Teorie hašení – Hasební látky

1. Teorie hašení – Hasební látky Ing. Milan TLAMKA

2. Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“ Vzduch Hořlavý materiál Zápalná teplota

3. Pásma hoření

4. Způsoby hašení • Zředěním reagujících látek, které vstupují do pásma hoření látkami nehořlavými • Izolací • Chemickým zpomalováním procesu hoření • Ochlazováním pásma hoření

5. Hašení založené na zřeďování • Podstata spočívá ve zřeďování vzduchu nebo hořlavé látky v pásmu hoření. Zřeďování probíhá tak dlouho, až se hořlavá látka stane nehořlavou Hasiva: dusík, oxid uhličitý, vodní pára, výfukové plyny apod.

6. Hašení založené na izolaci • Spočívá v izolaci pásma hoření od pásma přípravy, hořlavé látky od oxidačního prostředku (vzduchu). • Izolace pásma hoření od přístupu vzduchu – požáry uzavřených prostor – uzavírání otvoru s přívodem vzduch – oheň samovolně uhasne • Izolace pásma hoření od hořlavé látky – hašení hořlavých kapalin pěnou. Vrstva pěny na hladině oddělí kapalinu od oxidačního prostředku (vzduchu)

7. Hašení založené na zpomalování reakce hoření • Hašení pomocí hasících prášků Pozor – dojde k zániku hoření, prášky však neodebírají tepelnou energii – povrch těles zůstává horký – možnost rozhoření pro sebemenší iniciaci !!!

8. Hašení založené na ochlazování • Spočívá v ochlazování hořící látky pod teplotu hoření • Nejpoužívanější způsob hašení • Nejpoužívanější hasivo – VODA (dostupná, levná) • Nutnost tzv. kultury hašení a využívat chladících účinků vody např. speciální proudnice

9. Hasební látky - Rozdělení • Voda • Pěna • Inertní plyny • Prášky • Halony

10. VODA • Nejpoužívanější – dostupná, levná… • Velký ochlazovací účinek – přeměna na vodní páru (z 1 litru vody vznikne 1700 litrů páry) • Vhodná pro požáry třídy A • Používá se jako chladící látka pro okolní objekty ohrožené požárem • Úspěšnost závisí na tom, v jakém množství a a v jaké formě se dostane na hořící látku

11. Druhy vodních proudů • Plný proud • Ano - velký dostřik, destrukční a pronikavé vlastnosti, možnost utržení plamene z tlakových nádob,možnost rozmetání hořlavé látky,… • Ne – nevyužití chladícího efektu většího množství vody

12. Druhy vodních proudů • Roztříštěné a mlhové proudy • Ano – voda se dostává k hořící látce již rozptýlená – rychle se odpaří, rychlý pokles teploty, malé škody způsobené vodou, mohou se hasit i požáry hořlavých kapalin, menší spotřeba vody na hašení… • Ne – malé pronikání do žhnoucích látek, menší dostřik než u kompaktních proudu Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká v důsledku velmi rychlého odpařování vody nebezpečí opaření zasahujících hasičů !!!

13. Voda – nesmí se používat !!! • Požáry lehkých kovů • Požáry karbidu vápníku • Elektrických zařízení pod napětím • Hořících sazí, roztavených kovů a žhnoucího uhlí… Možnost použití vody se smáčedlem – snížení povrchového napětí vody, dojde k většímu smáčení povrchu hořlavé látky =>snížení spotřeby vody až o polovinu…

14. Pěna • Chemická pěna – výroba z určitých chemikálií, použití jen pro speciální účely • Vzduchomechanická pěna – vyrábí se mechanickou cestou z vody a pěnidla pomocí pěnových proudnic nebo agregátů

15. Rozdělení pěny podle čísla napěnění • Pěna těžká – s číslem napěnění do 20 • Pěna střední – s číslem napěnění 20 až 200 • Pěna lehká – s číslem napěnění nad 200 Číslo napěnění je poměr objemu vyrobené pěny k objemu použitého roztoku pěnidla

16. Pěna • Použití především pro požáry třídy B • Vytvoří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která obrání přístupu vzduchu a znemožňuje vývin hořlavých par – dusivý efekt • Těžká pěna a střední pěna působí částečně i chladícím efektem (někdy použití u požáru třídy A (motorové vozidla) nebo o ochlazování v chem. průmyslu) • Lehká pěna – pomocí spec. agregátů lze vyrobit velké množství pěny – oddělení od vnějšího vzduchu (kabelové kanály, sklady)

17. Pěna – nesmí se používat !!! • Elektrické zařízení pod napětím • Požáry lehkých kovů • Požáry karbidu vápníku • Hořících sazí, roztaveného železa a žhnoucího uhlí POZOR – roztoky pěnidel znečišťují vodu !

18. Inertní plyny • Dusivý efekt – dusík, oxid uhličitý, … Oxid uhličitý – speciální proudnice vytvářející Joule-Tomsonův efekt – expanzí se plyn přemění na sníh (-78,9°C) =>využití i chladícího efektu - je nevodivý, vhodný na el. zařízení pod napětím, požáry hořlavých kap. a plynů (B a C), převážně v uzavřených místnostech Hašení v uzavřených místnostech – koncentrace životě nebezpečná!!! Může při hašení dojít k rozvíření hořlavého prachu – nebezpečí výbuchu !!!

19. HALONY • Speciální hasiva – zakládají se na antikatalickém efektu – výborné hasící účinky – vysoká cena • Používají se u stabilních hasících zařízení u speciálních technologií (chem. průmysl, letecký průmysl, hašení tanků, na hašení elektroniky a jemné mechaniky,…) – hasí beze zbytku • Použití v prostorech, kde se při hašení nevyskytují osoby…

20. Děkuji za pozornost