoj krasu opět pokračoval

KRASOVÉ TVARY • Primární krasové jevy vznikají při přímém působení vody, poté dochází k rozpouštění a odnos vápence. • Sekundární krasové jevy vznikají opětovným vysrážením vápence a návratem do pevného skupenství.

PRIMÁRNÍ KRASOVÉ TVARY I. • vznik při přímém působení vody, poté dochází k rozpouštění a odnosu vápence • škrapy (drobné rýhy či zářezy vhloubené do skalního podkladu, které vznikly rozpouštěním srážkovou či tavnou vodou nebo působením organismů) • závrty (označení výrazné deprese různých tvarů na skalním povrchu nebo na povrchu jejich zvětralinových a sedimentárních plášťů) • úvala (krasová deprese, většinou vzniká spojením závrtů)

PRIMÁRNÍ KRASOVÉ TVARY II. • polje (velké uzavřené sníženiny s výraznými okrajovými svahy a plochým dnem, mohou vznikat spojováním úvalů) • humy (izolované skalní vyvýšeniny na okrajích rovin či poljí) • jeskyně (podzemní dutiny zcela nebo z velké části omezená matečnou horninou, která vznikla vlivem exogenních nebo endogenních procesů) • propasti (vznikají propadnutím stropu jeskyní) • cockpitový kras (kuželovité vyvýšeniny) • věžičkovitý kras (úzké, štíhlé věže) • mogoty (výrazné izolované vrchy tvaru štíhlého kužele, věže nebo homole vystupující nad okolní rovinu)

PRIMÁRNÍ KRASOVÉ TVARY III. • krasová údolí (jejich povrch je suchý v důsledku pronikání vody do podzemí, jsou spojeny s činností vodních toků) vyvěračky – místa, v nichž podzemní vodní toky vystupují na povrch, vyskytují se zde takévývěrová údolí ponory – místa, kde voda mizí do podzemí, zde se vyskytují slepáapoloslepá údolí estavely – krasové dutiny, které někdy působí jako ponory a jindy jako vývěry • geologické varhany (kapsovité sníženiny nepravidelného tvaru vyplněné zvětralinami nebo sedimenty)

SEKUNDÁRNÍ KRASOVÉ TVARY • vznik opětovným vysrážením vápence a návratem do pevného skupenství • speleotémy (tvary vzniklé srážením uhličitanových minerálů) • travertin a sintr (povlaky vysrážené díky odpařování) • jeskynní výzdoba – krápníky(stalaktity, stalagmity, stalagnáty), štíty, bubny, záclony

KRASOVÉ OBLASTI SVĚTA • nejrozsáhlejší krasové oblasti: USA • další: jižní Francie, jižní Čína, Střední Amerika, Turecko, Irsko a Anglie, Slovinsko

KRAS V ČR • převážně malé oblasti • krasový reliéf charakteristický sítí jeskyní a propastí • vytvořen na vápencích a vápnitých dolomitech v Českém masívu a vnějších Západních Karpatech • krasové oblasti: Český kras, Moravský kras, Hranický kras, území Javoříčské jeskyně, Bozkovské jeskyně nebo jeskyně Šipka

ŽIVOT V JESKYNÍCH • nejnehostinější místo pro život • troglobionti – specializace na jeskynní život (redukce zraku, pigmentu..) • živočichové: krabi, mločík studňový, ryba jeskyňka slepá, netopýři, jeskynní stonožky nebo ptáci salamani • rostliny: některé druhy mechů

VYUŽITÍ JESKYNÍ • paleontologické naleziště – doklady o životě na Zemi • archeologické naleziště – první obydlí člověka • speleoterapie – léčka astmatu • zdroj pitné vody (např. Mexiko)

ZAJÍMAVOSTI • nejdelší jeskyně na světě – Mamutí jeskyně v USA (délka 579 364 m) • nejhlubší jeskyně na světě – Voronija v Západním Kavkazu (hloubka 2190 m) • největší jeskyně na světě – Hang Son Doong ve Vietnamu (výška 200 m, šířka 150 m a délka více než 6,5 km) • největší jeskynní prostora na světě – Sarawak Chamber v Malajsii (700 × 396 × 70 m)

KRASOVÝ RELIÉF