Teorie řízení

1. Teorie řízení Ing. Jan Vondrus http://oikt.czu.cz/~vondrus vondrus@oikt.czu.cz PEF 229 Konzultační hodiny: dohodou

2. Struktura předmětu přednášky prof. Ing. Jan Hron, drSc. dr.h.c Ing. Bohumila Lhotská skripta Kybernetika v řízení Teorie řízení zápočet + zkouška písemná a ústní část

3. Podmínky pro zápočet aktivní účast (max. 2 absence) 2 seminární práce - skupiny po 3 až 4 lidech - písemné vypracování (cca 10 stran) - ústní prezentace, PowerPoint, max. 15 minut 1 referát - individuální - aktuální téma/problematika týkající se managementu (např. článek v tisku atd.) - ústní prezentace, cca 4-5 minut zápočtový test Maximum bodů 60, nutno získat min. 42. http://oikt.czu.cz/~vondrus/bodove_hodnoceni_ls.pdf

4. Harmonogram LS • 18. – 19.2. úvod, opakování Kybernetiky v řízení • 25. – 26.2. manažer, historie managementu • 4. – 5.3. samostatná práce na SP • 11. – 12.3. organizační struktury • 18. – 19.3. manažerské funkce • 25. – 26.3. samostatná práce na SP • 1. – 2.4. manažerské funkce • 8. – 9.4. rozhodování, komunikace • 15. - 16.4. konflikty, osobnost člověka, kvalifikace • 22. – 23.4. styly řízení, time-management • 29. – 30.4. delegování • 6. – 7.5. referáty • 13. – 14.5. (rezerva) • 20. – 21.5. zápočty, předtermíny

5. Seminární práce LS 2009/2010 Organizační struktury (1x) – 4. cvičení MF 1 – Plánování (2x) – 5. cvičení MF 2, 3 – Organizování + Personální zajištění (1x) – 5. cvičení MF 4 – Vedení a motivace/stimulace (2x) – 7. cvičení MF 5 – Kontrola, kontrolní procesy (2x) – 7. cvičení Rozhodování, tradiční a netradiční metody (1x) – 8. cvičení Komunikace (1x) – 8. cvičení Konflikty a jejich řešení (1x) – 9. cvičení Styly řízení, jejich typologie (1x) – 10. cvičení Time-management (1x) – 10. cvičení Delegování (1x) – 11. cvičení

6. Požadavky na seminární práci titulní list (ČZU…, téma práce, předmět, tým studentů – jmenovitě, místo (Praha) + rok) obsah úvod – cíl práce, uvedení do problematiky, širší souvislosti,… nosná část práce – členění do kapitol a podkapitol, citace… závěr – zhodnocení práce a splnění cíle, vlastní postřehy,… seznam literatury příp. přílohy http://oikt.czu.cz/~vondrus/sablona_seminarni_prace.doc rozsah odevzdané práce – cca 10 stran textu prezentace – max. 15 minut

7. Normy citací ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 http://oikt.czu.cz/~vondrus/normy_citace.pdf knihy: Jelínek, J., Styblík, V.: Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. Střelec, S. a kol.: Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. 189 s. ISBN 80-85931-61-3. časopisy, noviny: Forum: časopis Univerzity Karlovy. Vydává rektorát Univerzity Karlovy. 1995- , roč. 1, č. 1- . Praha: T-Studio, 1995- . 1x za 14 dnů. K dispozici také elektronicky na WWW. ISSN 1211-1724. elektronické zdroje: Caroll, L.: Alice´s Adventures in Wonderland [online]. Taxinfo ed. 2.1 [Dortmund (Německo)] WindSpiel, November 1994 [cit. 10. února 1995]. Dostupné na World Wide Web: http://www.germany.eu.net/books/caroll/alice/html.

8. Doporučená literatura Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.: Management. Rubico, Olomouc 2001. Donnelly, J. H., Gibson, J. L., Ivancevich, J. M.: Management. Grada, Praha 1995. Hron, J.: Teorie řízení . ČZU: Praha 2007. Koontz, H., Weihrich, H.: Management. Praha, Victoria Publishing 1995. Palán, J. F. a kol.: Řízení podnikových změn. ČZU: Praha 2002. Robbins, S. P., Coulter, M.: Management. Praha: Grada Publishing, 2004. Veber, J. a kol.: Management-základy, prosperita, globalizace. Management Press, Praha 2001. Knihy možno zapůjčit v knihovně Katedry řízení – č. dveří E463

9. OpakováníKybernetiky v řízení

10. Řízení lze chápat jako... a) informační působení dle složitosti informací: ovládání, řízení, regulace b) činnost hmotně energetické, informační procesy c) proces

11. Řízení - informační působení • ovládání • e-mail, sms bez potvrzení o přečtení

12. Řízení - informační působení • řízení • e-mail, sms s doručenkou

13. Řízení - informační působení • regulace • atomová elektrárna, ventil při nafukování balónku plynem

14. Řízení - činnost věcná a formální stránka

15. Řízení - proces Uveďte hlediska, ze kterých lze proces zkoumat a) horizontální členění respektující faktor času b) vertikální členění vycházející v věcného obsahu Charakterizujte fáze procesu řízení a vysvětlete: • 1) • 2) • 3) 1) plánování 2) organizování 3) operativní řízení Charakterizujte stádia cyklu řízení a vysvětlete: • I • R • O • K Informace Rozhodování Ovlivňování Kontrola

16. b) Maticí vazeb a1 a2 přímé zpětné vlastní zpětné Vstup X a4 a3 a5 a0 a2 a3 a4 a5 a6 a1 a0 1 a6 1 a1 1 Výstup Y a2 1 1 a3 1 a4 1 svodné 1 a5 1 a6 1 1 1 rozvodné Struktura systému a) Blokovým schématem

17. ManažerManažerská komunikace

18. Pojem „řízení“ „to manage“ = vést, řídit, mít vedoucí funkci užší pojetí: cílové usměrňování procesů v již existujících systémech širší pojetí: proces, souhrn různorodých činností (plánování, organizování, vedení lidí, kontrola,...), který vede k využití zdrojů podniku k dosažení podnikových cílů Vymezení managementu ve třech základních oblastech: M jako označení lidí v podniku, kteří se zabývají řízením M jako soubor činností realizovaných vedoucími pracovníky (manažery) M jako odborná disciplína počátky managementu: od prvního pokusu dosáhnout cílů prostřednictvím skupinové práce

19. Pojem „řízení“ • subjektivní cílevědomá činnost lidí, • objektivně nutná vyplývající z podstaty transformačních procesů, poznávající a využívající objektivní zákonitosti přírody a společnosti, směřující na jejich základě ke stanovení: • správných cílů, • nejvhodnějších prostředků k jejich dosažení, • způsobu zabezpečení průběhu a kontroly takto stanovených činností • opírá se o poznatky z oblasti více disciplín: • ekonomiky, psychologie, matematiky, kybernetiky, statistiky, sociologie a další • Na řízení má značný vliv i praxe a manažerské jednání

20. Metody a techniky v Teorii řízení Metoda – promyšlený postup činnosti k dosažení vytýčeného cíle při realizaci daného úkolu - uspořádaná množina činností na sebe určitým způsobem navazující Metodologie – nauka o metodách • Metody kybernetických přístupů • Metody organizačního přístupu • Metody sociálně psychologické

21. a) metody kybernetických přístupů • Metoda černé schránky (black box) – metoda pokusů omylů • Metoda analogií – podobnost • Metoda modelování – napodobení podstatných vlastností

22. b) metody organizačních přístupů podle faktoru času • analytické –rozbor stávající úrovně • normativní – vytvoření charakteristik prvků o.s. • syntetické –vytvoření struktury a chování o.s. (rozhodovací analýza, tabulky, mat.-logické modely) • prognostické - vývoj o.s. - Brainstroming (burza nápadů) cíl – získání nových nápadů pro řešení problému Zásady • problém z jednoho hlediska, v základních pojmech • žádný nápad není nesprávný • otevřené diskusní vztahy • podporování všech myšlenek a nápadů

23. b) metody organizačních přístupů podle vymezení podmínek • Objektivní - založeno na kvantitativních znacích • Subjektivní - závislé na úrovni jednotlivce • Systémové - dynamika o.s. z hlediska struktury a chování

24. c) metody sociálně psychologické Procedura – organizační uspořádání poznávacího procesu Technika - vyjadřuje dílčí operace procedury Procedura • statistická • monografická • typologická • experimentální • historická Technika výběru • Náhodný výběr – losování • Záměrný výběr – předvýzkum • Smíšený - kombinace Technika zpracování dat - určité vlastnosti – znaky (kvalitativní, kvantitativní)

25. Technika zkoumání • Přímé pozorování na základě smyslů • Nepřímé pozorování dotazníková technika – anketa rozhovor (interview) • nestandartizovaný rozhovor (značná volnost výzkumníka) • standartizovaný rozhovor (předem dané otázky) • Studium dokumentů • veřejné (statistický úřad) • osobní (autobiografie)

26. Psychologicko – sociální přístupy Počátek od r. 1924. – hawtornský experiment- studie v továrně Hawthorne společnosti Western Elektric • prokázal se vliv sociálních postojů a vzájemných vztahů pracující skupiny na výkonnost • představitel – Elton Mayo (1880-1949) • kritizoval koncepci vědeckého řízení (Teorie X- krátké vodítko), užívání trestu a odměn (cukr a bič) využívá pozitivních motivačních faktorů- uznání, pochval, odměn

27. Procesní přístupy hlavní směr – jasné a jednoduché členění manažerských funkcí práce a přístupy rozdílné - např. Koontz, Weihrich – 5 funkcí (plánování, organizování, vedení, personalistika, kontrola) Nedostatek – malá pozornost lidskému faktoru v řízení: motivace pracovníků, komunikace, neformální organizace práce… - pro složité situace málo operativní, zdůrazňují spíše uspořádání procesů než obsahovou náplň řídícího procesu

28. Systémové přístupy Navazují na klasický management, komplexní chápaní uvažovaných jevů a procesů ve vnitřních a vnějších souvislostech. Důraz je kladen především na modelování rozhodovacích úloh a techniky jejich matematického řešení. Nedostatky - Velmi silně zjednodušovaly realitu čím dál složitější, nesrozumitelné…

29. Empirické-pragmatické přístupy Tento přístup prostupuje celou historií – je založen na analýze, zhodnocení a zevšeobecnění poznatků manažerské praxe. Projevuje se silná tendence chápat management jako umění řídit, založené na intuici při rozhodování, zevšeobecňování zkušeností jiných řídících pracovníků. Konkrétní doporučení pro manažerské jednání – do jednoduchých a všem srozumitelných pokynů a pravidel. Představitelé se snaží dívat na řízení očima manažerů a podávat návody na řešení konkrétních problémů každodenního života. Silný subjektivní vliv člověka, který musí umět sladit 3 základní funkce: • řídit podnikatelskou činnost • řídit své spolupracovníky • řídit pracovní kolektivy

30. Etapy a přístupy managementu 1. od počátku 20. stol. = klasický management hlavní představitelé: Taylor, Fayol, Weber, Mayo (triumvirát klasického managementu) - motivace pomocí úkolové mzdy, špičkové pracovní metody - podnik řídí vlastník (H. Ford, T. Baťa) 2. během 2. s. v. hlavní představitelé: Dantzig, Barnard, Koontz, Weihrich plánování v makro i mikro měřítku, důraz kladen na iniciativní (pobídkové) metody manažeři překonávají vlastníky, stávají se hlavními iniciátory inovací a podnikání (manažerská revoluce) - podnik řídí zaměstnanec (později označován jako manažer)

31. Etapy a přístupy managementu 3. konec 70. let 20. století hlavní představitelé: Drucker, Peters, Waterman prohlubování spolupráce zaměstnanec-manažer-vlastník zvyšování spoluúčasti zaměstnanců (společníci) na výrobě, zisku, vlastnictví - konkurence se zostřuje - vytvořila se samostatná profese manažer (manažer první, střední linie a top manažeři) MBO – Management by objectives 4. začátek 90. let 20. století samosprávná firma, využívá prostředků ICT, robotizace, pružné výrobní systémy spoluúčast na zisku, řízení, vlastnictví

32. Frederic Winslow Taylor (1856 - 1912) představitel vědeckého řízení (považován za otce vědeckého managementu) začínal jako dělník... přínos: dosažení vyšší produktivity práce bez zvýšení pracovního úsilí pomocí vědeckých metod řízení, a přitom dosažení vyšších zisků i mezd (logistika, pohyby zedníka při práci, výkonnější stroje - orba,...) zavedl normování práce a pracovních operací doporučuje zavádět školení pracovníků, správně rozdělit práci dělníkům a zodpovědnost vedoucím pracovníkům vytváření skupinové harmonie a spolupráce

33. Henry Fayol (1841 - 1925) představitel správního řízení za prvky managementu považoval jeho funkce - průmyslové činnosti: technické komerční finanční bezpečnostní účetní manažerské přínos: je třeba učit se managementu formuloval principy managementu (pravomoc, odpovědnost, pocit solidarity, jednotka přikazování...)

34. Max Weber (1864 - 1920) představitel byrokratické organizace řízení chtěl postihnout problematiku fungování společenské moci a pořádku přínos: práce je služba, ve které je nutno dodržovat přesně vymezená pravidla vedoucí řídí neosobně, ale spravedlivě v každé organizaci musí fungovat soustava pravidel - normy, popisy činností a instrukcí přesně definovat práva a povinnosti každého pracovníka

35. Manažer úloha: umění využít odborníků na dosažení vytyčených cílů • pojmenování vedoucího pracovníka Manažer je ten, jehož hlavním posláním je starat se a odpovídat za kolektivní činnost jemu podřízené skupiny řídících nebo výkonných spolupracovníků, požadavkem na něj je pak hledání cest k provedení opatření nezbytných k dosažení vytyčeného cíle. Manažeři roku 2007

36. Manažer vykonává v podniku určité funkce, má specifické vlastnosti a schopnosti, které ho zřetelně oddělují od ostatních odborníků využívá odborníků na dosažení vytýčených cílů, přičemž ostatní odborníci vykonávají úzce specializovanou činnost získanou studiem a praxí rozhoduje co dělat a jak to uskutečnit prostřednictvím lidí

37. Manažer – vznik profese

38. Manažer – úloha v procesu řízení Henry Fayol definoval základní funkce, které manažer vykonává , aby zajistil dosažení určitých cílů: • plánování – předvídá budoucí události, zajišťuje plány podle vytýčených cílů • organizování – upravuje možnosti a úkoly tak, aby plány mohly být splněny • vedení lidí – přiděluje úkoly jednotlivcům, cvičí, vede, pomáhá • koordinace – zajišťuje vzájemné podporování a posilování jednotlivců • ovládání – přesvědčuje se, že všechny činnosti probíhají podle plánu Fayolova koncepce platila až do poloviny 60.let 20 století. • základním prvkem pro rozvíjení programu výcviku manažerů pro řízení • identifikoval požadované schopnosti a dovednosti • lze ji brát jako pomocné členění pro pedagogiku • ve skutečnosti nelze jednotlivé funkce od sebe oddělit H. Mintzberg – Fayolova koncepce neodpovídá skutečně tomu, co manažeři dělají • ukázal nutnost od základu změnit program výcviku • ukázal vzájemnou podmíněnost, prolínání, podporu jednotlivých funkcí

39. kvalifikace hierarchické uspořádání motivace aktualizace poznatků Manažer – ideální vlastnosti Úspěšně řídit = znát + mít pravomoc + chtít + stačit Úspěšná činnost každého vedoucího pracovníka předpokládá: potřeba řídit – jen ti, co chtějí a mají z této činnosti uspokojení potřeba moci – autorita a špičkové znalosti, zkušenosti, dovednosti schopnost vcítit se – cit a pochopení pro své protihráče

40. Vlastnosti ideálního manažera vrozené (cca 70 %) • potřeba řídit • potřeba mít moc • umění vcítit se do potřeb spolupracovníků získané (cca 30 %) - studium ekonomické teorie, literatury, teorie podnikání - sociálně-psychologické znalosti - metody řízení - dobrá tělesná a duševní kondice

41. Požadavky na osobnost schopnost dorozumění se (přijímání a poskytování informací) odborné znalosti ctižádostivost, cílevědomost čestnost a důvěryhodnost sebedůvěra, pozitivní myšlení soudnost nadšení a přesvědčivost zvídavost, mnohostrannost fantazie, tvořivost korektní vystupování skupiny dovedností: technické - znalost techniky lidské - schopnost pracovat, umět motivovat koncepční - schopnost koordinovat a integrovat

42. Základní řídící úrovně top manažer (strategické řízení) manažer střední linie manažer první linie (operativní řízení) práce: řídící (vést), heuristická (plánovat), výkonná (vykonávat) top stř. úroveň řízení 1. l. operativní <= činnost => koncepční

43. Manažerské role • interpersonální • informační role • rozhodovací • koncepční • operativní • týmová

44. Manažerská odpovědnost • práce s lidmi (podřízení, nadřízení, zákazníci) • odpovědnost za svou práci a práci ostatních v týmu • manažer udržuje rovnováhu mezi cíli, stanovuje priority a časovou posloupnost • manažer myslí analyticky a koncepčně • manažer je prostředník – řešitel sporů • manažer je také politik - používá metodu přesvědčování a kompromisů, vytváří koalice • manažeři jsou také diplomaté – reprezentují firmu před zákazníky, dodavateli, vládou • manažeři musí činit nejdůležitější rozhodnutí – např. při finančních problémech, při jednání se zaměstnanci, apod.

45. 3. cvičení Organizační struktury

46. Organizační struktura • Základní nosná struktura, propojuje všechny ostatní. • Volba správné organizační struktury je základním předpokladem pro využívání všech zdrojů organizačních systémů. • Je tvořena organizačními jednotkami. • Hierarchické uspořádání organizační struktury představují organizační stupně.

47. Organizační struktura - stupně organizování podnik závod (úsek) provoz JOP plánování operativní řízení

48. Hierarchické členění OS a) dle druhu činnosti b) dle transformačního procesu c) dle organizačního kritéria (území, odvětví, pracovní linky) Jednostupňová OS - podnik -> JOP Dvoustupňová OS - podnik - provoz - JOP - podnik - závod - JOP Třístupňová OS - podnik - závod - provoz - JOP organizování podnik závod (úsek) provoz JOP plánování operativní řízení

49. Hierarchické členění OS Každá jednotka je určena třemi dimenzemi: - územím - odvětvím (druhem transformačního procesu) - technologií (druhem činnosti) a) územní organizační struktura b) odvětvová organizační struktura

50. Řídící struktura Tvořena lidskými prvky Vazby – informační, vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce Základní prvek je člověk, jeho znalosti, vědomosti a zkušenosti ovlivňují nejen řídící strukturu, ale i celý řídící proces. Formální stránka řídící struktury Neformální stránka řídící struktury Řídící jednotky 1. podle vztahu vedoucího pracovníka a) autokratické b) liberální c) demokratické